|
|
Ekonomické zhodnocení chovu masného skotu
Říhová, Monika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení ekonomických ukazatelů chovu masného skotu v období 2013 až 2015 na rodinné farmě v Bukovině u Čisté, okres Semily. Rodina se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou. Hospodaří se na 110 ha půdy, z toho 54 ha zaujímá orná půda. Živočišná produkce se soustředí na chov krav bez tržní produkce mléka v převodném křížení a navazující výkrm býků. Základní stádo se ve sledovaném období 2013 až 2015 pohybovalo v počtu 23 až 27 kusů. Vzhledem k převodnému křížení se u krav vyskytují plemenné příslušnosti: český strakatý skot (20 %), limousin (72 %) a charolais (8 %). Ve výkrmu býků se nacházelo větší zastoupení plemenné příslušnosti díky nákupu zástavových býků. Jednalo se o plemena: limousin (32 %), český strakatý skot (42 %), blonde d aquitaine (1 %), aberdeen angus (23 %) a černostrakatý holštýnský skot (3 %).
Zpracování a vyhodnocení ekonomických výsledků předcházelo zkoumání faktorů ovlivňujících ekonomiku chovu. Z oblasti reprodukce se jednalo o délku mezidobí, věkovou strukturu krav a rozložení porodů během roku. U výkrmu býků bylo zkoumáno zastoupení plemen jatečných býků, věková struktura a váha JUT. Samotné ekonomické ukazatele se skládaly z ocenění nákladů, tržeb, výsledku hospodaření a míry rentability. V závěru práce proběhlo zhodnocení chovu a doporučení návrhů na zlepšení.
Délka mezidobí u sledovaného chovu krav bez tržní produkce mléka v roce 2013 trvala v průměru 408 dní, v roce 2014 klesla o 9 % na 373 dní a v roce 2015 se snížila o dalších 9 % až na hodnotu 337 dní. Prvotelky při porodu dosahovaly věku 3 let. Nejstarší krávy byly ve věku 11 let a nejpočetnější věkovou strukturou s 27 % zastoupením byla skupina krav ve věku 7 let. Chovatel dává přednost zimnímu až jarnímu telení. V roce 2013 trvalo období porodů od února do července, v roce 2014 od března, s výjimkou června a srpna, až do října a v roce 2015 od února do srpna. Za celé období proběhlo 76 % porodů v zimovišti a 24 % porodů na pastvě.
Výkrm býků probíhal ze 42 % z vlastního chovu a částečně byl tvořen nákupem zástavových býků. Nejpočetnější skupinou jatečných býků byli ze 42 % nakoupení býci plemenné příslušnosti český strakatý skot. Býci plemen limousin a aberdeen angus byli tvoření z 21 % a ze 79 % vlastními kusy. Průměrná hmotnost JUT ve sledovaném období vyšla nejlépe u býků plemene aberdeen angus s hodnotou 399 kg. Hodnota JUT u býků plemene limousin byla o 8 % nižší, u býků českého strakatého skotu až o 20 % nižší. Jateční býci byli prodáváni v průměrném věku 23 měsíců a hmotností JUT 344 kg v roce 2013, v roce 2014 ve věku 24 měsíců a hmotnosti 379 kg, v roce 2015 ve 22 měsících věku a hmotnosti 330 kg. Nejvyšší variabilita byla naměřena v roce 2015 o hodnotě 34,63 % a nejnižší v roce 2013 s 8,80 %.
Největší nákladovou položku tvořila krmiva, která byla ve sledovaném období v každém roce stejná, pouze s jiným podílem. V roce 2013 se podílela z 61,7 %, v roce 2014 z 68,89 % a v roce z 52,30 % na celkové výši nákladů. U krmiv se z 95,7 % jednalo o náklady na krmiva vlastní. Hodnota nákladů v roce 2013 vystoupala na celkovou výši 912 919 Kč, v roce 2014 klesla na 845 368 Kč a v roce 2015 dosáhla výše 1 213 190 Kč. Náklad na krmný den a jeden kus skotu v roce 2013 činil 28,10 Kč, v roce 2014 klesl na 26,02 Kč a v roce 2015 vzrostl na 37,35 Kč.
