|
| |
|
|
Rejchův spis Ueber das neue Fugensystem
Havlíček, Vít ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předmětem této práce je hudebně teoretický spis Antonína Rejchy Ueber das neue Fugensystem. Práce obsahuje faksimile tohoto teoretického díla, diplomatický přepis ze švabachu do moderního písma, český překlad a kritický komentář tohoto spisu. Součástí práce jsou dále analýzy témat a expozic všech fug Rejchova cyklu 36 fug pro klavír, úzce souvisejícího s uvedenou teoretickou prací.
|
|
| |
|
|
Databáze koncertních sálů v Praze
Koutná, Kateřina ; Štilec, Jiří (vedoucí práce) ; Bělor, Roman (oponent) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Text této práce je dokumentací k praktickému projektu databáze Koncertní sály, jenž je uveřejněn na internetu na adrese www.prehled.net/koncertni-saly. Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit nástroj napomáhající hudebním pořadatelům k vyhledání vhodného sálu pro jejich projekt. Databáze obsahuje technické detaily prostorů pro hudbu vPraze a některých koncertních síní v regionech a umožnuje vyhledávání podle nejrůznějších parametrů.Součástí textu je kromě popisu tvorby této internetové aplikace také část týkající se porovnání parametrů významných sálů v ČR a dále pasáž, týkající se zmapování netradičních prostorů pro provozování hudby v Praze.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
KINKO HONKJOKU Význam témbru pro hudební strukturu
Bidlo, David ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Dosavadní analýzy šakuhači koten honkjoku akcentovaly především melodickou složku hudební struktury. Neméně důležitou složkou hudební struktury veškeré japonské tradiční hudby je ovšem i témbr (barva zvuku). Při svém výzkumu témbru šakuhači jsem kombnoval tři hlavní metodologické přístupy: etnomuzikologický, hudebně teoretický a hudebně akustický. Etnomuzikologický přístup se rojevil úzkým zaměřením na jedu interpretační tradici v rámci Kinko školy, tradici Čikumeiša Gora Jamagučiho. Hudebně teoretická pozice se projevila především hloubkovou strukturní analýzou, která umožnila detailní popis hudební struktury se zaměřením na výskyt konkrétních technik hry a způsoby jejich uplatnění v jednotlivých frázích každé ze skladeb honkjoku. V rámci hudebně akustického přístupu jsme provedli spolu s kolegy ze Zvukového studia HAMU sérii spektrálních analýz dvou matric základních tónů šakuhači a některých technik hry. Matrice nahráli Vlastislav Matoušek a Christopher Jómei Blasdel. Spektrální analýzy plně potvrdily změny témbru šakuhači v Kinko honkjoku.
|
|
|
Barokní afektová teorie
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Tichý, Vladimír (oponent) ; Godár, Vladimír (oponent)
Tématem této disertace je barokní afektová teorie, jeden ze základních pilířů barokního vnímání hudby a umění. Je to teoretický systém - všeobecně platný nejen pro hudbu barokního období, ale v mnohém i pro následující éru rokoka a klasicismu až do doby tvůrčího působení Beethovena. Učení o afektech staví na provázanosti lidského myšlení a cítění na stranějedné a přírodního řádu na straně druhé. Je to učení vycházející i z tehdejších představ uspořádání světa, který byl stvořen jako dokonale fungující soustava, v níž mají své místo racionálno a dokonce i iracionálno jako dvě polohy lidského bytí. Práce se opírá především o dobové prameny a literaturu, s nimiž jsem pracovala ne jako s pomocným, ale jako s výchozím materiálem - proto jsou zde i překlady dobových textů, které dosud v české muzikologicko-estetické produkci scházejí. Je to důležité pro pochopení podstaty afektové teorie a dobové snahy o přiřazení afektů k hudebně-vyjadřovacím prostředkům. Texty předkládají úhel pohledu na věc, neoddělitelnost vědy od umění a dokládají barokní koncepci lidské osobnosti jako harmonického souzvuku ducha a těla. To vše je znázorněno na pozadí tehdejší konkrétní společenské situace a estetického vnímání. I dnes překvapí, do jakých detailů měli tehdejší hudebníci a teoretikové vše objasněno, vysvětleno a zdokumentováno z historických, muzikologických a dokonce i fyziologických poznatků své doby. V těchto souvislostech postupuji i při rozkrývání a utváření pojmu afekt a s tím spojené rozdíly v systematizaci a klasifikaci afektů, a jejich znázornění pomocí hudebně-rétorických figur v kompoziční praxi a interpretaci, kde je zohledněno afektivní působení hudby na posluchače jak tehdy, tak i dnes. S tím jsem i jako interpret přistupovala při třídění a kompletování příkladů na zvukových nosičích, které jsou součástí této disertace, a řečeno s Jeanem-Philippem Rameau: pravdivost hudby a hudebního vyjádření pramení hlavně z hudby samé!
|
|
| |
host ::
RSS.