|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kynčlová, Ivana ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Základní myšlenkou návrhu je rozdělení dlouhého podélného prostoru Pomerančové a Holandské zahrady budovou návštěvnického centra. Vytvoří se tím tak nádvoří, které přímo navazuje na druhý vstup do zahrady. Hlavní vstup do zahrady je ponechán vstupním objektem. Vstup, který je do nádvoří, bude sloužit jako sezónní (v zimně) nebo pro VIP hosty. Stavba návštěvnického centra je rozdělena na dvě základní části se samostatnými vstupy: na restauraci a edukační centrum. Do prostorů určených pro vzdělání a informace se vchází dominantní vstupní halou. V této hale jsou umístěny také prostory pro knihovnu a studovnu. Dále navazuje bookshop, místnost pro dočasnou expozici, přednáškový sál a galerie pro stálou výstavu. Hala a restaurace je přímo osvětlena prosklenými jihozápadními fasádami a cloněna textilními roletami. Prostory galerie jsou prosvětleny skleněnými šachtami a stíněné textilními clonami. Celý objekt je z pohledového betonu s nepravidelnou texturou. Střechy galerie a restaurace jsou ploché, zelené a vstupní hala je zastřešena plochou střechou se štěrkovým povrchem. Budovami návštěvnického centra je vytvořeno vzdušné nádvoří. Jeho uspořádání vychází ze způsobu návrhu vnitřní galerie. V nádvoří se v půdorysu střídají různě zatravněné plochy, štěrkové, pískové, oblázkové nebo dlážděné cesty. Travnaté plochy slouží pro veřejnost – pro rekreaci, odpočinek nebo různé společenské hry. Podél stávající zdi je travnatý pás s betonovými podstavci, který je určen pro výstavy soch, uměleckých děl, apod. Je symetrický k vnitřní galerii. Na nádvoří návštěvnického centra navazuje tematická zahrada – zahrada přírodních živlů. Meandrovitě uspořádané cesty představují návštěvníkům jednotlivé přírodní živly, které jsou symbolicky vyjádřené vlastnostmi, způsobem uspořádání nebo druhem rostlin. Živly v prostoru zahrady na vybíhajících ostrůvcích. Vodní živel je navíc zdůrazněn kašnou se sochou boha vodního živlu Neptuna. Poslední částí návrhu zahrad je spodní zahrada se skleníkem a ptačí voliérou. Je zde respektována původní historická osa, na niž je nyní umístěn symetrický skleník. Jeho centrální částí – v niž jsou informace k umístění pěstovaných rostlin - se vstupuje do dalších 5 skleníků. V každém z nich budou pěstovány odlišné druhy rostlin. V prvním z nich se nachází zahradnictví, prodej rostlin a praktická dílna pro návštěvníky. U skleníků je stavba pro jejih zázemí a zázemí zahrady. Podélná osa zahrady je zdůrazněna vodním liniovým prvkem, který je na několika místech můstky protnut meandrem pískové cesty. V této zahradě od skleníku až k voliéře jsou pásy různě barevných květin. Funkce ptačí voliéry je ponechána a je obnovena vodní plocha a lávky k voliéře. Betonová replika králičího kopečku je posunuta z hlavní podélné osy na osu květné zahrady a jejímu vstupu k voliéře. V této drobné stavbě jsou umístěna promítací plátna, pro spouštění dokumentů a krátkých filmů o historii zahrady, přírodě nebo přírodních živlech.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Koželouhová, Anna ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži a dostavby objektu zázemí a služeb pro návštěvníky. První úvahy při řešení tohoto projektu vycházely z jeho silného sociálního podtextu. Zahradní umění bylo vždy odrazem své doby. Zřizovatelé zahrad - šlechta, panovníci či církevní hodnostáři jejich prostřednictvím vyjadřovali své postavení, ale snažili se i poukazovat na to, co bylo chápáno jako za umělecky a technicky (později i sociálně) pokrokové a správné. Z těchto faktů a úvah vychází hlavní myšlenkový koncept mého návrhu. Snažím se také prezentovat dnešní dobu a společnost – ve smyslu toho DOBRÉHO, co by si mohly a dle mého názoru měly navzájem přinášet. A co si snad i přinášejí… Proto aplikuji ve svém projektu poznatky dnešní techniky a ekologie ve smyslu využívání přírodních, především lokálních materiálů a obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se snažím využít a podpořit otevřenost soudobé společnosti a vytvořit projekt s přesahem lidským a sociálním. Začleňuji do areálu funkci dočasného chráněného bydlení či startovních bytů a podporuji integraci jejich obyvatel do společnosti prostřednictvím práce či terapií v zahradě. V neposlední řadě bych ráda otevřela zahrady nejširšímu spektru laické veřejnosti a vytvořila vedle estetické i zábavně - vzdělávací funkci. Z hlediska architektonického bylo mojí snahou vnést do zahrady soudobé prvky, které však respektují její historický vývoj i stávající situaci a navazují na ně. V Holandské zahradě jsem návštěvnické centrum umístila do půdorysné stopy bývalého „kasina“. Uzavírá tak tento podélný prostor, je pomyslným pokračováním kolonády Květné zahrady (i přepisem arkády na fasádě) a vyvážením objemu tropického skleníku na protější straně zahrady. V řešení zahrady respektuji příčné osy Květné zahrady i hlavní osu předpolí, vytvářím jednoduchou kompozici větších ploch se dvěma novými „náměstími“ – v místě obnovené Neptunovy fontány a před návštěvnickým centrem. Vyvýšenými plochami přidávám pozemku třetí rozměr. V jižní části komponuji funkčně odlišné prostory podél hlavní podélné osy. Návštěvník je tak nenásilně upozorňován a veden k objektu voliéry. Příčně je pak zahrada pro lepší uchopitelnost rozlehlého hloubkově orientovaného prostoru pocitově členěna na několik částí - oblast reprezentativní (u studeného skleníku), část hospodářsko-vzdělávací (neméně atraktivní) se zahradnictvím a odpočinkové okolí voliéry a stopy Králičího kopečku.
