|
|
Vliv propagandy v dílech vybraných ruských spisovatelů 1. poloviny XX. století
Lenomarová, Anna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ve své práci se zaměřím na vliv propagandy v dílech vybraných ruských spisovatelů 1. poloviny XX. století. V teoretické části se pokusím nastínit povahu ideologie a uvést ji do širších souvislostí. Dále budu teoreticky analyzovat vybrané autory a jejich tvorbu. V praktické části se zaměřím na vybraná díla, především «Мать »Maxima Gorkého a («Как закалялась сталь») Nikolaje A. Ostrovského, a další, a jakýkoliv vliv (ať už negativní, či pozitivní) politiky na ruskou literaturu. Za cíl své bakalářské práce si kladu pochopit propagandu jako takovou a její vliv na ruskou duši, nastínit politickou i kulturně-literární atmosféru. Dále pak postihnout schematičnost v oficiálních dílech a ukázat míru vlivu v literárních tvorbě neangažované. Došla jsem k závěru, že kvalita oficiálních děl sovětské literatury se může zásadně lišit, na příkladu Maxima Gorkého jsem ukázala složitější stylizaci a zaměřila jsem se na náboženskou rovinu v jeho vzorovém díle Matka. Oproti tomu jsem u Nikolaje A. Ostrovského potvrdila prvoplánovost a jednoduchost jeho prototypického díla Jak se kalila ocel. Neoficiální autoři (Andrej Platonov a Jevgenij I. Zamjatin) v mé práci pomáhají výstižněji postihnout motivy a přístup socialistického realismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K problematice překladu povídky Groza Vladimira Nabokova
Hušek, Jan ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Práce se věnuje srovnávací analýze unikátního souboru textů z hlediska uměleckých prostředků i jazykových prostředků podílejících se na jejich výstavbě. Soubor textů tvoří povídka Groza а její překlady. Nabokov-Sirin napsal původní ruský text povídky, který sám přeložil do angličtiny. Do češtiny byly pořízeny překlady z obou jazykových verzí. Práce předkládá teoretický rámec tvořený na jedné straně shrnutím nejčastějších významových posunů v překladech pořízených erudovanými překladateli vůči předlohám a na straně druhé překladatelskou teorií a praxí Vladimira Nabokova. Prizmatem tohoto rámce jsou v práci porovnávány všechny překlady s odpovídajícími předlohami i navzájem. Porovnání výsledků analýzy se stanovenými hypotézami potvrzuje posun překladu k neutralitě výrazu a vliv zdrojového jazyka na jazyk cílový. Odmítá naopak tvrzení, že Nabokov překládal vlastní díla s cílem zachovat umělecké kvality originálu na úkor kvalit jazykových. Klíčová slova: autorský překlad, jazykové prostředky, Nabokov, povídka, překlad, srovnávací analýza, umělecké prostředky
|
|
|
Pašijové motivy v rané povídkové tvorbě A. P. Čechova
Němcová, Kristýna ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o žánru velikonoční povídky v tvorbě A. P. Čechova. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně široké téma, autorka se soustřeďuje především na raná spisovatelova díla. Teoretická část se zabývá významem Velikonoc v ruském kulturním archetypu a vznikem, vývojem a charakteristikou ruské velikonoční povídky v kontextu tzv. "sváteční" literatury. Hlavním cílem praktické části je prostřednictvím textové analýzy interpretovat vybrané povídky, identifikovat jejich klíčové motivy a novátorské postupy, které spisovatel používal v reakci na krizi žánru i jako atributy svého literárního vyjádření anticipující moderní literární směry. Autorova inovativní stylistika se vyznačuje ambivalentností, lakoničností, tragikomičností, novými narativními metodami či žánrovým experimentátorstvím. Na základě analýzy dílčích povídek jsou vyvozeny poznatky vztahující se k Čechovově poetice a hlavní ideje odhalující humanistické poselství Čechovovy pašijové tvorby a jeho pojetí víry a pravoslaví.
|
|
|
Petr Chaadaev's reflection about Russian's destinies through the example of his first philosophical letter, Russian Empire, history
Yakovleva, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou názory vynikajícího ruského myslitele, první poloviny 19. století, Petra Jakovleviča Čaadajeva. Ve svých úvahách a myšlenkách se zabýval osudem Ruska a jeho vztahem k všeobecnému evropskému rozvoji. Výzkum je prováděn na pozadí historických událostí a ideologických proudů, které jsou charakteristikou této doby. Dále jsou brány v potaz spisovatelova životopisná fakta a jeho tvorba. Zvláštní pozornost je věnována západnictví a slavjanofilství, vlastenecké válkce roku 1812 a povstání Děkabristů. Úvahy Čaadaeva jsou analyzovány na příkladu Prvního filozofického dopisu. Autor této práce se snaží zjistit, jak důležitou roli dnes hrají filozofické myšlenky Čaadajeva o historickém vývoji a poslání největšího euroasijského státu světa, které směřoval budoucím generacím.
