|
|
Periodický tisk Frenštátu pod Radhoštěm v 1. polovině 20. století
Karbanová, Petra ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předkládaná diplomová práce Periodický tisk Frenštátu pod Radhoštěm v 1. polovině 20. století popisuje a zaznamenává vývojové změny, jakými periodický tisk ve Frenštátě pod Radhoštěm v průběhu 1. poloviny 20. století, prošel. V první řadě mapuje, jaká periodika ve Frenštátě vycházela, co bylo jejich obsahem, kdo byli jejich čtenáři a jak reflektovala danou dobu. Práce je členěna na tři období, a to s ohledem jak na světové politické události, tak s ohledem na změny trendů zaměření periodik. Jedná se období let 1900 - 1918, 1918 - 1945 a 1945 - 1950, kdy se postupně měnil celorepublikový trend tisku od obliby krajinských listů a rozšiřování časopisů, po vzrůst politického tisku až ke vzniku závodních časopisů. To vše je reflektováno k historickému vývoji města a jeho změnám v návaznosti na celosvětové události. V úvodu práce je čtenář stručně seznámen s historickým vývojem Frenštátu, jeho kulturním bohatstvím, významnými osobnostmi, rozvojem spolků a jeho průmyslem. Poté následuje stěžejní část práce, kdy jsou čtenáři přiblíženy jednotlivé tituly ve vymezených časových obdobích. Součástí práce je i kvantitativní obsahová analýza dvou vybraných periodik s cílem zjistit, jakými tématy se periodikum zabývalo, v jakém rozsahu, pro které čtenáře bylo určeno a zdali se zaměřovalo na zprávy místní, celorepublikové...
|
|
|
Vliv strukturální transformace tisku na změnu obsahu deníků a týdeníků vydávaných po roce 1989 v Libereckém kraji
Kobulejová, Hana Karolina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem předkládané rigorózní práce je pomocí výkladového a výzkumného metodického přístupu analyzovat strukturální transformaci tisku a subsystém regionálního a lokálního tisku z hlediska vzájemných souvislostí. Subsystémové charakteristiky vycházejí z formálního, obsahového a geografického pojetí a jsou ozřejmeny vazby k systémové rovině. Vývojové trendy na makroúrovni a mikroúrovni umožňují sledovat proměny mediální krajiny po r. 1989. Transformační proces je rozčleněn do fází a také dochází k bližšímu vysvětlení diverzity, se kterou se potýká v tranzitivních zemích. Podrobně jsou analyzovány makročinitele a mikročinitele strukturální transformace. Koncept systémového mikroklimatu umožnil sledovat submediální a mediální rovinu v kontextu intermediárního systému. Tato příčinná vazba je nedílnou součástí transformačního procesu, proto nalezení společného východiska mezi společenským prostředím a subsystémem regionálního a lokálního tisku podporuje pochopení sledovaných charakteristik a zároveň vytváří vlastní mikroklima pro nová vyplývající pojetí. Nejvýznamnější společenské dopady strukturální transformace jsou znázorněny v sémantice převodů. Metodologická část umožnila ukotvení výzkumu pro navazující empirickou analýzu. Byl proveden smíšený výzkum, který spočíval v kombinaci kvalitativního i...
|
|
|
Proměna Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010-2012
Papugová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Literární noviny jsou na českém trhu tištěných periodik jedinečným titulem s dlouhou tradicí. Kulturně-politický týdeník vychází s několika přestávkami již od roku 1927 a napříč historickými etapami se jeho zaměření několikrát proměnilo. Cílem této diplomové práce je zachytit a popsat proměnu Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010 až 2012. Věnovat se bude nejenom obsahové stránce, ale také tematické, redakční a vizuální. První kapitola diplomové práce stručně shrne vývoj periodika od roku 1927 do roku 2009 a zároveň uvede nezbytný historický kontext. Druhá a třetí kapitola se pak zabývá již vymezeným období let 2010-2012. V druhé kapitole bude popsán profil periodika, vlastnická struktura, profil čtenářů titulu, přiblíží redakční okruh a jeho proměnu, zmíní externí přispěvatele a také osobnosti, které do Literárních novin ve vymezeném období přispívali. Na závěr představí osobnost šéfredaktora Petra Bílka. Třetí část diplomové práce je pak věnována obsahové podobě titulu. Popíše stálé i nepravidelné rubriky, hlavní témata ve sledovaném období, pravidelné a příležitostné přílohy, vizuální podobu a internetovou verzi www.literarky.cz. V rámci jednotlivých rubrik představí třetí část také hlavní přispěvatele daných rubrik, převažující žánry a témata.