Výše tržeb byla ovlivněna prodejem jatečných zvířat. V roce 2013 bylo prodáno 21 kusů jatečného skotu v celkové výši 545 040 Kč, v roce 2014 se jednalo o 32 kusů jatečných býků v celkové hodnotě 977 643 Kč a v roce 2015 o jatečné kusy v počtu 36 ve výši 867 885,60 Kč. Prodej jatečných kusů se na celkové výši příjmů v roce 2013 podílel z 68,61 %, v roce 2014 se zvýšil na 72,25 % a v roce 2015 klesl na 59,20 %. V roce 2015 se na tržbách za jatečné býky podílel z 30 % prodej býků v živém do Rakouska. Celkové tržby v roce 2013 dosáhly hodnoty 823 517 Kč, v roce 2014 vzrostly o 39 % na 1 353 080 Kč a v roce 2015 se zvýšili o dalších 7 % na 1 466 062 Kč.
Hospodářský výsledek chovu byl vypočítán v roce 2013 jako ztrátový v hodnotě 89 402 Kč. V dalších letech byl zaznamenán zisk, v roce 2014 ve výši 507 712 Kč a v roce 2015 klesl na 252 872 Kč. Míra rentability v roce 2013 dosahovala záporné hodnoty - 10 %, v roce 2014 vzrostla na 60 % a v roce 2015 poklesla na 21 %.
|
|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Šťásek, Jan ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo sledování a vyhodnocení vlivu vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka ve stádě montbeliardského skotu. Hypotéza byla, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka. Sběr dat proběhl na farmě Osičky zemědělského podniku Agrodružstvo Lhota pod Libčany za období od 1.1.2010 do 31.12.2015. Byl získán soubor 1 849 normovaných laktací ukončených v tomto období. Zdrojem dat k hodnocení mléčné užitkovosti, kvality mléka a reprodukčních ukazatelů byly karty plemenic, program Farmsoft od společnosti Farmtec využívaný k managementu stáda a výstupní data z kontrol užitkovosti prováděných společností Chovservis a.s. sídlící v Hradci Králové.
Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P<0,01) mezi 1. a všemi dalšími laktacemi u množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci a obsahem tuku v % a mezi 1. a 5. a další laktací v % bílkoviny. Byl zaznamenán pozitivní vliv délky servis periody i délky mezidobí na množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci na hladině významnosti P<0,001 a negativní vliv délky mezidobí na obsah bílkoviny v % (P<0,001). Dále byl zjištěn na hladině průkaznosti P<0,001 pozitivní vliv délky laktace na vyprodukované kilogramy mléka, tuku a bílkoviny. Množství tuku a bílkoviny také kladně ovlivňovala výše nadojeného mléka (P<0,001). Statisticky neprůkazný byl vliv výskytu mastitidy na produkci i na kvalitu mléka (P>0,05), na základě korelací však můžeme negativní vliv na procentuální obsah tuku a bílkoviny při větším výskytu mastitidy předpokládat. Vliv podílu krve plemene montbeliarde byl statisticky prokázán jen u množství mléka a bílkoviny v kg za laktaci, přesto ale čistokrevná zvířata vyšla nejlépe ve všech sledovaných ukazatelích mléčné produkce kromě procenta tuku.
Z porovnání roků otelení vyplynulo, že stádo svou užitkovost každým rokem zvyšuje, kvalita mléka v podobě obsahu tuku v % se ale naopak snižuje. U měsíce otelení byl prokázán vliv na procento tuku a bílkoviny na hladině významnosti P<0,001, na množství nadojeného mléka (P<0,01) a množství vyprodukované bílkoviny v kg za laktaci (P<0,05).
Hypotéza, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka, nebyla potvrzena. Byl sice zjištěn vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka, tento vliv byl ale pozitivním směrem. Negativní vliv byl prokázán pouze u vlivu délky mezidobí na obsah bílkoviny v %.
