|
|
Regulační B lymfocyty a mechanismy jejich působeni
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Regulační B lymfocyty (Bregs) představují malou populaci B lymfocytů, která se podílí na imunomodulaci a supresi imunitních odpovědí. Tyto buňky regulují imunitní reakce různými mechanismy, ale základním mechanismem jejich působení je produkce protizánětlivého cytokinu interleukinu 10. Působení Bregs bylo popsáno u různých modelů zánětlivých reakcí autoimunitních onemocnění, transplantační a protinádorové imunity. Při autoimunitních onemocněních Bregs působí jako důležité regulační elementy imunitních odpovědí vedoucích k ústupu, případně úplnému potlačení patologických reakcí. Významný terapeutický potenciál by Bregs mohly mít v transplantační imunologii, kde se uplatňují v potlačování rejekce alotransplantátu. Kvůli svému imunosupresivnímu vlivu však mohou Bregs narušovat imunitní dohled a vést k oslabení protinádorové imunity. Předložená práce má za cíl souhrnně pojednat o Bregs, zejména se zaměřením na mechanismy jejich působení v regulaci imunitních odpovědí. Působení Bregs je popsáno u modelů autoimunitních onemocnění, transplantační imunologie a nádorového bujení. Znalosti o působení Bregs mohou mít zásadní význam pro jejich využití v klinické praxi.
|
|
|
Role cytokinů ve vývoji a diferenciaci regulačních T buněk
Procházková, Jana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Vývoj a funkce pomocných T (Th) lymfocytů a regulačních T buněk (Treg) je plastický proces regulovaný pomocí cytokinů. Proto jsme se v tomto projektu nejprve zaměřili na sledování vlivu různých cytokinů na vývoj indukovaných (i) Tregs. Bylo prokázáno, ze iTregs se vyvýjejí z CD4+ CD25- T buněk po stimulaci alloantigenem a v přítomnosti transformujícího růstového faktoru β (TGF-β). Vývoj a proliferaci takto indukovaných Tregs je možno potlačit pomocí interleukinu (IL)-4 and IL-12. Výsledky také ukázaly, že IL-4 má zcela rozdílný vliv na udržení fenotypu přirozeně se vyskytujících (n)Treg a iTreg. Další populací s imunoregulačními vlastnostmi jsou mezenchymální kmenové buňky (MSC), které mohou za určitých podmínek produkovat TGF-β a IL-6 a tak se výrazně podílet na indukci Treg a Th subpopulací. Podle aktuální produkce TGF-β či IL-6 tak MSC mohou kvalitativně regulavat poměr mezi Treg a Th17 buňkami. Protizánětlivé Treg a prozánětlivé Th17 buňky se vyvýjejí po stimulaci za přítomnosti TGF-β, resp. v přítomnosti TGF-β a IL-6. V další části této studie jsme se zaměřili na studování role IL-12 při vývoji Treg a Th17 buněk. Bylo ukázáno, že diferenciace Treg a Th17 buněk byla v přítomnosti IL-12 potlačena, stejně jako TGF-β-indukovaná exprese transkripčního faktoru Foxp3 a TGF-β/IL-6- indukovaná exprese...
|
|
|
Pre-clinical model of acute promyelocytic leukemia:/study of the anti-leukemic effect induced by ATRA and DNA vaccination
Pokorná, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stöckbauer, Petr (oponent) ; Degos, Laurent (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE 2012 POKORNÁ Abstrakt Pro naše studie jsme využili dobře charakterizovaný transgenní myší model akutní promyelocytární leukémie (APL), který odráží lidskou APL ve svých biologických vlastnostech stejně jako v odpovědi na léčbu pomocí konvenční terapie. Hlavním úkolem této studie bylo charakterizovat anti-leukemický účinek kombinované terapie a najít molekulární znaky, které by umožnily předpověď klinického výsledku. Zavedli jsme metodu monitorování minimální residuální choroby založenou na vysoké citlivosti detekce PML-RAR transkriptů pomocí polymerázové řetězové reakce. Ukázali jsme, že tato metoda umožňuje u myší stejně jako u pacientů diagnózu, sledování vývoje a prognózy nemoci. Tuto metodu jsme též využili při hledání PML-RARpositivních buněk v různých tkáních a orgánech pocházejících z dlouhodobě přežívajících myší získaných imunoterapií. U většiny vzorků byl podle očekávání signál negativnícož potvrdilo úspěšnost kombinované terapie. U pěti z patnácti myší jsme však pozorovali positivní signál na onkogen, což prokázalo, že extramedulární ložiska PML-RARpositivních buněk, jako je například mozek/CNS, mohou v organismu přetrvávat a být příčinou relapsů. Dále jsme se zaměřili na charakterizaci imunitní odpovědi vyvolané imunoterapií. Při studiu humorální odpovědi jsme sledovali...