|
|
| |
|
|
Časopis Domov - fenomén druhé poloviny 20. století
Krajmerová, Magdaléna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirsová, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce je věnována časopisu Domov. Cílem práce bude na příkladu ročníků 1960, 1970, 1980, 1990 a 2000 a z historických pramenů zjistit, jak se měnil, nebo neměnil obsah časopisu, struktura článků, obrazová dokumentace, náklad, četnost a rozsah v důsledku společenských poměrů, změny majitelů a vlivu inzerce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prager Mittag 1933-1938
Horáčková, Alice ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci se pokusím popsat dobové proměny pražského německého listu Prager Mittag, který vycházel v letech 1933-1938, a to na základě rozboru jeho kulturní rubriky. Kulturu přitom chápu v širším pojetí, tedy nejen jako psáni o filmu, divadle, hudbě či literatuře, ale také o tématech, která vymezuji danou kulturu. Do kulturní rubriky Prager Mittag zprvu přispívaly osobnosti jako Heinrich Mann, Willy Haas či Alfred Kerr, postupem času však referování o kulturních událostech stále více ustupovalo politickým aktualitám. Chtěla bych přiblížit jednotlivé autory z kulturního odděleni, jejich témata i národnostní ohledy - obraz emigrantů v emigrantském listě i problematiku české kultury. Zároveň chci zohlednit referováni o mediálních událostech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz životního stylu v časopise Vlasta v letech 1990 až 1999
Čermáková, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Obraz životního stylu v časopise Vlasta v letech 1990 až 1999" se zabývá mediálním obrazem životního stylu v 90. letech v Československu, pozdější České republice. Z oblastí životního stylu byla vybrána témata: bydlení, móda, zdraví, stravování, hubnutí, sport, cestování, nové technologie, spotřební zboží a krása, na nichž je změna životního stylu pozorována. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teorii je nastíněn politický, historický, kulturní a mediální vývoj 90. let. Empirická část představuje časopis Vlasta, její redakci a historii. Pro výzkum periodika byla vybrána metoda obsahové analýzy, která je popsána v metodologické části. Cílem práce je kvantitativní a kvalitativní analýza a dokazování stanovených hypotéz. Devadesátá léta znamenala pro naši zemi velkou sociální změnu a tyto změny se promítly nejen do mediální sféry, ale i do každodenního života lidí. Jednalo se o postupnou proměnu zvyků a zájmů, které je možné pozorovat v průběhu celého desetiletí. Tato diplomová práce si všímá změn životního stylu vlivem komercializmu, pozoruje, jakým způsobem ovlivnily nové možnosti cestování zájem o cizí země, a sleduje, zda se během 90. let změnil pohled na zdravý životní styl.
|
|
|
Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie.
Fejtková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce s názvem Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie. pojednává o životě a publicistické činnosti novináře Jana Petránka. Text odborné stati, jenž se věnuje rozsáhlému časovému období od Petránkova narození v roce 1931 až do roku 2016, je seřazen chronologicky. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny politicko-společenským kontextem daného časového období, který ovlivňoval nejen vysílání Československého rozhlasu, ale i novinářovu existenci. Stěžejní metodou pro vypracování této práce byla orální historie, tedy osobní rozhovor s Janem Petránkem, a práce s archivními materiály z fondů Národního archivu v Praze a Archivu Českého rozhlasu. Hlavní osou textu je Petránkova činnost v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1951 a působil až do roku 1970, kdy byl propuštěn pro aktivní účast na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Pozornost byla věnována i Petránkovu rodinnému zázemí, podpisu Charty 77, působení v samizdatových Lidových novinách a v uskupení Šanson - věc veřejná, které bylo založeno v reakci na sebeupálení Jana Palacha. Vzhledem k faktu, že Jan Petránek do současnosti, tj. roku 2016, nadále externě spolupracuje s Českým rozhlasem a je častým hostem televizních pořadů, zaobírá se poslední kapitola jeho publicistickou činností po pádu komunistického...