Celkově lze úroveň stáda hodnotit jako velmi dobrou, přesto je mnoho produkčních i reprodukčních ukazatelů, které je třeba s ohledem na potenciál plemene zlepšovat.
|
|
|
Vliv robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka
Houšková, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce bylo zhodnocení vlivu robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka ve stádě českého strakatého skotu na Rodinné farmě Suchý v období od ledna roku 2014 do prosince roku 2015.
Hypotéza: Robotizované dojení zhoršuje reprodukční ukazatele krav a onemocnění končetin.
Při vyhodnocování mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů dojnic v jednotlivých letech byla potřebná data získávána z kontrolních listů krav zpracovaných při pravidelných kontrolách užitkovosti, prováděných společností Natural spol. s.r.o a vybrané údaje z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu, vypracované Českomoravskou společností chovatelů a.s. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno a vyhodnoceno pomocí programu Microsoft Office Excel a statistického programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Při vlivu pořadí laktace bylo zjištěno u některých ukazatelů jejich silné ovlivnění. Jak u stáje A, tak u stáje B, byla pozorována pozitivní závislost mezi pořadím laktace a produkcí mléka v kg (r= 0,123 stáj A, r= 0,289 stáj B na hladině významnosti P<0,001). Ve stáji A byla mléčná produkce vyšší ve druhé a další laktaci o 1 165 kg oproti první laktaci (6 835kg). V robotizované stáji byla produkce mléka významně vyšší ve druhé laktaci, a to o 2 221kg (7 285kg). Další pozitivní závislost byla zjištěna mezi pořadím laktace a počtem somatických buněk (r= 0,556 stáj A, a r= 0,669 stáj B na hladině významnosti P<0,001). V původní stáji byly naměřeny počty somatických buněk opět vyšší ve druhé a vyšší laktaci, a to 388 x 1000/ ml. Totožný výsledek byl zjištěn i u stáje B s dojícím robotem. Vyšší počet somatických buněk byl vysledován ve druhé a vyšší laktaci (282 x 1000/ ml), tedy nižší hodnota o 138 x 1000/ ml oproti první laktaci. Při sledování vlivu pořadí laktace na kvalitativní ukazatele, byla prokázána negativní závislost pouze u obsahu tuku a obsahu laktózy.
Po vyhodnocení vlivu pořadí počtu laktačních dní, bylo zjištěno pozitivní ovlivnění produkce mléka v kg (r= 0,923 stáj A, a r= 0,885 stáj B na hladině významnosti P<0,001). U obou stáji byla zjištěna nejvyšší užitkovost na vrcholu laktace (24,6 kg u stáje A, 27,19 kg u stáje B). Dále byl zaznamenán kladný vliv počtu laktačních dní na obsah bílkovin v mléce (r= 0,253 u stáje A, a r= 0,100 u stáje B na hladině významnosti P<0,001). Nejvyšší procento bílkovin bylo naměřeno, jak u původní stáje A (3,385%), tak u robotizované stáje B (3,365%) v první laktační fázi 1- 40 dní. Naopak negativně ovlivnil počet laktačních dní obsah tuku, laktózy a somatických buněk v mléce.
V této práci byly hodnoceny též reprodukční ukazatele. V robotizované stáji byly zjištěny lepší hodnoty u mezidobí, servis periody a zabřezávání krav po 1. inseminaci. Oproti tomu ve stáji s tandemovou dojírnou byly dosaženy lepší výsledky u zabřezávání jalovic po 1. inseminaci i zabřezávání jalovic po všech inseminacích, inseminační index a procento zabřeznutí krav po všech inseminacích.
Z výše zmíněných výsledků vyplývá, že hypotézu nelze plně potvrdit či vyvrátit. Lze potvrdit tu část hypotézy, která předpokládá, že robotizované dojení zhoršuje zdravotní stav končetin. Nelze však potvrdit druhou část hypotézy, a to zhoršení reprodukčních ukazatelů. U většiny reprodukčních ukazatelů krav bylo zjištěno výrazné zlepšení u dojení pomocí robota.
|
|
|
Sledování vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka
Králová, Alena ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování této diplomové práce byly získány na farmě ve Skalici u Frýdku-Místku, patřící pod akciovou společnost Beskyd Agro. Data použita v diplomové práci byla vyhodnocena za 2 roky(1.10.2013-30.9.2014, 1.10.2014-30.9.2015). Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných z pravidelných kontrol užitkovosti. U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje (kg), tuku (%, kg), bílkovin (%, kg) mléka a obsah somatických buněk (SB) v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí) a pořadí laktace. Hodnocené stádo bylo rozděleno na 2 skupiny: I. laktace, II. laktace a další laktace. Hypotéza : Zhoršení ukazatelů reprodukce má negativní vliv na výši produkce a složky mléka.
