|
|
Současné antropologické divadlo v Polsku
Dolanová, Michala ; Pšenička, Martin (oponent) ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se pokusila nastínit charakteristiku jedné z nevýraznějších tendencí současného polského divadla, již je možné označit termínem antropologické divadlo. Na vybraných příkladech jsem se snažila ukázat, jak se antropologické divadlo vyvíjelo, jaké čerpalo podněty, od dob polského romantismu přes hnutí Mladé Polsko a vlnu Druhé divadelní reformy až po současnost. Divadel antropologického směru však v Polsku pracuje velké množství; do své práce jsem vybrala pouze několik nevýraznějších, která jsou už do jisté míry reflektována a o nichž existuje určité množství textů a studií, ze kterých bylo možno při psaní této práce vycházet.
|
|
|
Zdravá schizofrenie. Vlivy Brechtova epického divadla a zcizujícího efektu v českém moderním herectví
Musilová, Martina ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Jan (oponent) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce Zdravá schizofrenie. Vlivy Brechtova epického divadla a zcizujícího efektu v eském moderním herectví je rozdlena na dv ásti. První ást je vnována hereck˘m postupm v Brechtov epickém divadle. Zamfiuje se na zlomové období Brechtovy experimentace, do kterého patfií uvedení hry Mu jako mu v roce 1931, adaptace Gorkého Matky v roce 1932 a uvádní Lehrstück. Teoreticky se práce opírá pfiedn o studie Pouliní scéna (Základní model scény epického divadla), Zcizující efekty v ínském hereckém umní a Poznámky k opefie Vzestup a pád msta Mahagonny. Práce upozoruje i na Brechtovy inspirace - herectví Mej Lan-fanga a herectví nmé filmové grotesky. Za základní herecké postupy, které tvofií pátefi epického herectví, autorka povauje: simultaneitu herních prostor, popis události, prezentaci a sebeprezentaci postavy, hercovu prezentaci postavy ve tfietí osob, pfiímé oslovení publika, diváck˘ postoj herce, princip citace a demonstrace (události, dje nebo stylu), zvefiejnní autorství, fragmentární a nekauzální zobrazení postavy, princip hry na…, didaktinost a názornost zobrazení a pochopiteln uití zcizujícího efektu a vystoupení z role. Závr první ásti je vnován modelov˘m inscenacím a modelov˘m knihám z pováleného období, které dokumentují zmínné herecké postupy. Druhá ást práce se vnuje vztahu eského divadla k B....
|
|
|
The sixties: the "golden age" of Czech theatre?
Hala, Kateřina ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent)
REMERCIEMENTS Je tiens remercier avant tout mes deux directeurs de thse, Mme la Professeur Eva Stehlíková et M. le Professeur Xavier Galmiche, pour leurs conseils avisés, la générosité et la fidélité avec lesquels ils m'ont accompagnée dans ce parcours qui fut labyrinthique et parfois chaotique. Cette thse en cotutelle, écrite entre Paris et Prague, a pu voir le jour grâce l'accueil et l'encadrement du corps professoral et de l'équipe administrative des universités Paris IV la Sorbonne et Charles IV de Prague, je les en remercie vivement. Je remercie en particulier Melle Marie-Madelaine Martinet, directrice de l'École doctorale IV pour l'attention exceptionnelle qu'elle accorde aux doctorants et les nombreuses journées doctorales qu'elle a organisées. Lors des quatre années passées en République tchque, j'ai pu en plus de l'Université Charles IV de Prague bénéficier de l'aide de plusieurs autres institutions et de leurs personnels compétents, je pense en particulier L'Institut théâtral de Prague, au CEFRES, ainsi qu' la DAMU. Pour cette dernire, je remercie plus particulier le professeur Jan Cisář qui m'a conseillé pour ma thse ainsi que lors de mon apprentissage du métier de metteur en scne. Par ailleurs, ce travail n'aurait pas pu voir le jour sans les allocations de recherches de mes deux universités, et...
