|
|
Promarněná šance? Svoboda a 90. léta v aktérské reflexi českých mužů
Pražská, Michaela ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem nově nabyté svobody v Československu po "sametové revoluci" v roce 1989 v aktérské reflexi mužů z českých krajů. Pozornost je věnována významům a využití svobody v kontextu jednotlivce, který se aktivně neúčastnil politických jednání, ale prožíval zkoumané období jako běžný občan. Práce vychází z definice sociologického termínu nazvaného Thomasův teorém a zaměřuje se na vnímání nově nabyté svobody jako nové příležitosti a to primárně v ekonomické oblasti. Klíčová slova: svoboda, podnikání, ekonomická transformace, Thomasův teorém, orální historie
|
|
|
Fenomén veksláctví v Československu
Královičová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práca sa venuje fenoménu veksláctva v Československu primárne v osemdesiatych rokoch dvadsiateho storočia, ktorému sa v českej ani slovenskej historiografii doposiaľ venovala len malá pozornosť. Jej cieľom je priniesť nové poznatky, ale hlavne nový pohľad na prostredie tejto časti neoficiálnej ekonomiky a jej aktérov v neskorom období socializmu v Československu. Výskum je zameraný na metódy a praktiky ako títo ľudia vytvárali a prevádzkovali svoje "vedľajšie podnikanie" a rovnako sa tiež snažím definovať postavenie tejto skupiny ľudí v československej spoločnosti. Ťažiskom práce je terénny výskum, ktorý prebiehal metódou orálnej histórie. Okrem rozhovorov sa výskum opiera o poznatky a informácie z odbornej literatúry, archívnych materiálov či o mediálne výstupy. Práca tak prináša nový pohľad na prax vekslákov a obchodníkov, ich motiváciu pre tento typ nelegálnej činnosti, ale aj rôzne podoby toho, čo samotný pojem "vekslovanie" významovo zastrešuje, a zároveň ako samotní aktéri tento pojem vnímajú aj v súvislosti s ich osobou. Nemalým príspevkom sú aj poznatky a poznámky k etike výskumu, ktorá je v rámci samotnej povahy skúmanej témy špecifická.
|
|
|
Šumavský srub jako místo paměti
Schambergerová, Tereza ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce se zabývá malou trampskou lokalitou na jednom ze šumavských vrcholků. Mapuje na základě dostupných pramenů a zejména výpovědí narátorů jednotlivé etapy a historii konkrétního srubu. Zachycuje a charakterizuje autority a komunity svázané se srubem a zasazuje místo do jejich kontextu. Popisuje zejména organizaci CHKO Šumava a obsáhle se věnuje trampingu jako fenoménu trávení volného času v období existence srubu. Hledá odpovědi na otázky, kdo je tramp a proč je srub v komunitě významnou lokalitou. Pátrá po společných prvcích mezi jednotlivými narátory a odpovídá také na zásadní otázku, co definuje skutečného trampa a jestli je zkoumaná lokalita skutečně trampským místem. Klíčová slova Orální historie, srub, tramping, CHKO Šumava, ochránci přírody, vojenské hlásky.
|
|
|
Divadlo Drak a jeho proměny po roce 1989
Brabencová, Eva ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na historii loutkového Divadla Drak v Hradci Králové, přičemž hlavní důraz je kladen na porovnání období tzv. normalizace a transformace v prvních letech po roce 1989. Hlavním cílem je zjistit, jak se dané politické a společenské události odrazily ve fungování konkrétní divadelní instituce. Těžištěm této práce jsou rozhovory s bývalými i současnými zaměstnanci Divadla Drak. Hlavní metodou při zpracování daného tématu je orální historie, která je doplněna poznatky z archivních pramenů z Oblastního archivu v Zámrsku a dostupné literatury. Empirická část je rozdělena dle hlavních výzkumných oblastí, které zahrnují vnitřní záležitosti Divadla Drak, jeho vnější vztahy a reflexe vývojových etap divadla. Tyto oblasti jsou dále strukturovány do tematicky zaměřených kapitol, které pojednávají o pracovní náplni a podmínkách, kolektivu, dramaturgickém zaměření, publiku, publicitě, vztazích s ostatními divadly, zahraničím a komunistickým režimem. V rámci každé kapitoly je provedeno srovnání dvou zkoumaných období a popis změn, které nastaly. Snahou bylo zachytit pestrou škálu proměn očima narátorů a narátorek. Ambicí této práce nebylo vyvozovat nějaké jednoznačné závěry, ale poskytnout alternativy, jak na danou problematiku nahlížet. Klíčová slova: Divadlo Drak, loutkové divadlo,...
|
|
|
Ženy (z) Čejetiček. Každodenní život žen žijících mezi lety 1968-2000 v jedné z částí Mladé Boleslavi.
