|
|
Dynamika výskytu orchidejí ve vybraném modelovém území v nížinných polohách
Štěpán, Jakub ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Předmětem práce jsou vstavačovité rostliny rostoucí na území 9 faunistických čtverců s ohniskem v oblasti nymburského Polabí. Práce charakterizuje vybrané nížinné území a jeho biotopy, kde se orchideje vyskytují, včetně nejvýznamnějších ohrožujících faktorů. Na základě historických nálezových údajů i novějších dat se snažím lokality v terénu ověřovat a vytvořit ucelenou databázi recentního výskytu těchto druhů. Porovnáním aktuálního výskytu s historickým stavem budu schopen přesněji určit dynamiku jednotlivých populací, příčiny úbytku a navrhnout opatření pro účinnější ochranu nebo podporu těchto obvykle velmi vzácných a ohrožených rostlin.
|
|
|
Abundance of and threats to the snow leopard in various regions of its occurrence
Valentová, Kamila ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Sněžný leopard (Panthera uncia) patří mezi ohrožené druhy se stále klesajícími počty přežívajících jedinců. Tato práce se snaží poukázat na hlavní faktory ohrožující jeho přežití s ohledem na jednotlivé země jeho výskytu: Čínu, Bhútán, Nepál, Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko a Mongolsko. Pro zachování dosud žijící populace sněžného leoparda je nezbytné znát jeho rozšíření na jednotlivých lokalitách. V této práci jsou uvedeny dosavadní dostupné údaje o jeho celosvětovém rozšíření. Tajnůstkářský způsob života sněžného leoparda velmi ztěžuje způsoby měření jeho abundance. Dalším cílem této práce je snaha shrnout dosavadní metody (průzkum za pomocí znaků, metoda zpětného záchytu, poměr biomasy predátor-kořist či genetické analýzy) používané pro odhady jeho početnosti, pokusím se mezi sebou jednotlivé metody srovnat s poukázáním na některé provedené studie. Práce se také zaměřuje na jejich výhody a nevýhody a za jakých podmínek je vhodné je použít. Klíčová slova: leopard sněžný, abundance, ohrožení, celosvětové rozšíření, zachování
|
|
| |
|
|
Porovnání vývoje ochrany přírody a socioekonomického rozvoje vybraných území jihozápadního pohraničí
Pícha, Zdeněk ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Součástí český h, stej ě jako ohý h středoevropský h, velkoploš ě hrá ě ý h úze í (VZCHÚ) jsou také obce. Někteří o vatelé a jeji h vole í zástup i příležitost ě oz ačují e iste i V)CHÚ a katastru svý h o í, jako příči u egativ í h de ografi ký h a so ioeko o i ký h pro esů odehrávají í h se a to to úze í. Předlože á diplo ová prá e zkoumá toto tvrzení a za ývá se vlive v hláše í a e iste e V)CHÚ a so ioeko o iku o í a obyvatelstva v dotče é úze í žijí í . Cíle této prá e lo a příkladu jihozápad ího pohra ičí České repu lik zjistit, zda e iste e a v hláše í V)CHÚ regio ovlivňuje. V zájmovém území, které je z o hra ářského hlediska vel i e é, l v ro e 99 v hláše NP Šu ava v rá i již e istují í CHKO Šu ava a v ro e 5 CHKO Český les. Opakova ě l předlože také ávrh a v hláše í CHKO Novohradské hor . V práci jsou analyzovány z ě v ra ý h so ioeko o i ký h a de ografi ký h údajů o 9 o í h a jeji h katastre h ezi let 99 a po o í statisti ké etod ANCOVA. ) dosaže ý h výsledků v plývá, že spíše ež e iste e či vz ik V)CHÚ jsou sledova é para etr ovliv ě é velikostí sledovaných obcí. Výsledky jsou diskutovány s dostupnými socioekonomickými výzkumy z ji ý h hrá ě ý h úze í h. Vedle perifer ího u ístě í je za faktor ovlivňují í so ioeko o iku regio u oz ače také edostateč ě v užitý pote iál e iste e V)CHÚ. V...
|
|
|
Assessing changes in conditions of the Šumava NP forests managed by the Kašperské Hory Municipality Forests, Ltd.
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Diplomová práca sa upriamuje na hodnotenie zmien v lesných biotopoch na území NP Šumava, ktoré je v správe súkromného vlastníka Kašperskohorské městké lesy s.r.o porovnaním ortofotomáp z rokov 2011 a 2015 v prostredí GIS. Zmeny boli hodnotené pomocou metodiky, navrhnutej v bakalárskej práci s názvom: "Čo vypovedajú letecké snímky o stave biotopov v Národnom parku Šumava?" (2013), na ktorú táto práca nadväzuje. Klasifikované boli iba zmeny 3. a 4. kategórie, charakterizujúce aktívny lesnícky zásah. Zmeny boli porovnané aj na úrovni biotopov sústavy Natura 2000. Druhá časť predkladanej práce je postavená na terénnom prieskume tohto územia. Konkrétne sú mapované rozdiely medzi I. a II zónou v aplikovaných asanačných zásahoch so strany súkromného vlastníka. V terénnom prieskume bolo mapovaných viacero kategórií, no prioritne bolo hodnotené množstvo ponechaných kmeňov a zmladenie, teda významné parametre kvality lesných ekosystémov. Kľúčové slová: biotopy, NP Šumava, NATURA 2000, disturbancie, management...
|
|
|
Rozdíly v prostorové distribuci a dynamice šíření kůrovce (Ips typographus) v rozsáhlých polomových plochách způsobených orkánem Kyrill v NP Šumava.
