Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Lipovský, Milan (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Ditrichová, Petra (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
Použití bezpilotních bojových systémů v mezinárodním právu
Halajová, Ludmila ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Bezpilotní bojové systémy (UCAS) představují novou technologii, prostřednictvím které státy reagují na zvyšující se počet bezpečnostních hrozeb pocházejících zejména od nestátních aktérů. Tato diplomová práce se soustředí na aktuálně nejrozšířenější způsob použití UCAS v kontextu boje proti současným bezpečnostním hrozbám, a to na provádění operací cíleného zabíjení. Práce si klade za cíl identifikovat podmínky provádění operací cíleného zabíjení prostřednictvím UCAS napříč normami mezinárodního práva upravujícími použití síly mezi státy, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a určit, zda vůbec, případně za jakých okolností, tato praktika příslušné podmínky splňuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje klíčové pojmy a vyjasňuje terminologii vztahující se k UCAS. Zároveň také nabízí základní přehled jejich technických specifikací a možností využití a identifikuje státy, které touto technologií disponují. Následující tři kapitoly tvoří analytické jádro práce a rozebírají podmínky použití UCAS z pohledu tří systémů mezinárodního práva. Druhá kapitola rozebírá použití UCAS z hladiska zákazu použití síly mezi státy a určuje tři případy, kdy jejich použití tento zákaz neporuší. Třetí kapitola se soustředí na používání UCAS při provádění...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.