K finálnímu zhodnocení byly použity data čítající 280 dojnic holštýnského skotu, které byly za dané období zařazeny do kontroly užitkovosti. Z výsledků je patrné, že průměrná délka mezidobí se pohybovala okolo 416 dní o průměrné užitkovosti 10 062 kg mléka s tučností 4,21 %, podílem bílkovin 3,37 % a obsahem somatických buněk 477,75 tis/ml. Rozdíl užitkovosti prvotelek na první (9 326,38 kg) a druhé laktaci (9 901,47 kg) činil 575,09 kg. Maximální produkce mléka byla dosažena na 4 laktaci, při užitkovosti 10 432,16 kg za laktaci.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v %. Se zvýšením obsahu tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejvyšší hodnota průměrného množství tuku byla statisticky prokázána na 5 laktaci a to o hodnotách 4,18 %. U bílkoviny se jednalo o laktaci č. 6 s hodnotami 3,40%.
Nejlepší hodnoty byly dosaženy ve 4 laktaci, kde hodnoty dosahovaly následujících parametrů:
užitkovost za laktaci 10 432, 16kg
dojivost: 34,20 kg
tuk: 4,08%
bílkoviny: 3,35%.
Bylo prokázáno, že výše užitkovosti za laktaci v kg pozitivně ovlivnila hodnotu nádoje v kg, a to s hodnotou (r = 1.). Ověřeno na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg měla za výsledek zvýšení nádoje. Negativní vliv byl prokázán u % zastoupení obsahu tuku v mléce (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442) při hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg negativně ovlivňuje a snižuje složky tuku a bílkovin. Užitkovost za laktaci měla pozitivní vliv na servis periodu. Pozitivní vliv užitkovosti u prvotelek byl prokázán u servis periody a to s kladnou hodnotou (r= 0,327) s průkaznosti na hladině významnosti (P <0,05). Vliv užitkovosti za laktaci na věku prvního otelení nebyl prokázán.
Vliv nádoje mléka v kg, měl negativní vliv na % zastoupení složek tuku (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšením nádoje snížíme obsah složek bílkovin a tuku mléka. Pozitivní vliv nádoje byl prokázán v souvislosti s servis periodou (r= 0,247) na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením nádoje dojde k prodloužení servis periody.
Z výsledných dat dojnic lze určit negativní vliv pořadí laktace na % zastoupení obsahu bílkovin (r= -0,288) a tuku (r= -0,052) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). Vliv pořadí laktace na užitkovost za laktaci, nádoj, mezidobí a servis periodu nebyl prokázán.
Hodnota nádoje mléka v kg je ovlivněna výší užitkovosti za laktaci v kg (r= 1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci je úměrná zvýšení nádoje. Užitkovost za laktaci negativně ovlivnila % obsahu tuku (r= -0,187) a % zastoupení bílkovin (r= -0,208). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením užitkovosti za laktaci v kg snížíme % obsah tuku i bílkovin. Vztah mezi užitkovostí za laktaci v kg, servis periodou a mezidobím nebyl prokázán.
Vliv nádoje v kg, měl negativní vliv na % obsah tuku (r= -0, 187) a bílkovin (r= -0,208) s průkazností na hladině významnosti (P <0,05). Snížené % obsahu bílkovin a tuku v mléce je důsledkem zvýšeného nádoje v kg. Vliv nádoje na servis periodu a mezidobí nebyl prokázán.
