|
|
Representation of an enterpreneur in business relations
Deák, Marko ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
ZÁVER Inštitút zastúpenia v práve vzniká ako reakcia na objednávku spoločnosti, ktorá požaduje, aby právo vytvorilo inštitút, prostredníctvom ktorého by mohol subjekt práva konať menom iného subjektu, pričom právne následky tohto konania bude právo pričítavať subjektu, ktorý nekonal. Právo tak reflektuje skutočnosť, že subjekt práva z rôznych príčin, faktických, právnych, nemôže samostatne konať. Zastúpenie tak ako každý inštitút práva prešiel svojím vývojom. Na rozdiel od iných inštitútov súkromného práva nám rímske právo v problematike zastúpenia neposkytne zdroj inšpirácie pri riešení problematických otázok. Faktická potreba vytvoriť mechanizmus, ktorý sprostredkuje oprávnenie konať menom subjektu práva inému subjektu, môže byť ešte výraznejšia vo svete obchodníkov, kupcov, živnostníkov, podnikateľov. Plynie z ich účasti na hospodárskom živote, na trhu, kde platí, že lepší, silnejší alebo rýchlejší vyhráva. Právo tak musí vytvoriť efektívne konštrukcie, prostredníctvom ktorých môžu obrovské kolosy ale i jednoduchý remeselník, ktorý sa musí zúčastniť verejnoprávneho preskúšania jeho spôsobilosti, pričom ale nemôže jeho dielňu zatvoriť, pretože mu dodávateľ ohlásil dodávku tovaru. Bude tak vhodné, aby právo uznalo úkon jeho syna, ktorý ho v danej veci zastúpi a podpíše dodací list. Úprava zastúpenia nie je...
|
|
|
Srovnávací reklama - vývoj úpravy v českém právním řádu
Šmukařová, Kateřina ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Horáček, Vít (vedoucí práce)
Závěr Současná právní úprava srovnávací reklamy vychází z úpravy evropské a vzhledem k požadavku stejného přístupu ke srovnávací reklamě ve všech členských zemích Evropské unie je pro rozhodovací praxi v jednotlivých členských státech v oblasti srovnávací reklamy významná judikatura Evropského soudního dvora. Pro srovnávací reklamu není členským státům umožněno přijmout přísnější vnitrostátní úpravu, než stanoví směrnice. Důvodem je zabránit omezení volného pohybu zboží a služeb, respektive omezení společného trhu obecně. Český zákonodárce se tak snaží do české právní úpravy zavést co nejpřesnější a doslovný překlad srovnávací reklamy podle směrnice o klamavé a srovnávací reklamě, i když ne zcela úspěšně, jako například v případě podmínky vyloučení nebezpečí záměny či nezlehčování. Vzhledem ke štěpení evropského práva v oblasti nekalé soutěže na úpravu vztahů B2B a B2C a dvojkolejnosti české úpravy se může stát česká úprava nepřehlednou. Současná soukromoprávní úprava v obchodním zákoníku poskytuje "ochranu" soutěžitelům i spotřebitelům. Dále je poskytována veřejnoprávní ochrana spotřebitelům, především skrze zákon o ochraně spotřebitele. Evropská úprava nekalé soutěže se stává pod záštitou "ochrany spotřebitele" stále podrobnější (viz např. tzv. black list). Kam až zajde hranice "ochranářství" v evropské...
|
|
|
Vztah klienta a advokáta podle mandátní smlouvy
Čech, František ; Horáček, Vít (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
Závěr V této práci jsem popsal nejdůležitější aspekty právního vztahu klienta a advokáta podle mandátní smlouvy. Pří výkladu jednotlivých práv a povinností jsem kromě právních a stavovských předpisů vycházel z judikatury a kárné praxe České advokátní komory, pokusil se najít možné výkladové problémy právní úpravy a navrhl jejich řešení. Nejprve jsem se pokusil popsat výjimečné postavení advokátů na trhu právních služeb a to formou srovnání s ostatními osobami, které právní služby mohou v omezené míře poskytovat. Poté jsem se zabýval úpravou samotné mandátní smlouvy v obchodním zákoníku, jejím srovnáním s úpravou smlouvy příkazní, a zamyslel jsem se nad tím, do jaké míry mají rozdíly mezi úpravami těchto smluvních typů dopad na obsah právního vztahu klienta a advokáta. Stručně jsem popsal možnosti samotného vzniku právního vztahu klienta a advokáta, a provedl také analýzu právní povinnosti odmítnout klienta, kde jsem upozornil na možný problém právní úpravy vyplývající z rozdělení důvodů k odmítnutí klienta mezi zákon o advokacii a Etický kodex. Co se týče samotného obsahu právního vztahu klienta a advokáta, zabýval jsem se nejprve právem advokáta na odměnu, kdy jsem se podrobněji zastavil zejména u právní úpravy odměny podílové a upozornil na nejednotné nazírání na pactum de quata litis, které se odráží v...
