|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
|
| |
|
|
Rozdíl v obsahu Ca a Mg mechu Hypnum cupressiforme na dvou typech hornin, serpentinitu a granulitu
Paštyka, David ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Chrastný, Vladislav (oponent)
Specifické vlastnosti serpentinitu (neboli hadce), negativně ovlivňují růst většiny rostlin. Jedná se především o nízký poměr Ca: Mg, sucho a vysoký obsah těžkých kovů. Díky těmto vlastnostem se na hadce váže specifická vegetace. Hadcovou problematikou se zabývalo mnoho vědců, mechorosty však získaly minimální pozornost. Tato práce se zabývá rozdílem v obsahu mechu Hypnum cupressiforme na hadci a granulitu v jižních Čechách.
Bylo zjištěno, že hadcové rostlinky H. cupressiforme obsahovaly signifikantně vyšší množství hořčíku. Poměr Ca: Mg byl nižší u rostlinek z hadcových lokalit nežli na kontrolních lokalitách. Vápník byl akumulován hadcovou a granulitovou rostlinkou téměř ve stejném poměru, hořčík byl akumulován hadcovou rostlinkou 13krát méně a nikl 7krát méně než kontrolní, granulitovou rostlinkou. Hadcové rostlinky obsahovaly signifikantně vyšší množství niklu a chromu než granulitové.
Konkrétnější závěry by pravděpodobně přinesly chemické analýzy jednotlivých částí mechorostu a analýzy jeho podloží. Vhodné by bylo zahrnout jak pleurokarpní a akrokarpní druhy, tak i játrovky.
|
|
|
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
|
|
|
Deprese - problematika onemocnění a informovanost sester
Dejčmarová, Jana ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou depresivního onemocnění a informovanosti zdravotních sester o něm. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o tomto onemocnění. Vysvětlit podstatu, příčiny, příznaky, léčbu onemocnění a přístup sester k takto nemocným lidem a jejich rodinám. Údaje z průzkumné studie byly získány formou anonymního dotazníku, který jsem zpracovala a vyhodnotila v programu Microsoft Excel. Otázky byly zaměřeny na znalost onemocnění, na ohrožující faktory, které působí na sestry, také na jejich sebereflexi. Získaná data byla znázorněna formou grafů a tabulek. Této studie se zúčastnilo 80 sester.V práci shrnuji i návrhy na zlepšení informovanosti zdravotních sester. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelský proces u nemocné s diagnózou mentální anorexie
Vacová, Mária ; Pohlová, Andrea (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice mentální anorexie (dále MA). Obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji MA (příčiny, diagnostiku, komplikace a fonny léčby). Praktická část je zaměřena na kladný ošetřovatelský přístup k pacientce s diagnózou mentální anorexie. Cílem práce je podat infonnace o individuální ošetřovatelské péči. Sestra svým přístupem k pacientce může přispět k úspěšné léčbě . Spolupracuje s rodinou s všemi členy ošetřovatelského týmu. K vypracováni práce jsem použila literaturu a osobní zkušenosti z odborné praxe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Trénink pozornosti metodou EEG biofeedback u pacientů po poranění mozku
Gregorová, Iva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Urban, Pavel (oponent)
Celosvětové statistiky jsou pravidelně plněny varovnými čísly, která oznamují, kolik lidí každý rok podlehne následkům traumatu mozku. Díky zlepšující se lékařské péči se zvyšuje počet lidí, kteří přežívají i závažná poranění mozku. Tato poranění však sebou nesou řadu komplikací a to raných i pozdějších. Finanční prostředky vynakládané na léčbu pacientů po poranění mozku jsou značné. Přesná čísla nejsou známa, ale podle Smrčky (2001) v roce 1990 např. v USA dosáhly roční náklady na mozková traumata 25 miliard US dolarů. Tato částka zahrnuje náklady spojené jednak s přímou léčbou pacientů, ale i s následnou rehabilitací, rekvalifikačními kurzy atd. Řada pacientů je díky následkům úrazu v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo trvalé invaliditě. Častými následky po poranění mozku jsou mimo Jlne deficity kognitivních funkcí, zvláště pozornosti. Tato disertační práce se zaměřuje na možnost využití metody EEG biofeedback při tréninku pozornosti u pacientů po poranění mozku, Jednou z terapeutických aplikací metody EEG biofeedback jsou právě poruchy pozornosti. Metoda EEG biofeedback je mnohými opěvovaná a jinými zase zatracovaná. Využívána je při léčbě celé řady onemocnění. Původní projekt této disertační práce musel být změněn. Měla být ověřována efektivita metody EEG biofeedback u vzorku dětí s diagnózou ADHD, u...
|
|
|
Literární rešerše na téma lišejníky vřesovišť v České republice
Vopatová, Lenka ; Kocourková, Jana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou excerpovány informace z publikovaných materiálů o lišejnících na vřesovištích České republiky a údaje týkající se výskytu lišejníků jsou doplněny o popis typů vřesovišť (nížinných, podhorských a alpínských) nacházejících se na daném území. Za účelem porovnání biodiverzity lišejníků v různých typech vřesovišť jsem vyhodnotila faktory podmiňující a ovlivňující jejich výskyt na různých substrátech, jako na pískách, na hadcích, či jiných substrátech. Získané informace jsou doplněny, do komentovaného seznamu lišejníků, s popisem lokalit výskytu a substrátů.
|
|
|
Interakce člověka a životního prostředí v prostorách obytných staveb z anorganického zdiva
Brada, Lukáš ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Interakce člověka a životního prostředí, je vázána na vznik plísní v obytných stavbách.
Vznik plísní je již konečným důsledkem řady jevů, procesů a příčin, které vnikly
v různých etapách přípravy, realizace a provozu stavby. Negativními dopady, kterými
se plísně v obytných prostorách staveb projevují, je především snížení komfortu
využívání obytných prostor v podobě zdravotních rizik, formou vzniku alergických
reakcí a možným následkem chronických obtíží. Chronické obtíže mohou postupem
času vést až k závažnému onemocnění. Velkou roli při výskytu plísní sehrává i snížení
estetických hodnot bytových prostor s požadavkem na nápravu a odstranění nedostatků.
Při odstraňování nežádoucích projevů dochází k zbytečné dodatečné ekologické zátěži
životního prostředí.
Problematika plísní v pozemních stavbách je značně široká mezioborová problematika
zahrnující stavební, termomechanické, chemické a biologické aspekty. V této
diplomové práci jsem se zaměřil na vznik plísní v obytných pozemních stavbách
z anorganických materiálů a s využitím specializované literatury popisuji alespoň
některé důležité příčiny a aspekty vzniku plísní v jednotlivých fázích vzniku a využívání stavby. Jsou provedeny modelové výpočty, měření, rozbory a příklady vzniku
plísní. Samotný vznik plísní v obytných stavbách je již havarijním stavem, kterému
lze předcházet, avšak zapříčinění podmínek pro vznik plísní se může odehrávat dávno
před tímto havarijním stavem. Je zdůrazněn význam vlivu jednotlivých fází tzv. života
stavby na možnou tvorbu plísní ve stavbách, od návrhu a projektu až po provozování.
|
host ::
RSS.