|
|
Pojem vážné újmy v uprchlickém právu
Kopecká, Helena ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Tato diplomová práce s tématem ,,Pojem vážné újmy v uprchlickém právu" měla tři základní cíle. Prvním z nich bylo analyzovat jednotlivé pojmy, které spadají pod vážnou újmu. Druhým cílem této diplomové práce bylo provést komparaci pojmu vážné újmy podle kvalifikační směrnice se zákonem o azylu. Prostřednictvím výkladu jednotlivých pojmů u vážné újmy a komparace kvalifikační směrnice se zákonem o azylu jsem následně zodpověděla otázku ,,kdo je chráněn ustanovením článku 15 kvalifikační směrnice a §14a odst.2 zákona o azylu," jež byla třetím základním cílem této diplomové práce a zároveň její výzkumnou otázkou. Diplomová práce je členěna do 6 kapitol, dále obsahuje seznam zkratek, úvod, závěr, seznam použité literatury, český a anglický abstrakt, a klíčová slova. Kapitola první pojednává o vývoji pojmu vážné újmy od roku 2001 až do současné verze kvalifikační směrnice z roku 2011, a začlenění tohoto pojmu do českého zákona o azylu. Díky vykreslení historie pojmu vážné újmy v této kapitole vyplynulo, jak nesnadné bylo pro členské státy Evropské unie shodnout se na závěrečném znění pojmů spadajících pod vážnou újmu. Hlavním těžištěm této diplomové práce je pak druhá, třetí, čtvrtá a pátá kapitola, které analyzují jednotlivé pojmy spadající pod vážnou újmu. K analyzování pojmů jsem použila judikaturu...
|
|
|
Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv
Hodysová, Petra ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv Resumé V případě ohrožení lidských práv by měla následovat rychlá reakce autority, která se případem zabývá. Předběžná opatření jsou užitečným nástrojem, jak nenapravitelné újmě na lidských právech zabránit. Cílem diplomové práce je zanalyzovat předběžná opatření uplatňovaná soudními a kvazisoudními orgány zabývajícími se na různých kontinentech lidskoprávními případy. Hlavní důraz je kladen na právní základy, které mezinárodním fórům umožňují ukládání předběžných opatření, zhodnocení, zda jsou uložená předběžná opatření právně závazná, zhodnocení míry, do jaké orgány tento institut využívají a uvést příklady typických situací, kdy jsou předběžná opatření uplatňována. Metodou práce je analýza s komparativními prvky. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pojem předběžných opatření, jejich hlavní charakteristiky a podmínky pro jejich ukládání. Druhá až pátá kapitola se zabývají soudy a kvazisoudními orgány na univerzální úrovni a v Evropě, Africe a obou Amerikách. Druhá kapitola je rozdělena do dvou oddílů, z nichž první se zaměřuje na Mezinárodní soudní dvůr, který sice není primárně orgánem, který by se zabýval lidskoprávními případy, a ani neumožňuje podávání...
|
|
|
Efektivita kontrolních mechanismů smluv o lidských právech
Červenková, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Resumé Současné mezinárodní právo obsahuje několik desítek smluvních instrumentů zakotvujících a upravujících oblast lidských práv. Ta se rozvíjí jak na úrovni univerzální, tedy v rámci OSN, tak v rámci jednotlivých regionů. Aby byla mezinárodní smluvní úprava lidských práv efektivní, musí obsahovat účinné procesní prostředky, které by ochranu lidských práv zajišťovaly, a abstraktní text se tak dostal v konkrétní podobě k jednotlivci. Kvalita mezinárodní smlouvy o lidských právech je tak závislá na kvalitě kontrolního mechanismu a jeho existenci vůbec. Cílem práce je podat charakteristiku a představit fungování jednotlivých mezinárodních smluvních úprav a jejich kontrolních mechanismů, a ty pak na základě předem stanovených kritérií zhodnotit. Práce je rozdělena na několik částí, kdy v úvodní popisuji obecnou teorií stručný úvod do problematiky, stejně jako faktory mající na efektivní smluvní úpravu vliv. V následující části si stanovuji výchozí kritéria, na základě kterých jsou předložené mezinárodní smluvní úpravy hodnoceny. Hlavní část diplomové práce představuje popis a analýzu smluvních systémů ochrany lidských práv prostřednictvím rozboru vybraných mezinárodních smluv o lidských právech. Mezinárodní smluvní ochrana lidských práv se uskutečňuje jednak na úrovni univerzální pod hlavičkou OSN, jednak v...
