|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Studie a edice k dějinám české hudby 15. a 16. století
Horyna, Martin ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Disertační práce je věnována vybraným otázkám dějin české hudby 15. a 16. století. Jednotlivé části disertace vyšly nebo jsou připraveny k vydání jako samostatné studie nebo jako úvody k edicím. Celkovým záměrem práce je vysvětlit některé důležité jevy spjaté s českou hudební kulturou pozdního středověku a renesance. Použité metody odpovídají konkrétním tématům jednotlivých částí. K obsahu edic se vztahují popisy pramenů za pomoci pramenné kritiky, analýzy hudebních skladeb, řešení otázek vztahu hudby a slova, hudby a liturgie, skladebné techniky, modality. V samostatných studiích se řeší obecnější otázky jako problém tradování středověkého vícehlasu v 15. a 16. století, vztahy celých skupin pramenů a jejich uživatelů, institucionální zabezpečení hudebního provozu nebo vztah konfesijního vývoje Českého království a specifik hudebního života a hudební tvorby.
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marián ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
O smyčcových kvartetech č. 1-9 D. Milhauda v aspektech tradice a inovace
Solodovnikova, Tatiana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Douša, Eduard (oponent)
Pro úplnější a hlubší pochopení vývojového procesu v jednotlivých etapách dějin hudby - včetně hudby 20. století a jeho dílčích časových úseků - je pokaždé nutno rekonstruovat celkový obraz hudebního života, všestranně prostudovat působení a tvorbu osobností, jež vytvářejí neopakovatelný ráz příslušné epochy. Je nutno analyzovat a porovnávat obsáhlý hudební materiál, mezi jiným i materiál komorní hudby a tvorbu jednotlivých skladatelú pro smyčcový kvartet. Životem a tvorbou D. Milhauda (1892-1974), jednoho z nejvýznamnějších francouzských skladatelů 1. poloviny 20. století, se zabývá řada prací, ale celé jeho dílo nebylo dosud podrobně prostudováno. K badatelsky opomíjeným oblastem Milhaudovy tvorby patří kromě jiných také obor smyčcového kvartetu, jemuž se skladatel aktivně věnoval v letech 1912-1951 a jenž je odrazem jeho osobitého kompozičního stylu. Nedostatečný zájem o kvartetní a komorní hudbu Milhauda v dosavadní hudebně vědecké literatuře lze vysvětlit přednostní potřebou zkoumání a zhodnocení v určité etapě významu jiných ("velkých") druhů, zastoupených v jeho tvorbě, jako jsou opera, balet, kantáta nebo symfonická hudba. Hlavním tématem předložené disertace je problém tradice a inovace v Milhaudových smyčcových kvartetech, řešený na základě analýzy některých prvků kompoziční techniky v kvartetech...
|
|
|
Komercializace " klasické " hudby
Veselý, Šimon ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Tato práce pojednává o komercializaci artificiální hudby se zvláštním zřetelem k situaci soudobé hudební literatury pro bicí nástroje. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu, která je hlavním aspektem rozpoznání komerční manipulace. Práce také popisuje roli hudebního průmyslu, technologií a masových médií vzhledem k popularizaci hudebních děl. Práce vychází z poznání hudby 20. a 21. století a z pojmu rekontextualizace uměleckých hodnot během tohoto období.
|
|
|
Rejchovo pojetí nauky o kontrapunktu v k ontextu této hudebně teoretické disciplíny
Havlíček, Vít ; HAVLÍK, Jaromír (vedoucí práce) ; Freemanová, Michaela (oponent)
Předmětem této disertační práce je kontrapunkt v pojetí Antonína Rejchy. Kontrapunktem se Rejcha zabýval celý život a teoreticky jej zpracoval zejména ve dvou svých spisech - O novém fugovém systému a v několika částech rozsáhlého Pojednání o vyšší hudební skladbě. V této disertaci se především věnuji druhému jmenovanému. Kromě podrobného popisu Rejchových myšlenek uvádím jeho pojetí v kontextu jeho předchůdců, současníků i pokračovatelů, čímž poukazuji na význam Rejchova myšlení v oblasti kontrapunktu.
