|
|
Komentovaný překlad vybraných pasáží díla: Dhuoda: Liber manualis ad filium s úvodní studií
Daňhelová, Jana ; Kalivoda, Jan (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá latinsky psaným raně středověkým výchovným spisem Liber manualis ad filium, jehož autorem je francká šlechtična Dhuoda. Liber manualis vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raněstředověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala svému staršímu synu, se svým námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve sředověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze - Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresován anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synu. V důsledku toho je, narozdíl od jiných zrcadel, obohacen o autobiografický prvek a silný citový rozměr. Konkrétním cílem této bakalářské práce je podat shrnující informaci o autorce a představit její dílo prostřednictvím komentovaného překladu vybranných pasáží. Výběr...
|
|
|
Tradice původu Langobardů a její zdroje
Králová, Magda ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá třemi prameny týkajícími se původu Langobardů, konkrétně dvojicí krátkých anonymních textů (tzv. Origo gentis Langobardorum, textem z druhé poloviny 7. století, a tzv. Historia Langobardorum codicis Gothani, sepsanou pravděpodobně mezi léty 807-810) a spisem Historia Langobardorum langobardského historika Paula Diacona. Důraz je kladem především na otázku vzájemného vztahu mezi texty, zejména mezi Origo gentis Langobardorum a Historia Langobardorum codicis Gothani, jež vykazují značné množství společných rysů. Zaměřuji se zejména na to, zda druhý z pramenů může být přímo závislý na prvním z nich, či zda můžeme spíše předpokládat existenci společného pramene. Dále se zabývám otázkou, zda autor Historia Langobardorum codicis Gothani mohl mít určitou znalost díla Paula Diacona. Jádro práce tvoří analýza a srovnání vybraných pasáží zmíněných textů.
|
|
|
Latinský překlad hebrejské konstrukce infinitivu absolutního a finitního tvaru slovesa v Jeronýmově Vulgátě
Flemrová, Sára ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsob, jak Jeroným přeložil hebrejské konstrukce infinitivu absolutního a finitního tvaru slovesa ve Vulgátě. Nejprve je stručně pojednáno o Jeronýmovi a Vulgátě jako překladu a následně je představen hebrejský infinitiv absolutní a konstrukce, kterou tvoří s finitním tvarem slovesa téhož kořene. Hlavní část práce spočívá v excerpci všech výskytů zmíněné konstrukce z hebrejské Bible a nalezení jejich latinských verzí ve Vulgátě. Získaná data jsou podrobena kvalitativnímu i kvantitativnímu popisu. Nejprve jsou rozdělena podle typu překladatelského řešení (tj. podle toho, jakými latinskými tvary byl hebrejský originál přeložen) a každý typ je krátce popsán včetně uvedení některých problematických případů. Dále jsou data vyhodnocena podle toho, jestli představují "hebraizující" překlad nebo ne, a na základě procentuálního podílu "hebraizujících" překladů v každé knize je nakonec rozhodnuto, jestli platí tvrzení, že Jeronýmovy starší překlady jsou více doslovné než překlady novější.
|
|
|
Rané dějiny Langobardů v prvních dvou knihách Paula Diacona: úvodní studie, překlad a komentář
Králová, Magda ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
(česky) Práce je zaměřena na první knihu historiografického spisu Historia Langobardorum (Dějiny Langobardů), jehož autorem je benediktinský mnich a langobardský učenec Paulus Diaconus. Práce se skládá ze tří částí - úvodní studie, překladu této knihy a komentáře. Jako příloha je připojena edice latinského textu. V úvodní studii po uvedení nezbytných faktografických informací shrnuji dosavadní bádání a zabývám se Paulovou prací s prameny. Soustředím se na několik otázek spojených s tímto tématem, především na otázku Paulovy znalosti langobardské orální tradice. V další části studie je kniha analyzována na základě konvencí žánru tzv. origo gentis. Důraz je kladen především na legendární prvky, které úvodním pasážím narativu dominují. Překlad je doprovozen komentářem, v němž jsou informace, jež text obsahuje, zasazeny do širšího kulturního a historického kontextu.
|
|
|
Tradice původu Langobardů a její zdroje
Králová, Magda ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá třemi prameny týkajícími se původu Langobardů, konkrétně dvojicí krátkých anonymních textů (tzv. Origo gentis Langobardorum, textem z druhé poloviny 7. století, a tzv. Historia Langobardorum codicis Gothani, sepsanou pravděpodobně mezi léty 807-810) a spisem Historia Langobardorum langobardského historika Paula Diacona. Důraz je kladem především na otázku vzájemného vztahu mezi texty, zejména mezi Origo gentis Langobardorum a Historia Langobardorum codicis Gothani, jež vykazují značné množství společných rysů. Zaměřuji se zejména na to, zda druhý z pramenů může být přímo závislý na prvním z nich, či zda můžeme spíše předpokládat existenci společného pramene. Dále se zabývám otázkou, zda autor Historia Langobardorum codicis Gothani mohl mít určitou znalost díla Paula Diacona. Jádro práce tvoří analýza a srovnání vybraných pasáží zmíněných textů.