|
|
|
Clinical significance of cytokine gene polymorphism
Kolesár, Libor ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Doktorský studijní program v biomedicíně Studijní obor: Imunologie Mgr. Libor Kolesár Klinický význam polymorfismu cytokinových genů Clinical significance of cytokine gene polymorphism Disertační práce Vedoucí závěrečné práce/Školitel: Prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc Praha 2012 Abstrakt Lidský genom je plný různých sekvenčních variant. Liší se hlavně velikostí ale také svým vlivem na fenotyp. Nejmenší jednotkou genetického polymorfismu je tzv. jednonukleotidový polymorfismus (SNP z angl. single nucleotide polymorphism). SNP jsou tvořeny záměnami jednotlivých bazí mezi dvěmi alelami a mohou ovlivnit genovou expresi. Genetické polymorfismy jsme studovali ve třech oblastech: (1) jako marker rizikových pacientů po orgánové transplantaci, (2) diagnostický marker u pacientů s interticiálními plicními chorobami nebo (3) s myomy. Dospěli jsme k následujícím závěrům. Etnikum nebo národnost hrají svou roli v distribuci genetických polymorfismů. Toto musíme brát do úvahy, když se snažíme porovnat s naší populací výsledky z jiných populací. Naše první klinická studie s asociací genů dospěla k nálezu, že dokonce genový polymorfismus cytokinu IL-18 může přispět k opoždění nástupu funkce štěpu po transplantaci ledviny a podporuje roli tohoto prozánětlivého...
|
|
|
Chemokiny epiteliálních buněk u bronchiálního astmatu
Volfová, Dominika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Astma je alergické onemocnění vyvolané nežádoucími reakcemi na neškodné antigeny (alergeny) a je charakterizované přísunem eozinofilů, Th2-lymfocytů, mastocytů a neutrofilů do místa zánětu tkáně, tedy do plic. Tato akumulace leukocytů je zprostředkována generací chemotaktických cytokinů - chemokinů. Chemokiny jsou nízkomolekulární proteiny, plnící své funkce pomocí vazby na specifické receptory na buněčném povrchu. Vazba chemokinů s jejich receptory je velmi promiskuitní a následná aktivace efektorových buněk je velmi různorodá, což může často komplikovat výzkum v této oblasti. Nicméně chemokiny a jejich receptory jsou důležitými potenciálními terapeutickými cíly v alergických onemocněních, včetně astmatu, především kvůli své ústřední roli v buněčné aktivaci a zánětu. Chemokiny jsou sekretovány jak buňkami imunitního systému, tak i buňkami různých tkání organismu. V poslední době se obrací pozornost na roli epiteliálních buněk v patogenezi astmatu. Bronchiální epiteliální buňky stimulované antigeny produkují obranné molekuly a cytokiny, pomocí nichž amplifikují zánětlivé procesy a regulují činnost efektorových buněk. Porucha těchto cytokinových regulací může vést k rozvoji různých plicních onemocnění včetně astmatu. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o jednotlivých chemokinech...
|
|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
|
Mesenchymalní kmenové buňky a možnost jejich transdiferenciace v buňky produkující inzulín
Dostálová, Veronika ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Čečrdlová, Eva (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) byly prokázany téměř ve všech tkáních organismu. Jejich hlavním zdrojem je kostní dřeň a tuková tkáň. Jsou to multipotentní buňky schopné diferenciace v různé buněčné typy. Mají schopnost migrovat do poškozených tkání. Jejich další významnou vlastností je schopnost specifického tlumení imunity. V organismu slouží jako prekurzory specializovaných buněčných typů a zároveň se podílejí na vytváření specifického tkáňového mikroprostředí. Jejich vlastnosti představují velký potenciál v širokém spektru klinických terapií. Jednou z možností jejich využití je terapie onemocnění diabetes mellitus prvního typu, které je způsobeno destrukcí populace -buněk produkujících inzulín. MSCs byly v experimentálních studiích diferencovány in vitro a in vivo na buňky produkující inzulín a využity k léčbě diabetu. Produkce inzulínu těmito buňkami však zatím nebyla dostatečná, aby nahradila exogenní podávání inzulínu. Tato možná oblast terapie proto vyžaduje další výzkum.
