|
|
Transkripční faktor PU.1 jako cíl diferenciační terapie myelodysplastického syndromu 5-azacytidinem
Čuřík, Nikola ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent) ; Trka, Jan (oponent)
Transkripční faktor PU.1 je klíčovou molekulou řídící proces krvetvorby. Ztráta jeho funkce má za následek různé stupně poruchy diferenciace prakticky všech krevních buněčných linií. S funkcí PU.1 v zajištění správného průběhu diferenciace krevních buněk úzce souvisí také jeho role v potlačování procesu leukemogeneze. Snížená hladina PU.1 a poruchy schopnosti regulovat hladinu tohoto transkripčního faktoru v buňce jsou asociovány s různými formami akutní myeloidní leukémie (AML), ale také s dalšími hematologickými malignitami. Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění krvetvorby s výrazně variabilním projevem a průběhem, pro jehož patogenezi je typická porucha diferenciace krevních buněk. Ta se projevuje ztrátou jejich funkce, vznikem elementů s morfologickými defekty (dysplasií) a hromaděním poškozených, nezralých buněk - blastů v kostní dřeni. Onemocnění MDS se často transformuje do AML. Charakteristickým rysem MDS je na molekulární úrovni potlačení exprese řady genů v důsledku aberantní zvýšené metylace DNA v jejich regulačních oblastech. Použití látek potlačujících metylaci DNA a obnovujících genovou expresi, jako je například 5-azacytidin (AZA), přináší v posledních letech klinicky významné výsledky při léčbě pacientů s MDS s vyšším rizikem (IPSS) a stalo se v podstatě již...
|
|
|
Neurofibromatóza typu 1 a zárodečné mutace genu NF1 u českých pacientů
Bendová, Šárka ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent) ; Kadlecová, Jitka (oponent)
Neurofibromatóza typu 1 (NF1, MIM 162200) je autozomálně dominantní onemocnění s incidencí 1:3000 živě narozených dětí, vyvolávající multisystémové postižení organismu a častý výskyt nádorů centrálního a periferního nervového systému 1. Rozvoj nádorů je u NF1 podmíněn inaktivací tumor supresorového genu NF1 zárodečnými mutacemi a následnou deregulací buněčné proliferace 2. Mutační analýza genu NF1 je ztížena několika pseudogeny, značnou velikostí genu, absencí mutačních hotspotů a širokým spektrem typů mutací. Z důvodu nejasné korelace genotypu s fenotypem je predikce průběhu onemocnění obtížná a doposud byly popsány pouze dvě mutace specificky ovlivňující fenotyp pacientů 3,4. Tato disertační práce je komentovaným souborem šesti publikací věnujících se společnému tématu NF1. Publikace 1 a 6 se věnují problematice mutační analýzy genu NF1 v populaci 67 českých pacientů s NF1. Jsou zde prezentovány genotypy a spektra kauzálních mutací doplněná o fenotyp pacientů a srovnání výtěžnosti vyšetřovacích metod. U probandů s nalezenou kauzální mutací byl vyšetřením rodinných příslušníků posouzen sporadický nebo familiární výskyt onemocnění. Tato analýza vedla k závěru, že před zavedením rutinních vyšetřovacích metod mohl být odhad počtu sporadických případů NF1 z důvodu přehlédnutí mírného fenotypu u příbuzných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mikrosatelitová nestabilita u pacientů s hereditárním nepolypózním kolorektálním karcinomem
Sekowská, Martina ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Mikrosatelitová nestabilita je základní součástí molekulárně genetické analýzy HNPCC. Je typickým fenotypovým projevem nádorových buněk kolorekta vyplývajícím ze ztráty funkce mismatch repairového systému. Na našem pracovišti byla v roce 2001 zavedena metoda fragmentační analýzy pomocí fluorescenčně značených PCR produktů. Účinnost metody byla ověřena na souboru 52 pacientů. V současné době se již metoda fragmentační analýzy v polyakrylamidovém gelu pro vyšetřování mikrosatelitové nestability neprovádí. Hlavním cílem studie bylo vyšetřit mikrosatelitovou nestabilitu u dostupného souboru pacientů, suspektních HNPCC odeslaných ke genetické analýze. Pacienti byli rozděleni do skupin podle podmínek splnění Amsterodamských kritérií. U 55 pacientů byla prokázána vysoká míra nestability (36,2 %), u 7 pacientů nízká míra nestability (4,6 %) a u 90 pacientů nebyly nalezeny žádné změny v nádorové DNA. U 32 pacientů byla nalezena ztráta heterozygozity v alespoň jednom markeru. 83 % pacientů splňujících Amsterodamská kritéria byl prokázán fenotyp vysoké míry nestability (MSI-H). Výsledky vyšetření mikrosatelitové nestability byly pozitině korelovány s mutační a imunohistochemickou analýzou genů MLH1, MSH2 a MSH6. U 81% pacientů s MSI-H fenotypem byla prokázána germline mutace u MLH1 nebo MSH2 genu. U jednoho pacienta s...