|
|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Pelánková, Iveta ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
- 94 - 7. ZÁVĚR Problematika rozsahu povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku je dlouholetým tématem řady odborných diskuzí. Věnovala jsem své úsilí analýze této otázky, neboť se domnívám, že pokud nebude argumentačně silný výklad jednotlivých dílčích aspektů, jenž jsou s koncepcí úzce spjaty, nelze podat relevantní závěr. Doufám, že jsem ve své práci nastínila alespoň v obrysu několikero východisek, kterými se ubírat při řešení zmíněné otázky. Postupně jsem pronikala do složitých struktur a odhalovala jednotlivé komponenty, pevně spjaté s problematikou rozsahu náhradové povinnosti, a to konkrétně formou analýzy jednotlivých ustanovení. S ohledem na rozsáhlost obsahového tématu jsem uznala za vhodné nejprve seznámit s koncepcí náhrady škody podle obchodního zákoníku, objasnit její funkci a přiblížit principy, kterými je ovládána. Při tvorbě této studie jsem vycházela zejména z platných právních předpisů, publikací, článků a také soudních rozhodnutí. Kladla jsem důraz zejména na logickou stránku věci a praktické využití mých závěrů. Pokud jsem prezentovala určitý právní názor, pečlivě jsem dodržovala adresnost, popř. jej konfrontovala s protichůdným pohledem na tentýž institut. Ve své práci jsem taktéž využila metodu abstrakce, resp. konkretizace, jež našla své vyjádření v analytických rozborech...
|
|
|
Průmyslové vzory
Zborovská, Sylva ; Slováková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
65 neodpovídá definici podle článku 3 písm. a) anebo jestliže odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům. (Průmyslový) vzor, jehož účinky se rozšířily na území nových členských států v důsledku jejich přistoupení k Evropské unií, nesmí být prohlášen za neplatný, pokud se důvody neplatnosti uvedené v § 25 odstavec 1, staly použitelnými pouze v důsledku tohoto přistoupení. Mezi důvody prohlášení neplatnosti podle článku 25 patří např. nesplnění podmínek uvedených v článcích 4 až 9 Nařízení, pokud (průmyslový) vzor představuje neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů dotyčného členského státu, pokud neodpovídá definici průmyslového vzoru podle článku 3 písm. a) atd. Důvodem neplatnosti nemůže být existence staršího práva na území nových členských států, protože v době vzniku tohoto práva konflikt neexistoval. "Přihlašovatel nebo majitel staršího práva v novém členském státě může bránit užívání (průmyslového) vzoru Společenství spadajícího do čl. 25 odst. 1 písm. d), e) nebo f) na území, kde je starší právo chráněno. Pro účely tohoto ustanovení se "starším právem" rozumí právo nabyté nebo přihlášené v dobré víře před přistoupením." Starším právem může v tomto případě být, jak vyplývá z článku 25 písm. d), e) a f), právo na průmyslový vzor, právo na rozlišovací označení...
