|
|
Od hloubkové struktury věty k diskurzním vztahům (diskurzní vztahy v češtině a jejich zachycení v anotovaném korpusu)
Mladová, Lucie ; Zikánová, Šárka (oponent) ; Hajičová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je věnována problematice vzájemného vztahu syntaktické struktury věty a struktury diskurzu (textu). Syntaktická struktura věty se spolu s dalšími jevy podílí na koherenci a tedy srozumitelnosti diskurzu. Syntakticky motivované vztahy v diskurzu nazývá autorka vztahy konektivními. Tyto vztahy zahrnují jednak koordinační a některé závislostní vztahy v rámci věty ajednak připojování či navazování textových jednotek přes hranice věty. Explicitní prostředky vyjádření konektivních vztahů tvoří skupina tzv. diskurzních konektorů, což jsou slova nebo slovní spojení, která spojují či připojují textové jednotky a zároveň vyjadřují druh sémantického vztahu mezi nimi, tj. spojky, některé částicové a adverbiální výrazy a okrajově také další slovní druhy. Práce si klade za cíl popsat skupinu diskurzních konektorů v češtině na základě jazykového materiálu a syntaktické anotace Pražského závislostního korpusu a přispět tak ke vzniku korpusu s anotací diskurzních vztahů.
|
|
|
Kontinuální plánování pro zajištění vzájemného porozumění v situovaném dialogu
Janíček, Miroslav ; Hajičová, Eva (oponent) ; Kruijffová, Ivana (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem zajištění vzájemného porozumění (angl. common ground) v situovaném dialogu mezi člověkem a robotem. Toto vzájemné porozumění je nezbytné pro každou společnou činnost a jeho dosažení je tedy ústředním problémem v jakékoliv interakci. Práce staví na modelu dialogu představeném Thomasonem aj., který nahlží na dialog jako na jeden aspekt interakce v kontextu širší spolupráce a používá abdukci jako mód uvažování. V našem případě je abdukce prováděna nad abstraktními strukturami zachycujícími představy agentů (tj. účastníků dialogu) podobně jako v multi-agentovém plánování. Těmto strukturám je přiřazena sémantika v podobě překladu do modální logiky, která je schopna formálně zachytit vzájemné porozumění. Pomocí této sémantiky pak práce ukazuje, jak lze vzájemného porozumění budovat a udržet. Mechanismus byl implementován v kognitivní architektuře robota ve scénáři, kde se robot učí model vizuální scény ve spolupráci s lidským učitelem.
|
|
|
A contrastive study of means expressing necessity in English and Czech
Šimůnková, Renata ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Huschová, Petra (oponent)
Doktorská disertační práce zkoumá rozčlenění sémantického pole nutnosti v angličtině a češtině na základě jazykových prostředků použitých v současné krásné literatuře (čtyři díla anglická a čtyři díla česká a jejich publikované překlady). Cílem práce je nejprve popsat rozčlenění tohoto pole v obou jazycích, určit a porovnat významy a použití jednotlivých prostředků vyjádření nutnosti uvnitř jednoho jazyka a následně data, získaná pro každý jazyk jednotlivě, porovnat. Na základě porovnání jsou potom stanoveny základní podobnosti a rozdíly, diskutovány možné příčiny popsaných rozdílů a jejich důsledky z hlediska správného vyjadřování jednotlivých sémantických hodnot nutnosti v obou jazycích. Práce sestává ze tří hlavních částí: části teoretické, empirické a závěru. Teoretická část je pojata jako poměrně široký obecný úvod do problematiky modality a dále pak konkrétně nutnosti. Kromě vytyčení a vymezení pojetí obecného konceptu modality se kapitola věnuje způsobům vyjádření nutnosti v angličtině a v češtině a jejich porovnání. V empirické části jsou diskutovány a porovnávány jednotlivé prostředky vyjádření nutnosti, jak uvnitř jednoho jazyka (podrobně je například diskutován rozdíl mezi must a have to, mustn 't a can 't) tak mezi jazyky a prezentovány dílčí výsledky těchto porovnání. Závěrečná část nabízí...
