|
|
Jean Ray, představitel belgické fantastické povídky
Tauchmanová, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Jean Ray, vlastním jménem Raymundus Joannes Maria De Kremer, byl jedním z nejvýznamnějších belgických spisovatelů první poloviny dvacátého století. Jeho tvorba byla stylisticky i žánrově velice rozsáhlá a rozmanitá, publikační činnost trvala nepřetržitě přes šedesát let. Psal především krátké fantastické povídky a dobrodružné romány, nicméně pod pseudonymem John Flanders překládal, resp. psal také detektivní příběhy. Svá díla publikoval především časopisecky a v novinách. Ray byl bilingvní, což mu umožnilo psát jak v jazyce francouzském, tak i vlámském. Oba jazyky jsou v jeho tvorbě obdobně zastoupeny. Převážná část jeho díla byla vydávána buď anonymně, nebo pod nejrůznějšími pseudonymy. Diplomová práce je stručnou monografií tohoto autora. V první části se zabýváme teoretickým zasazením jeho osobnosti a tvorby do kontextu belgické francouzsky psané literatury a do žánru fantastické literatury. Druhá část je věnována životopisu Jeana Raye, s důrazem na jeho literární tvorbu. Obsahem třetí části je analýza vybraných děl z jeho rozsáhlé tvorby. Krátce se zabýváme detektivními příběhy Harryho Dicksona, nicméně jádro třetí části tvoří tvorba fantastická, tj. nejvýznamnější knižní soubory krátkých fantastických povídek a jeho jediný fantastický román Malpertuis. Diplomová práce si klade za cíl seznámit...
|
|
|
Deníková a autobiografická tvorba Juliena Greena
Suchá, Radka ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Julien Green (1900-1998) byl významný romanopisec 20. století. Ve svých románech se zabýval duchovními a mravními dilematy, což je mj. dáno jeho životními zkušenostmi s různými vyznáními. Byl rovněž autorem rozsáhlé deníkové a autobiografické tvorby. Deník si vedl od mladých let a zabírá tak téměř celé 20. století. Nesoustřeďoval se pouze na zaznamenávání událostí, ale nechával prostor svým myšlenkám, postřehům a dilematům. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat tuto stránku Greenovy tvorby a odhalit její charakter. Tematicky zkoumá specifická centra zájmu, která procházejí deníkovou a autobiografickou tvorbou. Zaměřuje se také na vztah, který existuje mezi deníky a prózou přímo autobiografickou, ať už jde o shody či rozdíly v obsahu, ale i ve formě děl. Konečným cílem je postihnout specifickou podobu výpovědi o sobě, kterou Julien Green vytvořil. Klíčová slova autobiografie, introspekce, křesťanství, historie, důvěrný život
|
|
| |
|
|
Pojmy "cizinec" a "odcizení" v díle Bernarda-Marie Koltèse
Tichá, Alžběta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Má práce se zabývá pojmy "cizinec" a "odcizení" v hlavní části dramatické tvorby Bernarda-Marie Koltèse. Reflektuje autorův vztah k černé Africe i jeho pocit odlišnosti od vlastní společnosti a neschopnost se do této společnosti začlenit. Dále ukazuje, jak se tato "jinakost" odráží ve většině jeho postav. V dalších kapitolách se práce věnuje autorovu zacházení s dramatickým prostorem a časem a odcizení textu s využitím specifických jazykových prostředků. Na základě analýzy jednotlivých děl práce hodnotí shodné či rozdílné postoje k těmto tématům a vytváří tak ucelený náhled na Koltèsovo pojetí cizince. Na konci své práce docházím k závěru, že přestože každá Koltèsova hra má zcela odlišný charakter, všechny základní stavební prvky jsou stejné. Autorův postoj k již zmíněným tématům je tedy neměnný a funguje jako jednotící prvek jeho díla. Klíčová slova: divadlo, odcizení, cizinec
|
|
| |
|
|
Kruté potěšení v díle markýze de Sade a jeho následovnic
Koubková, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje dílu francouzského spisovatele a filosofa Donatiena Alphonse Françoise de Sade a třem francouzským autorkám, Laure, Pauline Réage a Jean de Berg, které na jeho tvorbu ve 20. století navázaly. První část práce je věnována markýzi de Sade. Je popsána životní dráha tohoto kontroverzního spisovatele, neboť právě jeho výchova, rodinné i sexuální vztahy a v neposlední řadě mnohaletý pobyt ve vězení měly na jeho dílo zásadní vliv. Text se poté zaměřuje na hlavní události doby, ve které Sadova díla vznikla, a na specifickou pozici Sadovy tvorby uvnitř tzv. libertinského literárního proudu 18. století. Následuje rozbor hlavních témat a motivů tří stěžejních Sadových děl, 120 dní Sodomy (Les Cent Vingt Journées de Sodome), Justiny (Justine ou les Malheurs de la vertu) a Julietty (Histoire de Juliette). Provedená analýza poukazuje na hlubší filosofické poselství skryté za erotickými motivy Sadových děl. Závěr této části práce osvětluje vnímání Sadova odkazu v 19. století a jeho rehabilitaci ve 20. století, kdy se mu konečně dostalo kritické pozornosti a souborného vydání jeho díla. Druhá část práce se zaměřuje na tři vybrané autorky 20. století, Colette Peignot, alias Laure (Laure: Écrits), dále Dominique Aury alias Pauline Réage a její Příběh O (L'Histoire d'O) a Catherine Robbe-Grillet...
