|
|
Měření a analýza postoje
Šalamoun, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Téma této bakalářské práce je Měření a analýza postoje. Měření je prováděno pomocí tlakové podložky Nintendo WII Balance Board a tlakového pásu od firmy Zebris. V první části jsou vysvětleny základní pojmy a parametry důležité pro hodnocení posturální stability. Další část se zabývá návrhem vhodného protokolu pro měření posturální stability pomocí tlakové podložky a pásu. Dle tohoto protokolu se následně získají data od 11 dobrovolníků. Dále se v programovacím prostředí Matlab vytvoří aplikace pro načtení a vyhodnocení získaných dat. V závěru práce se statisticky porovnají použité přístroje a vyhodnotí získané výsledky.
|
|
|
Metody hodnocení posturální stability
Nevěčná, Leona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami hodnocení posturální stability. Hlavním problémem posturografie je nedostatečná standardizace při měření a vyhodnocování. Jsou zde proto uvedeny některé často zohledňované parametry ovlivňující posturální stabilitu. Jedná se jednak o parametry měření, které jsou obměňovány přímo při měření, jako je například stoj, doba měření, či vizuální kontrola. Jednak jsou zde parametry měněné až při vyhodnocování, jejich variabilita je podstatně větší. Na základě literární rešerše byl vytvořen protokol měření zohledňující nejslibnější parametry. Změny COP deseti probandů byly změřeny pomocí balanční plošiny Wii podle navrženého protokolu měření. Z dat jednotlivých probandů byly vypočítány hodnoty odpovídající parametrům sloužícím k vyhodnocení a následně byla provedena statistická analýza. K porovnání výsledků jednotlivých parametrů, byla vybrána trajektorie, jako referenční parametr s dobrými výsledky dle literární rešerše. Výsledkem je porovnání významnosti obměnění parametrů měření a úspěšnost detekce tohoto rozdílu u parametrů vyhodnocení.
|
|
|
Určování pohybu z akcelerometrických dat
Montilla, Michaela ; Koťová, Markéta (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce je zoznámiť sa s problematikou záznamu zrýchlenia pomocou akcelerometrických senzorov a vytvorenie programu pre transformáciu zrýchlenia na polohu. Práca predstavuje súhrn teoretických podkladov, pre záznam dát senzormi zrýchlenia a prehľad fyzikálnych vzťahov medzi zrýchlením, rýchlosťou a polohou. Dáta pre potreby práce boli zaznamenané senzormi viacerých typov. Podstatou algoritmu je matematická realizácia fyzikálnych vzťahov upravujúcich konverziu akcelerácie na polohu. Vytvorené riešenie poskytuje možnosť grafického výstupu so zobrazením pohybu v 3D priestore.
|
|
|
Variabilita rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením EMG
Semeráková, Nikola ; Kolářová, Jana (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na variabilitu rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením elektromyografie. Součástí práce je fyziologie svalové soustavy dolních končetin, kde jsou také rozebrány konkrétní svaly, které jsou využívány pro zajištění stoje. Dále se práce věnuje posturální stabilitě, nožní klenbě a souvisejícím biomechanickým pojmům. Následně je rozebrán princip elektromyografu a dynamického chodníku. Další kapitola je věnována praktické části a obsahuje popis měření a jeho protokol. Dále se práce zaobírá popsáním zpracování dat nejprve z elektromyografu a pak z dynamického chodníku. V poslední části jsou parametry získané z těchto přístrojů porovnány a jsou zde také vyhodnoceny dílčí parametry pro elektromyograf i pro dynamický chodník.
|
|
|
Analýza chůze pomocí EMG signálů
Korčáková, Ivona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu chůze pomocí EMG signálů. Součástí práce je fyziologie svalové soustavy, se zaměřením se na dolní končetiny. Bipedální chůze se skládá z krokových cyklů, které jsou popsány a vysvětleny spolu s prací kloubů. Další kapitola se věnuje elektromyografii a její aplikaci při analýze chůze. Součástí práce je navržení vlastního programu umožňujícího zpracování naměřených dat. Závěrečná kapitola se zaměřuje na analýzu dat a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Biofeedback pomocí 3D proximitního snímače
Vačkářová, Klára ; Koťová, Markéta (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na tematiku aplikace senzoru Microsoft Kinect v biomedicínské oblasti. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné znalosti z oblasti senzorů, dále je konkrétně popsán senzor Kinect. Druhá část se věnuje praktické realizaci programu, který pomocí vizuálního biofeedbacku informuje pacienta o tom, zda provádí daný pohyb správně, či nikoli. Pro tento účel byly vybrány tři cviky. V závěru práce je popsána metodika provedených měření a zhodnocení výsledků.
|
|
| |
|
|
Automatická regulace velikosti písma podle vzdálenosti čtenáře
Brunclík, Robert ; Koťová, Markéta (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá automatickou regulací velikosti písma podle vzdálenosti čtenáře. Obsahuje teoretické seznámení s detekcí obličeje a následné sledování detekované oblasti v průběhu scény. Dále je zde uvedeno srovnání sledovacích algoritmů. Je zde popsán výpočet vzdálenosti uživatele na základě kalibrace a na bázi výsledku dochází k automatické korekci velikosti písma. Součástí diplomové práce je popis samostatné aplikace Automatický regulátor velikosti textu, s doporučenými možnosti nastavení programu.
|
|
|
Modelování artefaktů procesu CT RTG zobrazení
Koťová, Markéta ; Kolář, Radim (oponent) ; Drastich, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá modelováním artefaktů vznikajících během vyšetřovaní počítačovou tomografií. Teoretická část shrnuje poznatky o principech výpočetní tomografie a vzniku jednotlivých artefaktů. V praktické části byl vytvořen simulátor artefaktů, který obsahuje následující artefakty: kruhový, pohybový, aliasing, kovový, artefakt vlivem kvantového šumu. V další části je navržena laboratorní úloha.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
host ::
RSS.