Byl prokázán vztah mezi obsahem tuku v % a bílkovin v % (r=0,603) na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšil-li se % obsah tuku v mléce, zvýší se i % obsah bílkovin. Pozitivní vliv byl prokázán mezi servis periodou a mezidobím (r=0,266) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). S prodlužující se servis periodou roste i délka mezidobí. Bylo potvrzeno, že s laktací roste jak užitkovost za laktaci, nádoj i obsah složek mléka.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na produkci mléka a reprodukci krav
Novotná, Markéta ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit ukazatele plodnosti a produkci mléka na vybrané farmě. Během letních měsíců jsem předpokládala nižší mléčnou užitkovost a horší zabřezávání, než po zbytek roku.
Sledovaná stáj v Bílém Újezdě je součástí podniku ZEAS Podorlicko a.s. Ve stáji v Bílém Újezdě byly sledovány dojnice holštýnského plemene s přilitím krve plemene ayshir a red holštýn do 15 %. U mléčné užitkovosti bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2015 celkem 511 dojnic. Potřebná data byla získána z programu Milk Profi Data a následně byla statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, vliv roku, vliv ročního období a vliv období laktace na denní nádoj, procentuální obsah složek a počet somatických buněk v mléce.
Za sledované období byl průměrný počet laktací ve stádě 2,34 a průměrný den laktace 169,32. Zjištěn byl pozitivní vliv pořadí laktace na denní nádoj (r = 0,056) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší denní nádoj byl zjištěn u sledovaných dojnic na čtvrté laktaci (30,72 kg). Denní nádoj se meziročně zvyšoval, nejvyšší byl v roce 2015 (32,09 kg). Vliv ročního období na denní nádoj byl znatelný. Statisticky průkazně (P < 0,001) měly dojnice nejvyšší denní nádoj na podzim (30,32 kg). Negativní vliv na denní nádoj mělo období laktace (r = -0,548) na hladině významnosti (P < 0,001). Do 60. dne laktace se denní nádoj zvyšoval a od 61. dne až do konce laktace denní nádoj klesal. Dny laktace měly na obsah tuku pozitivní vliv (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na % tuku se nepodařilo statisticky prokázat. V roce 2013 byl obsah tuku vyšší (3,84 %) než v roce 2014 (3,64 %). Oproti roku 2014 se obsah tuku v roce 2015 zvýšil na 3,80 %. Nejnižší obsah tuku v mléce byl v létě (3,58 %). Na podzim obsah tuku stoupl na 3,79 % a v zimě byl obsah tuku nejvyšší ze všech ročních období (3,92 %). Na jaře obsah tuku klesl oproti zimě na 3,75 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah tuku v % (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na obsah bílkovin v % se nepodařilo statisticky prokázat. Nejvyšší obsah bílkovin byl zaznamenán v roce 2013 (3,58 %), poté klesl v roce 2014 na 3,52 % a v roce 2015 na 3,48 %. Nejvyšší obsah bílkovin byl v zimě (3,62 %). Na jaře obsah bílkovin klesl na 3,51 % a v létě byl nejnižší obsah bílkovin ze všech ročních období (3,38 %). Na podzim obsah bílkovin oproti létu stoupl na 3,60 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah bílkovin v % (r = 0,451) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl prokázán negativní vliv pořadí laktace na obsah laktózy v % (r = -0,375) na hladině významnosti (P < 0,001). Pozitivní vliv měl rok na obsah laktózy v % (r = 0,283) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší obsah laktózy byl v zimě (4,74 %). Na jaře obsah laktózy stoupl na 4,79 %, v létě na 4,80 % a nejvyšší byl na podzim (4,84 %). Prokázán byl i negativní vliv období laktace na obsah laktózy (r = -0,221) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl zaznamenán pozitivní vliv pořadí laktace na obsah somatických buněk v tis./ml (r = 0,197) na hladině významnosti (P < 0,001). Negativní vliv měl rok na počet somatických buněk v tis./ml (r = -0,060) na hladině průkaznosti (P < 0,001). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi obsahem somatických buněk na podzim (807,92 tis./ml) a v zimě (968,58 tis./ml). Vliv období laktace na počet somatických buněk nebyl prokázán.
