|
|
Investigation of copper complexes using mass spectrometry
Yassaghi, Ghazaleh ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent) ; Polášek, Miroslav (oponent)
Souhrn Tato dizertace sa zabývá komplexy mědi a jejich reaktivitou v plynné fázi. Komplexy byly analyzovány hmotnostní spektrometrií s elektrosprejovou ionizací (ESI-MS), infračervenou multifotonovou fotodisociační spektroskopií (IRMPD) a teoretickými výpočty. V první části dizertace jsem studovala komplexy mědi s redox-aktivními ligandy (katechol, maltol a 9,10-fenantrachinon) a porovnala jsem jejich strukturu a reaktivitu s analogickými komplexy jiných kovů. Struktura komplexů jsem studovala pomocí kolizně indukované disociace (CID) a IRMPD spektroskopie. Redoxní vlastnosti komplexů mědi byly studovány a určeny na základě odlišných frekvencí C-O vibrací a CID fragmentačních experimentů. Komplexy s fenantrachinonem a maltolem vykazovaly redoxní aktivitu. V druhé části práce byly zkoumány negativně nabité komplexy mědi s chelatujícím ligandem L (L = N,N'-bis(2,6-diisopropylfenyl)-2,6-pyridindikarboxamid) a různými protiionty. Pozorovala jsem, že elektrosprejová ionizace komplexů s chlorečnanem jako protiiontem vede ke vzniku komplexů [CuIII (L-2H)(O)]− . Dále byly studovány jiné měďnaté komplexy, konkrétně [Cu(L-2H)(CH3COO)]− a [Cu(L-2H)(CH3O)]− . CID experimety v případě [Cu(L-2H)(CH3COO)]− ukázaly, že se tento komplex rozpadá za ztráty acetoxy radikálu, nebo kyseliny octové. Fragmentace komplexu...
|
|
|
Vliv fungicidu thiramu na obsah chlorofylu a růst jahody zahradní (Fragaria Annanassa)
Jakl, M. ; Jaklová Dytrtová, Jana ; Navrátil, Tomáš ; Marková, A.
Thiram je poměrně často používaný fungicid v zemědělství i zahradnictví. Jeho chování v systémech životního prostředí však nebylo dosud podrobně objasněno. V příspěvku byl zkoumán účinek přítomnosti thiramu ve třech různých typech půd a jeho vliv na obsah biomasy a chlorofylu v nádobovém pokusu s jahodami zahradními. Je možné konstatovat, že přítomnost thiramu v půdě významně zvýšila obsah chlorofylu a i b v mírně kyselé půdě z místa Humpolec. Změny zkoumaných parametrů lze připsat podpořené mobilizaci Mg, působící společně s dalšími živinami mobilizovanými při nízkém pH půdy. Obsah biomasy byl však přítomností thiramu v půdě snížen.
|
|
| |
|
|
Využití kapilární elektroforézy s UV fotometrickou a hmotnostně spektrometrickou detekcí s ionizací elektrosprejem ke studiu interakcí látek
Konášová, Renáta ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Mikšík, Ivan (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
Kapilární elektroforéza (CE) je vysoce účinná separační metoda založená na rozdílné rychlosti pohybu iontů v kapalném prostředí v elektrickém poli. Běžně se používá v analytických laboratořích a díky odlišnému principu separace slouží jako komplementární metoda k chromatografickým metodám (zejména HPLC a UHPLC). Vedle využití CE pro kvantitativní/kvalitativní analýzu lze tuto metodu také použít pro studium fyzikálně-chemických vlastností látek, např. pro stanovení aciditních konstant slabých elektrolytů či konstant stability komplexů. Tato práce se zabývá využitím CE metod s UV fotometrickou detekcí (CE-UV) pro stanovení fyzikálně chemických charakteristik látek (aciditní konstanty fungicidů a konstanty stability komplexů dibenzo-18-crown-6, benzo-18-crown-6 a 18-crown-6 etherů s ionty kovů v hydro- organických směsných rozpouštědlech) a možnostmi využití afinitní CE s hmotnostně spektrometrickou detekcí s ionizací elektrosprejem (ACE-ESI/MS) pro studium nekovalentních interakcí látek. Pro spojení ACE-ESI/MS byla testována dvě rozhraní: i) rozhraní s porézní špičkou a ii) rozhraní s nano-tokem pomocné kapaliny. Byla studována schopnost připravených CE-MS rozhraní efektivně oddělit sprejovací napětí od napětí separačního a citlivost těchto rozhraní pro studované analyty. Konstanty stability...
