|
|
Vliv půdní struktury na hydraulické vlastnosti půdy
Čermák, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Velmi významnou roli hraje půda v hydrologickém cyklu krajiny. Podle kvality, typu struktury a dalších vlastností půdy se odvíjí její retenční a akumulační schopnost. Retenční schopnost půdy je dána gravitačními póry (nejhrubší póry), které se po zaplnění vodou opět odvodňují. Akumulace závisí na kapilárních pórech, ve kterých je voda vázána kapilárními silami. Půda zároveň funguje jako filtrační prostředí, přes které se voda přirozeně čistí. Tento proces může také probíhat obráceně, kdy se z půdy do vody uvolňují různé látky. Stav a množství vody mezi půdním povrchem a hladinou podzemní vody ovlivňuje řadu důležitých procesů, např. úrodnost půdy, odtok z povodí, zásobení zdrojů podzemních vod a další. Struktura půdy se zásadně mění obděláváním půdy a druhem pěstovaných plodin. Agregáty vystavené povětrnostním vlivům jsou mechanicky rozrušovány a půda postupně ztrácí své dobré vlastnosti, snižuje se úrodnost a klesá protipovodňová ochrana. Této skutečnosti se dá do jisté míry zabránit správnou volbou pěstovaných plodin a technologií zpracování půdy.
|
|
|
Použití programu Rosetta k odhadu retenčních čar půdní vlhkosti z experimentální plochy Bohaté Málkovice
Čermák, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
K nejdůležitějším vlastnostem půdy patří její hydraulické charakteristiky, tj. retenční čára půdní vlhkosti a hydraulická vodivost. Hydraulická vodivost půdy charakterizuje schopnost půdy vést vodu. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a vlhkostním potenciálem půdy. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, např. zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, objemová hmotnost redukovaná a struktura půdy. Měření retenčních čar v laboratorních podmínkách jsou časově a finančně nákladné, proto se jako alternativní řešení jeví použití pedotransferových funkcí. Cílem diplomové práce je odhad vlhkostních retenčních čar půdy ve vybraném zájmovém území jižní Moravy pomocí programu Rosetta (Schaap, 2003). Jako prediktory do jednotlivých modelů programu Rosetta se použily údaje o zrnitosti (% obsah jílu, písku a prachu), objemová hmotnost půdy, hydrolimity polní vodní kapacita a bod vadnutí. Údaje o zrnitosti byly sladěny podle FAO/USDA systému. Retenční čáry půdní vlhkosti byly měřeny na pískovém tanku a přetlakových přístrojích. Změřené retenční čáry byly parametrizovány programem RETC. Pro určení kvality odhadu byly odhadnuté retenční čáry graficky porovnány s měřenými. Přesnost odhadu byla hodnocena pomocí korelačního koeficientu R, determinačního koeficientu R2 a směrodatné chyby SMRE. Vzhledem k velikosti souboru vstupních dat se nedá konstatovat použitelnost vlastních odvozených pedotransferových funkcí. Doporučoval bych jejich další ověření na jiných lokalitách jižní Moravy.
|
|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybrané lokalitě
Stoklásková, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční čára a hydraulická vodivost, v lokalitě Bohaté Málkovice. Pro laboratorní stanovení vlhkostní retenční křivky půdy se používá pískový tank a přetlakový přístroj. K nepřímému určení hydraulických charakteristik půdy se použije program Rosetta, který obsahuje 5 modelů pedotransferových funkcí. Pro odhad průběhů retenčních čar půdy jsou aplikovány již dříve odvozené pedotransferové funkce (kontinuální parametrická PTF a bodová PTF).