U reprodukce bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2012 do 31. 10. 2015 celkem 544 dojnic. Potřebná data byla získána z programu WebSkot a následně statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, pořadí inseminace a měsíce inseminace na % zabřezávání, servis periodu a inseminační interval.
Vliv pořadí laktace a pořadí inseminace na % zabřezávání se nepodařilo prokázat. Prokázáno bylo, že v srpnu bylo nižší zabřezávání (23,69 %) než v prosinci (46,50 %).
Vliv pořadí inseminace na servis periodu se nepodařilo prokázat. Byl prokázán pozitivní vliv pořadí inseminace na servis periodu (r = 0,802) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv měsíce inseminace na servis periodu nebyl prokázán.
Vliv pořadí laktace ani pořadí inseminace na inseminační interval nebyl prokázán. Bylo prokázáno, že v prosinci byl kratší inseminační interval (70,01 dnů) než v červenci (90,15 dnů) na hladině významnosti (P < 0,005).
Hypotéza, která předpokládala, že v letních měsících je nižší mléčná užitkovost než v zimních měsících, byla vyvrácena. Hypotéza, která předpokládala nižší zabřezávání v letních měsících než v zimních, se potvrdila.
|
|
|
Kontrola užitkovosti plemena charolais v ekologickém zemědělství
Rechnerová, Martina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení růstových schopností telat od narození do 365 dnů a reprodukčních vlastností matek ve vybraném souboru zvířat plemena charolais. Data byla získána z výsledků kontroly užitkovosti vybrané farmy (UFARMA spol. s. r. o.) z let 2009 až 2014. Tato farma od roku 2007 hospodaří v systému ekologického zemědělství. Celkem bylo hodnoceno 806 telat. Zvoleno bylo několik faktorů (pohlaví telat, životnost, četnost vrhu, pořadí otelení matek, průběh porodu, způsob plemenitby, rok narození telat a měsíc narození telat), které měly prokázat vliv na růstové schopnosti telat. V závislosti na těchto faktorech byla stanovena následující hypotéza: Průběh a pořadí porodu má vliv na růstové schopnosti telat. Z reprodukčních vlastností bylo vybráno mezidobí, u kterého byl pozorován vliv roku a způsob plemenitby.
Pro zpracování výsledků byl použit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, REG, CORR, STEPWISE a MIXED.
Z výsledků statistického vyhodnocení bylo možné potvrdit, že průběh porodu ovlivňuje hmotnost při narození na hladině významnosti P < 0,001. Zajímavý byl i malý vliv na přírůstek do 120 dnů (P < 0,05), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,05) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Stejně tak při sledování vlivu pořadí otelení na růstové schopnosti telat lze konstatovat, že pořadí otelení matky má výrazný vliv pouze na hmotnost telat při narození (P <0,001). Porodní hmotnost se výrazně lišila ve všech uvedených pořadí otelení (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a vyšší) na hladině významnosti P < 0,05. Nejmenší průměrnou porodní hmotnost měla telata u prvotelek (43,03 kg). Naopak největší průměrná hmotnost při narození byla sledována u matek při čtvrtém (45, 68 kg), osmém a vyšším otelení (45,69 kg). Z výsledků je patrný i vliv pohlavního dimorfismu na vývoj všech růstových schopností telat (hmotnosti a přírůstky od porodu do 365 dnů) ve prospěch býků na hladině významnosti P < 0,001. Vliv roku byl prokázán téměř na všechny růstové schopnosti telat (hmotnosti a přírůstky od narození do 365 dnů věku) na hladině významnosti (P < 0,001).