|
|
|
Alfred Jarry a Maurice Maeterlinck: dva aspekty symbolistického divadla
Jelenová, Lenka ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Konec 19. století byl ve francouzském divadelním kontextu charakterizován snahou o reformu stávajících hodnot. Vůči oficiálnímu konvenčnímu divadlu bulvárních scén se již od 80. let vyhranila francouzská bohéma v prostředí kabaretů. V druhé polovině 80. let se k těmto snahám přidalo také naturalistické a symbolistické hnutí. Druhé jmenované našlo inspiraci v generaci prokletých básníků, zejména v myšlence souvztažností a analogie. Symbolisté dále obdivovali koncept Gesamtkunstwerk Richarda Wagnera jakožto koncepci souborného uměleckého díla spojujícího všechna umění. Symbolismus dále vycházel z mysticismu a okultních věd. Vrcholným obdobím symbolistického dramatu se stala 90. léta, kdy vznikly hlavní divadelní spolky a hry. V tomto krátkém období plném neúspěchů a selhání se při snaze převést symbolistické principy do divadelní praxe prosadili především dva autoři - Maurice Maeterlinck a Alfred Jarry. První ze jmenovaných se stal ztělesněním symbolistických snah, druhý pak historii symbolistického divadla dovršil a naznačil budoucí směr, jakým se bude moderní divadlo ubírat. Jedná se tak o osobnosti symbolicky ohraničující jedno období francouzského dramatu.
|
|
|
Válka v Alžírsku ve francouzsky psané dramatické tvorbě
Pavlíková, Lenka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Válka v Alžírsku (1954-1962) patří k jedněm z klíčových událostí v historii poválečné Francie. Vzhledem k tomu, že Alžírsko mělo v koloniálním systému Francie své specifické postavení, dekolonizace této země si vyžádala palčivých osm let války a pád republiky, Francie musela po skončení konfliktu absorbovat více než milión osob do své společnosti neznalých místních poměrů. Cílem této práce je analyzovat, jakým způsobem vybraní francouzští dramatikové znázornili téma alžírské války ve svých divadelních hrách. Jejich záměrem totiž není zobrazit na scéně realisticky historické okolnosti, nýbrž především poukázat na problém nedostatečné reflexe nad těmito "událostmi".
|
|
|
Desire and quest in the work of Benard-Marie Koltès
Škandíková, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Zuzana Škandíková : Túžba a hľadanie v tvorbe Bernarda-Marie Koltèsa Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta, Ústav románských studií Diplomová práca, 86 strán, 2011 Na základe analýzy textov vybraných divadelných hier Bernarda-Marie Koltèsa má táto práca prispieť k pohľadu na jednu z tematických konštánt tvorby dramatika a zároveň jej prostredníctvom priblížiť dielo vo svojej celistvosti. Priestorová koncepcia Koltèsových hier umožňuje vnímať pohyb postáv ako nekľudné hľadanie a prejav nespokojnej túžby. Problematika bude sledovaná vo svojej základnej dominantnej línii a v navrhtnutí jej možných významov v Koltèsovej tvorbe. Bude poukázané na rôznorodosť, premenlivosť a neuchopiteľnosť túžby ako na východiská napätého a konfliktného hľadania v priestore. Túžba a hľadanie nadobúdajú v Koltèsovej tvorbe obsedantý charakter, ale zároveň sa stávajú akousi podmienkou existencie a trvania.
|
|
|
The rococo aestetics in the Marivaux's dramas
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Ve srovnani s nadrazenosti klasicismu byly umeni a literatura XVIII. stoleti shledavany dekadentnimi jiz v dobe svého vzniku. Dekorativni st yI, jenz byl v mode v prvni polovine stoleti, byl oznacovan jako "rocaille", slovem, které dalo pozdeji zaklad nazvu "rococo" odvozenému od "baroco"; tento pojem odkazuje k nepravidelnosti, nerovnomernosti. Dobov)' kvetnaty "milostny st yI" by-va proto ve Francii také oznacovan i jako "pozdni baroko". Tento pojem vsak nevyhovuje, protoze nova doba nehleda odkaz v nadpozemském svete, ale s durazem na sensibilitu jedince se pfiklani k pozemsky-m radostem, které je potreba obmeiiovat, a vyhnout se tak jednotvamosti. Odchylujic se navic od klasicistnich norem stoleti KraIe Slunce, umeni prvni poloviny XVIII. stoleti ziskava symboliku stejne odlisnou od té barokni i v literatille, ackoli nekteré tendence jsou vlastni obema stylum.
|
host ::
RSS.