|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií
Vopavová, Natálie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií. Pro účely této práce byly vytvořeny pracovní listy, prostřednictvím nichž bylo možné rozvoj oblasti realizovat. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Tři kapitoly představují teoretickou část, čtvrtá kapitola je empirická. V první teoretické kapitole jsou sepsány poznatky o vývojové dysfázii (příčiny vzniku, symptomatologie, diagnostika a terapie). Obdobně jsou v druhé kapitole popsány specifické poruchy učení. Třetí teoretická kapitola přibližuje problematiku rozvoje čtení s porozuměním. Zaměřena je na vývoj předčtenářské gramotnosti, možnosti výuky prvopočátečního čtení a psaní a na rozvoj funkční gramotnosti. Čtvrtá empirická část práce představuje kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno s využitím případových studií a polostrukturovaných rozhovorů s učiteli. V závěru praktické části byly shrnuty výsledky výzkumného šetření a představena doporučení pro práci s vytvořenými pracovními listy.
|
|
|
Výuka tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií
Cíglerová, Anna ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku výuky předmětu tělesná výchova u žáků s vývojovou dysfázií na českých základních školách. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zaměřuje na terminologické vymezení vývojové dysfázie a její klasifikaci, shrnuje poznatky z oblasti etiologie, symptomatologie, diagnostiky a terapie. Následně práce vymezuje školní věk, starší školní věk a dále se zaměřuje na charakteristiku předmětu tělesná výchova. Empirická část práce se soustředí na výzkumné šetření, jehož hlavním cílem bylo získat informace o specifikách výuky tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií staršího školního věku na vybraných českých základních školách. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšeného výzkumu s užitím dotazníkového šetření s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. K analýze dat bylo užito metody popisné statistiky a pro zpracování dat získaných z polootevřených a otevřených otázek bylo užito metody kódování. Výzkumu se zúčastnilo 34 pedagogů. Mezi specifiky výuky tělesné výchovy respondenti uváděli obtíže žáků s vývojovou dysfázií se zapamatováním a porozuměním delším pokynům, zhoršenou koordinaci pohybů a zvýšenou unavitelnost. Do specifik dále patří hodnocení a motivace žáků či užívání dalších metod a postupů, dále...
|
|
|
Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí
Humlová, Petra ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou z klinické logopedie a nese název Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí. V práci jsou obsaženy teoretické i praktické poznatky. Teoretická část se věnuje předčasnému narození, rizikům spojeným s předčasným porodem a péčí o nedonošené jedince. Dále je popsáno těhotenství vícečetné, těhotenství dvojčetné, a také dvojčata z hlediska jejich vývoje, výchovy a specifické formy komunikace. Poslední kapitola teoretické části se věnuje vývoji dítěte, řečovému vývoji a poruchám v oblasti komunikační schopnosti. V praktické části, empirické, jsou detailně popsány výzkumné metody kvalitativního šetření a jeho zaměření. Uveden je hlavní cíl práce a cíle dílčí. V závěru práce jsou shrnuta získaná data, na základě kterých byla vytvořena zakotvená teorie. KLÍČOVÁ SLOVA nedonošenost, předčasně narozené dítě, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, vícečetné těhotenství
|
|
|
Tvorba a využití pracovních listů u dětí s vývojovou dysfázií mladšího školního věku
Bártová, Sandra ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem logopedické intervence a jejích specifik u dětí s vývojovou dysfázií v mladším školním věku se zřetelem na praktické využití pracovních listů. Teoretická část práce charakterizuje vývoj dítěte v období mladšího školního věku s důrazem na rozvoj kognitivních a jazykových schopností a vymezení pojmů jazyk, řeč a komunikace. Následně je v teoretické části práce popsána vývojová dysfázie, jakožto komplexní narušení komunikační schopnosti ovlivňující fungování dítěte ve výchovně- vzdělávacím procesu. Závěrem je věnován prostor pro představení možností logopedické intervence vývojové dysfázie užívaných v České republice a zahraničí. Praktická část představuje kvalitativní výzkumné šetření, zaměřující se na ověření využitelnosti vytvořených terapeutických materiálů u tří žáků mladšího školního věku s vývojovou dysfázií. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím sestavení případových studií. Hlavními metodami sběru dat byly pozorování a analýza dokumentace. KLÍČOVÁ SLOVA mladší školní věk, řeč, vývojová dysfázie, kazuistika, logopedická intervence
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití metody fonematického uvědomování dle D.B. Elkonina u dětí s poruchou plynulosti řeči
Malínská, Valentina ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti rozvoje fonematického uvědomování dle metody D. B. Elkonina u dětí s narušenou plynulostí řeči. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikační schopnosti obecně a jejím vývojem od počátku života, dále se zabývá specifikami jednotlivých jazykových rovin. V této části je pozornost věnována i dětem předškolního věku a popisu jejich řečového projevu. Poslední krátká kapitola charakterizuje narušenou komunikační schopnost obecně. Teoretická část se také zaměřuje z jednotlivých narušení komunikační schopnosti podrobně na poruchy plynulosti řeči, konkrétně koktavost a breptavost, a zaobírá se jejich definicí, etiologií, diagnostikou a terapií. V závěru práce je prostor věnován fonologickým schopnostem a samotné metodice dle D. B. Elkonina, jež tyto schopnosti rozvíjí. Empirická část bakalářské práce je realizována formou kvalitativního šetření a spočívá v analýze fonematického uvědomování před a po uskutečnění tréninku u sledovaných dětí. Jsou uvedeny anamnestické údaje jednotlivých dětí a jejich přímé pozorování během realizace tréninku a následné zhodnocení. Výsledek šetření dokládá zlepšení fonematického uvědomování a také vliv Elkoninovy metody na jazykové schopnosti jednotlivých dětí. Je uvedeno doporučení k úpravám realizace tréninku pro potřeby dětí s...
|
|
|
Rozvoj sluchové percepce u dětí s fonologickými poruchami
Hynková, Zuzana ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem sluchové percepce u dětí s fonologickými poruchami. Hlavním cílem této práce je proto analýza rozvoje sluchové percepce u dětí s fonologickými poruchami. Na základě vytyčeného hlavního cíle bylo vymezeno několik dílčích cílů a výzkumné otázky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se dělí na dvě kapitoly. První kapitola vymezuje základní pojmy týkající se komunikace, jazyka a řeči, ontogeneze jazyka, řeči a komunikace, dále popisuje jazykové roviny a dvě nejčastější poruchy, které se v České republice zaměňují s fonologickými poruchami, a to vývojovou dysfázii a vývojovou verbální dyspraxii. V této kapitole je možné nalézt i charakteristiku sluchu a sluchové percepce, a zároveň vysvětlený pojem fonematický sluch. Také je zde popsán předškolní věk a kognitivní vývoj dítěte v tomto období. Druhá kapitola se zabývá fonologickými poruchami, tudíž historickým kontextem, klasifikací, etiologií, symptomatologií, diagnostikou a terapií. Současně se tato kapitola zabývá pojmy fonetika a fonologie, fonologická realizace prvků řeči a fonologické procesy. Třetí kapitolou je empirická část, která se věnuje výzkumnému šetření, pro které byla zvolena kvalitativní strategie v designu případové studie. Jako metody sběru dat byly vybrány analýza...
|
host ::
RSS.