Další pozorování ukázalo, že rok 2009 neměl žádný vliv na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů. Na hmotnost ve 365 dnech neměly vliv roky 2012 a 2013. Stejně tak na přírůstek do 365 dnů. V roce 2014 byly dosaženy v průměru nejvyšší, statisticky průkazné, hodnoty ve všech sledovaných parametrech. Dále byl prokázán vliv měsíce narození na hmotnost ve 210 dnech, přírůstek do 210 dnů, přírůstek do 365 dnů a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). V dalším průběhu sledování byly statisticky významné rozdíly v závislosti na měsíci narození pozorovány jen u přírůstku do 210 dnů a u hmotnosti ve 365 dnech
(P < 0,05). Nejvyšší hmotnost ve 365 dnech měla telata narozená v březnu a nejnižší byla pozorována u telat narozených v dubnu. Způsob plemenitby (zapuštění) má vliv především na přírůstek od narození (P < 0,01), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,01) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Méně už na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů (P < 0,05). Až na hmotnost při narození byly hodnoty růstových ukazatelů vyšší u přirozené plemenitby. Z analýzy výsledků byl prokázán i vliv multiparity na růstové schopnosti telat. Četnost vrhu ovlivňovala především hmotnost při narození, ve 120 dnech, ve 210 dnech a přírůstek do 120 a 210 dnů na hladině významnosti P < 0,01. Byl pozorován i statisticky méně významný vliv četnosti vrhu na přírůstek od narození a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). Všechny hodnoty růstových ukazatelů byly vyšší u jedináčků.
Na mezidobí měly vybrané faktory (rok narození telete a způsob zapuštění matky) statisticky významný vliv (P < 0,001). Délka mezidobí se lišila ve všech sledovaných letech (2009/2014) na hladině významnosti P < 0,01. Průměrně nejvíce dnů mělo mezidobí v roce 2012 (379,60) a nejméně v roce 2009 (282,50). Na délku mezidobí byl prokázán i vliv způsobu plemenitby na hladině významnosti P < 0,01. Pouze v roce 2009 a u inseminovaných krav průměrná délka mezidobí nesplňovala požadavky dané chovným cílem plemene charolais.
|
|
|
Analýza chovu holštýnského skotu
Matěnová, Lenka ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo provést analýza chovu holštýnského skotu na vybrané farmě. Analýzu jsem provedla v Zemědělské společnosti Svobodné a. s., která hospodaří v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov.
Společnost hospodaří na 925 ha půdy, z toho připadá 529 ha na ornou půdu a 400 ha na trvalé travní porosty. Hlavní náplní rostlinné výroby je produkce krmiv pro živočišnou výrobu. Živočišná výroba je zaměřena na chov červeného holštýnského skotu. Stádo bylo vytvořeno převodním křížením v roce 1996 z českého strakatého skotu. V podniku se nachází 270 dojnic.
V první části jsem se zaměřila na teoretický výklad problematiky chovu dojnic. Zpracovala jsem charakteristiku plemene, užitkovost, reprodukci, technologii dojení a ustájení, výživu a krmení a nejčastější zdravotní problémy dojnic. V praktické části jsem sledovala mléčnou užitkovost a ukazatelé reprodukce. Sledované období bylo za užitkový rok říjen 2014 až září 2015, data jsem čerpala z kontroly užitkovosti. Za sledované období bylo uzavřeno 253 normovaných laktací při užitkovosti 8 677 kg mléka se 4,44 % tuku a 3,51 % bílkovin. Prvotelky nadojily 7 630 kg mléka se 4,81 % tuku a 3,56 % bílkovin. Na druhé a další laktaci byla užitkovost 9 179 kg mléka při tučnosti 4,3 % a bílkovin 3,48 %. Dojírna je koncipována jako rybinová 2 x 8 od firmy Farmtec a dojí se dvakrát denně. Průměrná užitkovost na zapojenou dojnici byla 24,4 kg, na kontrolovanou 26,5 kg mléka. Mléko je dodáváno do mlékárny Pragolaktos a. s.
Problémem je vysoká hodnota somatických buněk, s kterými jsou spjaty problémy s paznehty. Ve stádě je více než 10 % dojnic, u kterých se hranice přehoupla přes milion somatických buněk. Vysoké somatické buňky se vyskytují i u otelených jalovic, které by měly být naopak nízké. Od února začala spolupráce s firmou Eurofarm, kdy se zlepšila příprava dojnic a hygiena před dojením. Jednou ročně se provádí rezistence na antibiotika a bakteriologické vyšetření
Reprodukční výsledky jsou dalším problémem. Úspěšnost zabřezávání byla 29,7 %. Inseminační interval byl 73 dní, mezidobí 402 dní a servis perioda 122 dní. Délku mezidobí bych zhodnotila jako vyhovující. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o vysokoužitkové dojnice, u kterých hrozí v prvních týdnech riziko NEB (negativní energetická bilance) a proto se poprvé zapouští od 60. dne. Na konci laktace dojí přes 25 kg, proto se vyplatí i delší mezidobí. Jalovice se poprvé zapouští ve 14 měsících.