Janouchová, Šárka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Hledání nejvhodnějšího managementu lesů v období, kdy v Evropě narůstá frekvence výskytu větrných a kůrovcových kalamit, je velkou výzvou pro lesníky, a především správce chráněných území. Prohloubení odborných znalostí o efektivitě a důsledcích zvolených postupů jsou nezbytným podkladem pro optimalizaci managementu. Tato diplomová práce v první části shrnuje informace o ekologii lýkožrouta smrkového, přírodních disturbancích, které se vyskytují ve středoevropských lesích, a metodách jejich asanací. Druhá část práce je věnována zhodnocení dat prostorové distribuce a dynamiky šíření kůrovců ve vybraných lokalitách v NP Šumava a dat o zmlazení. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, lesnických hospodářských plánů Lesní správy Prášily a záznamy kůrovcového dřeva z lesnických map z let 2000 až 2006. Bylo zjištěno, že výskyt kůrovcových stromů je korelován s výskytem v předchozích letech a ani aplikace aktivního managementu, tj. kácení a odvoz kůrovci napadených stromů, šíření kůrovců neeliminuje. Navíc aktivní management způsobuje fragmentaci porostů zvyšující riziko jejich dalšího rozpadu a na vytvořených pasekách se vyskytuje menší počet a druhově omezenější přirozené zmlazení. Aplikace pasivního managementu, tj. ponechání samovolnému vývoji, bylo shledáno coby vhodnější především pro...
|
|
|
Zhodnocení péče o lokality soustavy Natura 2000 chránící modráska očkovaného a modráska bahenního. Chrání také další vzácné druhy a biotopy?
Glückseligová, Pavla ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Změny ve způsobu hospodaření, ke kterým dochází posledních několik desítek let, mají velký vliv na velikost populací druhů, které byly přizpůsobené managementu před intenzifikací zemědělství. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) jsou jedni z dotčených druhů, jejichž počty markantně ubyly v celé Evropě. Pro jejich ochranu byla vytvořena řada lokalit, patřících do soustavy Natura 2000, kde je prováděn specifický management pro podporu těchto motýlů. Tato diplomová práce se zabývá lokalitami soustavy Natura 2000 v Jihočeském a Plzeňském kraji, jejichž předmětem ochrany je jeden nebo oba druhy modrásků. Bylo zjištěno, že specifický management je pro stabilní populaci modrásků nezbytný, a že stav lokalit se z hlediska vykonávaného managementu velmi liší. Na téměř polovině lokalit je management nevyhovující, populace modrásků jsou velmi slabé nebo zanikly úplně. Na dalších lokalitách je způsob obhospodařování vyhovující a populace modrásků prospívají. Druhá část diplomové práce zkoumá, zda nastavený modráskový management vyhovuje i dalším chráněným a ohroženým druhům rostlin a živočichů, nebo jim naopak škodí. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, inventarizačních průzkumů daných chráněných území a Nálezové databáze ochrany přírody. Pro velmi malý...
|
|
|
Změny ve složení společenstev slunéček podél výškového gradientu
Matušová, Martina ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Martínková, Zdenka (oponent)
Slunéčkovití se díky svému dravému způsobu života a potenciální schopnosti regulace mnoha škůdců často používají v biologické kontrole. Doposud byla provedena řada studií na této čeledi, týkající se jejich strategií lovu a jiných životních strategií, populační dynamiky, jejich rozmístění v čase a prostoru v závislosti na abundanci kořisti, ale prozatím nebyly časové změny v druhovém složení a absolutní či relativní abundance slunéček zkoumány podél výškového gradientu. Na tyto závislosti jsem se proto zaměřila ve své práci. Testovala jsem tuto hypotézu: zimoviště slunéčkovitých se nachází v nižších polohách, odkud se jedinci posléze rozletí na nejbližší rašící stromy, kde nejdříve seženou potravu a s postupující sezonou, jak jdou vhodné podmínky a potrava neustále výše, se slunéčkovití přesouvají i do vyšších poloh, odkud se na konci sezony vracejí zpět na zimoviště. Na výzkumné ploše v Beskydech bylo vybráno 12 experimentálních lokalit, rovnoměrně rozložených podél výškového gradientu 350-482 m n. m. Na každé lokalitě proběhlo během sezóny 12 měření ve dvoutýdenních intervalech, při každém měření bylo provedeno 2x300 smyků. Celkem bylo odchyceno 3064 ks slunéčkovitých, patřících do 11 druhů. Nejpočetnějším druhem po oba roky bylo slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata (1989 ks) a v menší...
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Vývoj struktury ptačích společenstev v České republice: od diverzity k homogenizaci?
Prylová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Biotická homogenizace je proces měnící funkčně ekologickou strukturu společenstev. Ptačí společenstva se mění od diverzifikovaných k homogenním především kvůli tomu, že specializované druhy jsou nahrazovány druhy nespecializovanými (generalisty), a z hlediska své ekologické funkce se stávají vzájemně podobnějšími. Příčiny mohou být jednak v probíhající klimatické změně, jednak ve změnách způsobu užívání krajiny člověkem. Na základě výpočtu indexu specializovanosti společenstva (CSI) jsem ukázala, že ptačí společenstva v České republice skutečně za posledních více než 20 let vykazují trend směřující k jejich homogenizaci. Vliv klimatické změny byl dokumentován výpočtem teplotního indexu společenstva (CTI), který odráží relativní zastoupení teplomilných a chladnomilných druhů. Ten na rozdíl od klesajícího CSI stoupá. Pozornost byla věnována i vlivu homogenizace na druhovou diverzitu; ta se oproti výsledkům z jiných zemí podstatně nemění. Je pravděpodobné, že se na zjištěných jevech podepisuje postupné oteplování klimatu v České republice, případně častější výskyt jeho doprovodných projevů jako jsou prudké bouřky nebo vzrůstající intenzita zemědělské výroby.
|
host ::
RSS.