|
|
|
Mediální obraz filmového režiséra Karla Zemana v letech 1945-1989 v českých médiích
Veselá, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tvorbě Karla Zemana, významného československého filmového režiséra druhé poloviny 20. století, a jeho mediálnímu obrazu v dobových českých médiích. Karel Zeman patří ke klíčovým osobnostem poválečné kinematografie, konkrétně pak jedné její větve - animovaného filmu. Proslavil se především svými celovečerními filmy kombinujícími hranou a animovanou složku - Cesta do pravěku, Vynález zkázy či Baron Prášil. Jeho tvorba je přitom tak specifická a natolik vázaná přímo na režisérovu osobnost, že se po jeho smrti nenašel žádný pokračovatel. Diplomová práce popisuje chronologicky Zemanovu tvorbu, od prvních krátkých animovaných filmů přes nejslavnější celovečerní kombinované filmy po celovečerní animované pohádky pro děti. Pro pochopení kontextu stručně přibližuje počátky animované tvorby ve světě i u nás a průběžně se dotýká některých zásadních změn československé kinematografie, které Zemanovu tvorbu přímo ovlivnily (poválečná situace, zestátnění kinematografie). Zabývá se i Zemanovým osobním životem. Základem práce je však podrobný popis jednotlivých filmů - stručný popis děje, umělecké zpracování (výtvarné pojetí, herecká složka, hudba apod.), premiéra a další významná uvedení filmu u nás i v zahraničí, ocenění udělená filmu, ohlas kritiky i veřejnosti. To vše průběžně...
|
|
|
LITOMĚŘICKO - NOVÁ KULTURNÍ AGLOMERACE
Čičo Kulifay, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce je vytvoření kulturní vize spočívající na rozvoji
měst Litoměřice, Terezín, Lovosice, které by mohly v budoucnosti vytvořit
aglomeraci, (Aglomerace L-T-L). Potenciál zkoumané oblasti litoměřického regionu
vychází ze širokého spektra bohatých historických, kulturních, vzdělanostních a
duchovních tradic, navíc podpořených sídlem biskupství. Jedním z možných řešení,
jak rozžít tento region a zároveň revitalizovat mnoho nevyužitých objektů, je
orientace na kulturní průmysl ve spojení s cestovním ruchem. Litoměřicko leží na
mezinárodních dopravních komunikacích spojující střední Evropu s oblastmi
sahajícími k Severnímu moři. Prochází tudy dálnice a významný železniční koridor,
řeka Labe je splavná od soutoku s Vltavou u Mělníka, až do svého ústí v Hamburku.
Pro cestovní ruch je atraktivita destinace založena rovněž na tomto faktu a stává se
zásadním měřítkem pro konkurenční prostředí.
Formulování představ budoucnosti předpokládá důkladnou analýzu historických
souvislostí i současného stavu. Oblast Litoměřicka je lokalitou, kde vedle sebe po
staletí žili Češi, Němci a Židé s vlastními kulturními zvyky i tradicemi, které se
přirozeným vývojem vzájemně ovlivňovaly. Kulturní kapitál oblasti tvoří
nejobsáhlejší část diplomové práce. Zvláštní zřetel je rovněž kladen na krajinný
kontext regionu, nazývaný též Zahradou Čech, v němž řeka Labe protéká údolním
kaňonem Českého středohoří. Pět tematicky rozdělených kapitol zahrnuje kromě
výše uvedených též kulturně-ekonomické pojmosloví. Závěrečná část navrhuje sérii
projektů pro konkrétní objekty v aglomeraci nebo na její periferii. Tyto jsou
plánovány na základě historických souvislostí, možného vývoje jednotlivých měst a
s ohledem na vzdálenost mezi jednotlivými lokalitami při každodenním pohybu
obyvatelstva. Aglomerace L-T-L by mohla v nejbližších letech navázat na vztahy a
získat důležitost odpovídající charakteru krajského centra, které mělo v minulosti
město Litoměřice. V horizontu desetiletí by se mohla stát nejprve viditelnou kulturní
destinací v nejen v národním, ale rovněž v evropském kontextu.
|
host ::
RSS.