Zdravotní stav ve stádě je na vysoké úrovni. Úhyn telat se dlouhodobě drží pod hranicí 2 %. U dojnic je dlouhodobě špatný zdravotní stav paznehtů, nejčastějším onemocněním jsou vředy a dermatitidy. Onemocnění působí kravám bolesti, které negativně ovlivňují užitkovost a příznaky říje.
|
|
|
Implementace ERP systému
Týn, Jan ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá implementací ERP systému. Diplomová práce je rozdělena na teoretické poznatky a případovou studii. Jejím cílem je vytvoření ucelené rešerše o aplikacích typu ERP a následná aplikace na konkrétní případové studii. Teoretická část popisuje charakteristiku a vývoj ERP systémů. Praktická část se zabývá případovou studií implementace konkrétního ERP systému.
|
|
|
Vliv rozdílných diet na hematologické a biochemické ukazatele u laboratorního potkana
Hudíková, Tereza ; Fučíková, Alena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala potvrzením či vyvrácením předpokladu, zda mají zvýšené dávky živočišné bílkoviny vliv na hematologické a biochemické ukazatele. Byl vytvořen výkrmový pokus, ve kterém byli použiti laboratorní potkani kmene Wistar, shodného pohlaví (samci) a jednotného věku při narození (+/- 5 dnů). Potkani byli rozděleni do 3 skupin po 10 kusech. Věk při zahájení pokusu byl cca 62 dní. Skupina č. 1 byla krmena standardní jadrnou směsí ad libitum, skupina č. 2 byla krmena standardní jadrnou směsí (6 g) s homogenizovaným hovězím masem (10 g), jehož množství odpovídá obsahu dusíkatých látek standardní jadrné směsi. Skupina č. 3 byla krmena ad libitum homogenizovaným hovězím masem. Před zahájením pokusu byl proveden odběr krve z kolaterální ocasní žíly, po ukončení pokusu byl proveden odběr krve punkcí ze srdce in vivo. Krevní vzorky z odběrů před a po pokusu byly použity pro analýzu hematologických a biochemických parametrů. Pro hematologické vyšetření byla použita krev ošetřena EDTA a pro stanovení biochemických ukazatelů byla použita krevní plazma. Celkově byly stanoveny tyto ukazatele: počet erytrocytů, hematokrit, hemoglobin a MCV u hematologické analýzy, triacylglycerol, cholesterol, kys. močová, dále prvky hořčík a železo u biochemické analýzy. Byly zjištěné statisticky významné rozdíly mezi hodnotami před a po pokusu u počtu erytrocytů, hemoglobinu a MCV z hematologických ukazatelů, tak u cholesterolu, hořčíku a železa z biochemických ukazatelů. Výsledky tohoto pokusu ukazují, že příjem odlišné diety může mít vliv na hematologické a biochemické ukazatele.
|
|
|
Řešení logistického problému pomocí Lean managementu, systémového přístupu a metod operačního výzkumu
Frajtová, Veronika ; Brožová, Helena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku v rámci logistického systému nejmenované společnosti. V teoretické části seznamuje čtenáře se systémovým přístupem řešení problému, dále s metodologii Six Sigma a Lean managementu a jejími analytickými nástroji, a v neposlední řadě s logistikou, jako vybranou oblasti operačního výzkumu.
Praktická část obsahuje stručné seznámení s profilem společnosti, využití systémového přístupu a metod Six Sigma a Leanu. Postupy těchto metod jsou následně porovnány. V rámci systémového přístupu je provedena i analýza za pomoci vybrané metody operačního výzkumu - systému hromadné obsluhy. Na základě této analýzy je stanovený model, který vyjadřuje nejlepší využití systému.
|
host ::
RSS.