|
|
|
Struktura, funkce a význam proteinu BRCA1
Hojný, Jan ; Falk, Martin (oponent) ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce)
Studium příčinných faktorů vzniku dědičně podmíněné formy karcinomů prsu a ovarií vedlo k objevu genu Breast Cancer 1, (BRCA1). Produktem tohoto tumor supresorového genu je jaderný fosfoprotein sehrávající kritickou úlohu v opravě genomové DNA, čímž se podílí na kontrole genomové integrity. Úloha proteinu BRCA1 spočívá především ve správném sestavení reparačních komplexů, které se seskupují v místech dvouřetězcových zlomů DNA. Nadto protein BRCA1 přispívá i k regulaci kontrolních bodů buněčného cyklu a k regulaci genové exprese v důsledku poškození genomové DNA, díky čemuž sehrává jednu z klíčových rolí v celkové intracelulární odpovědi na genotoxické poškození. Ztráta této funkce vede k selhání DNA reparačních mechanizmů za současné tolerance genových alterací v takto poškozených buňkách. Stav této genomové nestability je základem maligní transformace a časným krokem vzniku zhoubného nádoru v buňkách s inaktivovaným proteinem BRCA1. Cílem této práce je shrnutí poznatků o struktuře, známých funkcích a významu proteinu BRCA1 především z pohledu nových objevů, které se týkají tvorby různých multiproteinových komplexů, ve kterých protein BRCA1 hraje úlohu muliplatformního interakčního partnera, zásadního pro správnou funkci reparace DNA.
|
|
|
Studium alternativních sestřihových forem estrogenního receptoru alfa v buněčných liniích karcinomu prsu
Lhota, Filip ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent)
Filip Lhota: Studium alternativních sestřihových forem estrogenního receptoru alfa v buněčných liniích karcinomu prsu Abstrakt: Estrogenní receptor α (ER-α) je transkripční faktor zodpovědný za zprostředkování účinků svého přirozeného ligandu 17-β-estradiolu (E2), který je spolu s progesteronem hlavním hormonem ovlivňujícím proliferaci mamárních epiteliálních buněk a i většiny maligních buněk karcinomu prsu. Vedle hlavního genového produktu obsahujícího osm kódujících exonů je ER-α exprimován řadou kvalitativně i kvantitativně odlišných variant vznikajících alternativním sestřihem v rámci posttranskripčních úprav primárního transkriptu. Řada z těchto alternativních izoforem byla funkčně charakterizována, nicméně jejich konkrétní podíl na výsledné aktivitě ER-α v kontextu všech aktuálně přítomných variant není zcela objasněn. Funkční charakterizace konkrétních alternativních forem ER-α a stanovení jejich podílu na celkové aktivitě ER-α je spolu s pochopením mechanizmů, které regulují jejich vznik, důležitým poznatkem pro možné ovlivnění ER-α v rámci protinádorové terapie. Tato práce se zabývá studiem vlivu alternativních sestřihových variant ER-α na růstové vlastnosti klonů buněk modelových linií v závislosti na kultivačních podmínkách a stimulaci E2, respektive tamoxifenem. Pro tento účel byl vytvořen...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.