|
|
Ošetřovatelský proces u nemocné s diagnózou mentální anorexie
Vacová, Mária ; Pohlová, Andrea (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice mentální anorexie (dále MA). Obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji MA (příčiny, diagnostiku, komplikace a fonny léčby). Praktická část je zaměřena na kladný ošetřovatelský přístup k pacientce s diagnózou mentální anorexie. Cílem práce je podat infonnace o individuální ošetřovatelské péči. Sestra svým přístupem k pacientce může přispět k úspěšné léčbě . Spolupracuje s rodinou s všemi členy ošetřovatelského týmu. K vypracováni práce jsem použila literaturu a osobní zkušenosti z odborné praxe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Trénink pozornosti metodou EEG biofeedback u pacientů po poranění mozku
Gregorová, Iva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Urban, Pavel (oponent)
Celosvětové statistiky jsou pravidelně plněny varovnými čísly, která oznamují, kolik lidí každý rok podlehne následkům traumatu mozku. Díky zlepšující se lékařské péči se zvyšuje počet lidí, kteří přežívají i závažná poranění mozku. Tato poranění však sebou nesou řadu komplikací a to raných i pozdějších. Finanční prostředky vynakládané na léčbu pacientů po poranění mozku jsou značné. Přesná čísla nejsou známa, ale podle Smrčky (2001) v roce 1990 např. v USA dosáhly roční náklady na mozková traumata 25 miliard US dolarů. Tato částka zahrnuje náklady spojené jednak s přímou léčbou pacientů, ale i s následnou rehabilitací, rekvalifikačními kurzy atd. Řada pacientů je díky následkům úrazu v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo trvalé invaliditě. Častými následky po poranění mozku jsou mimo Jlne deficity kognitivních funkcí, zvláště pozornosti. Tato disertační práce se zaměřuje na možnost využití metody EEG biofeedback při tréninku pozornosti u pacientů po poranění mozku, Jednou z terapeutických aplikací metody EEG biofeedback jsou právě poruchy pozornosti. Metoda EEG biofeedback je mnohými opěvovaná a jinými zase zatracovaná. Využívána je při léčbě celé řady onemocnění. Původní projekt této disertační práce musel být změněn. Měla být ověřována efektivita metody EEG biofeedback u vzorku dětí s diagnózou ADHD, u...
|
|
|
Literární rešerše na téma lišejníky vřesovišť v České republice
Vopatová, Lenka ; Kocourková, Jana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou excerpovány informace z publikovaných materiálů o lišejnících na vřesovištích České republiky a údaje týkající se výskytu lišejníků jsou doplněny o popis typů vřesovišť (nížinných, podhorských a alpínských) nacházejících se na daném území. Za účelem porovnání biodiverzity lišejníků v různých typech vřesovišť jsem vyhodnotila faktory podmiňující a ovlivňující jejich výskyt na různých substrátech, jako na pískách, na hadcích, či jiných substrátech. Získané informace jsou doplněny, do komentovaného seznamu lišejníků, s popisem lokalit výskytu a substrátů.
|
|
|
Interakce člověka a životního prostředí v prostorách obytných staveb z anorganického zdiva
Brada, Lukáš ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Interakce člověka a životního prostředí, je vázána na vznik plísní v obytných stavbách.
Vznik plísní je již konečným důsledkem řady jevů, procesů a příčin, které vnikly
v různých etapách přípravy, realizace a provozu stavby. Negativními dopady, kterými
se plísně v obytných prostorách staveb projevují, je především snížení komfortu
využívání obytných prostor v podobě zdravotních rizik, formou vzniku alergických
reakcí a možným následkem chronických obtíží. Chronické obtíže mohou postupem
času vést až k závažnému onemocnění. Velkou roli při výskytu plísní sehrává i snížení
estetických hodnot bytových prostor s požadavkem na nápravu a odstranění nedostatků.
Při odstraňování nežádoucích projevů dochází k zbytečné dodatečné ekologické zátěži
životního prostředí.
Problematika plísní v pozemních stavbách je značně široká mezioborová problematika
zahrnující stavební, termomechanické, chemické a biologické aspekty. V této
diplomové práci jsem se zaměřil na vznik plísní v obytných pozemních stavbách
z anorganických materiálů a s využitím specializované literatury popisuji alespoň
některé důležité příčiny a aspekty vzniku plísní v jednotlivých fázích vzniku a využívání stavby. Jsou provedeny modelové výpočty, měření, rozbory a příklady vzniku
plísní. Samotný vznik plísní v obytných stavbách je již havarijním stavem, kterému
lze předcházet, avšak zapříčinění podmínek pro vznik plísní se může odehrávat dávno
před tímto havarijním stavem. Je zdůrazněn význam vlivu jednotlivých fází tzv. života
stavby na možnou tvorbu plísní ve stavbách, od návrhu a projektu až po provozování.
