|
|
Faktory určující druhovou diversitu a druhové složení bývalých polí ve Slavkovském lese
Procházka, Tomáš ; Karlík, Petr (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
6 Abstract Factors determining plant species composition and species diversity of former fields in Slavkovský les The secondary succesion is relatively thoroughly examined phenomenon, but quite little is known about wet secondary grasslands developed on the former farmland. There is a large number of abandoned fields in the Slavkovský les protected landscape area, western Bohemia, which occuring on mesic to wet soil. For this study an area surrounding Ovesné Kladruby hamlet was chosen. The aim of this thesis is to explore, which plant species can occur on the former fields and how the species composition and species diversity is effected by environmental and historical factors, such as soil properties, distance from an old grassland and the age of the field. I made 190 phytosociological relevés and noted 215 species of vascular plants. Some rare species were also present, e.g. an orchid Dactylorhiza majalis and state protected species Triglochin palustre. Species composition data were explored using multivariate analyses and species diversity data using linear regression. Species composition was effected mainly by soil properties. The effect of soil nitrogen and phosphorus content was the strongest one. Soil nitrogen content was positively correlated with soil moisture and on such localities mainly wetland...
|
|
| |
|
| |
|
|
Morfometrická analýza populací barvínku menšího (Vinca minor) v univerzitní sbírce ČZU
Závorková, Hana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Barvínek menší (Vinca minor) je poměrně hojně rozšířená, vytrvalá a dřevnatějící bylina, po staletí rozšiřovaná pro své estetické a lékařské vlastnosti. Cílem této práce je pokusit se určit, zda jednotliví jedinci rozšíření po celé České republice mohou pocházet z jednoho nebo více zdrojů či klonů. Bylo sebráno celkem 135 jedinců po celé České republice, a tito jedinci byli po několik let pěstováni v jednotných klimatických podmínkách na výzkumné ploše v kampusu České zemědělské univerzity v Praze. U Těchto rostlin byly poté provedeny morfologické měření a následná statistická vyhodnocení proběhla pomocí programů Statistica12 a Canoco5. Z takto získaných dat vyšla najevo skutečnost, že morfologické znaky jednotlivých rostlin jsou závislé na druhu lokality, a tedy je zřejmé, že jedinci pěstovaní na historicky ověřitelných lokalitách pravděpodobně pocházejí z jednoho nebo několika klonů. Dalším cílem této práce je zjistit zda se barvínek vyskytující se na území České republiky liší ve svých morfologických a fyziologických znacích jako je délka prýtu, délka a šířka listu, délka řapíku, počet nodů na květním prýtu a poměr délky/šířky listu. Z výsledků vyplívá fakt, že se jedinci liší v morfologických znacích v závislosti na lokalitě jejich výskytu, jako jsou například parky, kostely, hřbitovy a lesní porosty. Dále je z výsledků patrné, že lokalita č. 2 se liší výrazně od ostatních lokalit v délce prýtu, délce listu a počtu nodů i v poměru délka/šířka listu. Toto potvrzují jak výsledky z programu Statistica12, tak i výsledky z programu Canoco5.
