|
|
Osídlení ve východním zázemí středověké Prahy: podoba vsí a proměny sídelní sítě (12.-16. století).
Košařová, Markéta ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná magisterská práce je příspěvkem k poznání struktury osídlení a podoby vsí ve východním zázemí středověké Prahy. Zájem je soustředěn do mikroregionu v povodí říčky Rokytky. Na základě archeologických a písemných pramenů je rekonstruována soudobá sídelní síť a její proměny mezi 12.-16. stoletím. Jádrem práce je zpracování a interpretace výsledků záchranného archeologického výzkumu v areálu zaniklé středověké vsi Babice. Zasazení mikroregionu do širšího kontextu pražského zázemí dovoluje vyhodnotit jeho ekonomický potenciál a vztah k vrcholně středověkému městu.
|
|
|
Nedestruktivní výzkum středověkých sídelních areálů v povodí řeky Mrliny ve středních Čechách
Janovská, Viktorie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o nedestruktivním archeologickém výzkumu zaniklé Havraně, která leží v povodí řeky Mrliny, v poloze Havransko, k. ú. Vestec nad Mrlinou, okr. Nymburk. Povodí Mrliny bylo zvoleno jako modelový mikroregion, protože jde o oblast kontinuálního archeologického zájmu s kompletní evidencí vrcholně středověké sídelní sítě. V rámci zvoleného mikroregionu se právě Havraň jeví jako lokalita s největším poznávacím potenciálem a zároveň historicky významná. Dle písemných pramenů plnila Havraň v raném středověku roli správního centra nižšího řádu, ve vrcholném středověku se zde nacházela tvrz typu motte s hospodářským dvorem. Lokalita byla nově zkoumána pomocí analytických povrchových sběrů a velkoplošného geofyzikálního průzkumu. Cílem nedestruktivního výzkumu bylo především poznání podoby raně středověkého osídlení a jeho proměn ve vrcholném středověku. Podstatnou součástí práce je analýza nálezového souboru z povrchových sběrů, její vyhodnocení v prostředí GIS a konfrontace s výsledky geofyzikální prospekce. Při interpretaci se diplomantka soustředila zejména na základní představu o (1) chronologii osídlení, (2) prostorovém rozsahu osídlení a jeho změnách v jednotlivých časových horizontech a (3) identifikaci a charakteristice drobného šlechtického sídla typu motte....
|
|
|
Zaniklá středověká vesnice "Mořina" u Běštína (okr. Příbram)
Korbová Procházková, Lucie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá zaniklou stredovekou vesnicí Roudnicka v poloze "Morina" u Beštína. Jedná se o archeologickou lokalitu, která byla známa a zkoumána již v 19. století, ale mylne interpretována jako slovanský mohylník. Približne do roku 1965 byla nejlépe archeologicky prozkoumanou zaniklou vrcholne stredovekou vesnicí v Cechách. Byla provedena kritická revize poznatku z uskutecneného výzkumu. Relikty vesnice byly geodeticky zamereny a na základe získaného podrobného plánu bylo možno rekonstruovat sídelní formu a nastínit podobu dvoru jednotlivých usedlostí.
|
|
|
Vesnické osídlení v zázemí vrcholně a pozdně středověké Prahy. Sídelně-historický vývoj a zemědělství v příměstských oblastech
Beránek, Michal ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Kypta, Jan (oponent)
Práce se zabývá sídelně-historickou problematikou mikroregionu Klánovického lesa a jeho okolí na východním okraji Hl. m. Prahy. Této oblasti nebyla doposud věnována komplexnější pozornost. Poznatky se opírají o kritickou revizi skromných písemných a archeologických pramenů, které se týkají sledovaného území. V rámci diplomové práce byl dále zpracován archeologický odkryv realizovaný na zaniklé vesnici Hol, a taktéž geofyzikální měření uskutečněné na stejné lokalitě. Na základě získaných poznatků bylo možné lépe zařadit a diskutovat roli této oblasti jako součást hospodářského zázemí vrcholně středověké Prahy. Klíčová slova: zaniklá vesnice, Klánovický les, Hol, geofyzikální průzkum, keramika, zemědělsky marginální půdy, vrcholný středověk
|
|
|
Počátky západoslovanských hradišť
Lohnická, Jana ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky západoslovanských hradišť. Ve struktuře osídlení raného středověku měly tyto objekty význačné postavení. Jejich interpretace závisí na přesném časovém zařazení. Objasnění počátků hradišť komplikuje nesnadné datování archeologických artefaktů, zejména raně středověké keramiky. Přesné datování je nyní v některých případech možné na základě dendrochronologie. Díky této nové metodě víme, že budování opevnění začalo později, než jsme předpokládali. Na druhé straně však písemné prameny znají opevnění v 7. století. Přesto se na základě archeologických pramenů zdá, že hradiště nebyla zastoupena ve slovanském osídlení od počátku. Mezi příchodem Slovanů a budováním fortifikací tak není souvislost. Cílem práce je najít příčiny, které vedly k budování opevnění a určit funkce, které hradiště plnila. Poznání jejich vývoje v jednotlivých regionech povede k lepšímu porozumění tohoto fenoménu.
|
|
|
Zázemí středověkého domu. Archeologický výzkum v Hradci Králové, Malé náměstí, čp. 116-118.
