|
|
Fytofágie jako alternativní způsob výživy larev blanokřídlých parazitoidů
Böhmová, Julie ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Pro blanok ídlé parazitoidy (Hymenoptera: Apocrita: Parasitoida) se parazitoidní zp sob výživy larev považuje za primární strategii. Mnoho druh ovšem sekundárn p ešlo k fytofágii, konkrétn n kte í zástupci Ichneumonoidea, Cynipoidea a Chalcidoidea. Bakalá ská práce shrnuje poznatky o fytofágii u t chto nad eledí a lení je do ty typ . Práce dále zhodnocuje morfologické a behaviorální adaptace související s tímto zp sobem života a jiné aspekty jejich koevoluce s hostitelskými rostlinami.
|
|
|
Průtoková cytometrie a její využití ke studiu hmyzu
Stuchlíková, Magdalena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Sadílek, David (oponent)
Průtoková cytometrie je moderní metoda, která hraje nepopiratelnou roli zejména v biomedicínském a botanickém výzkumu. Přes všechny své výhody (rychlost, jednoduchost, nízká finanční náročnost) není dosud hromadně využívána ke studiu hmyzu. Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky použití průtokové cytometrie u hmyzu a shrnuje entomologické poznatky získané na základě této metody. Jedná se především o výzkum velikosti genomu a jeho souvislostí s dalšími znaky. Méně zastoupené je pak například studium ploidní úrovně nebo poměru párů bází. Klíčová slova: průtoková cytometrie, využití ke studiu hmyzu, velikost genomu, ploidie, bezobratlí
|
|
|
Prostorová rozmanitost opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Systém vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači lze znázornit jako tzv. opylovací sít'. Opylovací sít' umožňuje nahlížet na společenstvo rostlin a opylovačů jako na jeden celek, a všímat si tak jeho uspořádání. Opylovací sítě také poskytují jedinečnou možnost porovnávat mezi sebou ekosystémy z různých oblastí a hledat souvislosti mezi biotickými interakcemi probíhajícími ve společenstvech a biodiverzitou. Jak popisu struktur opylovacích sítí, tak studiu geografických odlišností mezi nimi byla v posledních letech věnována velká pozornost. Dosud zjištěné výsledky jsou však založeny na starších datech, která nebyla k tomuto účelu určena, a nebyla tak zaznamenávána jednotnou metodou. Kvůli tomu jsou jednotlivé sítě těžko interpretovatelné a vzájemně porovnatelné. Moje práce se věnuje především metodice studia opylovacích sítí. Na základě metaanalýzy dříve publikovaných dat a na základě dat ze čtyřletého studia systému rostlin a opylovačů jedné louky poukazuji na některé technické nedostatky dosavadních dat používaných v současných makroeko- logických studiích. Tyto technické nedostatky mohou být zodpovědné za některé ze zákonitostí dokumentovaných v dřívějších studiích věnovaných...
|
|
|
Šíření kudlanky nábožné (Mantis religiosa) v Evropě
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent)
Klimatické změny jsou jedním z hlavních faktorů určujících rozšíření živočichů. V Evropě jsme svědky šíření severním směrem u mnoha druhů hmyzu, které mají hlavní centrum rozšíření v mediteránní oblasti. Jedním z nich je i kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Jde o jediný druh řádu Mantodea, který se vyskytuje i ve střední Evropě. Severní okraj evropského výskytu v současnosti prochází zhruba podél 53. rovnoběžky a právě zde tedy lze pozorovat jevy probíhající na okraji areálu. Ačkoliv jde o dobře známý druh, nebylo dosud věnováno mnoho pozornosti studiu jeho fylogeografie. Pro studium fylogeneze kudlanek nábožných byly zvoleny úseky tří mitochondriálních genů COI, COII a Cyt b. Výsledky provedených analýz ukazují tři statisticky dobře podpořené linie kudlanek v Evropě, které pravděpodobně odpovídají třem glaciálním refugiím, do nichž byly kudlanky zatlačeny v době posledního glaciálu a z nichž se po jeho skončení následně rozšířily. Jde o linii východoevropskou, západoevropskou a středoevropskou. Nízká haplotypová diverzita v populacích na severním okraji rozšíření ukazuje na nově vzniklé populace. Kvůli odlišnému typu dědičnosti jaderné a mtDNA byla zvolena též analýza čtyř mikrosatelitových lokusů, aby bylo možné porovnat výsledky získaných na nezávislých zdrojích genetických dat. Studium...