|
|
|
Epistolae duorum amantium - překlad a komentář souboru korespondence připisované Abélardovi a Heloise s úvodní studií
Daňhelová, Jana ; Kalivoda, Jan (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sbírkou 116 středověkých milostných dopisů, respektive jejich fragmentů, pocházející pravděpodobně ze 12. století a dnes známé pod názvem Epistulae duorum amantium. Jediný dochovaný opis, jehož autorem je správce knihovny kláštera v Clairvaux Jean de Woëvre, se datuje do druhé polovině 15. století. Rukopis byl nalezen v teprve v 70. letech minulého století a od počátku vyvolává řadu otázek: Není jasné, kdo je autorem, ani zda se jedná o autentickou milostnou korespondenci nebo o fiktivní výtvor rétorického žánru ars dictaminis. Jisté pararely v naznačené životní situaci a vztahu milenců však vzbudily u části soudobých medievistů domněnku, že by sbírka mohla být ztacenou korespondencí mezi významným francouzským teologem Abélardem a jeho žačkou Heloisou z dob jejich intenzivního milostného vzplanutí. Cílem této práce je vypracovat kompletní překlad sbírky doplněný o komentář a na základě sekundární literatury posoudit současný stav debaty o autenticitě korespondence a její atribuci.
|
|
|
Roudničtí augustiniáni - knihovna a dílo
Nováková, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je studium středověké knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Nejprve se budeme krátce zabývat historií kláštera. Tento klášter založil pražský biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášter vzkvétal, byl podporován nejvyššími církevními představiteli, ale byl zničen v roce 1421 během husitských válek; kanovníci uprchli do Německa (Erfurt) a do Polska (Vratislav, Zaháň). K historii kláštera v Roudnici máme poměrně velké množství pramenů; dochovaly se významné dokumenty z klášterní knihovny, a to především statuta kláštera, klášterní nekrologium a diplomatář. Dále se budeme věnovat klášterní knihovně. Při studiu knihovny vycházíme především ze zkoumání samotných rukopisů, dále ze záznamů v klášterním nekrologiu a z dalších nepřímých pramenů. Bohužel v současné době nemůžeme zrekonstruovat celý obsah knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici, ale přesto jsme schopni identifikovat více než sto padesát rukopisů, které byly součástí této knihovny. Dnes jsou tyto rukopisy většinou uloženy v Knihovně Národního muzea a v Národní knihovně České republiky v Praze. Můžeme tedy říci, že knihovna kláštera v Roudnici měla působivou sbírku textů různého žánru i obsahu, nicméně většina rukopisů byla teologického obsahu. Známe rovněž některé autory, kteří v roudnickém klášteře...
|
|
|
L. Annaeus Seneca, Naturales quaestiones. Překlad I. knihy a komentář.
Ctibor, Jan ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce představuje jeden z prvních překladů alespoň části Senekova díla Naturales quaestiones do češtiny a vůbec jednu z prvních prací v češtině, které se tímto dílem zabývají. Spis Naturales quaestiones je jediné dochované přírodovědné dílo Senekovo a rovněž jediné dochované dílo věnované stoické fyzice. Nejedná se ovšem o dílo přírodovědné z dnešního úhlu pohledu: ve stoicismu je fyzika úzce provázána s etikou a zkoumání přírody slouží Senekovi jako východisko pro etické a filozofické závěry. V úvodních kapitolách práce jsou podány základní informace o autorovi a zasazení díla do kontextu stoické filozofie a starověké meteorologie. Rovněž je pojednáno o okolnostech vzniku díla i jeho pozdějších osudech, rukopisné tradici a problémech, které se studiem a interpretací tohoto díla souvisí. Hlavní částí bakalářské práce je komentovaný překlad první knihy Naturales quaestiones. Komentář se soustředí na dvě hlavní složky knihy: filozoficko-etická pojednání a jejich souvislost s přírodovědnými pasážemi díla, a dále na samotné přírodovědné problémy a fenomény, které jsou v knize probírány, jejich určení a výklad z dnešního, vědeckého pohledu. 1
|
|
|
Komentovaný překlad vybraných pasáží díla: Dhuoda: Liber manualis ad filium s úvodní studií
Daňhelová, Jana ; Kalivoda, Jan (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá latinsky psaným raně středověkým výchovným spisem Liber manualis ad filium, jehož autorem je francká šlechtična Dhuoda. Liber manualis vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raněstředověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala svému staršímu synu, se svým námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve sředověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze - Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresován anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synu. V důsledku toho je, narozdíl od jiných zrcadel, obohacen o autobiografický prvek a silný citový rozměr. Konkrétním cílem této bakalářské práce je podat shrnující informaci o autorce a představit její dílo prostřednictvím komentovaného překladu vybranných pasáží. Výběr...
|
|
|
Knížecí zrcadlo Jana ze Salisbury
Kopecký, Jan ; Kalivoda, Jan (oponent) ; Bažil, Martin (vedoucí práce)
Práce presentuje přuvodní český překlad významné části díla Policraticus Jana ze Salisbury. Studie předcházející vlastnímu překladu mapuje na základ ě dostupné literatury k tématu Jan řuv život a ukazuje Policraticus, a částečně i ostatní dílo, v jeho kontextu. V dodatku jsou přeloženy další k tématu relevantní úryvky z Janova díla.
|
host ::
RSS.