|
|
|
Analýza vzájemného vztahu dvou metod terénního měření infiltrace vody do půdy
Larišová, Lucie ; Kriška,, Michal (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým popisem infiltračního procesu a terénním měřením infiltrace v katastrálním území Bohaté Málkovice. Výzkumné práce na experimentální ploše probíhaly v roce 2011 na Haplic Chernozem/FAO, černozemi na spraši, středně těžké hlinité půdě. Experimentální plocha byla rozdělena na dvě části, orniční vrstva na těchto plochách byla zpracována klasickou a minimalizační technologií. Pozemky byly osety ječmenem jarním. K terénnímu měření infiltrace vody do půdy se použila dvouválcová metoda a minidiskové infiltrometry. V blízkosti infiltračních experimentů byly odebírány neporušené půdní vzorky pro laboratorní stanovení nasycené hydraulické vodivosti Ks. Z terénních měření a laboratorních pokusů byly stanoveny hodnoty hydraulické vodivosti (nasycené a nenasycené) a další infiltrační charakteristiky, tj. kumulativní infiltrace I(t) a infiltrační rychlost v(t). K vyhodnocení infiltrace výtopou byla použita tříparametrická rovnice Philpova typu, která poskytuje dobrý odhad nasycené hydraulické vodivosti Ks. K vyhodnocení minidiskových infiltrometrů byla použita Zangova metoda, která poskytuje nenasycenou hydraulickou vodivost K(h). Laboratorní vyhodnocení nasycené hydraulické vodivosti Ks bylo porovnáno s odhadnutými hodnotami z terénních měření. Hodnoty nasycené hydraulické vodivosti Ks z laboratorních měření jsou prakticky srovnatelné s odhady získanými z ustálené infiltrační rychlosti z terénních pokusů. Výsledky výzkumu prokázaly, že středně těžké hlinité půdy při minimalizačním zpracování s úpravou půdního povrchu podrýváním mají příznivý vliv na infiltraci vody do půdy. Tato skutečnost vede k vyššímu vláhovému zabezpečení rostlin v průběhu vegetace a ke zlepšení retenční a akumulační schopnosti půdy.
|
|
|
Návrh protierozních opatření v malém povodí
Kravčenko, Matěj ; Kameníčková, Ivana (oponent) ; Doležal, Petr (vedoucí práce)
Předmětem práce je návrh protierozních opatření v malém povodí. Pro tento účel byla vybrána lokalita obce Letonice v Jihomoravském kraji. V práci je uvedena teorie vodní eroze, teorie návrhu protierozního opatření a teoretické koncepty pro výpočet erozního smyvu pomocí metody Wischmeier – Smith (USLE). Území bylo analyzováno na základě digitálního modelu terénu v programovém prostředí GIS.
|
|
| |
|
|
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.
|
|
|
Návrh protierozních opatření v malém povodí
Prchlíková, Simona ; Kameníčková, Ivana (oponent) ; Doležal, Petr (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byl návrh protierozní ochrany ve vybraném povodí. Pomocí nástrojů ArcGis byl vytvořen digitální model terénu. Výpočtem v programu ArcGis byl stanoven průměrný roční erozní smyv. Posouzení bylo vyjádřeno dle dvou různých hodnot faktoru ovlivňujících míru ohrožení daného území. Snahou je poukázat na rozdíly výsledků míry ohrožení vodní erozí, při dvou různých faktorech dešťů. Na horší variantu byla navrhnuta vybraná protierozní opatření. Za vhodné opatření bylo zvoleno zatravnění, protierozní osevní postup a přerušení svahu průlehem. Následně bylo navrhnuté opatření zavedeno do výpočtů nového stavu ohroženého území. Ve výsledném porovnání, po aplikovaní protierozních opatření, bylo znatelné zlepšení podmínek. Řešení respektuje trend zadržení vody v krajině a užití nízkonákladových opatření.
|
|
|
Ochrana půdy - právní řád ČR a EU
Gavlasová, Iva ; Marton, Daniel (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářské práce postihuje a dokumentuje základní degradační procesy v půdě zemědělské a lesní, které patří k přírodnímu bohatství naší země. Dále poukazuje na legislativní předpisy související s ochranou půd v ČR i EU a jejich účinnost. Postupně jsou rozebírány jednotlivé degradační procesy, eroze, zhutňování půd, zábory půdy, dezertifikace, zasolování a sodifikace půd, kontaminace půd.
|
host ::
RSS.