|
|
|
Floristické mapování okolí zaniklé vesnice Malonín (Prachaticko)
Kadlec, Jakub ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Zaniklé vesnice a k nim náležející krajinné struktury jsou významné díky své vysoké biodiverzitě. Okolo zaniklé vesnice Malonín na Prachaticku, na jejímž území jsou tyto struktury zachované, bylo vymezeno území o rozloze 5,25 km2, ve kterém bylo v rámci mezioborového výzkumu prováděno floristické mapování. Probíhalo od 11. 4. 2015 do 14. 9. 2015 a bylo zaměřené na druhy s výraznou indikační hodnotou, které představují relikty dřívějšího pěstování a druhy chranářsky, fytogeograficky nebo jinak významné. Během sedmi návštěv bylo zaznamenáno 70 nálezů 18 druhů rostlin. Ke každému druhu byly dohledány stanovištní nároky, rozšíření a ze starých map bylo zjištěno historické land-use v místě nálezu, případně zařazení lokality z hlediska lesnické typologie. Každý nález byl v prostředí ArcGIS zakreslen do mapy. Následně byly nálezy popsány, vyhodnoceny v souvislosti se zjištěnými údaji a případně interpretovány. Data týkající se vzdálenosti nálezů od Malonína, nejbližší existující vesnice a nejbližšího potoka byla graficky
znázorněna pomocí krabicových grafů. Dále byla statisticky testována závislost mezi těmito vzdálenostmi a Ellenbergovými indikačními hodnotami. Některé druhy, které se
zároveň vyskytovaly nejblíže zaniklé vesnici, jsou relikty dřívějšího pěstování a přímo indikují bývalé osídlení např. barvínek menší (Vinca minor) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris), jiné jsou vázané na specifické biotopy vzniklé v důsledku hospodaření člověka v krajině, zejména dymnivka dutá (Corydalis cava) v mezních pásech. Ve zdejším podhůří je výskyt dymnivky podmíněn souhrou příznivého klimatu s příznivými půdními podmínkami. Většina mapovaných druhů se nachází na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Jedinečnost území zaniklých osídlení, nejen z hlediska přírody, je zřejmá. Proto má smysl je studovat a starat se o zachování hodnot, které uchovávají.
|
|
|
Botanická inventarizace Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, dílčí lokality Velký močál
Baroch, Patrik ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Horské vrchoviště Velký močál se rozkládá na ploše cca 50 ha v katastrálním území dnes již bývalé obce Sauersack (Rolava), ležící v nadmořské výšce 930 m nedaleko města Přebuz v Krušných horách. Od roku 1969 bylo vrchoviště Velký močál samostatnou Státní, později Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2012 je součástí NPR Rolavská vrchoviště, rozkládající se na ploše zhruba 750 ha.
Cílem práce bylo navázat na botanické průzkumy z minulých let a porovnat je se současným stavem. V rámci botanické inventarizace bylo během jedné vegetační sezóny zaznamenáno celkem 37 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů, přičemž byl potvrzený výskyt a další šíření hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba), na který poukázal v Additamentech ČBS XII / 2014 již Mgr. Melichar. Bylo zjištěno rozšíření plodné populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) do západní části území a okolních šlenků. V jižní a západní části hranice vrchoviště byl pak nově zjištěný výskyt sítiny klubkaté (Juncus conglomeratus) a rašeliníku lesklého (Sphagnum subnitens), který prokazuje eutrofizaci okrajových částí vrchoviště.
Dále byla zkoumána dlouhodobá vegetační dynamika území, konkrétně změny v rozloze jednotlivých dílčích biotopů, které byly interpretovány na historických leteckých snímcích z let 1953, 2000 a 2013. V programu ArcGIS byly vytvořeny vegetační mapy, které byly následně analyzovány. Analýza ukázala dlouhodobé změny ve vegetačním pokryvu, prokázala probíhající sukcesi smrku ztepilého (Picea abies) a borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), v důsledku čehož dochází ke snížení rozvolněné plochy vrchoviště. Tyto změny mohou mít do budoucna fatální vliv na stávající vrchovištní vegetaci, zejména pak na rozšiřující se a plodné populace Scheuchzeria palustris a Rhynchospora alba a jsou důkazem postupného vysychání vrchoviště. Hlavní příčinou je pravděpodobně globální změna klimatu a s ní související změněná srážková bilance ČR což podstatně ovlivňuje hydrologický režim tohoto ombrotrofního vrchoviště a tyto jevy je potřeba dále podrobněji zkoumat.
Pro zjištěné negativní vlivy, které se uplatňují na vývoji přírodních podmínek vrchoviště, byla navržena opatření směřující k jejich odstranění, nebo alespoň k jejich minimalizaci.
|
|
|
Geobotanická charakteristika výskytu barvínku menšího (Vinca minor) v Čechách
Vaníček, Jiří ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Jurasová, Vladimíra (oponent)
Otázky: Jsou stanoviště s barvínkem nějak odlišná od okolí vegetace? Jaký je vliv druhu na složení vegetace a druhovou bohatost? Jaký je vliv zaniklého osídlení na druhovou skladbu a obsah kovů v půdě?