|
|
|
Interaction between NKT and myeloid derived suppressor cells and antitumour immunity
Straňavová, Lucia ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Myeloidné supresorické bunky (MDSCs) predstavujú heterogénnu populáciu buniek, ktorá hrá dôležitú úlohu v potlačení protinádorových imunitných odpovedí. NK T-lymfocyty (NKT) predstavujú ďalšiu heterogénnu bunkovú populáciu, ktorá má rozhodujúcu úlohu v regulácii imunitných odpovedí. Ukazuje sa, že MDSCs a NKT bunky môžu, podobne ako ďalšie populácie imunoregulačných buniek, spolu vzájomne interagovať a ovplyvňovať svoje funkcie. Tieto interakcie predstavujú významný regulačný faktor, ktorý môže prispievať k aktivácii ako aj k potlačeniu protinádorovej imunity. Prostredníctvom interakcií s NKT bunkami typu I by bolo možné diferencovať tieto imunosupresívne MDSCs na imunogénne APC, ktoré by mohli predstavovať základ pre imunoterapeutické vakcíny. Všetky interakcie medzi NKT a MDSCs ale nemajú pozitívny imunoregulačný efekt. Interakcie medzi MDSCs a CD4+ NKT bunkami II. typu majú imunosupresívny charakter a môžu následne potlačiť aktivitu cytotoxických T- lymfocytov (CTL). Na niektorých nádorových modeloch bolo zistené, že imunosupresívny charakter môžu mať aj interakcie medzi MDSCs a NKT bunkami typu I. Ten sa však dal zmierniť použitím kyseliny all-trans-retinolovej (ATRA), ktorá indukuje diferenciáciu MDSCs.
|
|
|
Cytokiny v efektorové funkci regulačních T lymfocytů
Zadražil, Zdeněk ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) jsou důležitou regulační částí IS (IS). Jejich působením nedochází k nadměrné aktivaci Tef nebo napadání vlastních tkání organismu autoreaktivními buňkami. Treg se vyznačují expresí CD4, transkripčního faktoru Fork box protein 3 (FoxP3) a vysokou expresí CD25. Existují dvě základní populace, a to přirozené Treg (nTreg) vyvíjející se v thymu a indukované (iTreg), které jsou indukovány z naivních CD4+ T lymfocytů, ze kterých také vznikají pomocné T lymfocyty. Přes probíhající intenzivní výzkum regulačních buněk stále není jasné, jakými mechanismy působí. Při prvotních in vitro pokusech bylo ukázáno, že hlavní roli hrají mechanismy, které působí přímým kontaktem mezi regulačními a efektorovými lymfocyty. Ovšem při in vivo experimentech se hlavním účinným mechanismem regulačních buněk ukázaly sekretované rozpustné cytokiny, jako interleukin (IL)-10, IL-35 nebo transformující růstový faktor beta (TGF-β). Od prvotních pokusů bylo objeveno několik dalších mechanismů, které se zdají být důležité vždy jen v určitých situacích nebo při použití specifických buněk či experimentálních modelů. Důvody rozporů mezi in vivo a in vitro výsledky nejsou stále známy. Vzhledem k až doposud objevenému množství různých mechanismů působení Treg je pravděpodobné, že neexistuje určitý hlavní...
|
|
|
Cílené diferenciace limbálních a mesenchymálních kmenových buněk a jejich terapeutické využití
Kuthanová, Hana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Výzkum kmenových buněk se pomalu přesunuje z experimentální do preklinické a klinické roviny. V centru zájmu jsou díky svému potenciálu léčit celou řadu závažných poranění nebo geneticky podmíněných onemocnění. Klinická aplikace těchto buněk však musí být podmíněna základním výzkumem jejich vlastností a diferenciačního potenciálu. Dospělé kmenové buňky jsou v organismu v minoritních populacích v unikátních nikách. Ve srovnání s embryonálními a indukovanými pluripotentními buňkami mají dospělé kmenové buňky nižší diferenciační potenciál, ale také nižší sklon k tvorbě teratomů. Podrobněji je zde popsáno terapeutické využití diferenciačního a transdiferenciačního potenciálu limbálních a mezenchymálních kmenových buněk se zaměřením na léčbu poškozeného povrchu oka. Limbální kmenové buňky jsou u většiny organismů jediným zdrojem kmenových buněk pro obnovu rohovkového epitelu. Deficience těchto kmenových buněk vede k vážným poruchám zraku až k slepotě. V současné době je pro pacienty s totálním deficitem těchto kmenových buněk jediným východiskem transplantace alogenních limbálních kmenových buněk nebo limbu. V klinických studiích byly úspěšně transplantovány autologní limbální kmenové buňky. Mezenchymální kmenové buňky z kostní dřeně nebo adipozní tkáně jsou nadějnou alternativou jako buněčný zdroj pro...
|
host ::
RSS.