|
|
|
Hostitelská specializace blanokřídlých parazitoidů a možné obranné mechanizmy jejich hostitelů
Bubeníková, Kristýna ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Parazitoidi z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: "Parasitica") jsou velmi početnou skupinou hmyzu. Jejich diverzita je také obrovská na úrovni úrovni morfologických adaptací a typu specializací vzhledem k jejich hostitelům. Bakalářská práce shrnuje jednotlivé typy hostitelských specializací se zaměřením na porovnání rozdílů mezi generalisty a specialisty z pohledu taxonomie, ekologie, evoluce, geografie. Práce obsahuje rovněž souhrn možných teorií týkajících se adaptací hostitelů vůči parazitoidům (tj. morfologické adaptace hostitelů, časoprostorová obrana apod.). Klíčová slova: Apocrita, specialisti, generalisti, obranné mechanismy, evoluce
|
|
|
Tribus Microdontomerini (Hymenoptera: Chalcidoidea: Torymidae) - fylogeneze a evoluce
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Nadčeleď chalcidky (Chalcidoidea) je druhově nejbohatší skupinou řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera) a v současnosti zahrnuje celkem 22 čeledí. Jednou z čeledí je také čeleď krásenkovitých (Torymidae), jejíž monofyletičnost je v současnosti intenzivně diskutována. Tato diplomová práce se zaměřuje na tribus Microdontomerini (Torymidae: Toryminae). Druhy tohoto tribu jsou většinou drobné a nenápadné (délka těla 2 až 4 milimetry). Současný pokrok ve fylogenezi chalcidek umožňuje vytvořit robustní fylogenetickou hypotézu tribu Microdontomerini jako součást výzkumu fylogeneze a klasifikace chalcidek. Můj přístup kombinuje molekulární a morfologické metody tak, aby byl výsledný fylogram co nejvěrohodnější. Pro analýzu distribuce morfologických znaků bylo vybráno 33 zástupců reprezentujících všechny rody tribu Microdontomerini a 10 vnějších taxonů. Pomocí skenovacího elektronového mikroskopu Hitachi S-3700N-VP jsem u těchto vybraných taxonů zkoumal 33 morfologických znaků. Pro 117 taxonů byla získána sekvenční data z 5 jaderných (18S, 28SD2, 28SD3-5, EF1alfa, Wingless) a 3 mitochondriálních (COI-LCOHCO, COI-JerryPat, CytB) genových úseků, což ve výsledku vytvořilo dataset o 387 Kbp. Molekulární fylogramy byly vytvořeny pomocí algoritmů maximum likelihood a MrBayes. Morfologické znaky byly namapovány na...
|
|
|
Phylogeny of parasitic wasps of Torymidae (Hymenoptera: Chalcidoidea) and evolution of their life-strategies
Janšta, Petr ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Melika, George (oponent)
Dizertační práce se zabývá fylogenezí parazitických vosiček z čeledi Torymidae (Hymenoptera: Chalcidoidea) a evolucí jejich parazitických životních strategií. Celkově práce obsahuje obecný úvod do fylogeneze a klasifikace čeledi Torymidae, čtyři články publikované v mezinárodních vědeckých periodicích a jeden rukopis. Cílem práce bylo navrhnout fylogenetickou pozici Torymidae a ostatních čeledí v rámci nadčeledi Chalcidoidea (článek I a II). Proto byla sestavena supermatice sekvenčních (molekulárních) znaků dvou ribozomálních genů (18S rDNA a 28S rDNA) pro 649 druhů chalcidek. Nicméně bylo zjištěno, že čeleď Torymidae je pravděpodobně polyfyletickou skupinou, kdy podčeleď Megastigminae se jeví jako nepříbuzná podčeledi Toryminae (článek I). Monofylie Torymidae byla potvrzena až v navazující studii (článek II) zaměřené na společnou analýzu jak molekulárních, tak morfologických znaků. Pro tuto publikaci byla využita online databáze pro skórování 233 znaků u 300 zástupců ze všech čeledí Chalcidoidea. Na rozdíl od předešlé studie (článek I) byly také naznačeny možné příbuzenské vztahy čeledi Torymidae s čeleděmi/podčeleděmi Ormyridae+ Colotrechninae nebo Cerocephalinae+Diparinae. Další článek (článek V) byl zaměřen na detailní studii fylogeneze v rámci čeledi Torymidae. Celkem bylo sekvenováno 5 genů...