Místo: Střední Čechy a jejich blízké okolí.
Metodika: Lesní vegetace s přítomností barvínku menšího a okolní podobná vegetace bez barvínku byla zaznamenána s použitím fytocenologických snímků o ploše 200 m2. Půdní pH a obsah kovů byl zjišťován pro každé stanovitě zahrnující 3 vegetační snímky. Celkově bylo zaznamenáno 111 snímků, 57 z nich bylo analyzováno metodou TWINSPAN. Data o prostředí byla vyhodnocena pomocí CCA analýzy.
Výsledky: Pokryvnost barvínku je pozitivně korelovaná s půdním pH (p=0,005). Mezi stanovišti s barvínkem a bez barvínku nejsou významné rozdíly. Ellenbergovy indikační hodnoty pro vlhkost a živiny jsou vyšší na lokalitch v minulosti výrazněji ovlivněných člověkem. Většina člověkem výrazně neovlivněných stanovišť se nacházela v mesofilních dubohabřinách (sv. Carpinion-betuli). Závěr: Barvínek roste často na místech, kde byl v minulosti velmi pravděpodobně pěstován. Osídluje nová stanoviště jen velmi pomalu a na některých lokalitách vůbec, to potvrzuje jeho charakteristiku jako druhu indikujícím bývalou lidskou činnost.
|
|
|
Mokřady Brd a Podbrdska
Hyklová, Jana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá zejména rašelinné mokřady nacházející se na území Brd a Podbrdska. Konkrétně se jedná o 10 lokalit, na kterých se v různé míře projevil antropogenní vliv. Cílem práce je zjistit historický i současný stav těchto biotopů, odvodit podstatu proběhlých změn, určit ohrožující faktory a následně navrhnout patřičnou ochranu. Pozornost je věnována i nově vzniklé Chráněné krajinné oblasti Brdy a extrémnímu suchu roku 2015. Na jednotlivých místech byla sledována hloubka humolitu, hydrologické podmínky a stručně byl charakterizován vegetační pokryv. Ve všech sledovaných oblastech v minulosti probíhala těžba, která často vedla až k degradaci. Nejzachovalejším a druhově nejrozmanitějším brdským rašeliništěm je bezpochyby lokalita na západním břehu Pilské nádrže. Na východním litorálu Horního padrťského rybníka se nachází územně nejrozsáhlejší rašeliniště s nejvyšší naměřenou hloubkou humolitu. Obě tyto plochy jsou naprosto ochranářsky prioritní. Pokud krajinu nepostihnou jakékoliv neočekávané změny, dá se při vhodně zvoleném managementu předpokládat udržitelný stav i v následujících lokalitách: Dolní padrťský rybník, Tok a rybník Tisý. O mokřadech je známo, že jsou utvářeny po staletí, je proto naším úkolem, aby tyto ohrožené biotopy byly do budoucna zachovány.
|
|
|
Korečkový elevátor
Karlík, Petr ; Malášek, Jiří (oponent) ; Jonák, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá funkčním návrhem korečkového elevátoru pro svislou dopravu koksu. Rešeršní část obsahuje stručné uvedení do problematiky korečkových elevátorů. V dalších částech je poté proveden funkční výpočet s kontrolou gravitačního vyprazdňování. Konstrukční návrh dílčích komponent elevátoru je poté zaměřen především na kontrolu hnacího hřídele. K práci je přiložena příslušná výkresová dokumentace.
|
|
|
Technologické a ekonomické aspekty výroby pelet z fytomasy pro spalování
KARLÍK, Petr
Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení technologických aspektů výroby pelet z fytomasy pro spalování. Práce představuje pelety, palivo vyrobené z biomasy, jako obnovitelný zdroj s ohledem na ochranu životního prostředí, klady a zápory jejich využití. Jako konkrétní příklad je zde hodnocena výroba v peletizační lince v Březnici v okrese Příbram. Dále je hodnocena ekonomická stránka výroby pelet, porovnání tržních a nákladových cen, náklady na technologii, suroviny a další doprovodné investice. Technologie a zpracovávaný materiál jsou následně porovnávány s jinými druhy výroby pelet.
|
host ::
RSS.