|
|
Mezijazyková homonymie u sloves v češtině a srbštině
Červenková, Anděla ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tématem bakalářské práce je mezijazyková homonymie u sloves v češtině a v srbštině. Práce se zaměřuje především na slovesné prefixy a jejich vliv na změnu významu slovesa. Součástí práce je slovník česko-srbských homonym. První kapitola objasňuje problematiku lingvistických jevů, vydělení lexikologie a její disciplíny, významovou stránku slova a významové vztahy lexikálních jednotek. Z významových vztahů lexikálních jednotek jsou podrobněji popsány homonymie a polysémie. Pozornost je věnována vymezení těchto dvou pojmů, dále pak homonymii vnitrojazykové a mezijazykové. Vysvětlen je původ homonym a slovotvorba se zaměřením na prefixaci u sloves. V praktické části jsou již konkrétně analyzovány a vzájemně porovnány významy jednotlivých českých a srbských prefixů. Slovník česko-srbských homonym u sloves obsahuje 101 homonymních párů a 3 homonymní trojice. Slovník je obousměrný, obsahuje překlady na straně české i srbské.
|
|
|
Similarity of Serbian and Slovak Language Concerning Substantives
Stojanovičová, Zorica ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
(česky): V závěřečné práci jsme se snažili porovnat srbský a slovenský jazyk z hlediska slovné zásoby u substantiv. Z důvodu obšírnosti gramatické kategorie substantiv jsme se rozhodli vymezit práci jen na terminologii rodiny a příbuzenstva. Při porovnávání jsme používali jak překladové a výkladové slovníky, tak i etymologické, které pro nás byli hlavním ukazovatelem, jestli mají termíny srbského a slovenského jazyka společný původ. Ukázalo se, že kořeny obou indoevropských jazyků sahají do praslovanštiny. Dokud v srbštině se mnoho starých příbuzenských názvů zachovalo až do dnešní doby, v slovenštině při nich můžeme pozorovat postupný zánik. Jeden z důvodů zániku uvádíme vliv nového způsobu života, stěhování z místa původného bydliště a z toho vyplývající omezené stýkání se s rodinou a příbuznými. Práci jsme rozdělili na dvě části. V první části se věnujeme obecným termínům, které se týkají rodiny a příbuzenstva. Druhá část už pojednává konkrétně o příbuzenské terminologii, kterou jsme rozčlenili na poměnování členů rodiny na základě pokrvného příbuzenstva, poměnování členů rodiny na základě nového vztahu, který vznikl ženitbou nebo provdáním a duchovné příbuzenstvo.
|
|
|
Současná srbská frazeologie ve srovnání s češtinou
Altmanová, Kristýna ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tato práce pojednává o srbské frazeologii, konkrétněji o průzkumu znalosti a používání vybraných srbských frazeologických přirovnání. Podává stručný souhrn historie frazeografie a frazeologie a idiomatiky v českém, srbském a chorvatském prostředí. Dále podává teoretický popis oblasti frazeologie, z níž se podrobněji zaměřuje na frazeologická přirovnání. Zabývá se průzkumem znalosti a míry užívání některých srbských frazeologických přirovnání uskutečněným na základě dotazníkové ankety. Věnuje se i vnějším faktorům ovlivňujícím míru znalosti a používání vybrané skupiny přirovnání. Obsahuje rozsahově nevelký dílčí srbsko- český slovníček frazémů použitých v dotazníku. Klíčová slova: frazeologie - přirovnání - srbský jazyk - anketa
|
|
|
Frazeologický fond v díle Mira Gavrana
Čauševič, Amra ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Práce nastiňuje definici pojmu frazém, při čemž vychází z odborných syntéz českých, chorvatských a slovenských frazeologů, a popisuje jeho typy, které slouží jako klíč pro práci s zvolenými texty. Stěžejní část práce je pak věnována analýze. Té jsou podrobeny vybrané prozaické a dramatické texty chorvatského spisovatele Miro Gavrana, ve kterých byly nejprve jednotlivé frazémy vyhledány, roztříděny a posléze zpracovány a okomentovány v analýze, jejíž cíl bylo vypozorovat postupy, které autor používá v rámci svého frazeologického fondu. Bylo zjištěno, že jsou frazeologická spojení častější v komediálních a humorných textech. V rámci samotných textů bylo dále zjištěno, že autorské varianty frazémů jsou vytvářeny na obdobných postupech.
|
|
|
Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym
Bialkovich, Veranika ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Tématem práce je mezijazyková lexikální homonymie v chorvatštině a běloruštině. Jádro práce tvoří slovník chorvatsko-běloruských homonymních výrazů. Úvodní část shrnuje problematiku pojmenování tohoto jevu v lingvistice a dosavadní výzkum v oblasti homonymie mezi slovanskými jazyky. Prostor v práci je věnován typům vnitrojazykových a mezijazykových homonym a některým rozdílům v jejich klasifikaci. Dále se pozornost věnuje způsobům vzniku mezijazykových homonym ve spojitosti s původem lexikálních jednotek tvořících homonymní dvojici. Uvádějí se dvě hlavní možné cesty vzniku homonymních párů - náhodná formální shoda a shoda jako důsledek společného vývoje nebo společné výpůjčky. Podle způsobu vzniku se homonyma člení na dvojice zastupující společný slovanský lexikální fond a na dvojice cizího původu. V další části práce se představují principy, podle nichž probíhalo shromažďování lexikografického materiálu do slovníku, lexikografické zdroje použité při této práci a stavba slovníkového hesla. Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym obsahuje 1048 hesel, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny slovní druhy, včetně synsémantických. Slovník je obousměrný, jsou v něm uvedeny jak běloruské ekvivalenty chorvatských lexémů, tak chorvatské ekvivalenty lexémů běloruských.
