|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Téma: První léta Filmového symfonického orchestru (FISYO)
Poláková, Ivana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Práce pojednává o vzniku a počátečním působení Filmového symfonického orchestru (FISYO), který byl od roku 1943 až do počátku 90. let jediným tělesem, které mělo za úkol nahrávat hudbu ke zdejší, převážně celovečerní filmové produkci. Vedle informací o samotném orchestru zahrnuje práce rovněž uvedení do problematiky hudebního ozvučování filmů v Československu již od éry němého filmu a profily prvních čtyř dirigentů FISYO: Jindřicha Bubeníčka, Václava Smetáčka, Otakara Paříka a Milivoje Uzelace.
|
|
|
Televizní drama v československém odborném diskursu 50. a 60. let.
Jiřiště, Jakub ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje základním tendencím a předpokladům estetického vývoje československého televizního dramatu 50. a 60. let prostřednictvím jeho dobové odborné reflexe. Metodou diskurzivní analýzy aplikované na oblast estetiky a inspirované koncepty Michela Foucaulta a Achima Landwehra mapuje lokálně a časově podmíněné pole diskursu o televizním dramatu a proniká pod povrchové vztahy mezi jednotlivými subdiskursy (televizní kritika, televizní teorie, institucionální vlivy) s cílem postihnout formativní řád diskursu. Základní osu analýzy představuje vývoj konceptu televizní specifičnosti (televiznosti), který bude sledován skrze stěžejní dobové diskuze. Na nich se odráží postupné přehodnocování původních předpokladů o formální emancipaci i legitimitě televizního umění. Dalším krokem analýzy bude vzájemná komparace řešení, k nimž tyto diskuze na základě různých hledisek i metod dospěly, čímž bude naplněn druhý cíl diskursivní analýzy - určit základní jednotu diskursu. Tu představuje soubor společně prosazovaných předpokladů o ideální formě televizního dramatu, který je možné považovat za implicitní poetiku československého televizního dramatu 50. a 60. let. Klíčová slova Československá televize, televizní drama, televizní inscenace, televizní teorie, televizní kritika, estetika...
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
První den II.programu Československé televize.
Čížkovská, Jana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Diplomová práce sleduje proces přípravy II. programu Československé televize. Pokrývá dobu dvanácti let od počátků přípravného procesu v roce 1958 po první den pravidelného vysílání II. programu 10. května 1970. Oblastí zájmu jsou návrhy, vize a z nich vycházející organizační kroky, které vyústily v historické zahájení víceprogramového televizního vysílání na území Československa. V práci toto období let 1958 -1970 rozděleno na užší časové celky, dle jednotlivých fází příprav. Úvod práce se věnuje politické motivaci pro zavedení vícekanálového televizního vysílání v Československu a prvním krokům v technické přípravě II. programu. Druhá část je věnována vývoji a finalizaci koncepce II. programu a jeho organizaci ve vztahu k majoritnímu I. programu. Dále se práce zaměřuje na vznik a organizační proměny samostatného útvaru II. programu do zahájení jeho pravidelného vysílání. Tato část pokrývá proměny personálního složení redakce, nástin hlavních programových typů vyráběných redakcí II. programu v tomto období, přehledu hlavních tvůrčích spolupracovníků a je doplněna o přehled organizace výroby II. programu. Práci pak uzavírá přehled pořadů vysílaných k příležitosti zahájení jeho pravidelného vysílání a stručný vhled do období následujícím až do likvidace samostatné redakce II. programu v roce 1972.
|
|
|
Recepce slovenského filmu v českém tisku v období 1948 - 1969 (se zvláštním zřetelem ke zobrazení Němců)
Racik, Marek ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
V magisterské práci se věnuji recepci slovenského hraného filmu v českých periodikách od roku 1948, kdy na Slovensku začíná pravidelná výroba hraných filmů, do roku 1969, kdy se v důsledku společenských změn po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy celé období historicky uzavírá. V českém prostředí se totiž často udržovala představa, že československý film je vlastně film český. Práce sleduje, jak byl tento přístup k československému filmu vnímán českou filmovou kritikou. Cílem práce je odhalit a objasnit, kdy a jakým způsobem začala česká filmová publicistika vnímat rozdíly v československé kinematografii a zároveň začala poukazovat na samostatnou identitu kinematografie slovenské stejně tak jako slovenského hraného filmu v českém tisku. Práce dále zkoumá, jakým způsobem byl hodnocen slovenský hraný film českou filmovou kritikou v českých odborných filmových periodikách, filmových časopisech a denním tisku. První část práce je věnována česko-slovenským vztahům v rámci nově vznikajícího slovenského hraného filmu. Druhá část rozebírá komplikovaný přístup české filmové kritiky v článcích o slovenském hraném filmu pod výrazným vlivem mocenského aparátu mezi roky 1948 - 1960. Třetí část se věnuje reflexi tématu SNP a nástupem tzv. slovenské nové vlny, která se odehrála ve dvou etapách mezi roky 1960 -...
|
|
|
FAMU v letech 1989-1993
Žaloudková, Klára ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Filmová a televizní fakulta je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU). Škola vzdělává své studenty pro profese spojené s filmem, televizí, elektronickými médii a tradičními sdělovacími prostředky. Škola byla založena 28. listopadu 1946. Ve své práci o FAMU se zabývám obdobím po revoluci v roce 1989, kdy si škola hledala novu podobu, až do roku 1993. Období jsem si omezila rokem 1993, kdy byl vydán Zákon č. 273/1993 o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl a tím byl zrušen státní monopol. Ve své práci nejdříve uvádím zhodnocení historie školy a poukazuji na nejpodstatnější momenty, kdy došlo k proměnám. Uvádím pedagogickou skladbu hlavních tvůrčích kateder, abych vytvořila platformu pro detailnější analýzu klíčových témat. Nedílnou součástí práce je FAMU v době revoluce, kdy docházelo postupně k největším změnám. Po té jsem navázala zpracováním profilu instituce školy transformované, kde zhodnotím personálie školy a poměry vnitřní struktury. Jako prameny mi sloužila odborná literatura a rozhovory s pamětníky. Má práce se zabývá nezpracovanými tématy a do budoucna by měla sloužit jako zdroj informací k dané problematice Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.