|
|
|
Analýza terestrických společenstev lišejníků v lišejníkových borech (biotop L8.1 A) v severních Čechách
Němcová, Veronika ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá biomonitoringem terestrických lišejníků vyskytující se v lišejníkových borech L8.1A v okresu Česká Lípa v severních Čechách. Celkem bylo za pomoci excerpce historické literatury zaznamenáno 57 druhů terestrických lišejníků. Terenním průzkumem se podařilo nalézt 33 druhů terestrických lišejníků. Podařilo se najít 6 nových druhů, které excerpcí historické literatury nebyly zaznamenány. V rámci kategorie ohrožení druhů, se vyskytovaly převážně neohrožené druhy LC, dále blízké ohrožení NT, ale i druhy zranitelné (Cladonia cervicornis, C. ciliata, C. glauca, C. macrophylla a C. strepsilis) a dva druhy ohrožené EN (Cladonia crispata a C. portentosa). Na základě vyhotovení a porovnání fytocenologických snímků a četnosti druhů uvnitř, byly stanoveny Dg (diagnostické) a Dm (dominantní) druhy. V omezené analýze RDA bylo zjištěno, že nejlépe vysvětluje variabilitu v datech vztah druhů k jednotlivým lokalitám. Nadmořská výška a hodnota pH vyšly marginálně průkazné. Pomocí neomezené lineární analýzy PCA a srovnávacího dendrogramu, bylo zjištěno, na kterých snímcích se nejvíce vyskytují druhy a které snímky jsou si svým druhovým složením podobné. Výsledkem revize mapování segmentů biotopů L8.1, v podjednotce L8.1A, je zjištění, že u mnoha segmentů by měla být změněna kvalita a zachovalost nebo by měly být přiřazeny k jinému biotopu. Z 55 segmentů odpovídal pouze jeden segment. Na základě mapování biotopů z hlediska pokryvnosti mechového patra, bylo objeveno 8 reprezentativních lokalit s podjednotkou L8.1A.
|
|
|
Marketingová strategie podniku
Kocourková, Jana ; Svoboda, Martin (oponent) ; Schüller, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku marketingové strategie nového produktu ve společnosti Provident Financial. Základem pro vytvoření nového produktu a vhodné marketingové strategie jsou údaje získané na základě teoretických poznatků a aplikace zvolených marketingových metod. Výstupem diplomové práce je nový produkt a konkrétní návrhy dílčích prvků marketingové strategie.
|
|
|
Brand management značky Schauma
Grauerová, Martina ; Průša, Přemysl (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent)
Bakalářská práce na téma Brand management značky Schauma se zabývá působením značky Schauma na českém trhu. Značka Schauma se řadí mezi portfoliové značky společnosti Schwarzkopf. Cílem práce je zhodnotit strategii řízení značky Schauma na českém trhu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy vztahující se k dané problematice. Praktická část představuje značku tradiční vlasové kosmetiky Schauma a na základě dat získaných z výzkumu analyzuje znalost a postoje k této značce a vnímanou identitu neboli image značky Schauma. Na závěr jsou navržena konkrétní doporučení a návrhy na zlepšení působení značky Schauma na českém trhu.
|
|
|
Lichenologický průzkum v rašelinných lesích a lišejníkových borech Plzeňského kraje a vybraných stanovišť Jihočeského kraje
IVL Institut für Vegetationskunde und Landschaftsökologie, Hemhofen, Německo ; Brackel, Wolfgang von ; Kocourková, Jana
Lichenologický průzkum v rašelinných lesích a lišejníkových borech ve vybraných lokalitách Plzeňského a Jihočeského kraje. Pilotní studie, revize biotopů Natura 2000 L 8.1, L 10.2, L 10.3, L 10.4 a R 3.2. 1) V návaznosti na segmenty biotopů L 8.1, L 10.2, L 10.3, R 3.2 s dominantním patrem E0, vymapované v rámci projektu Natura 2000, byla provedena revize vybraného vzorku segmentů podle kritérií stanovených v tabulce prověřovaných segmentů. 2) Podpora návrhu významných stanovišť soustavy NATURA 2000, pSCi, s kódem 91D0 - rašelinný les na základě výzkumu biodiverzity mechorostů, lišejníků a lichenikolních hub v biotopech L 10.3, L 10.4, R 3.2 a L 10.2, podpora fytocenologickými snímky a fotodokumentací. 3) Výzkum biodiverzity mechorostů, lišejníků a lichenikolních hub ve Středoevropských lišejníkových borech - biotop L 8.1A, kód 91T0, vymapovaných na základě výsledků mapování biotopů z let 2001 - 2004, na základě vybraných lokalit vylišení nejkvalitnějších území, podpora fytocenologickými snímky a fotodokumentací.
|
host ::
RSS.