|
| |
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
|
Vliv projektové výuky na postoje žáků ve výuce
KUBATOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá změnou postojů a iniciativnosti přístupu žáků na střední škole s gastronomickým zaměřením k výuce v odborných předmětech po realizaci pro-jektu: "Den otevřených dveří s tématem Halloween". Cílovou skupinu tvoří žáci Střední školy a Vyšší odborné školy cestovného ruchu v Českých Budějovicích. Práce je roz-členěna do šesti kapitol. V prvních dvou kapitolách jsou porovnávány různé pohledy odborníků na výuku, klasické i alternativní metody výchovy a vzdělávání, na kompetence a autoritu učitele, participaci a zážitkovou pedagogiku. Ve třetí kapitole jsou návrhy na témata projektové výuky ve školách s gastronomickým zaměřením s výčtem lidových tradic a jejich propojení s kulturou a gastronomií. Čtvrtá kapitola popi?suje realizaci projektu ve Střední škole a Vyšší odborné škole cestovního ruchu v Českých Budějovicích. V poslední páté kapitole jsou stanoveny cíle výzkumu, me?tody výzkumu a interpretace výsledků výzkumu. Cílem práce je porovnat postoje žáků po realizované projektové výuce na zá?kladě dotazníkového šetření. Výzkumným předpokladem je, že žáci vítají rozšíření vý?uky v odborných předmětech o lidové tradice a neodmítají se účastnit na realizaci pro?jektu.
|
|
|
Kázeň ve výuce na střední odborné škole gastronomického zaměření
KUBATOVÁ, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kázně ve výuce na střední odborné škole s gastronomickým zaměřením. Cílovou skupinu tvoří učitelé a žáci Střední školy a Vyšší odborné školy cestovného ruchu v Českých Budějovicích. Práce je rozčleněna do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou porovnávány různé pohledy odborníků na pojem kázeň ve vyučování, na kompetence a autoritu učitele. V praktické části jsou stanoveny cíle výzkumu, metody výzkumu a interpretace výsledků výzkumu. Výzkumnými předpoklady bylo, že žáci i učitelé mají na nekázeň ve vyučování shodný nebo podobný náhled, všeobecně jim nekázeň vadí. Tyto předpoklady se ve výsledcích potvrdily.
|
host ::
RSS.