|
|
Přínos Oskara Heinrotha ke vzniku německé klasické etologie
Bradáč, Ondřej ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce)
Oskar Heinroth byl německý zoolog a je mnohdy považován za zakladatele etologie. Celoživotním pozorováním živočichů, zejména ptáků, došel k závěru, že pohyby, projevy chování a další do té doby opomíjené znaky jsou pro jejich správnou systematiku stejně podstatné jako znaky morfologické. Je objevitelem druhově typického pudového jednání a jako první pozoroval i několik dalších etologických fenoménů jako například vtištění, pokles prahové hodnoty intenzity signálu nebo reakce běžící naprázdno. Zasloužil se o věcnější pohled na psychický svět zvířat a položil základy etologické metodiky. Díky jeho pracím pronikl do psychologických věd darwinistický přístup. Zasloužil se i o využívání fotografie a záznamu zvuku v etologii. Na základě jeho poznatků ustavili Konrad Lorenz, Erich von Holst a Nicholas Tinbergen etologii jako komplexní vědu, které se později dostalo akademického uznání.
|
|
|
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo
Heide-Hermann, Tomáš ; Damohorský, Milan (oponent) ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce)
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo 67 ČÁST V. 1. Zhodnocení skutečného stavu právní ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Závěr. Dosavadní podoba vybraných právních předpisů, tedy zákona o ochraně přírod a krajiny č. 114/1992 Sb. a lesního zákona č. 289/1995 Sb., se ukazuje jako v zásadě vyhovující, přesto však stále méně vhodná zejména pro současný stav vlastnictví lesů. V době, kdy byl lesní zákon připracován, byla většina lesů ve vlastnictví státu, na základě zákona č. 172/1991 Sb. však velká rozloha lesních pozemků přešla do vlastnictví obcí a na základě zákona č. 229/1991 Sb. pak i do vlastnictví fyzických osob.113 1.1 Stav lesů a připravovaná legislativa Podoba stávajícího lesního zákona je poznamenána nedostatkem zkušeností se skutečným chováním vlastníků lesů odlišných od státu a bývá proto označován jako zákon pro přechodné období.114 Dalším problémem je nedostatečná efektivita státní správy lesů, na níž má velký vliv vymezení poměrně široké působnosti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Kritizován je např. i zákonem umožněný způsob hospodaření, který je jen velmi obtížně slučitelný s trvalou obnovou lesa (např. těžba holosečemi do 1 hektaru podle § 31 odst. 2 lesního zákona) a řada dalších skutečností, např. skladba nově vysazovaných dřevin, vymezení obecného užívání lesů...
|
|
| |
|
|
Antropologie, evoluční teorie, život národa
Hermann, Tomáš
Příspěvek sleduje formování a vývoj antropologie v českých zemích od počátku 19. století až do jeho konce. Základním prvkem na její cestě z romantických a naturfilosofických východisek k moderní disciplíně je historismus, který ze strany biologie proniká v podobě evoluční nauky a ze strany kulturně-historické v podobě potřeb prehistorie a archeologie (s pozdně romantickými představami slovanské dávnověkosti).
|
|
|
Gollovo a Masarykovo čtení Františka Palackého
Hermann, Tomáš
V příspěvku je srovnáváno Gollovo a Masarykovo stanovisko k myšlenkovému dědictví Františka Palackého. Podle autora byly postoje obou osobností spjaty daleko úžeji než zdůrazňovali jejich "straníci", kteří stáli za pozdějším rozpoutáním sporu o smysl českých dějin.
|
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|
|
|
Projekt asubjektivní fenomenologie Jana Patočky. Příspěvek evropské filosofii z doby normalizace
Hermann, Tomáš
Konferenční příspěvek, přepracovaný do rozsáhlejší studie, syntetickým způsobem hodnotí filosofický vývoj českého myslitele Jana Patočky (1907-1977), kulminující v období normalizace filosofickým projektem "asubjektivní fenomenologie". Studie sleduje na jedné straně původ, charaker a jedinečnost tohoto projektu v souvislosti evropské, fenomenologicky orientované filosofie 20. století. Na druhé straně si všímá významu Patočkovy odborné a pedagogické práce pro českou vzdělanost v době politické nesvobody, jako jednoho z center kontinuity českého nezávislého myšlení. V rámci studie je také poprvé hodnocena Patočkova nově objevená korespondence s českým nakladatelem Františkem Laichterem, zahrnující období od třicátých do sedmdesátých let.
|
|
|
Privatizace městského bytového fondu v Havlíčkově Brodu
Šulc, Petr ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je přiblížit čtenáři vývoj a základní charakteristiky koncepce bytové politiky ČR a dále pak způsob jakým vznikl městský bytový fond. Čtenáři této práce by měli pochopit právní koncepci privatizace obecních bytů a její aplikaci na konkrétním případu privatizace bytového fondu v Havlíčkově Brodu, kterou zde uvádím včetně jejího zhodnocení. V poslední kapitole se budu věnovat vyhodnocení výsledků dotazníků, které jsem získal na základě výběrového šetření od dotazovaného spektra lidí, jichž se privatizace týkala. Na jeho základě ověřím pomocí statistické metody Chí-kvadrat test logické hypotézy stanovené na základních ekonomických úvahách a všeobecně známých skutečnostech.
|
|
| |
host ::
RSS.