|
|
Lemkos in Poland. Identity construction
Keračík, Richard ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práca Lemkovia v Poľsku. Konštruovanie identity sa zaoberá súčasnou situáciou tejto etnickej menšiny. Zameriava sa na kontext jazyka a predovšetkým na rovinu spoločnej identity Lemkov. Na základe analýzy rozhovorov informátorov naprieč vekovým a regionálnym spektrom tejto skupiny prináša práca hlavné zovšeobecňujúce kritériá lemkovskej identity. Základnými charakteristikami pociťovanie lemkovskej identity je jazyk a miera jeho kompetencie. Stmeľovaciu rolu identity zohráva tiež náboženstvo vo forme kresťanstva východného obradu, vedomie spoločného pôvodu a histórie, identifikácia pod spoločným skupinovým etnonymom, pocit príslušnosti k spoločnému historickému územiu a skupinová autostereotypizácia. Práca taktiež prináša stručný historický exkurz záujmu bádateľov o Lemkov a rozoberá doterajšie práce zaoberajúce sa identitou Lemkov. Kľúčové slová Lemkovia , Poľsko, etnická skupina , konštruovanie identity
|
|
|
Ethnolinguistic assimilation of the Hungarian minority in south Slovakia: case study of the Nitra area
Čeryová, Alexandra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práca sa zameriava na asimilačné tendencie maďarskej menšiny na južnom Slovensku v rurálnej oblasti Nitry, skúmajúc predovšetkým vzťah jazyka a etnicity, formujúci menšinovú identitu v rámci moderného slovenského národného štátu. Vychádzam zo štatistík sčítania ľudu, podľa ktorých postupne klesá počet maďarských a maďarsky hovoriacich občanov na Slovensku. V práci sa snažím túto skutočnosť obohatiť o prípadovú štúdiu z emickej perspektívy Maďarov na Slovensku, pochádzajúcich z oblasti maďarskej podzoborskej enklávy. Vďaka heterogénnemu zloženiu a jej blízkosti ku krajskému slovenskému mestu ponúka táto enkláva významné dáta pri skúmaní asimilácie a slovensko-maďarských vzťahov. Hlavným cieľom výskumu bolo sformulovať možné dôvody a faktory stojace za degresiou maďarskej seba-identifikácie a znalosti maďarského jazyka v tejto oblasti, ktoré môžu byť následne aplikované pri skúmaní jazyka a identity slovenských Maďarov v ostatných častiach Slovenska. Odrážam sa od hypotéz, že urbanizácia, nacionalizmus a exogamia majú vplyv na zvýšenú asimiláciu menšiny a na formovanie demografickej zostavy danej oblasti. Kľúčové slová: maďarská menšina, Slovensko, asimilácia, jazyk, identita, nacionalizmus
|
|
|
Význam a podoby chleba za 1. světové války v českých zemích
Římalová, Valentina ; Ferrarová, Eva (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se snaží charakterizovat důležitou úlohu chleba, jako zásadní potravinu v kontextu lidských dějin a zaměřuje se na jeho roli během první světové války (1914-1918) v českých zemích. Popisuje jeho podoby, způsoby přípravy a pečení na pozadí nedostatku a stupňující se potravinové krize. Zabývá se i vývojem válečného hospodářství především z hlediska zásobování obyvatelstva. Z tohoto pohledu nabídne i srovnání života ve městě na venkově a na frontě. Načrtne možné důvody, které k nedostatku potravin vedly a též i řešení, která byla během války akceptována. Jako metoda sběru dat je využit archivní sběr receptů z válečných a dobových kuchařek. Práce se pokusí postihnout úlohu chleba během války (1914-1918) v české každodennosti, i jak se chléb postupně proměňoval. Současně i odpovědět na zásadní otázku, jakými způsoby, a zda vůbec je možné chléb nahradit. Definovat tím i jeho význam. Zda i razantní změna životních podmínek, kterou 1. světová válka přinesla, může vést ke změně historií upevněného jednání společnosti. Klíčová slova: chléb, každodennost, 1. světová válka, nedostatek, hodnota.
