|
|
Úloha autofagie a vybraných izotypů beta-tubulinu v rezistenci k taxanům u nádorových linií prsu
Kábelová, Adéla ; Jelínek, Michael (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Rezistence nádorových buněk je jednou z častých příčin selhání terapie maligního onemocnění prsu. Cílem této diplomové práce bylo přispět k objasnění mechanismů nádorové rezistence k taxanům, které se běžně užívají v terapii různých typů nádorů, včetně karcinomu prsu. Konkrétně jsme řešili úlohu autofagie a změny v genové expresi βII- a βIII-tubulinových izotypů v rozvoji taxanové rezistence. Jako model nádorového onemocnění prsu jsme použily senzitivní lidské nádorové linie SK-BR-3, MCF-7 a T47-D a rezistentní buněčné sublinie SK-BR-3-PAC/REZ a MCF-7-PAC/REZ rostoucí v koncentracích paclitaxelu, které jsou pro senzitivní sublinie letální. Aplikace taxanů snižovala míru autofagie u buněčných linií SK-BR-3 a MCF-7, zatímco u buněčné linie T47-D jsme pozorovali aktivaci autofagie. Mezi senzitivními a rezistentními buněčnými subliniemi SK-BR-3 a SK-BR-3-PAC/REZ jsme nedetekovali žádný výrazný rozdíl v bazální míře autofagie, zatímco u senzitivní sublinie MCF-7 jsme detekovali mírně zvýšenou bazální hladinu autofagie. Zvýšení nebo snížení míry autofagie nemělo na rezistenci k taxanům vliv, kromě aktivace autofagie u rezistentní sublinie SK-BR-3-PAC/REZ, která vedla k dalšímu zvýšení rezistence k paclitaxelu. U buněčné linie T-47D docházelo po aplikaci taxanů k nárůstu hladiny βII- a βIII- tubulinu, což nebylo...
|
|
|
Indukce a průběh programované buněčné smrti v nádorových buňkách po aplikaci taxanů
Kábelová, Adéla ; Jelínek, Michael (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Taxany jsou třídou běžně užívaných protinádorových léčiv zvláště účinných u nádorových onemocnění prsu, vaječníku, prostaty či plic. Taxany se váží se na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů, čímž vedou k jejich stabilizaci a inhibici depolymerizace. Takovéto mikrotubuly nejsou schopny tvořit funkční mitotické vřeténko a dochází k zablokování buněčného cyklu v G2/M fázi a následné apoptóze. Některé buňky si však k taxanům vyvinuly různé mechanismy rezistence. Ty mohou souviset s cílovým místem pro vazbu taxanů, tj. mikrotubuly nebo mohou být výsledkem zvýšené exprese specifických přenašečů, které odčerpávají taxany ven z buňky. Další typy rezistence jsou spojeny s procesem programované buněčné smrti (PCD), konkrétně s proteiny, které se po aplikaci taxanů podílí na jejím zdárném průběhu. K těmto proteinům patří rodina Bcl-2, která reguluje iniciaci PCD udržováním integrity membrány mitochondrií a endoplasmatického retikula a jejichž aktivita může být taxany přímo či nepřímo ovlivňována. Výkonnou složkou PCD jsou kaspázy, kde zvláště důležitou se zdá být kaspáza-2 aktivovaná v důsledku taxany-indukovaného cytoskeletárního poškození. V některých případech mohou taxany vést k buněčné smrti nezávisle na kaspázách. Zvláštní úlohu má protein p53, který se do apoptózy indukované taxany zapojuje pouze při aplikaci...
|
|
|
Očkování ano či ne? Vnímání prospěšnosti očkování veřejností.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Jelínek, Michael (oponent)
Díky očkování proti tuberkulóze se podařilo na celém světě zachránit miliony lidí, přesto však očkování vzbuzuje jisté kontroverze. V mnoha zemích Evropy bylo povinné očkování proti tuberkulóze již zrušeno. Hlavním argumentem je stále se snižující výskyt této infekční nemoci a pro organismus novorozence velmi zatěžující očkování BCG vakcínou. Nežádoucí reakce při očkování se v posledních letech objevují častěji. Příčina jejich vzniku zřejmě souvisí s podáním dalších antigenů a přeplněností očkovacího kalendáře. Klesající trend incidence TBC je evidován pouze v některých státech, především západní Evropy. S ohledem na současnou nestabilní demografickou situaci, tedy legální i ilegální migraci, je nutné s tímto onemocněním i nadále počítat a zabývat se novými vakcinačními strategiemi.
|
|
| |
host ::
RSS.