|
|
|
Non-projectivity in English and Czech
Čermáková, Kristýna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato pnice se zabyva popisem neprojektivnfch konstrukd v angliCtine a cestine. Vychazf z funkcne generativnfho popisu jazyka a studia materialu zfskaneho z Prazskeho cesko-anglickeho zavislostnfho korpusu, Prazskeho zavislostnfho korpusu a Britskeho narodnfho korpusu. Nejprve strucne charakterizuje dYe nejvyznamnejsf koncepce teoretickeho popisu syntakticke struktury vety, syntax zavislostnf a slozkovou. Nasleduje vyklad hlavnfch vychodisek funkcne generativnfho popisu jazyka a definice neprojektivnf konstrukce. Analyticka cast se zabyva komplexnf charakteristikou neprojektivnfch konstrukcf vanglictine a cestine. Podava jejich klasifikaci, u jednotlivych typu probfra rozdfly mezi hloubkovu a povrchovou strukturou vety a ukazuje, jak nahrazenf konstrukce neprojektivnf za projektivnf oVliviiuje aktualnf clenenf vety a jejf vyznam. Hlavnim dIem prace je vymezit faktory motivujid neprojektivitu v obou jazycfch, porovnat je a urcit, zda v danem jazyce prevaZuje neprojektivita pffznakova Ci neutralni, motivovana gramatickymi aspekty jazyka.
|
|
|
Acquisition of Czech by French learners: automatic analysis of errors in declension
Šmilauer, Ivan ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Cardey-Greenfield, Sylviane (oponent)
Představujeme platformu CETLEF určenou k počítačem asistované výuce češtiny, která obsahuje uživatelské rozhraní pro studenty i učitele a která nabízí deklinační cvičení s automatickou diagnostikou chyb. V rámci CETLEF byl vypracován formální model deklinace, který obsahuje detailní klasifikaci skoňovacích paradigmat a pravidla pro realizaci vokalických a konsonantických alternací. Tento model je užit k anotaci požadovaných forem v rámci gramatických cvičení, k prezentaci morfologického systému na plateformě určené studentřum a k diagnostice chyb. Diagnostika je založena na srovnávání chybné produkce s hypotetickými formami, které jsou generovány na základě kmenu požadované formy. Vyhodnocení této diagnostiky na materiálu shromážděném díky CETLEF ukazuje, že většina chyb mřuže být interpretována touto technikou.
|
|
|
Slovosled ve starší češtině (1500-1620): postavení syntetického přísudku ve větě hlavní
Zikánová, Šárka ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Šlosar, Dušan (oponent)
Slovosled slovanských jazyků se těší pozornosti lingvistů již delší dobu. Pokud jde o současnou češtinu, existuje několik domácích vědeckých osobností a skupin, které se dlouho přímo či nepřímo zabývají slovosledem. Patří k nim např. L. Uhlířová, dále pražská škola aktuálního členění (P. Sgall, E. Hajičová, E. Buráňová) a škola moravská (J. Firbas, A. Svoboda). Nově se začali věnovat slovosledu slovanských jazyků také západní lingvisté, srov. např. práce o postavení příklonek či přísudkového slovesa (Franks - King 2000, Zybatow a kol. 2001 ). Tyto práce, vycházející zpravidla z Chomského generativní gramatiky, předpokládají, že ve slovosledu se odráží řada restrikcí a pravidel, které se uplatnily při tvoření věty, a slovosled tak může pomoci odhalit jisté univerzální principy syntaktické stavby. Po výzkumech založených na angličtině se nyní řada závěrů verifikuje na dalších jazycích; značný zájem je přitom věnován právě slovanským jazykům jako jazykům s relativně volným slovosledem. Na základě slovosledu, přesněji řečeno vzájemného uspořádání přísudku, podmětu a předmětu ve větě, byla vytvořena slovosledná typologie jazyků. Jazyky jsou v ní přiřazovány k typům jako SVO (subjekt- verbum- objekt), SOV ad. (ESČ, 2002: 503). Z tohoto pohledu patří čeština k jazykům se slovosledem typu SVO: přísudek v něm...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Návrh souboru pravidel pro analýzu anafor v českém jazyce
Nguy, Giang Linh ; Hajičová, Eva (oponent) ; Hajič, Jan (vedoucí práce)
S rostoucí důležitostí počítačového zpracování přirozeného jazyka narůstá i množství výzkumů na téma automatické analýzy anafory. Příspěvkem k výzkumu této problematiky je rovněž naše diplomová práce, jejímž cílem je vytvořit soubor pravidel pro analýzu anafory v českém jazyce. Vytvořený soubor pravidel obsahuje jak ručně psaná pravidla, tak i pravidla vznikající pomocí systému strojového učení C4.5. K trénování a testování pravidel byla použita anotovaná data z Pražského závislostního korpusu, ve kterém je zachycena zájmenná anafora, kontrola, reciprocita a závislostní vztah doplňků. Právě těmto druhům anafory je věnována naše práce. Vyhodnocení pravidel je provedeno standardními metodami pro hodnocení úplnosti a přesnosti.
|
host ::
RSS.