|
|
|
The legal status of internally displaced persons and refugees in international law
Kurucová, Irena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
KURUCOVÁ, Irena: Právne postavenie vnútorne presídlených osôb a utečencov v medzinárodnom práve. [Rigorózna práca]. Karlova univerzita v Praze. Právnická fakulta; Katedra Medzinárodného práva. Vojny, porušovanie ľudských práv a katastrofy postihujúce značnú časť svetovej populácie spôsobili popri inom, aj vznik kategórie "vnútorných utečencov", resp. "vnútorne presídlených osôb". Sú to osoby, ktoré sa síce nachádzajú vo vlastnej krajine, no uvedené udalosti ich vedú do podmienok, ktoré podobne ako u utečencov, neohrozujú len ich životy, no uvrhujú ich i do materiálnej a psychickej deprivácie a do celkovo neistej budúcnosti. Rastúce čísla v počte presídlencov (od ich prvého sčítania v roku 1982)1 a s nimi súvisiace riziká, viedli k bližšiemu vnímaniu presídleneckého problému a k podniknutí krokov vedúce k jeho dôkladnejšiemu skúmaniu a formálnejšiemu podchyteniu. I preto, súčasné snahy o jednotnú úpravu základných právnych inštitútov a definícií v oblasti vnútorného presídlenia postupne smerujú k univer- zálnemu a právne záväznému poňatiu otázky vnútorného presídlenia. Aj keď úsilie v danej oblasti je v súčasnosti hatené politickou nevôľou, národnými záujmami, a v istých oblastiach i nepripravenosťou pokryť presídlenie vo forme konkrétneho právneho nástroja. Existujúca medzinárodná právna úprava sa...
|
|
|
Odškodňování v mezinárodním právu za zvlášť závažné zločiny
Vermachová, Klára ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem odškodňování obětí za zvlášť závažné zločiny v mezinárodním právu. Nejprve se práce zaměřuje na přehled právních pramenů obsahující úpravu odškodňování obětí v mezinárodním právu. Dále je v práci pojednáno o vymezení pojmu zvlášť závažného zločinu mezinárodního práva, na které navazuje pojednání o subjektech práva na odškodnění, stejně jako o subjektech k tomuto odškodnění povinných. V neposlední řadě práce blíže rozebírá jednotlivé formy reparace. Práce je uzavřena pojednáním o odškodňovacích mechanismech a o konkrétním případě odškodňování obětí rwandské genocidy. Cílem práce je poskytnou přehled norem mezinárodního práva pojednávajících o odškodňování obětí, na základě studovaných pramenů vymezit okruh oprávněných osob a osob povinných odškodnění poskytnout a také demonstrovat problematiku odškodňování na konkrétní situaci, a to na případu rwandské genocidy. Při zpracování zvoleného tématu vycházela autorka především z primárních pramenů, judikátů a poznatků nauky. Pro samotný koncept práce pak byly důležité odborné publikace domácí i zahraniční provenience.
|
|
|
Kolektivní práva dle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Halušková, Gabriela ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kolektivní dimenzi lidských práv. Těžištěm výkladu je analýza judikatury Evropské komise pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva. Práce se soustředí na tři práva chráněná Evropskou úmluvou o lidských právech. Těmito právy jsou svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, upravená v čl. 9 EÚLP a svoboda shromažďovací a sdružovací, zakotvená v čl. 11. Úvodní část práce stručně popisuje vývoj konceptu lidských práv. Více se pak věnuje dvěma zdrojům, které měly velký vliv na spíše individualistickou koncepci lidských práv. Jedná se o reformaci a osvícenství. Popisuje také dokumenty, ve kterých poprvé došlo k zakotvení lidských práv. Těmi jsou americké Prohlášení nezávislosti USA, Virginské Prohlášení práv, Listina práv a francouzská Deklarace práv člověka a občana. Dále se soustředí na přijetí prvních mezinárodněprávních dokumentů obsahujících úpravu lidských práv a na to, zda jsou v těchto úmluvách či deklaracích zakotvena práva kolektivní. Závěr kapitoly předkládá definice kolektivních práv a také protiargumenty, které proti této koncepci zaznívají. Dospívá k tomu, že koncept kolektivních práv není v lidskoprávních dokumentech příliš rozšířen. Ve druhé části práce je pak stručně popsáno přijetí a obsah Evropské úmluvy o lidských právech a základních...
|
|
|
Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kubátová, Tereza ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé - Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva Práce se zabývá problematikou azylu a uprchlictví v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je poukázat na úzké propojení uprchlického práva s ochranou lidských práv. Text práce je členěn do sedmi kapitol. Po úvodním rozlišení pojmů azyl a uprchlictví je představena definice uprchlíka obsažená v klíčovém instrumentu mezinárodního uprchlického práva - v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Práce se definici uprchlíka věnuje skrze její inkluzivní, cesační a exkluzivní klauzuli. Následně je popsána zásada non-refoulement, vyjádřená v článku 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, která zakazuje státům vyhostit a navrátit uprchlíka do země, kde by jeho život nebo osobní svoboda byla ohrožena. Další výklad se zaměřuje na Úmluvu o ochraně lidských práv a její kontrolní mechanismus v podobě Evropského soudu pro lidská práva. V této části je rozebrána procedurální stránka vyřizování stížností na porušení úmluvy. Jádrem práce je její šestá kapitola, která je rozdělena na dílčí podkapitoly podle relevantních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv. Jsou zde představena pro problematiku azylu a uprchlictví významná rozhodnutí...