Picková, Monika ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zachycení životních zkušeností a každodenního života dvou generací žen, matek a dcer, žijících mezi lety 1968 a 2000 v městské části Mladé Boleslavi zvané Čejetičky. Výzkum vedený pomocí metody orální historie se soustředí zejména na rodinné zázemí a profesní uplatnění těchto žen, jejich pracovní i volný čas, ale také na celkovou kvalitu života, jak ji samy narátorky vnímají. Dává tak hlas ženám, které byly historicky tradičně opomíjeny. Na komparaci životních příběhů dvou generací žen tak můžeme sledovat, jak dcery kopírovaly životní cesty svých matek a podřizovaly se tlakům patriarchální společnosti jen zhruba 50 kilometrů od Prahy.
|
|
|
Historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi
Matula, Richard ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pomocí metody orální historie, archivního výzkumu i dostupných literárních zdrojů pokouší nastínit vznik a vývoj Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, založeného roku 1972. Pozornost je zaměřena na okolnosti etablování této paměťové instituce s mezinárodními ambicemi, utváření jejího sbírkového fondu, charakteristiku odborných činností a opomenuta není ani každodennost jejích zaměstnanců v období tzv. normalizace. Práce dále sleduje i proměny, které zmíněné oblasti zaznamenaly v souvislosti s pádem minulého režimu v nových politických, ekonomických i společenských podmínkách a to přibližně do první poloviny 90. let.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Proměny života a vnímání politické moci v obci Sudoměřice mezi II. světovou válkou a návratem kapitalismu
Bek, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce na příkladu obyvatel jihomoravské převážně katolické obce Sudoměřice zkoumá vztah příslušníků neprivilegovaných vrstev k projevům politické moci v období od konce druhé světové války zhruba do roku 1990. Hlavním pramenem jsou rozhovory s 13 místními občany prováděné orálněhistorickou metodou. Důležitým zdrojem je rovněž místní kronika. Ukazuje se, že moc (panství, použijeme-li Weberův termín), jíž je po většinu zkoumaného období Komunistická strana Československa (KSČ), nabývá ve vzpomínkách řady odlišných podob. A to nejen v závislosti na období, ale také na jejich nositelích a dalších okolnostech. Například i někteří lidé, jejichž rodiny byly persekvovány v době stalinismu, zcela odlišně vzpomínají na místní funkcionáře KSČ v době 50. let a na jejich pokračovatele v 70. či 80. letech. Tématem je otázka víry, ale také třeba životní úrovně. Důraz je kladen na klíčové okamžiky "velkých" dějin, jako byly roky 1945, 1948, 1968 a 1989. Práce chce přispět mj. k diskusi o tom, jak se mohl komunistický režim tak dlouho udržet. Částečná odpověď je právě v onom rozmanitém vnímání moci a také v působení sil sociální koherence na úrovni vesnice - jak na místní nositele moci, tak na nestraníky. Sociální soudržnost a kolektivní paměť jsou rovněž předmětem zkoumání.
|
|
|
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
|
|
|
Pražské metro - Fenomén v kontextu československých dějin
Burian, Jiří ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o pražském metru jako společenském fenoménu v kontextu československých dějin dvacátého a dvacátého prvního století. Zaměřuje se především na vnímání pražského metra z pohledu obecných dějin a známých veřejných pramenů v komparaci vnímání jednotlivých lidí či různých subkultur. Práce podává kompletní přehled pramenů o pražském metru a podrobuje je kritice. Věnuje se krátce také historii pražského metra, která slouží především k pochopení kontextu. V empirické části je použit analogický přístup k dějinám Československa a České republiky a interpretace jednotlivých rozhovorů.
|
host ::
RSS.