|
|
|
Dialog s Dostojevským v díle Egona Hostovského
Laitnerová, Daniela ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá dílem významného českého autora psychologické prózy Egona Hostovského a vlivy, které na něj při jeho literární tvorbě působily. Cílem práce je zjistit, do jaké míry se Hostovský inspiroval jinými autory, především pak jeho největším literárním vzorem F. M. Dostojevským. Pro dosažení cíle byl zvolen postup, který vychází z komplexního rozboru Hostovského nejvýznamnějších knih z hlediska literární teorie a historie. Důraz byl kladen především na jeho ranou tvorbu, kde je vliv Dostojevského nejmarkantnější. Práce podává ucelenou komparaci Hostovského tvorby s dílem Dostojevského, přičemž se zaměřuje na formální i významovou stránku literárních děl obou autorů. První kapitola se zaměřuje na specifika Hostovského tvorby a je rozdělena do šesti podkapitol, z nichž každá se zabývá jedním literárně-teoretickým hlediskem, tedy jazykovými prostředky, časoprostorem, charakteristikou postav, narativem a ústředními tématy a motivy. Na závěr této kapitoly je připojen také ohlas Hostovského díla u nás i ve světě. Druhá kapitola je věnována vlivům působícím na Hostovského poetiku, kde je zmiňován především vliv F. Kafky, S. Freuda a L. Andrejeva. Třetí kapitola zahrnuje výčet autorů, pro které bylo jedním z inspiračních zdrojů Dostojevského dílo, je zde zařazena i jeho recepce v...
|
|
|
Alexandr Blok v českých překladech. Překlad poémy Dvanáct
Oganesjanová, Lena ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce analyzuje čtyři české překlady Blokovy poémy Dvanáct. Zaměřuje se přitom na zhodnocení jejich zdařilosti z perspektivy zásad uměleckého překladu, jak je v české překladové tradici vytyčil J. Levý. Vlastní srovnávací překladovou analýzu předchází esteticko-ideová interpretace díla spolu s nastíněním okolností jeho vzniku a autorovy poetiky. Z celkem čtyř knižně vydaných překladů jako čtenářsky přijatelné pro současného příjemce můžeme jednoznačně označit pouze poslední dva překlady z pera V. Jestřába a V. Daňka, přestože i překlad renomovaného překladatele B. Mathesia má nesporné literárně-estetické kvality a ve své době představoval překlad zdařilý a osobitý. Zcela první překlad, jehož autorem je mladičký J. Seifert, je z translatologického hlediska přijatelný nejméně, roli však - stejně jako v případě přetlumočení Mathesiova - hraje i jeho zřetelná jazyková zastaralost (projevující se na více rovinách). Překlady Jestřába a Daňka se přitom výrazně odlišují co do naturalizujícího a exotizujícího přístupu; vzhledem k tomu, že vznikaly prakticky současně, ukazují takové odchylky na osobité výrazové sklony každého překladatele. Jedná se v obou případech o překlady kvalitní, i když obsahují dílčí nedostatky. Klíčová slova: Alexandr Blok, poéma Dvanáct, umělecký překlad, česká teorie...
|
|
|
Joseph Brodsky and the Czech Republic
Stashevska, Kateryna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce sleduje průnik díla Josifa Brodského do české překladové literatury, komentuje první a pozdější publikace. Zaznamenává všechny překlady do češtiny, tedy básnícké i prozaické (eseje, dramata, rozhovory). Přináší podrobnou analýzu básnicných překladů, vytvořených různými autory od 60. let 20. století po dnešní dobu, charakterizuje stylistické přístupy, metodiku překladu a také tyto české překlady srovnává. Autor popisuje petrohradská setkání Josifa Brodského a Václava Daňka - českého básníka a pozdějšího překladatele Brodského. Na zakladě interview, rozhovorů a vzpomínek současníků je ilustrován vztah Brodského k významným osobnostem české kulturní veřejnosti. Práce rovněž pojednává o ruských překladech Josifa Brodského z češtiny, nabízí básníkův názor na vytváření kvalitního překladu, uvádí i české články a eseje, dílu Josifa Brodského věnované.
|
|
|
Vybraná díla N. M. Karamzina a K. H. Máchy ve srovnávacím pohledu
Dembická, Lucie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vybraných děl N. M. Karamzina a K. H. Máchy. Cílem práce je zjistit, jak se v odlišných společenských podmínkách vyvíjela literatura od překonání klasicismu, přes preromantismus k vrcholnému romantismu s přechody k realismu. Teoretická část se zaměřuje se na charakteristiku evropského historického a literárního vývoje druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Praktická část analyzuje a porovnává klíčové motivy a symboly v Karamzinových povídkách Ubohá Líza a Ostrov Bornholm a v Máchově básnické skladbě Máj a povídce Marinka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.