|
|
|
Úloha literatury v procesu standardizace kajkavské jazykové oblasti
Jirásek, Karel ; Kvapil, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Vinkler, Jonatan (oponent)
Disertační práce je věnována vlivu literární tvorby na proces jazykové standardizace chorvatské kajkavštiny. Paralelně je sledováno také formování spisovného slovinského jazyka v literatuře slovinské. Přestože kajkavské dialekty se slovinskými sousedí a jsou s nimi úzce příbuzné, jazyková standardizace kajkavštiny a slovinštiny pod vlivem odlišných historických podmínek probíhala na sobě nezávisle a jde tedy o dva samostatné procesy, které jsou však podřízeny stejným zákonitostem. Úvodní část práce je věnována evropskému kontextu konstituování literatur v národních jazycích a zásadním změnám, které nastaly po rozšíření knihtisku. Autor v ní popisuje faktory, které měly dopad na žánrové složení a objem literární produkce v národních jazycích. Rozšíření knihtisku vyvolalo také potřebu utváření a standardizace nadnářečních jazyků pro větší územní celky. V této části je pojednáno o počátcích chorvatského i slovinského knihtisku a také provedeno srovnání se situací v českých zemích, německém a italském prostředí. Hlavní část práce zpracovává dvě historická období, v nichž se utvářely základy slovinské a kajkavsko-chorvatské literární tradice. Prvním z nich je období reformace, respektive 16. století, kdy se v dílech slovinských protestantů konstituuje jednotný spisovný jazyk, jehož vývoj probíhá od samého...
|
|
|
Srovnání jazyka chorvatských a srbských překladů české a světové literatury
Janouškovcová, Eva ; Vlainić, Sandra (oponent) ; Jirásek, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována srovnání chorvatského a srbského jazyka beletristiky a jejím základním cílem je zachycení jejich současného stavu. Teoretická část práce zahrnuje rovněž problém konceptu srbochorvatského jazyka včetně historického diskursu, analýzy příčin jeho rozpadu a srovnání pohledu na vlastní standardní jazyk v daném prostředí. Závěry současné lingvistiky týkající se shod a rozdílů mezi chorvatským a srbským standardem práce konfrontuje s jazykem konkrétních prozaických textů. Analyzovaný vzorek představují texty, které jsou v české, chorvatské a srbské verzi obsaženy v paralelním korpusu INTERCORP. Ten může posloužit jako vhodný nástroj ke komparaci blízkých jazyků, které se z velké části překrývají a mnohé rozdíly mezi nimi spočívají spíše ve frekventovanosti než v existenci či přípustnosti jednotlivých jazykových jevů. Objektivní srovnání takto blízkých jazyků je ovšem jinak obtížné, neboť vzhledem k vysoké míře vzájemného porozumění přímé překlady mezi nimi nejsou příliš obvyklé. Práce shrnuje posouzení kvalitativních i kvantitativních rozdílů mezi jazykem chorvatských a srbských textů a snaží se též o objektivní zhodnocení a porovnání současné chorvatské a srbské spisovné normy. Závěrečná část je pak věnována vývojovým tendencím, které by tuto jazykovou oblast mohly formovat v budoucnosti.
|
|
|
Bilingvismus a jazykový management v české menšině v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Jirásek, Karel (oponent) ; Nábělková, Mira (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje problematice české menšiny v Chorvatsku, zdejší dvojjazyčnosti a jazykovému managementu na různých úrovních: od úrovně jednotlivce, přes úroveň zde žijící české menšiny a místní samosprávu, až po úroveň státu a jeho zákonů. V první kapitole jsou shrnuty dějiny přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, převážně v průběhu 19. století, a jejich postupné organizování po té, co se po rozpadu Rakousko-Uherska ocitnou mimo území mateřského státu. Druhá kapitola popisuje současnou situaci v menšině - její organizační strukturu, kulturní život, školství a informační a vydavatelskou činnost. Důležité je také zajištění její existence v zákonech a Ústavě státu. Třetí kapitola je věnována jazykové situaci v české menšině v Chorvatsku: českochorvatskému a chorvatsko-českému bilingvismu, rozrůzněnosti dialektologického původu jazyka, jazyku jako systému a faktorům, které na jazyk a jeho uživatele působí. Kapitola je doplněna ukázkami mluveného a psaného projevu českých krajanů. Poslední kapitola popisuje průběh a výsledky výzkumu prováděného v menších firmách s jazykově smíšenými zaměstnanci v městě Daruvaru a jeho okolí. Z hlediska jazykového managementu jsem se snažila o zjištění jazykové kompetence, jazykového chování a plánování na úrovni jednotlivých zaměstnanců i na úrovni podniků.
|
|
| |
|
|
Využití paralelního korpusu InterCorp k získávání ekvivalentů pro chorvatsko-český slovník
Jirásek, Karel
Paralelní chorvatsko-český korpus, který je součástí projektu InterCorp, v roce 2010 přesáhl rozsah 10 milionů textových slov v obou jazykových verzích, a proto bylo možno přistoupit k jeho praktickému využití při hledání ekvivalentů pro připravované chorvatsko-české slovníky. Uvedená velikost korpusu se ukázala jako vcelku postačující pro zpracování slovníku středního rozsahu, který by měl obsahovat přibližně 20 tisíc hesel. U frekventovaných hesel již tato velikost korpusu díky konfrontaci dvou jazyků umožňuje zaznamenat polysémii slov nezřídka lépe, než jak to činí některé stávající výkladové a překladové slovníky. To je velkou výhodou zejména pro tvorbu překladových slovníků mezi úzce příbuznými jazyky.
|
host ::
RSS.