|
|
|
Znaky racinovského divadla a dramatická tvorba Bernarda-Marie Koltèse
Fiala, Vladimír ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl analyzovat vztah koltesovské dramatiky k tradici francouzského klasicistního divadla, konkrétně k dílu Jeana Racina. Nebude se přitom zabývat úplně všemi Koltesovými hrami, nýbrž jen těmi, které vznikly v jeho hlavním tvůrčím období mezi lety 1977 a 1989, tedy hrami V lesích před příchodem noci (La Nuit juste avant les forets), Boj černocha se psy (Combat de negre et de chiens), Západní přístav (Quai ouest), V samotě bavlníkových polí (Dans la soUtude des champs de coton), Návrat do pouště (Le Retour au désert) a Roberto Zucco. Ostatně Koltes sám se ke své předchozí tvorbě příliš nehlásil, doslova o ní řekl: ,,Les anciennes pieces, je ne les aime plus, je n'ai plus envie de les voir monter. J'avais ľimpression d'écrire du théa-tre d'avant-garde ; en fait, elles étaient surtout informelles, tres élémentaires. Plus ca va, plus j'ai envie d'écrire des pieces dont la forme soit de plus en plus rigoureuse, précise. ,d Obrat ve své tvorbě Koltes spatřoval především ve větší formální přísností, kterou na jiném místě výslovně spojil s dodržováním pravidel klasicistního divadla. Stimulující omezení, která tato pravidla ukládají, také uváděl jako nejdůležitější důvod, proč se nevěnuje i jiným žánrům, například románu. Koltes pro své psaní pravidla potřeboval. To, že je na sklonku svého...
|
|
|
Kapitola o loutkách, loutkovitosti, manekýnech a jiné havěti u Michela de Ghelderode
Petružela, Jan ; Pavlovský, Petr (oponent) ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce)
Kdo je Michel de Ghelderode a co víme o tvorbě majitele záhadně znějícího jména, které se jen zřídka objevuje na programu českých divadel? Dramatice frankofonního Vláma, vlastním jménem Adolph Adémar Martens (1898-1962), se v českém kontextu prozatím nedostalo velké pozornosti a ani ve světě nepatří zrovna k nejhranějším. O čem vypovídají hry autora, který měl být údajně v roce 1962 nominován na Nobelovu cenu a jemuž se někdy přezdívá "flanderský Shakespeare"? Proč podnítil zájem takových režisérů jako Jean-Louis Barrault, Peter Sellers či Peter Scherhaufer? Souběžnost i jistá paralela s tvorbou Antonina Artauda a zároveň jeho řazení až kamsi ke grotesce Alfréda Jarryho a bizarnost stínu, který se na první pohled nad touto postavou rozpíná, jsou výzvou.
|
|
|
Režijní tvorba Sergeje Fedotova na českých jevištích v letech 1997-2006
Lanta, Petr ; Pavlovský, Petr (oponent) ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce)
Režisér Sergej Fedotov vstoupil do českého divadelního světa jako blesk, který rozžehnul plameny víry v možnosti divadla po staveného na hercích ajejichjednání. Přišel, aby připomněl, na co se téměř zapomnělo v době svévolného a téměř mechanického vytváření divadelních inscenací pomocí nejrůznějších scénických efektů, povrchních aktualizací, komplikovaných obrazů plných racionálního uvažování na straně jedné, případně nudného, mrtvolného nastudování textů, které jsou divákovi "krásně" odříkány a doplněny nevzrušivým pohybem. Fedotov se svým usilováním pokouší vrátit divadlu autentičnost, ale i tajemství a magii. Patřím k těm, kteří Fedotovovu cestu po Čechách sledují již od samotného počátku. Na jaře roku 1995 totiž došlo v mém životě k zásadnímu setkání, do mého rodného podkrkonošského městečka Úpice' přijel hostovat ruský divadelní soubor z Permi.2 Dávali tehdy Panočku a byl to nejen pro mne skutečný divadelní zázrak, něco podobného jsem do té doby nikdy neviděl: jeviště plné slámy a stromů, postavy na něm ze tmy záhadně vystupovaly a v ní také náhle mizely, stejně tak jako plameny svíčky, či zapálená dýmka v jejich rukou, vůně sena se vznášela ve vzduchu, zvuk cvrčků vytvářel ospalou letní náladu, aby v zápětí mocné akordy varhan a ke stropu létající rakev s mrtvou změnily zcela atmosféru v horor, v němž...
