|
|
Socialistický životní styl ve vybraném československém tisku
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Práce se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dale práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převážně na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené, trávené v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho inforací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.) Nejenže nás zajímalo, o jakých tématech se v těchto oblastech píše, chtěli jsme také vědět, jestli se...
|
|
|
Umění a móda
Vlášková, Veronika ; Jarošová, Helena (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vztah umění a módy z hlediska estetiky. K problému přistupuje systematicky. První kapitola práce zkoumá princip módy na podlkadě klasiků sociologie, G. Simmela, R. Königa, T. Veblena a G. Lipovetského. Dospívá k vymezení podstaty módy jako sociologické, tj. jakožto dvojpohybu společenského vyčlenění a integrace. Tento smysl (móda jako princip) je v práci odlišen od významu oděvní módy jakožto celku módních oděvů. Estetická složka v módě může vystupovat pouze jako druhotná. Druhá kapitola navazuje na tyto výsledky a podkládá je funkcionálně strukturalistickými principy v podání J. Mukařovského. Toto spojení umožňuje definovat módní oděv jako oděv s dominantní módní funkcí, umožňující sociální diferenciaci. Jakožto u oděvu u něj musí také existovat možnost obléknutí. Díky tomu módní oděv nemůže spadat do oblasti umění, kde dominuje funkce estetická, resp. pouze za cenu ztráty dominance módní funkce. Možné příčiny této ztráty zkoumá kapitola třetí. Ve čtvrté kapitole je nejprve krátce nastíněna Genettova koncepce modu transcendence uměleckého díla, která je poté aplikována na diskutovanou problematiku. To umožňuje vysvětlit možné přesahy uměleckých děl či žánrů do oděvů z hlediska extrafunkcionálního.
|
|
|
Josef Čapek a jeho pojetí umění
Michlová, Hana ; Jarošová, Helena (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Analyzovali jsme tvorbu Josefa Čapka a zejména některé z jeho teoretických prací o umění . Viděl i jsme, že v jeho případě jde tvorba - výtvarná i literární - ruku v ruce s jeho teoretickými názory. Záběr Čapkovy činnosti byl nesmírně ši roký, proto i prameny jeho úvah o umění, které jsme využívali , byly rozmanité: fejetony, umělecká díla, filozofické eseje, úryvky z dopisů. Přesto můžeme v Čapkově uvažování o umění najít několik výrazných a neustále se opakujících motivů. Pro Josefa Čapka je umění výrazem duše, projevem nitra, osobi tou výpovědí člověka. Čapek proto odmítá v umění st riktně rozlišovat na ‚vysoké' a ‚nízké', na ‚cent rum' a ‚periferii '. Odmítá také uznávat jedinou uměleckou dokt rínu jako závaznou pro veškerou tvorbu. Snaží se přivést naši pozornost k méně nápadným uměleckým projevům: zajímá se o ‚nejskromnější umění ', bující na okrajích naší civilizace, a o umění přírodních národů. Za uměleckým dí lem stojí člověk a člověku je umělecké dílo i určeno. Čapek uznává autonomii uměleckého tvoření, proto především v mládí propaguje moderní umělecké styly. Ale odmítá nazírat umění pouze v uměleckém horizontu. Pokud umění řeší pouze otázky vlastní kompozice a výstavby, stylovost i, ztrácí obsah. Čapek se obává dehumanizace a zmechaničtění umění . Čapek bývá označován za ‚básníka',...
|
|
|
Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Langrová, Veronika ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Žijeme v době charakterizované změnou. Změnou, která je hybatelem nejen světa okolo nás, ale i nás samých. Dopadá intenzivně i na fungování a běh organizací, oblast vzdělávání a rozvoje zaměstnanců nevyjímaje. Aby byly organizace životaschopné a udržely se v sílícím konkurenčním prostředí trhu, musí na tyto změny adekvátně reagovat. Otázku, jak se jim to daří, co nového to do oblasti řízení lidských zdrojů a především vzdělávání a rozvoje přináší, jaké potřeby a nové situace to vyvolává a jak jsou organizace schopné na všechny popsané výzvy reagovat, jsem si kladla na začátku i v průběhu psaní předkládané disertační práce. Mým cílem je představit koučování jako jednu z cest rozvoje a nabídnout ucelený pohled na tuto metodu a její zařazení v rámci vzdělávání a rozvoje v organizacích. To mi umožňuje spojit nejen teoretický zájem, ale provázat ho s poznatky z vlastní praxe v této oblasti, současně představit konkrétní příklady nastavení koučování v organizacích v České republice, prozkoumat kvalitu a úspěšnost aplikace koučování a zhodnotit aktuální stav dle definovaných kritérií. Vzhledem k zasazení tématu do kontextu organizací jsem využila hledisko kvality, které se v různých souvislostech a své šíři prolíná zpracováním předkládané práce. Je aplikováno jak na oblast vzdělávání, tak na problematiku...