|
|
|
Etnická identifikace a jídlo na příkladu Čechů v srbském Banátu
Kroužková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vnímání "tradičního" jídla jakožto součásti identity Čechů žijících v srbském Banátu. V práci jsou popsána a zfotodokumentována jídla, které respondenti považují pro jejich kulturu tradiční. Práce popisuje kulturní aspekty stravování a akcentuje jídlo krajanů z pohledu antropologie. Jako metoda sběru dat je zvoleno zúčastněné pozorování doplněné o polostrukturované a neformální rozhovory. Práce se bude zaměřovat především na subjektivní vnímání tradičního jídla u starousedlíků bez ohledu na věk a gender. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled pojetí tradičního jídla Čechů žijících v srbském Banátu. Práce se také pokusí zodpovědět otázku, co jídlo znamená pro místní a jaký je vztah mezi ním a jejich identitou. Zároveň otevře otázku, jakým způsobem se konstruuje představa o "tradičních pokrmech" a jakou roli v "češství" v krajanských komunitách hraje jídlo. Vycházet bude především ze sociálně-kulturního aspektu jídla, které je pro člověka nejen biologickým zdrojem nutričních hodnot, ale též symbolem (Fischler 1988) a způsobem sebeidentifikace (Fox 2014).
|
|
|
Současná reflexe odsunu Němců v lokalitě Ašska
Haken, Jan ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou minulosti západočeského města Aš, konkrétně pak odsunem českých Němců z tohoto regionu, obdobím socialistické diktatury a událostí po roce 1989. Zároveň zkoumá vztah místních obyvatel k současnému Německu a etnickým menšinám, které Aš obývají. Pokouší se poskytnout vhledy do těchto témat skrze interpretaci hloubkových rozhovorů s narátory z řad místních obyvatel a zkoumá jaký vliv mají tyto současné a historické aspekty na formování identity současných obyvatel coby Čechů a obyvatel Aše. Mimoto si práce klade všeobecnější otázky ohledně vztahu místního obyvatelstva k současnému Německu, především pak jaká pozitiva a negativa místní obyvatelé v jeho blízkosti vidí. Klíčová slova: identita, sociální a kulturní skupiny, odsun českých Němců, Aš, socialismus, postsocialismus, menšiny, hranice, 1989, kolektivní paměť
|
|
|
Ekologie v plenkách Návrat k látkovým plenám jako krok vpřed?
Stehlíková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zdokumentovala rozhovory s deseti ženami - matkami, které se samy rozhodly používat pro své dítě přebalovací systém moderních látkových plen. K tématu byla použita kvalitativní strategie sociologického výzkumu. Data vzešlá z rozhovorů měla zodpovědět otázky ohledně motivací a důvodů, proč se pro tento typ plen rozhodly a jaké výhody v nich spatřují. Jelikož jsou v naší společnosti již normou spíše dětské jednorázové plenky, zajímaly mě reakce okolí, se kterými se tyto matky setkávají a jak se s nimi vyrovnávají. V neposlední řadě jsem se snažila zmapovat roli internetu a sociálních médií při používání látkových plen. Teoretická část je věnována historii látkových i jednorázových plen. Dále je uvedena do souvislosti otázka látkových plen s principy trvale udržitelného rozvoje a s uvědomělou spotřebou. V praktické části je provedena analýza deseti polostrukturovaných rozhovorů s matkami, jež užívají pro dítě látkové pleny, společně s ukázkami projevů aktivit spojených s látkovými plenami v sociálních médiích na internetu.
|
|
|
Přechodový rituál obláčka a časné sliby u řeholní komunity bosých karmelitek a boromejek
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Obřad obláčka a časné sliby představuje důležitý okamžik v životech řeholnic. Tyto dva obřady (u některých řeholních společenství se jedná o jeden obřad), vykazují podle mé hypotézy znaky přechodových rituálů. Řeholnice si poprvé oblékají hábit, nasazují závoj a stávají se členkami uzavřeného společenství. Obřad se udržuje stále stejný, až na několik drobných změn, lze říct, že rituál je stále živý a pro komunitu má velký význam. V práci na základě vlastního výzkumu ukazuji, že se o přechodový rituál, jak jej Arnold van Gennep popisuje, skutečně jedná, a také jakou roli hraje při vstupu do řádu. Význam funkce tohoto přechodového rituálu pro uzavřenou komunitu řeholního řádu znamená nejen zaměření se na průběh samotného rituálu, ale také na roli ve vyprávění životního příběhu členek řádu. Z tohoto důvodu jsem zvolila jako hlavní metodu výzkumu jak polo- zúčastněné pozorování, tak i biografickou metodu. Na schématu sociálního dramatu podle Victora Wittera Turnera popisuji funkci rituálu pro komunitu a také pro každou řeholnici jednotlivě. Vstup nové členky do uzavřené komunity také poskytuje možnost nahlédnout na společenství skrze vnímání informátorek a určit, zda se jedná o společenství communitas, či nikoliv. Výzkum obřadu byl veden u řeholního řádu bosých karmelitek a také u Kongregace...