|
|
|
Studium komplexů tebukonazolu s ionty kovů
Norková, Renáta ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Fungicidy jsou velmi často používané látky na ochranu zemědělských plodin, ale mají uplatnění i jinde. V mnoha případech se jedná o látky zdraví škodlivé nebo karcinogenní. Proto je třeba sledovat jejich používání a znát možnosti jejich speciace v životním prostředí. Cílem této práce je studium komplexů fungicidu tebukonazolu (1) s vybranými kovy z hlediska možnosti určení jejich speciace v půdním roztoku. Stechiometrie a stabilita komplexů 1 s Cu, Zn, Cd, Ca Ag byla určena pomocí elektrosprejové ionizace s hmotnostní detekcí (ESI-MS) v modelových roztocích. Byla zjištěna vysoká stabilita zejména komplexů s mědí, kdy stabilita komplexu [Cu(1)]+ byla 224 kJ·mol-1 (tato energie odpovídá oddisociování molekuly vody z molekuly 1) oproti hodnotám komplexů s ostatními kovy (cca 150 kJ·mol-1 ). Vysoká stabilita [Cu(1)]+ a zároveň vysoká afinita mědi (oproti ostatním sledovaným kovům) vůči 1 umožnila vyvinout novou analytickou metodu umožňující stanovit 1 ve formě komplexu [Cu(1)]+ . Ionty mědi byly generovány elektrochemicky na měděné elektrodě, která byla umístěna před hmotnostní spektrometr. Komplexy 1 s ostatními kovy v půdním roztoku se rozpadaly a přednostně tvořily komplex [Cu(1)]+ , který byl následně detekován pomocí ESI-MS. Určení stechiometrie a stability některých významných komplexů 1, které...
|
|
|
Studium C-C spojování dienů katalyzovaného komplexy ruthenia(II)
Hanikýřová, Eva ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Název práce: Studium C-C spojování dienů katalyzovaného komplexy ruthenia (II). Autor: Bc. Eva Hanikýřová Katedra: Katedra organické a jaderné chemie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jana Roithová, Ph.D. Abstrakt Přechodné kovy katalyzující cykloadice značně přispívají do organické syntézy. Použití rutheniových komplexů v reakcích tohoto typu je stále významnější vzhledem k jejich známým schopnostem v katalytických tvorbách C-C vazeb přes ruthenacykly jako meziprodukty. V naší studii cykloadičních reakcí katalyzovaných komplexy ruthenia jsme se zaměřili na studium interakce mezi rutheniem (II) a alkeny pomocí hmotnostní spektrometrie s elektrosprejovou ionizací. Tato měkká ionizační technika umožňuje zkoumat pětičlenné ruthenacykly v ionizovaném stavu a dovoluje vzniklé ionty analyzovat MS/MS analýzou. Náš experimentální výzkum je doplněn o kvantově chemické výpočty s použitím metody funkcionálu hustoty. Tato práce vede k detailnějšímu porozumění mechanismů reakcí dienů katalyzovaných komplexy ruthenia. Klíčová slova Chemie v plynné fázi, Reakční mechanismy, Elektrosprejová ionizace, [CpRu(CH3CN)3]PF6, Hmotnostní spektrometrie, Katalyzátor.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.