|
|
Právní důsledky ztráty území pro stát a jeho obyvatelstvo
Marková, Dominika ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tématem této diplomové práce je: Právní důsledky ztráty území pro stát a jeho obyvatelstvo. Práce se přitom zaměřuje na ztrátu území toliko ze specifického důvodu, a to pro jeho zaplavení v důsledku zvyšující se hladiny moře. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je pozornost věnována změnám klimatu a jeho příčinám, neboť tyto jsou důvodem onoho zvyšování hladiny moří. Dále je rozebrán stát jako subjekt mezinárodního práva a náležitosti státnosti. Třetí část se pak soustředí na ztrátu území a jeho důsledkům na státnost subjektu. Poslední část se zaměřuje na obyvatele daného státu a rozebírá právní důsledky zániku státu na jejich postavení. Cílem práce je zjistit nakolik jsou relevantní náležitosti státnosti prvně definované v Montevidejské úmluvě z roku 1933 a zda je tedy z právního hlediska nezbytné disponovat státním územím (tj. jednou z náležitostí státnosti) pro další existenci státu. Pokud by bylo území pro stát nezbytné, tak pak uvést možnosti, jak by stát mohl nové území získat. V práci byla zároveň zkoumána otázka odpovědnosti znečišťovatelů za důsledky změn klimatu. Konkrétně zda je možné označit konkrétního viníka zaplavování ostrovních států a případně, zda je možno v této situaci uplatnit "tzv. polluter pays principle". V části věnované občanům dotčeného státu...
|
|
|
Povaha a rozsah principu non-refoulement
Cenklová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o stěžejním principu mezinárodního uprchlického práva, jímž je princip non-refoulement. Prostřednictvím tohoto principu jsou oprávněné osoby chráněny před navrácením do země jejich původu, kde jim hrozí nebezpečí vyjmenované v jednotlivých dokumentech. Účelem této práce je vymezení a analýza povahy, rozsahu a obsahu tohoto principu v jednotlivých mezinárodních a regionálních dokumentech a jejich následné porovnání. Vlastní text práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručné vymezení dokumentů, v nichž je princip non-refoulement zakotven. V druhé kapitole se věnuji rozsahu principu. V rámci této kapitoly řeším otázku osobního a územního rozsahu. Ve třetí kapitole se zabývám povahou principu v jednotlivých dokumentech a rovněž existencí a výkladem výjimek z toho principu. V této kapitole se věnuji především analýze Úmluvy o právním postavení uprchlíků vzhledem k tomu, že právě tato výjimky zakotvuje. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na detailnější rozbor povahy, rozsahu a obsahu principu v jednotlivých dokumentech. Zkoumám zde, jaké části principu jsou v těchto dokumentech shodné či podobné a které se naopak liší. V páté kapitole je rozebrána problematika kontrolovatelnosti dodržování principu non-refoulement. Uvádím zde...
|
|
|
Mezinárodní ochrana práv dítěte
Krupa, Matěj ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza a popis historického vývoje a aktuálního stavu ochrany práv dětí v rámci mezinárodního práva. Text se předně zabývá úvodem do problematiky postavení dětí ve společnosti a nutnosti jejich zvýšené ochrany - přes komplexní mezinárodněprávní regulaci se jedná o stále aktuální téma, když úroveň dodržování takových závazků se v jednotlivých státech výrazně liší. Hlavní text diplomové práce sestává ze tří hlavních tematických bloků. První sestává z exkurzu do historie mezinárodní úpravy ochrany práv dětí, když nastiňuje vývoj jejich postavení reflektovaný jednotlivými nástroji mezinárodního práva. Je popsán postupný posun od společensky takřka neviditelné skupiny, které nebyla garantována žádná zvláštní práva, přes zabezpečení jejich obecných práv univerzálními instrumenty ochrany lidských práv až po dosavadní vrchol mezinárodní snahy o ochranu práv dětí, kterým je komplexní Úmluva o právech dítěte. Druhý tematický blok se potom věnuje právě Úmluvě o právech dítěte. Této mezinárodní smlouvě je, vzhledem k její důležitosti, věnován podstatný prostor, kde se tato práce zabývá jejím významem, historií, mechanismy implementace, vztahem České republiky k Úmluvě, Výborem OSN pro práva dítěte a hlavně popisem a analýzou jejích ustanovení. Zvláštní pozornost je potom věnována jejím...