|
|
|
Etnologie gagauzské vesnice Bqlgarevo. Identita bulharských Gagauzů
Christov, Kiril ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce Etnologie gagauzské vesnice Bălgarevo. Identita bulharských Gagauzů představuje etnogenezi a hypotézy o původu Gagauzů. Autor interpretuje etnickou identitu bulharských Gagauzů z vesnice v severovýchodní části Bulharska. Na základě výstupů z terénního návratového výzkumu, empirických údajů a prostřednictvím projekce samotných aktérů, identifikuje základní charakteristiky gagauzské identity: původ, jazyk, náboženství a tradice. Autor popisuje symboly a znaky významné pro samotnou komunitu a odpovídá na otázku, zda je možné označit současné bulharské Gagauze za etnickou skupinu, jak se identifikují a na základě kterých atributů. Prostor je dán probíhajícím revitalizačním změnám na pozadí nových ekonomických a sociokulturních procesů. Práce je doplněna o kazuistiku a badatelskou reflexi.
|
|
|
Mezi starou a novou vlastí - integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století
Marholeva, Krasimira ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Mezi starou a novou vlastí: integrace a sebeidentifikace českého společenství v USA v druhé polovině XIX. století Mgr. Krasimira Marholeva, Ph.D. Abstrakt Naše disertační práce zkoumala souvislosti mezi integračními procesy a vývojí národní identity českých imigrantů v USA v druhé polovině XIX. století. Ukázali jsme, jakou integrační strategii si první generace českých přistěhovalců v Americe vybudovala a jak její začlenení do cizího prostředí probíhalo. Zaměřili jsme se na to, jak čeští migranti vnímali svoji původní identitu a kulturní tradice staré vlasti a jakou strategii si vybrali, aby ji zachránili a pěstovali u svých dětí. V neposlední řadě jsme zkoumali integrační procesy a vývoj národní identity u dětí českých svobodomyslných migrantů v uvedeném období na základě jejich dopisů publikovaných v českém svobodomyslném tisku. Opírali jsme se o archivní prameny, čechoamericka periodika, životopisy českých osadníků ve Spojených státech, vzpomínky čechoamerických současníků a českých pozorovatelů a dopisy dětí českých svobodomyslných rodičů.
|
|
|
České stopy v Gorné Orjachovici v Bulharsku
Lančová, Tereza ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
(česky): Práce je zaměřena na český cukrovar v Gorné Orjachovici v severním Bulharsku, a zejména na dělnickou kolonii, která při něm existovala od roku 1912 do 1948, kdy byl podnik znárodněn. Práce podává ucelenou zprávu o okolnostech vzniku, vývoji a současném stavu cukrovaru a kolonie. Studie vsazuje konkrétní případ české menšiny v Gorné Orjachovici do širšího kontextu migrace Čechů do Bulharska. A podává komplexní obraz o české kolonii a jejich obyvatelích, přináší nové poznatky o jejich životním stylu, aktivitách, kontaktech s majoritní společností. Těžiště této práce spočívá v práci s písemnými a obrazovými materiály. Proto bylo základním metodologickým postupem vyhledávání, sběr a zaznamenávání materiálů, které se nějakým způsobem dotýkaly českého cukrovaru a kolonie. A to jak v Čechách, tak v Bulharsku. Tyto materiály byly nejprve analyzovány a poté organizovány tak, aby vytvořily smysluplné rámce pro následnou interpretaci.
|
host ::
RSS.