|
|
Ekologie v plenkách Návrat k látkovým plenám jako krok vpřed?
Stehlíková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zdokumentovala rozhovory s deseti ženami - matkami, které se samy rozhodly používat pro své dítě přebalovací systém moderních látkových plen. K tématu byla použita kvalitativní strategie sociologického výzkumu. Data vzešlá z rozhovorů měla zodpovědět otázky ohledně motivací a důvodů, proč se pro tento typ plen rozhodly a jaké výhody v nich spatřují. Jelikož jsou v naší společnosti již normou spíše dětské jednorázové plenky, zajímaly mě reakce okolí, se kterými se tyto matky setkávají a jak se s nimi vyrovnávají. V neposlední řadě jsem se snažila zmapovat roli internetu a sociálních médií při používání látkových plen. Teoretická část je věnována historii látkových i jednorázových plen. Dále je uvedena do souvislosti otázka látkových plen s principy trvale udržitelného rozvoje a s uvědomělou spotřebou. V praktické části je provedena analýza deseti polostrukturovaných rozhovorů s matkami, jež užívají pro dítě látkové pleny, společně s ukázkami projevů aktivit spojených s látkovými plenami v sociálních médiích na internetu.
|
|
|
Přechodový rituál obláčka a časné sliby u řeholní komunity bosých karmelitek a boromejek
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Obřad obláčka a časné sliby představuje důležitý okamžik v životech řeholnic. Tyto dva obřady (u některých řeholních společenství se jedná o jeden obřad), vykazují podle mé hypotézy znaky přechodových rituálů. Řeholnice si poprvé oblékají hábit, nasazují závoj a stávají se členkami uzavřeného společenství. Obřad se udržuje stále stejný, až na několik drobných změn, lze říct, že rituál je stále živý a pro komunitu má velký význam. V práci na základě vlastního výzkumu ukazuji, že se o přechodový rituál, jak jej Arnold van Gennep popisuje, skutečně jedná, a také jakou roli hraje při vstupu do řádu. Význam funkce tohoto přechodového rituálu pro uzavřenou komunitu řeholního řádu znamená nejen zaměření se na průběh samotného rituálu, ale také na roli ve vyprávění životního příběhu členek řádu. Z tohoto důvodu jsem zvolila jako hlavní metodu výzkumu jak polo- zúčastněné pozorování, tak i biografickou metodu. Na schématu sociálního dramatu podle Victora Wittera Turnera popisuji funkci rituálu pro komunitu a také pro každou řeholnici jednotlivě. Vstup nové členky do uzavřené komunity také poskytuje možnost nahlédnout na společenství skrze vnímání informátorek a určit, zda se jedná o společenství communitas, či nikoliv. Výzkum obřadu byl veden u řeholního řádu bosých karmelitek a také u Kongregace...
|
|
|
Etnologie gagauzské vesnice Bqlgarevo. Identita bulharských Gagauzů
Christov, Kiril ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce Etnologie gagauzské vesnice Bălgarevo. Identita bulharských Gagauzů představuje etnogenezi a hypotézy o původu Gagauzů. Autor interpretuje etnickou identitu bulharských Gagauzů z vesnice v severovýchodní části Bulharska. Na základě výstupů z terénního návratového výzkumu, empirických údajů a prostřednictvím projekce samotných aktérů, identifikuje základní charakteristiky gagauzské identity: původ, jazyk, náboženství a tradice. Autor popisuje symboly a znaky významné pro samotnou komunitu a odpovídá na otázku, zda je možné označit současné bulharské Gagauze za etnickou skupinu, jak se identifikují a na základě kterých atributů. Prostor je dán probíhajícím revitalizačním změnám na pozadí nových ekonomických a sociokulturních procesů. Práce je doplněna o kazuistiku a badatelskou reflexi.
