|
|
Sídliště starší doby římské v Berouně - Plzeňském předměstí
Ničová, Magdaléna ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské v Čechách a shrnuje poznatky o osídlení Berounska v tomto období. Práce je zaměřena především na zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě Beroun - Plzeňské předměstí, který proběhl pod vedením P. Břicháčka, P. Charváta a V. Matouška v letech 1979-1981. Bylo zde odkryto sídliště ze starší doby římské s nadzemními i zahloubenými objekty. Hlavní pozornost byla věnována zejména zahloubeným chatám. Keramický materiál a chronologicky citlivé (kovové, kostěné a parohové) předměty byly podrobeny kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je také stručný popis dalších sídlištních objektů a jejich vzájemných vztahů. Na závěr práce je zde předložen význam sídliště pro problematiku Berounska v době římské.
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Nové doklady osídlení na území Prahy ve starší době římské
Bursák, Daniel ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent)
Předkládaná práce sleduje několik cílů. První kapitola stručně seznamuje se současným stavem bádání o germánských sídlištích ze starší doby římské na území Prahy, podává stručnou charakteristiku tohoto osídlení a sleduje jeho vazby na specifické přírodní podmínky území dnešního hlavního města. Je připojeno i souhrnné zhodnocení četných zdejších dokladů germánských železářských aktivit. Jako příloha práce byl v elektronické podobě připojen i seznam lokalit, na kterých došlo k zachycení nálezů, majících souvislost s osídlením z konce starého letopočtu a z prvních dvou staletí letopočtu nového. Tento seznam vznikl především jako aktualizace katalogu E. Droberjara z roku 2005. Doplněny byly některé nové, do roku 2008 publikované akce. Některé informace z výše zmíněného katalogu byly v rámci možností revidovány v muzejních sbírkách Muzea hlavního města Prahy a Národního Muzea či v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze. Z této činnosti vyvstalo mnoho perspektiv pro další navazující bádání a publikační činnost.
|
|
|
Sídliště z doby římské v Holubicích
Zahnašová, Markéta ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Jílek, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské na území Čech a poté představuje detailněji výzkumy a objevy na katastru obce Holubice, okr. Praha-západ. Základem práce je vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě "Kozákova zahrada" a "Na Ovčárně", který probíhal pod vedením Vladimíra Sakaře v letech 1977-1989. Odkryta byla část sídliště z mladší fáze starší a z počátku mladší doby římské. Keramický materiál byl podroben kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je analýza zachycených objektů a také nástin posunu osídlení na katastru obce na základě vymapování nálezů pořízených skrze terénní prospekci. Práci doplňují kresebné tabulky vytvořené autorkou (pokud není uvedeno jinak), tabulky plánů k výzkumu a ostatních příloh.
|
|
|
Možnosti identifikace elit mladší doby římské v prostoru středoevropského barbarika
Payne, David ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá těmi aspekty hmotné kultury na sídlištních a pohřebních areálech, které se spojují s manifestací elit 3. a 4. století v barbariku střední Evropy. Diplomant provede kompilaci relevantních pramenů a kriticky zhodnotí přístup různých badatelů k možnostem poznání reprezentace elit, a to jak prostřednictvím identifikátorů v hmotné kultuře, tak v kulturně- antropologickém pojetí problematiky. Výsledky pak srovná s projevy elit v předcházejícím období. Autor také předloží návrh možných metodických postupů k syntetickému pochopení fenoménu reprezentace elit a prestižního zboží.
|
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Germánské spony starší doby římské v Čechách
Černý, Martin ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Diplomová práce hodnotí germánské spony starší doby římské nalezené v Čechách. Základem katalogu je cca 740 publikovaných spon. Řadu těchto spon se podařilo také nově zdokumentovat. Ke zpracování byly rovněž získány dosud nepublikované nálezy, které uvádíme v dodatku. Práce shrnuje dosavadní poznatky o jednotlivých typech a variantách, zpřesňuje jejich chronologii na základě kombinací spon v hrobech, případně se zabývá jejich návazností na určité pohlaví, věk a sociální status. Zdaleka nejpočetnější jsou spony s očky (cca 300 ks). V rámci datování se podařilo u některých spon zpochybnit dosavadní v literatuře uváděné informace. Naše analýza prokázala u některých spon dlouhé přežívání. Klíčová slova: Spony - starší doba římská - Germáni - chronologie
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Británie v době železné a římské
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá současným stavem poznání keltského etnika v Británii (6.stol. př. Kr. - 5. stol. po Kr.), zahrnující poznatky o chronologii a periodizaci, společenském uspořádání, sídlištní archeologii, pohřebním ritu, hospodářství, hmotné kultuře, umění, náboženství atd. Pozornost je také věnována dnešním názorům na podíl Británie v procesu etnogeneze Keltů a na etnickou strukturu jejího obyvatelstva v předřímském období a otázce migrací z kontinentu. Důležitou součástí je období římské okupace v letech 43 - 410 po Kr. a jejího vlivu na různé aspekty života zdejší společnost se snahou postihnout i vývoj zemědělského osídlení mimo centrální lokality a zkoumat vlivy římské civilizace v tomto prostředí. Práce by měla mj. směřovat k celkovému posouzení rozsahu kontinuity, modifikace nebo zániku domácích kulturních forem.
|
|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
host ::
RSS.