|
| |
|
|
Kulturní aktivity v městě Domažlice
Macháčková, Tereza ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá kulturními aktivitami obyvatel města Domažlice v letech 1880 - 1899 očima týdenníku Posel od Čerchova. Jejím úkolem je předvést jednotlivé kulturní počiny tak, jak byly prezentovány v tehdejších novinách. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola stručně pojednává o tom, co je to kultura a jaké projevy se nejčastěji vážou na 19. století, respektive na jeho druhou polovinu. Další část představuje dějiny Domažlic v tom samém století, abychom si dokázali vytvořit alespoň minimální představu o rozvoji a podobě města. Součástí je popis politického a hospodářského stavu ve městě ve vymezených letech, včetně přehledu institucí, které se v Domažlicích v té době nacházely. Poslední část ukazuje kulturní aktivity obyvatel obce tak, jak byly prezentovány v nejstarších místních novinách. Zde se objevuje odpověď na otázku, jak lidé v Domažlicích žili a čemu se věnovaly, nebo lépe řečeno, jaké měli kulturní vyžití? Tak jsme se dozvěděli, že mezi nejčastější počiny patřilo zakládání spolků, skrze něž se lidé mohli účastnit různých veřejných nebo soukromých společenských akcí: koncertů, výletů, přednášek, debat a dalších. Především, že jim členství v nich přinášelo různé výhody a že jim zároveň umožňovalo určitou realizaci a sebeidentifikaci. Mimo to jsme se také seznámili s velkou...
|
|
|
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky (1897-1948)
Říha, Daniel ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Otázky základního školství v odrazu školních kronik ZŠ U Santošky 1 (1867-1939) Abstrakt Bakalářská práce má za cíl postihnout vývoj obecného školství v letech 1867 - 1939 v kontextu ZŠ U Santošky 1, jejíž historie výklad doplňuje. První kapitola popisuje tereziánské školství společně s vývojem školství na Smíchově až do roku 1897, kdy vzniká IV. obecná škola pro chlapce a dívky na Smíchově (dnešní ZŠ U Santošky 1). Další část se věnuje charakteristice obecného školství a změnám, které přinášelo. Třetí kapitola se zaměřuje na změny a vývoj ve školství od vzniku samostatného Československa do vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Klíčová slova: 1867 - 1939, obecné, školství, škola, žák, učitel, vzdělání, výchova, výuka, Smíchov, Rakousko-Uhersko, Československo
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pád české učitelské elity 1945 - 1955
Císařová, Pavlína ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Bílková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje dějinám českého učitelstva a primárně se zaměřuje na středoškolské profesory. Smyslem je vyjít ze základního toku dějin, které tradičně rytmizují politické proměny. Téma se tak zaměřuje k hlubšímu pochopení transformace českého školství, proměnu a vývoj jednoho mnohovrstevnatého profesního stavu či nakonec i proměnu celé české společnosti v polovině 20. století. Období 1945 - 1955 je poznamenáno změnami politickými, hospodářskými a ekonomickými. Hlavně to jsou však roky velkých změn ve školství, na něž se práce zaměřuje z pohledu dějin učitelstva s ohledem na školské zákony. Podrobněji se věnuje konkrétním případům na gymnáziích, na nichž poukazuje na odlišný vývoj ve vnitrozemí a v pohraničí. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku, která je doposud zpracována jako celek pouze v ideologicky zaměřených publikacích. KLÍČOVÁ SLOVA pád, elita, středoškolští profesoři, školské reformy, školské zákony, dějiny učitelstva
|
|
|
Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám
Dvořák, Jakub ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, nesoucí název "Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám", popisuje a analyzuje sociální poměry Vítkovic na Ostravsku ve 20. letech 20. století. Zaměřuje se na dvě klíčová témata, která utvářela dobové sociální klima ve Vítkovicích, a to národnostní poměry a bytovou otázku, či lépe bytovou politiku. Dynamika společnosti byla determinována Vítkovickými železárnami, které měly na její chod značný vliv. Pozice vítkovického podniku byla velice vlivná vzhledem k jeho provázanosti se samotným městem. Proto ve výzkumném poli této práce podnik zaujímá důležité místo ve vztahu jak k národnostní otázce, tak k bytové péči. Zatímco národnostní téma vítkovickou společnost polarizovalo, bytová otázka představovala integrační prvek místní společnosti.
|
|
|
Hospodářský život Hořovic do roku 1945
Kroupová, Kristýna ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Podbrdsko je charakteristická oblast pro zpracování železa. Výroba železa v této oblasti doprovází život člověka po celá staletí. Pro vývoj zpracování této suroviny v železárnách jsou důležité Komárovské železárny, které měly jedinečný význam pro celou oblast. Druhým typem zpracování železa byla domácká výroba. Charakteristickým domáckým řemeslem pro Hořovice bylo cvočkařství. Od poloviny 19. století domácká výroba postupně zanikala. Důvodem byl přechod k tovární výrobě. V Hořovicích vzniklo několik velkých továren, které zpracovávaly železo. Mezi další důležitá hospodářská odvětví v Hořovicích patřilo sirkařství, výroba harmonik či pohostinské služby.
|
host ::
RSS.