|
|
| |
|
|
Zámek Zdounky - památková obnova areálu
Franková, Tereza ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhotovení architektonické studie na obnovu zámeckého areálu Zdounky, který se nachází nedaleko Kroměříže v oblasti Litenčické pahorkatiny. Zámecký areál zaujímá rozlohu přibližně 9 hektarů a nachází se zde čtyřkřídlý zámek, barokní sýpka, nová hospodářská budova se starým sadem a rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu s řadou drobných staveb jako například skleník, ledárna a mnoha cennými přírodními zajímavosti jakou je stará lipová alej či obnovená zámecká obora. Návrh respektuje záměr současných majitelů využívat areál jako centrum environmentálního vzdělávání mládeže a zpřístupnit ho široké veřejnosti se zájmem o přírodu a ekologii. Hlavním úkolem studie bylo tedy nalézt optimální urbanisticko-architektonické řešení pro tento záměr tak aby byla zachována památková a historická hodnota objektů a zároveň aby byly schopný plnit svoji novou funkci. Koncepce obnovy vychází z návaznosti na okolí, z historie, z památkové hodnoty jednotlivých objektů a z morfologie terénu. Celý areál je uspořádán tak aby působil jako jednotný celek s na sebe logicky navazujícími funkcemi. Hlavním vodítkem bylo rozdělení prostorů a objektů na veřejné, poloveřejné a soukromé. V návrhu je obnoven zámek, který je prostorem poloveřejným a soukromím. Slouží jako vzdělávací a ubytovací centrum a zároveň je zde zachováno bydlení majitelů, na které navazuje soukromá zahrada. Barokní sýpka je zrekonstruována a využita jako muzeum, ke které je dostavěna oranžérie se zázemím v podobě moštárny (formou kavárny) a prodejny s produkty místní výroby. Barokní sýpka společně s budovou oranžérie je prostorem, který je zpřístupněn široké veřejnosti, stejně jako zámecký park, skrz který je navržena okružní trasa kolem zámku. Pro potřeby vypracování diplomové práce bylo zapotřebí dohledat a překreslit staré projekční plány zámku, ověřit a zaznamenat jejich skutečný stav a zaměřit barokní sýpku, ke které nebyla dochována vůbec žádna projektová dokumentace.
|
|
|
Památková obnova Bratmannovy vily - Valašské Klobouky
Zámečník, Marek ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje návrh celkové obnovy areálu Základní umělecké školy ve Valašských Kloboukách, pro kterou vytváří nové prostory pro rozšíření výuky spojené s památkovou obnovou Bratmannovy vily, která bude obnovena do podoby z roku 1896. Práce obsahuje zároveň rozsáhlou analytickou část zabývající se teoretickými podklady pro návrh. Návrh samotný cílý na plynulý přechod mezi secesní vilou vyhrazenou pro výuku hudebního obru a nově stavěnou budovou pro ostatní obory výuky.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Kritéria a hodnocení průmyslového dědictví - jejich aplikace
Zelik, Radovan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Abstrakt: Pamiatková ochrana na Slovensku sa koncentruje na „klasické“ monumenty kultúrneho dedičstva (hrady, zámky, historické centrá miest). Jej zreteľu unikajú práve industriálne stavby, ktoré sú významným dokumentom vývoja národa v európskom kontexte počas obdobia industrializácie. Tieto stavby však často stoja aj na okraji spoločenského záujmu vzhľadom k charakteru brownfieldu. Kedže veľká časť tohto kultúrneho fondu sa nachádza v súkromnom vlastníctve, je často komplikované objekty chrániť. Je však v záujme zdravého vývoja spoločnosti chrániť kultúrne dedičstvo ako artefakt vlastnej identity. Práca monitoruje súčasné prístupy pamiatkovej ochrany ako na Slovensku tak vo svete a predkladá alternatívne prístupy k ochrane industriálneho dedičstva.
|
|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
|
|
Zavedení a aplikace obecného regresního modelu
Hrabec, Pavel ; Štarha, Pavel (oponent) ; Bednář, Josef (vedoucí práce)
V práci byl podrobně popsán obecný lineární regresní model, včetně testových statistik pro jednotlivé koeficienty, podmodely, predikce a především testy odlehlých hodnot a pozorování výrazně deformujících model. Byl popsán způsob jak do regresního modelu zahrnout kategoriální proměnné. Tento model byl aplikován na popis saturace fotografických snímků chleba, kde vstupní proměnné byly typ mouky, typ přídavku a koncentrace mouky. Po identifikaci nevhodných pozorování jsme vytvořili matematický model, který má vysoký koeficient determinace a odborníkům z potravinářského průmyslu bude v kombinaci s matematickým modelem barvy a struktury, které nejsou předmětem této práce, sloužit k předběžné identifikaci možného složení chleba.
|
host ::
RSS.