|
| |
|
|
Perpektivy rodičovství: Docusoap Čtyři v tom pohledem diváků
Jindrová, Marketa ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Cílem této práce je porozumět tomu, jak vnímají rodičovství matky a otcové dnešních malých dětí. V teoretické části se proto věnuji rodině, její proměně a postupné liberalizaci tradičního pojímání role muže a ženy v rodině, a to s ohledem na české podmínky a empirické studie. Odlišné přístupy k rodičovství zachytila Česká televize v docusoap Čtyři v tom. Čtyři odlišné příběhové linie matek a jejich partnerů se staly modelovými rodinami a přístupy k rodičovství pro empirickou část této práce. Kvalitativní metodou individuálních polostrukturovaných rozhovorů jsem realizovala dvanáct výzkumných rozhovorů a rozsáhlý soubor interpretací následně podrobila analýze. Nutným předpokladem analytické části bylo pojetí diváka v roli aktivního publika se schopností interpretovat sledované příběhy "po svém". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí a jejich možná rizika na Českobudějovicku a Klatovsku
JINDROVÁ, Markéta
Problematika nových náboženských hnutí je v současné době stále aktuální, a proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu ve své diplomové práci. Teoretická část je zaměřena na definice základních pojmů, na základních charakteristiky nových náboženských hnutí, dále na jejich kategorie a na charakteristiky obětí, na kontext nových náboženských hnutí a zákona a na souvislost náboženských skupin a sociálně patologických jevů. U každého sociálně patologického jevu jsou poté uvedeny konkrétní příklady skupin, kterých se tento jev týká. V praktické části byl použit kvalitativní i kvantitativní výzkum. Z technik bylo využito ankety a rozhovoru, dále sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Jeden ze souborů pro anketu tvořili obyvatelé na Klatovsku a druhý soubor byl tvořen obyvateli na Českobudějovicku. Souborem pro rozhovor byli příslušníci Policie ČR na Klatovsku a na Českobudějovicku. Takto získaná data byla vzájemně komparována za účelem naplnění cíle práce. Na základě sekundární analýzy dat byly stanoveny dva cíle a ke každému se vztahovala jedna hypotéza. Prvnímu cíli {\clqq}zjistit názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí``, odpovídala hypotéza {\clqq}i když veřejnost nemá dostatečné informace o nových náboženských skupinách vyskytujících se v jejich regionu, tyto skupiny vnímá negativně``. Druhým cílem bylo zmapování sociálně patologických jevů spojených s působením nových náboženských hnutí v daných regionech. Vzhledem k použitému výzkumu, který byl kvalitativní, došlo ke stanovení hypotézy základě zjištěných dat. Hypotéza 1 byla potvrzena. Na základě rozhovoru s příslušníky Policie ČR byla stanovena hypotéza 2, která zní: přestože se informace o sociálně patologických jevech v souvislosti s působením nových náboženských hnutí dostávají na veřejnost, Policie ČR v daných regionech žádný takový kriminální čin neeviduje. Na základě zjištěných informací byla vypracována informační brožura, která podává ucelený přehled o nových náboženských skupinách, jejich charakteristikách a možných nebezpečích s nimi souvisejícími. Dle mého názoru byl cíl práce splněn. Výzkum prokázal, že informovanost o nových náboženských hnutích mezi veřejností je velmi malá a informace jsou zkreslené. Výsledky mé práce mohou sloužit jako sonda do problematiky a být podnětem pro zlepšení informovanosti mezi občany.
|
|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
host ::
RSS.