|
|
|
Sólo pre flautu v tvorbe českých a slove nských autorov po roku 1989
Bandúrová, Zuzana ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Práca "Sólo pre flautu v tvorbe českých a slovenských autorov po roku 1989" katalogizuje skladby pre flautu sólo, flautu a klavír (čembalo), flautu a elektroniku, flautu a sláčikový kvartet a flautu so sprievodom orchestra, ktoré boli napísané po "zamatovej" revolúcií. Obsahuje všetky dostupné informácie a zároveň interpretační rozbor k skladbám, ktoré som mala možnosť interpretovať, alebo ich považujem za kľúčové diela. Prílohou práce sú dva rozhovory s profesormi Vladimírom Bokesom a Marekom Kopelentom, ktoré majú za úlohu priblížiť obdobie a tvorivú atmosféru po roku 1989.
|
|
|
Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945
Čechová Sítková, Linda ; HORA, Jan (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Disertační práce ?Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945? se zabývá příslušnou konkrétní hudební tvorbou spadající do této oblasti. Obsahuje nejen přehled naprosté většiny kompozic tohoto charakteru, ale zvláště podrobnější komentáře a analýzy jednotlivých děl se zřetelem na interpretační praxi. Základní rozvržení vychází z kapitol, z nichž každá se věnuje jiné nástrojové kombinaci. Rozvíjí se v nich otázky výhodnosti i nevýhodnosti různých nástrojových spojení. Názvy kapitol jsou: Nástin vývoje komorní hry s varhanami, Varhany a žestě, Varhany a bicí nástroje, Varhany a dřevěné dechové nástroje, Varhany a smyčcové nástroje, Varhany a recitace, Varhany a klávesové nástroje, Varhany a harfa, Varhany a syntetizér. Poslední kapitola je věnována pouze přehledu kompozic, jejichž notové materiály nebyly dohledány nebo ověřeny. Práce vychází z důkladného prozkoumání uvedených notových materiálů a osobní korespondence s autory. Cílem je uvést danou problematiku ve větší povědomí a prospět tím i k častějšímu provádění kompozic, které nejsou příliš známé.
|
|
|
Moderní režijní interpretace opery v polovině 20. století
Otava, Martin ; HAVLÍK, Jaromír (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Tato práce je určena především pro mladé operní režiséry a studenty tohoto oboru. Je rozložena do čtyř kapitol. První tři se zabývají vývojem režijních interpretačních přístupů ve 20. století (se zvláštním zaměřením na hudební divadlo). Představuji v nich teoretické úvahy i trendy práce režisérů. Druhá polovina práce, 4. kapitola, dává nahlédnout do praxe režisérovy práce s důrazem na jeho spolupráci s výtvarníkem. Ambicí tohoto textu bylo také začlenit dílo významného českého operního režiséra Bohumila Hrdličky do českého, a po jeho emigraci i do evropského kontextu. Doposud neprávem opomíjená osobnost, režisér evropského významu,
stále čeká na komplexní zpracování své tvorby. Ve svém bádání jsem se zabýval celou rozsáhlou tématikou oboru operní režie a
to jak v rovině historické, tak praktické. Mým cílem bylo uvědomit si
komplexnost tématiky, zpracovat ji a shrnout z pohledu režiséra tak, abych sám získal potřebný nadhled nad oborem v horizontu celého 20. století a mohl tyto poznatky dále zúročit nejen ve své práci režiséra, ale především pedagoga. Pro studenty operní režie v České republice podobná historicko-praktická příručka s
vlastním pohledem na problematiku a vývoj této profese dosud neexistovala.
|
host ::
RSS.