Záveská, Daniela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Práce se věnuje materiálu pocházejícímu z fekální jímky, který byl získán v roce 1999 během záchranného archeologického výzkumu zadních traktů domů čp. 116 - 118 na Malém náměstí v Hradci Králové. Z artefaktů získaných z obsahu jímky výrazně převažovala kuchyňská a stolní keramika, kachle, v menší míře se vyskytly nálezy skla a kovových předmětů. Vedle toho se dochovalo ve výplni jímky rovněž dřevo zpevňující její stěny, kosti z domácích zvířat a rostlinné makrozbytky, poskytující informace mimo jiné o skladbě jídelníčku obyvatel domu přilehlého domu. Práci doprovází katalog nálezů a obrazové přílohy. Zpracování nálezů z jímky odhalilo řadu informací týkajících se hmotné kultury a života v této části středověkého Hradce Králové. Pro přesnější představu je však zapotřebí zpracovat materiál z celé plochy výzkumu.
|
|
|
Vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku (tj. od 2. poloviny 14. století do počátku 16. století) se zvláštním důrazem na dobu husitských válek a dobu života a vlády Jiřího z Poděbrad. Práce si všímá těchto vztahů v rovině konfliktní (války a soudy) a nekonfliktní (např. obchod, vzájemná pomoc, předávání informací), snaží se uvedené jevy obecně charakterizovat a komparovat. Součástí práce jsou rovněž případové studie, které se zaměřují na otázku možnosti poznání vzájemné interakce mezi sledovanými stranami a na konkrétní rody, u kterých došlo k přesunu z Chebu do Čech či naopak.
|
|
|
Hmotná kultura tvrze v Martinicích u Votic
Vnoučková, Darina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se snaží vylíčit celkovou problematiku jednoho z prvních badatelských archeologických výzkumů původně středověkého tvrziště v Československu, v Martinicíchu Votic, který byl proveden v roce 1951 a 1954 pod vedením archeoložky Květy Reichertové, zaměstnankyně tehdejšího Státního archeologického ústavu v Praze. Poznatky získané výzkumem se následně stalyběžnou součástí naší archeologické literatury.Autorka se v práci soustřeďuje na podrobnou rekonstrukci průběhu tohoto výzkumu, což je nezbytné pro celkovou interpretaci nálezových situací i stavebního vývoje tvrze. Snaží se uvést také tvrz v Martinicích u Votic v kontextu se všemi dohledatelnými písemnými prameny, v nichž vystupuje majitel tétotvrze či tvrz samotná. Představuje v kontextu s nálezovou situací rovněž rozsáhlý a dosud zdaleka nevytěžený nálezový fond, tvořený především souborem kuchyňské a stolní keramiky, reliéfními kachly a kovovými předměty, který vypovídá o vybavení tvrze a o samotnýchmajitelích,jejichzpůsobuživota,společenském postavení a názorech. Z nálezů se soustřeďuje především na ikonograficky bohatý soubor pozdně středověkých a raně novověkých reliéfníchkachlů, které prezentuje ve formě podrobného katalogu doprovázeného textovou a obrazovou dokumentací. K ikonografickým motivům podává zjištěné...
|
|
|
Studium středověkého osídlení v kontextu české historiografie - minulost a perspektiva
Konůpek, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent) ; Hasil, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÉ V DY ABSTRAKT DISERTA NÍ PRÁCE 2021 Jan KON PEK UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÉ V DY ABSTRAKT DISERTA NÍ PRÁCE JAN KON PEK D JINY ST EDOV KÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ESKÉ HISTORIOGRAFIE MINULOST A PERSPEKTIVA HISTORY OF MEDIEVAL SETTLEMENT IN THE CONTEXT OF THE HISTORIOGRAPHY OF CZECH HISTORY AND PERSPECTIVE Doubrava 2021 prof. PhDr. Zden k Beneš, CSc. Abstrakt práce: Práce postihuje prom ny studia d jin st edov kého osídlení v kontextu eské historiografie. Zam uje se na vztah mezi povahou historiografického diskursu a užívanými metodami výzkumu. P edm tem vztahové analýzy jsou ob jazykové v tve bohemikální historiografie. Prom ny specifického oborového diskursu jsou sledovány na pozadí prom n bohemikální historické kultury. Sledovány jsou tedy i zp soby multiplikace historického poznání a vazba na sociáln -politický, kulturní a institucionální kontext sledované problematiky. V práci je zohledn no p edevším území širšího historického Chebska, které je použito jako modelový p íklad prom n historického tázání v závislosti na zm nách historického pov domí a spole enského kontextu doby. Zvlášní pozornost je tedy v nována regionální historiografii a vazb mezi historickou kulturou a konstrukcí národní identity. Na základ zjišt ných...
|
|
|
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
|
host ::
RSS.