|
|
| |
|
|
Základní zásady zadávání veřejných zakázek
Frencl, Lukáš ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
86 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zaměřit se na úpravu základních zásad zadávání veřejných zakázek a seznámení čtenáře s promítnutím těchto základních zásad zadávání veřejných zakázek do jednotlivých institutů (fází) zadávacího řízení. Základní zásady zadávání veřejných zakázek představují určité obecné principy, na kterých je zadávací řízení postaveno. Zásady zadávaní veřejných zakázek mají význam jak v rovině aplikační (při postupu veřejných zadavatelů, dodavatelů, orgánů dozorčích a přezkumných), tak v rovině interpretační. Význam zásad zadávání veřejných zakázek byl zdůrazněn i soudní praxí (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2002, publikovaný pod SJS 1031/2002). Základní zásady zadávání veřejných zakázek jsou upravené jak na úrovni komunitární, tak na úrovni národní. Ve své práci jsem se zaměřil na obě úrovně. Právní úprava veřejných zakázek na komunitární úrovni je provedena, vzhledem ke značné různorodosti právních úprav veřejných zakázek a právních systémů členských států, pomocí směrnic. V poměrně nedávné době byly přijaty zcela nové, komplexní zadávací směrnice (směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES). Moji práci jsem zaměřil především na posouzení směrnice 2004/18/ES. Oproti předcházející právní úpravě především zadávací směrnice 2004/18/ES zdůraznila a posílila význam základních...
|
|
|
Vztah advokáta a klienta podle mandátní smlouvy
Dočekal, Petr ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
61 Závěr Vztah advokáta a klienta je tvořen právy a povinnostmi dvou odlišných osob, na jedné straně osoby právně vzdělané, na straně druhé osoby práva neznalé, která je v rámci poskytování právních služeb na advokáta většinou plně odkázána. Právní úprava zakotvující jednotlivá práva a povinnosti a upravující chování členů Komory není dle mého názoru zcela dokonalá a ucelená. Jednak je vždy potřeba nahlédnout do ZA a v úvahu musíme brát i jednotlivou stavovskou úpravu, která je rozdělená do řady usnesení sněmu nebo představenstva Komory. Na druhou stranu je třeba říci, že v právní úpravě týkající se tohoto tématu je zakotveno vše potřebné a že je jejím prostřednictvím určen dostatečný právní základ k tomu, aby vztah mezi advokátem a klientem fungoval správně a podle pravidel tak, jak je právní úpravou stanoveno. Na advokáta je samozřejmě kladeno větší množství nároků, protože je v postavení s klientem dominantním subjektem. Proto je v právní úpravě stanoveno, že pokud své postavení advokát zneužije, měl by být kárně potrestán. Ve své diplomové práci jsem se již vzhledem k přílišné rozsáhlosti nedostal k exkurzu do jiného právního řádu, který jsem měl před napsáním prvních řádků v plánu. Chtěl jsem jednotlivou českou právní úpravu, která se bezprostředně dotýká vztahu mezi advokátem a klientem, porovnat s...
|
|
|
Práva a povinnosti člena společenství vlastníků jednotek
Brinda, Pavol ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
87 5 Závěr Každá problematika, která se alespoň minimálně dotýká bydlení je velmi citlivá a veřejností pozorně sledovaná. Zvlášť vnímaným tématem je vlastnictví bytů a nebytových prostor, včetně práv a povinností z tohoto institutu vyplývajících. Na rozdíl od západní Evropy, kde si do vlastnictví byty kupuje zejména vyšší a střední třída, v České republice ve velké části panelových bytů bydlí lidé s nižšími příjmy, kteří tyto byty získali převodem z vlastnictví bytového družstva nebo levnou privatizací státního a obecního bytového fondu. Tito lidé nemají dostatek finančních prostředků a důsledkem toho je chátrání některých částí bytového fondu. Proto považuji za velmi důležité, aby byla právní úprava jejich práv a povinností nastavena rozumným způsobem. Musí se jednat o kompromis mezi zájmem na co nejmenším omezování vlastnického práva a zájmem na řádném fungování správy domu. Správa domu je v rukách samostatných vlastníků bytů a nebytových prostor. Jejich vzájemné vztahy se utvářejí v rámci zvláštního typu právnické osoby - společenství vlastníků jednotek. Účelem existence této právnické osoby je efektivní správa společných částí domu a popřípadě pozemku. Zákonodárce konečně odstranil existující nejasnosti o povaze různých sdružení, spolků, kondominií, apod., které vlastníci bytů a nebytových prostor za...
|
|
| |
host ::
RSS.