|
|
|
Mezi starou a novou vlastí - integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století
Marholeva, Krasimira ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Mezi starou a novou vlastí: integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století Mgr. Krasimira Marholeva, Ph.D. Abstrakt Naše disertační práce zkoumala souvislosti mezi integračními procesy a vývojí národní identity českých imigrantů v USA v druhé polovině XIX. století. Ukázali jsme, jakou integrační strategii si první generace českých přistěhovalců v Americe vybudovala a jak její začlenení do cizího prostředí probíhalo. Zaměřili jsme se na to, jak čeští migranti vnímali svoji původní identitu a kulturní tradice staré vlasti a jakou strategii si vybrali, aby ji zachránili a pěstovali u svých dětí. V neposlední řadě jsme zkoumali integrační procesy a vývoj národní identity u dětí českých svobodomyslných migrantů v uvedeném období na základě jejich dopisů publikovaných v českém svobodomyslném tisku. Opírali jsme se o archivní prameny, čechoamericka periodika, životopisy českých osadníků ve Spojených státech, vzpomínky čechoamerických současníků a českých pozorovatelů a dopisy dětí českých svobodomyslných rodičů.
|
|
|
České stopy v Gorné Orjachovici v Bulharsku
Lančová, Tereza ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
(česky): Práce je zaměřena na český cukrovar v Gorné Orjachovici v severním Bulharsku, a zejména na dělnickou kolonii, která při něm existovala od roku 1912 do 1948, kdy byl podnik znárodněn. Práce podává ucelenou zprávu o okolnostech vzniku, vývoji a současném stavu cukrovaru a kolonie. Studie vsazuje konkrétní případ české menšiny v Gorné Orjachovici do širšího kontextu migrace Čechů do Bulharska. A podává komplexní obraz o české kolonii a jejich obyvatelích, přináší nové poznatky o jejich životním stylu, aktivitách, kontaktech s majoritní společností. Těžiště této práce spočívá v práci s písemnými a obrazovými materiály. Proto bylo základním metodologickým postupem vyhledávání, sběr a zaznamenávání materiálů, které se nějakým způsobem dotýkaly českého cukrovaru a kolonie. A to jak v Čechách, tak v Bulharsku. Tyto materiály byly nejprve analyzovány a poté organizovány tak, aby vytvořily smysluplné rámce pro následnou interpretaci.
|
|
|
"Džemevi" - domy shromáždění alevitů v Turecku
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Předmětem této práce jsou domy shromáždění - cemevi u alevitů v Turecku. Současní alevité navazují na tzv. Kızılbaşe, kteří žili na území Osmanské říše a na učení mystic- kého řádu bektášíja, který byl spojen s Osmanskou říší a se sbory janičářů. Současný alevismus (alevilik) chápaný buď jako náboženství, nebo jako kultura je produktem 20. století. Cemevi je dům, v němž se alevité shromažďují za účelem konání vlastních rituá- lů. Soudobé cemevi slouží jako multifunkční nábožensko-kulturní centra, v nichž vedle rituálů probíhá výuka a vypravují se v nich i pohřby. V této práci sleduji vývoj domů shro- máždění, které čerpají své názvosloví ze dvou hlavních zdrojů - z podoby bektášíjského rituálního prostoru (meydan) a z vesnické architektury oblastí osídlených alevity. Sou- časný cemevi je nejen architektonickým fenoménem, ale i politickým problémem, proto reflektuji boj alevitů o jeho zrovnoprávnění s ostatními svatostánky a popisuji zaměření alevitských nadací, které v naprosté většině iniciují stavbu cemevi. Na vzhled staveb cemevi má vedle rozpočtu vliv i pojetí alevismu jejich stavebníků. Součástí této práce je terénní výzkum, který byl uskutečněn na cemevi v tureckých městech: Ankara, Bursa, Çorum, Elâzığ, Istanbul. klíčová slova: cemevi, domy shromáždění, alevismus, alevité, kyzylbašové,...
