|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Sklenářová, Klára ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tomažič, Ivan (oponent)
77 Závěr Přes množství mezinárodních úmluv, doporučení, a metodických pokynů mající za cíl zabránit "praní peněz", obrat organizovaného zločinu stále roste. Peníze jsou "namáčeny, mydleny a ždímány"69 efektivněji, než kdykoli předtím. Zločincům jejich práci usnadňuje globální propojení finančních systémů, které umožňuje realizovat v krátkém čase velké množství operací s mezinárodním prvkem, na něž nejsou jednotlivé národní orgány schopny dostatečně rychle reagovat. Dalším problémem je přetrvávající existence daňových rájů a nespolupracujících zemí. Dokud budou existovat místa, kam mafie může převádět své zisky, aniž by jí hrozilo jejich zabavení, nebo dokonce tvrdá represe, nebude boj s organizovaným zločinem úspěšný. Ačkoli formálně počet nespolupracujících zemí klesá, ve skutečnosti jsou efektivní opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti prováděna jen v malém množství z nich. Ve zbytku zemí dojde v důsledku vyškrtnutí z listiny nespolupracujících zemí pouze ke snížení mezinárodního dozoru - "praní peněz" ovšem pokračuje dál. Domnívám se, že mezinárodní hodnocení jednotlivých zemí z hlediska jejich souladu s doporučením FATF probíhá příliš formálně. Velký důraz je kladen na soulad legislativy, ale na země není vyvíjen dostatečný tlak, aby své zákony důsledně uplatňovaly i v praxi. Příkladem může...
|
|
|
Financování podniku - ekonomická a právní problematika
Vagenknecht, Dalibor ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Borkovec, Aleš (oponent)
87 23 Závěr Závěrem je především nutno konstatovat, že v případě financování podniku lze snadno zapomenout o jako rozsáhlou matérii se jedná, podlehnout řešení jednotlivých dílčích problémů a částečně zapomenout na širší souvislosti a vztahy mezi jednotlivými instituty podnikového financování. V této práci byl podán základní přehled toho, co její autor považoval za nutné k podnikovým financím uvést, tak aby se aspoň přiblížil k požadavku zadání této diplomové práce, tedy k tomu, aby si její potenciální čtenář mohl učinit přehled o možnostech financování podniku a případně si i zvolil některou z představených forem financování. Extenzivně byla podána zejména kapitola o investicích, o jejímž zařazení do této práce se mohou vést spory, nicméně dle názoru autora řešení problémů spojených s investováním je naprosto zásadně spjato s financováním jak i těchto investic tak i podniku jako celku.
|
|
| |
|
|
Formální a neformální regulace reklamy v České republice
Kutáková, Petra ; Seknička, Pavel (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Vztah práva, ekonomie a etiky nachází odraz ve vztahu formální a neformální regulace reklamy, kdy právní regulace se stává základní úpravou urcitého chování, zatímco neformální regulace vyžaduje po zúcastnených subjektech vyšší etické standardy. Právo na šírení reklamy je na základe obecných interpretacních principu vykládáno extenzivne, z hlediska právního mnohé projevy komunikace prostrednictvím reklamy nejsou závadné. Realizaci formální regulace potom napomáhá regulace neformální, zejména ve forme samoregulace, která klade nadstavbové požadavky na etickou nezávadnost reklamy. Pri vzniku samoregulace reklamního odvetví v Ceské republice se uplatnuje zejména samoregulace ex ante, samoregulacní orgány nevstupují do prostoru deregulovaného v dusledku selhání formální regulace, nýbrž vyplnují prostor formální regulací dosud nezasažený a brání jeho zužování. Východiskem pro neformální regulaci je tvorba základu podnikatelské kultury, etické uvedomení managementu každé z firem - soutežitelu, pricemž je zapotrebí etické principy uvádet v život prostrednictvím nástroju etického rízení. Hodnocení dopadu neformální regulace ex post nevyznívá jednoznacne, již zmínené vyšší nároky a prísnejší požadavky se napríklad v oblasti ochrany spotrebitele stávají inspirací a podnetem pro zprísnení regulace formální, k níž by...
|
|
| |
|
| |
|
|
Monistická struktura akciové společnosti
Langerová, Lucie ; Borkovec, Aleš (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Monistická struktura akciové společnosti Tato práce pojednává o monistickém systému akciové společnosti v České republice. Jejím záměrem je zmapovat poměrně novou právní úpravu tohoto institutu v českém právním řádu. Pro možnost zhodnocení této právní úpravy poskytuje diplomová práce širší spektrum informací vztahujících se k tomuto tématu. Tak na základě poznatků o monistických systémech rozebírám v práci aktuální právní úpravu českému právu dříve téměř neznámého institutu. Cílem práce je poskytnutí různých pohledů na danou věc, rozličných interpretací a návrhů pro možný další vývoj právní úpravy. V první části podává práce informace o systémech správy společností obecně, tedy o systému monistickém, systému dualistickém a jejich shodných a rozdílných vlastnostech. Zbývající část práce se již koncentruje pouze na model stěžejní pro tuto práci. Druhá část práce se věnuje monistickým systémům v jiných právních řádech. Posláním této části je přiblížit čtenáři náležitosti právních úprav monistických systémů v právních řádech, v nichž je tento systém - na rozdíl od právního řádu českého - tradičním, tedy v právních řádech, které daly monistickému systému jeho podobu. Jde o monistický systém ve státech common law, tedy Spojených státech amerických a Velké Británii. Dále v této části zmiňuji podstatné rysy...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kapitálová přiměřenost bank
Müller, Tomáš ; Dupáková, Lenka (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem kapitálové přiměřenosti bank. Nedostatečná kapitálová vybavenost bankovního sektoru bývá označována za jednu z příčin poslední finanční krize. Toto téma je proto v současné době velmi aktuální a je mu v rámci bankovní regulace věnována vysoká pozornost. V diplomové práci se zabývám právními i ekonomickými aspekty této problematiky. Pro bankovní sektor je charakteristické, že banky operují s mnohonásobně vyšším pákovým efektem, než je tomu v jiných odvětvích. Ve třetí kapitole se proto zabývám důvody, které tento jev způsobují. Na výši zadluženosti banky nahlížím z pohledu teorie optimální kapitálové struktury a zabývám se rovněž vztahem mezi ekonomickým a regulatorním kapitálem. Ve čtvrté kapitole se zabývám konceptem ukazatele kapitálové přiměřenosti a jeho srovnání s pákovým ukazatelem. Následující kapitola je zaměřena na vývoj regulace minimální kapitálové přiměřenosti ve standardech vypracovaných Basilejským výborem pro bankovnictví označovaných jako Basel I a Basel II. Předposlední kapitola je zaměřena na nejnovější regulatorní pravidla Basel III upravující kapitálovou přiměřenost bank a jejich implementaci do právního řádu. V závěrečné kapitole analyzuji dopady Basel III na kapitálovou strukturu bank v Evropské unii a České republice. Samostatná část kapitoly je...
|
host ::
RSS.