|
|
|
Pantomima a tanec v meziválečném období
Šírková, Kateřina ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Tato práce si vytyčila za cíl obeznámit čtenáře s postavením pantomimy a
tance v meziválečném období a celkovou důležitost propojení těchto dvou
stylů umění.
V úvodu vysvětluje základní pojmy: pantomima, výrazový tanec
a meziválečné období. Ukazuje postavení těchto uměleckých odvětví
v Československé republice a vytyčuje několik důležitých osobností
tanečního umění, které ovlivnili pantomimu a mimické divadlo.
V závěru se soustředí na důležitost tance pro umělce mimického divadla a
hledá možnou inspiraci tehdejšího období v současné tvorbě.
|
|
| |
|
|
Recepce Čapkova díla a osudy jeho her v zemích bývalé Jugoslávie
Zahirović, Hasan ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Karel Čapek je v zemích bývalé Jugoslávie nepochybně téma obsáhlejší ale vděčné", o čemž svědčí velký počet odkazů v periodikách. I více než sedmdesát let po autorově skonu je jeho dílo " vzhledem k jedinečné svěžesti, uměleckého gesta i k podnětnosti ideového plánu" velmi aktuální, ačkoliv je dnes známý spíše jako spisovatel dětské literatury, Recepce jeho tvorby započala poměrně záhy, už od roku 1921, avšak nepokračovala kontinuálně. Karla Čapka v jugoslávském prostředí proslavilo zejména dílo dramatické - opakovaně zde bylo inscenováno šest jeho dramat.
|
|
|
Česko francouzské kontakty a jejich význam pro českou moderní pantomimu
Vizváry, Radim ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv moderní francouzské pantomimy s ohlednutím na jejich dopad na českou moderní pantomimu po roce 1945 a to ve třech rovinách. Záměrem této práce bylo vytvoření přehledu mapujícího francouzské kontakty s osobnostmi české moderní pantomimy. První fáze se nese zejména v historizujícím duchu, kde na základě přímých svědectví účastníků, bádání a objevení dosud nezveřejněných archivních materiálů, přináším nové faktografické údaje a verifikuji historické souvislosti při obnovování zájmu o pantomimické umění u nás po roce 1945. Při interpretaci souhrnného materiálu jsem vycházel z historických událostí, usiloval jsem však o jejich rozvinutí v širších a hlubších souvislostech. Druhá linie mého výzkumu pracuje metodou srovnávání jednotlivých francouzských technik mimu, které byly a jsou pěstovány i v českém prostředí. Pokouším se o jejich porovnání s mou vlastní metodou. Rozumím jim obzvláště z praktického hlediska, neboť jsem si jednotlivé způsoby osvojil, porozuměl a některé dokonce přejal do své umělecké a pedagogické činnosti. Ve třetí fázi hodnotím vlivy francouzského mimického umění na mou uměleckou činnost s ohlednutím na vlastní pedagogickou praxi a vlastní uměleckou tvorbu. Nejvýrazněji se projevily při tvorbě představení Mesdames & Messieurs, Deburau!, kde jsem hrál hlavní postavu a při režii opery buffy Divadlo za bránou B. Martinů.
|
host ::
RSS.