|
|
|
Rodina a žena v kyrgyzské společnosti
Gregorová, Barbora ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kokaisl, Petr (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
V této disertační práci se zaměřujeme na postavení ženy ve středoasijské společnosti (na příkladu Kyrgyzstánu) a také na fenomén kyrgyzské rodiny, která je důležitou součástí každodenního života tamních obyvatel. Po úvodním seznámení s regionem se nejprve zabýváme sociální stratifikací kyrgyzské společnosti a jednotlivými typy rodiny. V další kapitole věnované třem základním historickým obdobím se podíváme na to, jak se měnilo postavení kyrgyzské ženy ve středoasijské společnosti. První období je symbolicky datováno do roku 1917 (rok bolševického státního převratu). Do té doby žili Kyrgyzové kočovným způsobem života, členili se na kmeny, rody a velké patriarchální rodiny. Ve 20. letech 20. století začala celá Střední Asie pod vlivem sovětské nadvlády prožívat velmi bouřlivé období proměn - docházelo k industrializaci, plošné edukaci obyvatel, zlepšení lékařské péče, ale také ke znárodnění majetku, násilnému usazování obyvatel či rusifikaci. Ženám se dostala mnohá práva, tradice z patriarchálně-feudální doby však nezanikly a místní je udržovali nadále. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kyrgyzové začali vracet ke svým tradicím jako k národním entitám a v tamní společnosti se otevřeně začalo hovořit o diskriminaci žen. V historické retrospektivě se taktéž podíváme na základní typy sňatků u Kyrgyzů,...
|
|
|
Ekologie v plenkách Návrat k látkovým plenám jako krok vpřed?
Stehlíková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zdokumentovala rozhovory s deseti ženami - matkami, které se samy rozhodly používat pro své dítě přebalovací systém moderních látkových plen. K tématu byla použita kvalitativní strategie sociologického výzkumu. Data vzešlá z rozhovorů měla zodpovědět otázky ohledně motivací a důvodů, proč se pro tento typ plen rozhodly a jaké výhody v nich spatřují. Jelikož jsou v naší společnosti již normou spíše dětské jednorázové plenky, zajímaly mě reakce okolí, se kterými se tyto matky setkávají a jak se s nimi vyrovnávají. V neposlední řadě jsem se snažila zmapovat roli internetu a sociálních médií při používání látkových plen. Teoretická část je věnována historii látkových i jednorázových plen. Dále je uvedena do souvislosti otázka látkových plen s principy trvale udržitelného rozvoje a s uvědomělou spotřebou. V praktické části je provedena analýza deseti polostrukturovaných rozhovorů s matkami, jež užívají pro dítě látkové pleny, společně s ukázkami projevů aktivit spojených s látkovými plenami v sociálních médiích na internetu.
|
|
|
Etnokulturní identita neratovických Romů.
Rydrych, Eva ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Jak je patrné z názvu, tématem této práce bude etnokulturní identita Romů žijících v Neratovicích. Hlavním podnětem při volbě tématu pro mě byly především výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, kdy se v České republice k romské národnosti přihlásilo pouhých 11 746 lidí. Zajímalo mne, jaké byly důvody a příčiny toho, že se Romové ve své většině deklarovali jako Češi nebo Slováci, a do jaké míry toto nepříhlášení se k romství odráží skutečný stav romského etnokulturního vědomí u konkrétních jedinců. Daný problém jsem se rozhodla řešit na příkladu romské městské populace v Neratovicích. Zpočátku jsem předpokládala, že místní Romové tvoří do jisté míry provázanou skupinu a tudíž bude i možno hovořit o společně konstruované etnokulturní identitě těchto lidí. Výzkum však již v počátku odhalil, že romská populace v Neratovicích je diferencovaná. Jedinou skupinou, která koncept romství vnímá jako sociálně integrační faktor, jako důvod pro navazování a udržování skupinových vazeb, se ukázala skupina místních starousedlých romských elit. S respondenty z řad romských elit jsem vedla opakované polořízené rozhovory, které se týkaly především jejich konceptů, jež by se daly definovat jako etnické a kulturní identity, tedy znalostí romského jazyka, dějin, romské sociální problematiky, deklarace jejich národnosti,...
|
|
| |
host ::
RSS.