|
|
|
Biologie a taxonomie Anaphes flavipes (Hymenoptera: Mymaridae) a možnost jeho využití pro biologickou kontrolu
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
V diplomové práci byla studována biologie a morfologie druhu Anaphes flavipes (Chalcidoidea: Mymaridae) za účelem jeho využití k regulaci mandelinkovitých brouků. Konkrétně bylo studováno fitness vosičky, kde byl zjištěn statisticky významný rozdíl v počtu parazitovaných hostitelských vajíček od spářených a nespářeným samiček. Vliv krmení rodičovské populace na počet parazitovaných hostitelských vajíček, počet potomků F1 generace nebo poměr jejich pohlaví nebyl prokázán. Studium hostitelské specifity A. flavipes naznačuje preference k hostitelským vajíčkům druhu Oulema melanopus. Preference k těžším hostitelským vajíčkům nebyla potvrzena. Nebyl průkazný ani vliv hmotnosti hostitelského vajíčka na počet v něm se vyvíjejících potomků A. flavipes. Byla měřena délka parazitace hostitelských vajíček, která byla shodná s dřívějšími studiemi. U hostitelského druhu Oulema gallaecina byla pozorována pasivní obrana hostitele vůči parazitoidům. Pomocí morfologických měření byla stanovená variabilita druhu v závislosti na lokalitě, hostiteli, výživě atd. Třetí část diplomové práce se zabývala populační hustotou A. flavipes a jeho hostitelů na lokalitách ekologického versus konvenčního zemědělství za účelem využití parazitoida pro biologickou kontrolu. Zde nebyl prokázán rozdíl ve velikosti populace škůdce i parazitoida...
|
|
|
Ekologie opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Rostliny a opylovači jsou ve společenstvech uspořádáni do spletité sítě vztahů. Pochopení struktury této sítě může pomoci porozumět dynamice společenstev a principu udržování biodiverzity. Znalosti o pozicích druhů v síti zase mohou mít své uplatnění v ochraně přírody. Cílem této práce je nastínit základní metodické principy tohoto konceptu, poukázat na jeho možné nedostatky, utvořit základní přehled metod analýz opylovacích sítí (založených na teorii grafů) a popsat první z výsledků srovnávání struktur opylovacích systémů napříč geografickými oblastmi - jednu z nových možností, které tento přístup ekologii opylování přinesl.
|
|
|
Design a funkční morfologie křídel u hmyzu
Jechová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Schopnost aktivního letu živočichů je bezesporu jedním z nejvýraznějších pokroků v evoluci, který nejen že umožnil těmto živočichům ovládnout vzdušný prostor, ale v průběhu evoluce také výrazně ovlivnil proměny celé řady dalších organismů. Hmyz, jako jediná skupina bezobratlých živočichů, která je schopná aktivního letu, se právě především díky této vlastnosti stal globálně nejvýraznější a evolučně nejúspěšnější skupinou živočichů. Existuje několik teorií o tom, jak vlastně křídlo hmyzu vzniklo. Z fosilních nálezů a jejich srovnáním s recentními druhy lze vymezit dvě nejzákladnější. Vzhledem k diskontinuitě ve fosilním záznamu však chybí vývojové mezičlánky a křídla se objevují náhle na hranici spodního a svrchního karbonu tzn. cca před 320 mil. let. Křídlo je velice komplexní strukturou, která nemá jinde v živočišné říši obdoby. Během evoluce se tak z hmyzu stali velice obratní letci, kterým křídla slouží i k ochraně nebo např. ke smyslovému vnímání svého okolí. Jen minimum známých druhů bylo dosud podrobně prozkoumáno. Křídlo stejně jako let hmyzu celkově, je stále otevřeným tématem, které nám jistě v budoucnu přichystá nejedno překvapení. Cílem této práce je komplexně popsat křídlo a definovat jeho morfologické a designové vlastnosti. Klíčová slova: Insecta, Pterygota, křídlo, žilnatina,...
|
host ::
RSS.