|
|
|
Použití bezpilotních bojových systémů v mezinárodním právu
Halajová, Ludmila ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Bezpilotní bojové systémy (UCAS) představují novou technologii, prostřednictvím které státy reagují na zvyšující se počet bezpečnostních hrozeb pocházejících zejména od nestátních aktérů. Tato diplomová práce se soustředí na aktuálně nejrozšířenější způsob použití UCAS v kontextu boje proti současným bezpečnostním hrozbám, a to na provádění operací cíleného zabíjení. Práce si klade za cíl identifikovat podmínky provádění operací cíleného zabíjení prostřednictvím UCAS napříč normami mezinárodního práva upravujícími použití síly mezi státy, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a určit, zda vůbec, případně za jakých okolností, tato praktika příslušné podmínky splňuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje klíčové pojmy a vyjasňuje terminologii vztahující se k UCAS. Zároveň také nabízí základní přehled jejich technických specifikací a možností využití a identifikuje státy, které touto technologií disponují. Následující tři kapitoly tvoří analytické jádro práce a rozebírají podmínky použití UCAS z pohledu tří systémů mezinárodního práva. Druhá kapitola rozebírá použití UCAS z hladiska zákazu použití síly mezi státy a určuje tři případy, kdy jejich použití tento zákaz neporuší. Třetí kapitola se soustředí na používání UCAS při provádění...
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Pojem vážné újmy v uprchlickém právu
Kopecká, Helena ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Tato diplomová práce s tématem ,,Pojem vážné újmy v uprchlickém právu" měla tři základní cíle. Prvním z nich bylo analyzovat jednotlivé pojmy, které spadají pod vážnou újmu. Druhým cílem této diplomové práce bylo provést komparaci pojmu vážné újmy podle kvalifikační směrnice se zákonem o azylu. Prostřednictvím výkladu jednotlivých pojmů u vážné újmy a komparace kvalifikační směrnice se zákonem o azylu jsem následně zodpověděla otázku ,,kdo je chráněn ustanovením článku 15 kvalifikační směrnice a §14a odst.2 zákona o azylu," jež byla třetím základním cílem této diplomové práce a zároveň její výzkumnou otázkou. Diplomová práce je členěna do 6 kapitol, dále obsahuje seznam zkratek, úvod, závěr, seznam použité literatury, český a anglický abstrakt, a klíčová slova. Kapitola první pojednává o vývoji pojmu vážné újmy od roku 2001 až do současné verze kvalifikační směrnice z roku 2011, a začlenění tohoto pojmu do českého zákona o azylu. Díky vykreslení historie pojmu vážné újmy v této kapitole vyplynulo, jak nesnadné bylo pro členské státy Evropské unie shodnout se na závěrečném znění pojmů spadajících pod vážnou újmu. Hlavním těžištěm této diplomové práce je pak druhá, třetí, čtvrtá a pátá kapitola, které analyzují jednotlivé pojmy spadající pod vážnou újmu. K analyzování pojmů jsem použila judikaturu...
|
|
|
Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv
Hodysová, Petra ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv Resumé V případě ohrožení lidských práv by měla následovat rychlá reakce autority, která se případem zabývá. Předběžná opatření jsou užitečným nástrojem, jak nenapravitelné újmě na lidských právech zabránit. Cílem diplomové práce je zanalyzovat předběžná opatření uplatňovaná soudními a kvazisoudními orgány zabývajícími se na různých kontinentech lidskoprávními případy. Hlavní důraz je kladen na právní základy, které mezinárodním fórům umožňují ukládání předběžných opatření, zhodnocení, zda jsou uložená předběžná opatření právně závazná, zhodnocení míry, do jaké orgány tento institut využívají a uvést příklady typických situací, kdy jsou předběžná opatření uplatňována. Metodou práce je analýza s komparativními prvky. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pojem předběžných opatření, jejich hlavní charakteristiky a podmínky pro jejich ukládání. Druhá až pátá kapitola se zabývají soudy a kvazisoudními orgány na univerzální úrovni a v Evropě, Africe a obou Amerikách. Druhá kapitola je rozdělena do dvou oddílů, z nichž první se zaměřuje na Mezinárodní soudní dvůr, který sice není primárně orgánem, který by se zabýval lidskoprávními případy, a ani neumožňuje podávání...