|
|
|
Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Langrová, Veronika ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Žijeme v době charakterizované změnou. Změnou, která je hybatelem nejen světa okolo nás, ale i nás samých. Dopadá intenzivně i na fungování a běh organizací, oblast vzdělávání a rozvoje zaměstnanců nevyjímaje. Aby byly organizace životaschopné a udržely se v sílícím konkurenčním prostředí trhu, musí na tyto změny adekvátně reagovat. Otázku, jak se jim to daří, co nového to do oblasti řízení lidských zdrojů a především vzdělávání a rozvoje přináší, jaké potřeby a nové situace to vyvolává a jak jsou organizace schopné na všechny popsané výzvy reagovat, jsem si kladla na začátku i v průběhu psaní předkládané disertační práce. Mým cílem je představit koučování jako jednu z cest rozvoje a nabídnout ucelený pohled na tuto metodu a její zařazení v rámci vzdělávání a rozvoje v organizacích. To mi umožňuje spojit nejen teoretický zájem, ale provázat ho s poznatky z vlastní praxe v této oblasti, současně představit konkrétní příklady nastavení koučování v organizacích v České republice, prozkoumat kvalitu a úspěšnost aplikace koučování a zhodnotit aktuální stav dle definovaných kritérií. Vzhledem k zasazení tématu do kontextu organizací jsem využila hledisko kvality, které se v různých souvislostech a své šíři prolíná zpracováním předkládané práce. Je aplikováno jak na oblast vzdělávání, tak na problematiku...
|
|
|
Původní zkušenost v myšlení Maurice Blanchota
Pola, Petr ; Jarošová, Helena (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Cílem této práce je představit svérázné pojetí umění a jeho zkušenosti, které ve svém díle rozvíjí francouzský spisovatel a kritik Maurice Blanchot na konci čtyřicátých a v první polovině padesátých let dvacátého století. V tomto období u Blanchota vrcholí snaha zachytit literaturu, popřípadě umění jako takové, ve vztahu k "původní zkušenosti". Umělecké dílo, které má v původní zkušenosti svůj zdroj, je vyčleněno z běžné zkušenosti zasazené do rámce struktur světa. Umělecké dílo pak není pochopeno jako forma podílející se na uskutečňování světa, ale jako výsledek extrémní zkušenosti poukazující vně každého světa.
|
|
|
Estetika Oscara Wilda
Král, Robin ; Jarošová, Helena (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Bakalářská práce Estetika Oscara Wilda zkoumá podobu a vývoj estetických úvah významného anglického literáta, dandyho a myslitele druhé poloviny devatenáctého století. Nejprve popisuje vlivy, které na tyto úvahy měly myšlenky J. Ruskina, W. Morrise, W. Patera a J. M. Whistlera. Dále představuje z hlediska estetiky nejvýznamnější Wildovy teoretické texty a témata. Na základě analýzy těchto textů dospívá autor v závěru práce k popisu několika charakteristických pojmů Wildovy estetiky a k popisu vývoje Wildova estetického myšlení, ve kterém vymezuje čtyři průběžná stádia: rané stádium, ve kterém se Wilde zaměřuje především na hlásání společenské prospěšnosti umění; stádium, v němž Wilde propaguje autonomii uměleckého díla a noetickou prioritu uměleckých forem vůči formám přírodním; stádium, v němž Wilde zkoumá přednosti interpretujího kritckého ducha estetické kontemplace a konečně stádium, v němž Wilde formuluje ideál duchovního sebeutváření individua jako uměleckého díla.