|
|
|
Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Svobodová, Tereza ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Evropský kontinent byl po staletí sužován náboženskými konflikty. Zatímco dříve se jednalo především o spory mezi katolickou a protestantskou církví, v současné době se stává jádrem konfliktů migrace osob do evropských zemí. A je to právě migrace, která s sebou do již fungující tradiční evropské společnosti přináší výrazné náboženské a kulturní odlišnosti. Jedním z konfliktů, který je aktuálně velmi diskutovaným tématem na evropské půdě, je i přítomnost náboženských symbolů ve veřejném prostoru. Zde se střetává náboženství nově příchozí, jež je symbolizováno muslimským šátkem, s náboženstvím tradičním, které je vyznáváno majoritou, a jež je ve veřejném prostoru zastoupeno symbolem křesťanského kříže. Spor však nevzniká jen mezi jednotlivými náboženstvími, ale rovněž mezi náboženstvími a principem sekularismu. Cílem mé diplomové práce je analyzovat problematiku náboženských symbolů ve veřejném prostoru nejen z pohledu náboženské svobody, ale také z hlediska rovnosti a diskriminace, ochrany menšin, práva na vzdělání a rovnosti pohlaví, neboť se jedná o problematiku, kterou je nutné posuzovat v celé její šíři. V práci bude dále posuzována otázka, zdali je možné a za jakých podmínek lze omezit demonstrování náboženských symbolů ve veřejném prostoru a v této souvislosti se budu rovněž zabývat tzv....
|
|
|
Vyhoštění v mezinárodním právu
Kolaříková, Gabriela ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Vyhoštění v mezinárodním právu - Abstrakt Cílem mé diplomové práce je analyzovat úpravu vyhoštění v mezinárodním právu veřejném a srovnání této úpravy s návrhy článků Komise OSN pro mezinárodní právo, která toto téma zpracovává již několik let. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda současné mezinárodní právo poskytuje dostatečnou ochranu práv cizinců nebo zda upřednostňuje právo státu vyhostit cizince a porovnat dnešní situaci s prací Komise OSN pro mezinárodní právo, které by mohla vyústit v novou mezinárodní úpravu. Práce se skládá z osmi kapitol, které se zabývají různými aspekty vyhoštění. Každá kapitola obsahuje dílčí závěr. První kapitola je úvodní a popisuje výzkumnou otázku a vysvětluje obsah následujících kapitol. Druhá kapitola definuje použitou metodiku a analýzu použité literatury. Třetí kapitola je rozdělena do pěti částí. První dvě části popisují právo státu vyhostit cizince a jeho vývoj. Třetí část se věnuje limitům práva státu vyhostit cizince, zejména popisuje lidská práva, do kterých může být vyhoštěním zasaženo. Čtvrtá část je zaměřena na vymezení cílové zemi vyhoštění a pátá část se zaměřuje na vymezení pojmu cizinec. Čtvrtá kapitola vymezuje základní pojmy používané v předkládané diplomové práci a obecně v migračním právu. Pátá kapitola se zaměřuje na hromadné vyhoštění a tato...
|
|
|
Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu
Kalenská, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
SHRNUTÍ Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu Diplomová práce porovnává tři metody, které byly dosud použity k vytvoření nových lidských práv v mezinárodním právu. První kapitola formuluje teorii vzniku nových lidských práv v mezinárodním právu. Teorie vzniku říká, že všechna nová lidská práva vznikla jednou ze tří metod: přijetím mezinárodní smlouvy, výkladem mezinárodní smlouvy nebo přijetím deklarace. Druhá kapitola uvádí definice pojmu lidská práva a vymezuje pojem nových lidských práv jako takových práv, která nebyla výslovně uvedena v Mezinárodní listině lidských práv. Dělení lidských práv do generací práv je odmítnuto. Třetí kapitola shrnuje prameny mezinárodního práva lidských práv, kterými jsou mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčej a obecné zásady právní. Dále třetí kapitola ukazuje významnost kogentních norem a soft law dokumentů pro právo lidských práv. Čtvrtá kapitola se zabývá první metodou vzniku nových lidských práv, tj. přijetí mezinárodní smlouvy. Tato metoda je představena na Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a právu žít v rámci společenství. Formulace a přijetí této úmluvy bylo doprovázeno ujišťováním, že nejsou vytvářena žádná nová lidská práva a žádné normy v této úmluvě obsažené nebudou použity na jiné skupiny osob. Pátá kapitola se zaměřuje na...
|
host ::
RSS.