|
|
|
Efektivita kontrolních mechanismů smluv o lidských právech
Červenková, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Resumé Současné mezinárodní právo obsahuje několik desítek smluvních instrumentů zakotvujících a upravujících oblast lidských práv. Ta se rozvíjí jak na úrovni univerzální, tedy v rámci OSN, tak v rámci jednotlivých regionů. Aby byla mezinárodní smluvní úprava lidských práv efektivní, musí obsahovat účinné procesní prostředky, které by ochranu lidských práv zajišťovaly, a abstraktní text se tak dostal v konkrétní podobě k jednotlivci. Kvalita mezinárodní smlouvy o lidských právech je tak závislá na kvalitě kontrolního mechanismu a jeho existenci vůbec. Cílem práce je podat charakteristiku a představit fungování jednotlivých mezinárodních smluvních úprav a jejich kontrolních mechanismů, a ty pak na základě předem stanovených kritérií zhodnotit. Práce je rozdělena na několik částí, kdy v úvodní popisuji obecnou teorií stručný úvod do problematiky, stejně jako faktory mající na efektivní smluvní úpravu vliv. V následující části si stanovuji výchozí kritéria, na základě kterých jsou předložené mezinárodní smluvní úpravy hodnoceny. Hlavní část diplomové práce představuje popis a analýzu smluvních systémů ochrany lidských práv prostřednictvím rozboru vybraných mezinárodních smluv o lidských právech. Mezinárodní smluvní ochrana lidských práv se uskutečňuje jednak na úrovni univerzální pod hlavičkou OSN, jednak v...
|
|
|
The legal status of internally displaced persons and refugees in international law
Kurucová, Irena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
KURUCOVÁ, Irena: Právne postavenie vnútorne presídlených osôb a utečencov v medzinárodnom práve. [Rigorózna práca]. Karlova univerzita v Praze. Právnická fakulta; Katedra Medzinárodného práva. Vojny, porušovanie ľudských práv a katastrofy postihujúce značnú časť svetovej populácie spôsobili popri inom, aj vznik kategórie "vnútorných utečencov", resp. "vnútorne presídlených osôb". Sú to osoby, ktoré sa síce nachádzajú vo vlastnej krajine, no uvedené udalosti ich vedú do podmienok, ktoré podobne ako u utečencov, neohrozujú len ich životy, no uvrhujú ich i do materiálnej a psychickej deprivácie a do celkovo neistej budúcnosti. Rastúce čísla v počte presídlencov (od ich prvého sčítania v roku 1982)1 a s nimi súvisiace riziká, viedli k bližšiemu vnímaniu presídleneckého problému a k podniknutí krokov vedúce k jeho dôkladnejšiemu skúmaniu a formálnejšiemu podchyteniu. I preto, súčasné snahy o jednotnú úpravu základných právnych inštitútov a definícií v oblasti vnútorného presídlenia postupne smerujú k univer- zálnemu a právne záväznému poňatiu otázky vnútorného presídlenia. Aj keď úsilie v danej oblasti je v súčasnosti hatené politickou nevôľou, národnými záujmami, a v istých oblastiach i nepripravenosťou pokryť presídlenie vo forme konkrétneho právneho nástroja. Existujúca medzinárodná právna úprava sa...
|
|
|
Odškodňování v mezinárodním právu za zvlášť závažné zločiny
Vermachová, Klára ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem odškodňování obětí za zvlášť závažné zločiny v mezinárodním právu. Nejprve se práce zaměřuje na přehled právních pramenů obsahující úpravu odškodňování obětí v mezinárodním právu. Dále je v práci pojednáno o vymezení pojmu zvlášť závažného zločinu mezinárodního práva, na které navazuje pojednání o subjektech práva na odškodnění, stejně jako o subjektech k tomuto odškodnění povinných. V neposlední řadě práce blíže rozebírá jednotlivé formy reparace. Práce je uzavřena pojednáním o odškodňovacích mechanismech a o konkrétním případě odškodňování obětí rwandské genocidy. Cílem práce je poskytnou přehled norem mezinárodního práva pojednávajících o odškodňování obětí, na základě studovaných pramenů vymezit okruh oprávněných osob a osob povinných odškodnění poskytnout a také demonstrovat problematiku odškodňování na konkrétní situaci, a to na případu rwandské genocidy. Při zpracování zvoleného tématu vycházela autorka především z primárních pramenů, judikátů a poznatků nauky. Pro samotný koncept práce pak byly důležité odborné publikace domácí i zahraniční provenience.
|
host ::
RSS.