|
|
|
Pokus o porovnání estetiky Jana Mukařovského a feministických přístupů v estetice
Jirků, Jana ; Pachmanová, Martina (oponent) ; Jarošová, Helena (vedoucí práce)
V p r á c i l z e v y s l e d o v a t d v ě r o v i n y : P r v n í o b e c n ě j š í c h c e b ý t p ř í - s p ě v k em k o t á z c e z p ů s o b u d e f i n i c e umě n í . P r o b í r a j í s e d v a p r o t i - k l a d n é p ř í s t u p y k d e f i n o v á n í umě n í : Na j e d n é s t r a n ě a u t o n omn í t e o r i e umě n í , r e p r e z e n t o v a n á p ř e d e v š ím Ka n t em a t e o r i e v y c h á z e - j í c í z e s o c i o l o g i c k é h o p o h l e d u n a e s t e t i k u , i n s t i t u c i o n á l n í t e o r i e umě n í . V p r á c i s e s l e d u j í a r g ume n t y h o v o ř í c í p r o t i a u t o n omn í t o e - r i i , u p o z o r ň u j e s e n a j e j í p r o b l ema t i c k á mí s t a a n a d r u h o u s t r a n u j e t a t o p r á c e i p o k u s em o o b h a j o b u v ý z n amu i n s t i t u c i o n á l n í t e o r i e umě n í v ř e š e n í t é t o o t á z k y . V d r u h é k o n k r é t n ě j š í r o v i n ě s e s l e d u j í a p o r o v n á v a j í v t a k t o s t a - n o v e n ém r ámc i d v ě v y b r a n é k o n c e p c e - e s t e t i k a J a n a Mu k a ř o v s k é - h o a f emi n i s t i c k é t e o r i e umě n í . Ob l a s t í z á jmu s e s t á v á p ř e d e v š ím p o r o v n á n í j e j i c h s t a n o v i s k a k a u t o n omn í t e o r i i umě n í , z p ů s o b p o...
|
|
|
Renesanční a barokní evropská krajka
Svobodová, Veronika ; Jarošová, Helena (oponent) ; Kybalová, Jana (vedoucí práce)
Tato pnice se pokusila nacrtnout dulezite a zajimave aspekty vyvoje evropske krajky a jeji ulohu ve spolecnosti. Krajka je definovami svoji vzdusnosti, prolamovanosti a bohatosti vzoru. Mezi prave krajky se fadi krajka sita a palickovana. Obe techniky se vyvinuly zfejme behem prvni poloviny 16. stoleti soucasne v Italii a ve Flandrech. Sita krajka vznika sitim ozdobnych stehu jehlou na pomocnych konturach z niti napnutych na pergamenu. Palickovana krajka se vytvari kfizenym a kroucenim pfizi navinutych na palickach. Je upevnena spendliky na podusce, na ktere je umisten podvinek s vypichanym vzorem. Palickovana krajka se dale deli na krajku mnohoparovou a stfihanou. Sita krajka se vyvinula z prolamovane vYsivky. Jejim nejblizsim pfedstupnem jsou techniky point coupe a reticella. Bohate vzorovanou reticellu muzeme spatfit na mnozstvi dobovych portretu. Palickvana krajka se vyvinula z pozamenterie, z propletanych prymku. Prvni krajky, vychazejici z prolamovanych vYsivek, mely geometricky dekor odvisly z pravouhlosti osnovy a utku tkaniny. Geometricky vzor napodobovala i krajka palickovana. Ve druhe ctvrtine 17. stoleti se dekor meni na linearni a rostlinny. Ve druhe polovine 17. stoleti jsou m6dni velke kvetinove motivy. Ve stoleti 18. jsou krajky jemne a lehke, v prvni polovine 18. stoleti vypliiuje bohaty...
|
|
|
Metody osobnostně sociálního rozvoje v předškolním vzdělávání
JAROŠOVÁ, Helena
Bakalářská práce je rozdělena na tři části, teoretickou, praktickou a výzkumnou. Východiskem pro teoretickou část je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a metody, které doporučuje jako vhodné pro práci s předškolními dětmi. Zejména jsou to metody tvořivé dramatiky, prožitkového, kooperativního, situačního, spontánního sociálního učení a učení hrou. Praktická část navazuje na část teoretickou zpracovaným integrovaným celkem s popsanými metodami. Obsahuje záměr, plánování, realizaci i evaluaci celku. Metodami výzkumu jsou přímé pozorování a dotazníkové šetření.
|
host ::
RSS.