|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
|
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
|
|
|
K funkci výrazů částicové povahy ve výstavbě textu, zejména k jejich roli v aktuálním členění
Štěpánková, Barbora ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Pešek, Ondřej (oponent)
B. Štěpánková K funkci výrazů částicové povahy ve výstavbě textu... ABSTRAKT Výrazy částicové povahy, v této práci označované jako aktualizátory, jsou jedním ze specifických typů částic. Od ostatních částic se odlišují především kombinací následujících vlastností: schopností implikovat presupozici, schopností mít v dosahu nějaký výraz a ten aktualizovat/zdůrazňovat. Hrají důležitou úlohu v aktuálním členění věty tím, že upozorňují na prvky s vyšší mírou výpovědní dynamičnosti, a to nejen v ohnisku či v kontrastivním základu, ale též na jiných místech věty. Na rozdíl od dřívějších prací, které se zaměřovaly především na prototypické reprezentanty těchto výrazů, snaží se tato práce o zachycení co největšího množství aktualizátorů. Zároveň si klade za cíl popsat jejich sémantickou charakteristiku a na jejím základě uspořádává aktualizátory do tří sémantických skupin. Aktualizátory se z tohoto pohledu dělí na omezovací, zahrnovací a časově zdůrazňovací. Tyto skupiny se ještě mohou dále členit podle specifických rysů. Práce dále analyzuje možné umístění aktualizátorů na různých pozicích ve větě a zjišťuje, které výrazy mohou být v dosahu jednotlivých typů aktualizátorů, a podle výsledků těchto zkoumání pak ověřuje fungování aktualizátorů ve větě a též vyčleňuje v jejich rámci výrazy centrální a periferní....
|
|
|
O slovosledu z komunikačního pohledu
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Uhlířová, Ludmila (oponent) ; Hajičová, Eva (oponent)
1 Kateřina Rysová Anotace Práce se zabývá popisem českého slovosledu kontextově nezapojených participantů. Sleduje, zda v povrchovém slovosledu existuje jejich základní (frekvenčně výrazně převažující) pořadí (srov. narodit se v Brně v roce 1950 vs. narodit se v roce 1950 v Brně). Zároveň se věnuje sledování faktorů, které slovosled ovlivňují (např. formě participantu, způsobu jeho lexikálního vyjádření nebo vlivu slovesné valence). V závěru krátce srovnává slovosledné tendence v češtině a v němčině. Pro ověření stanovených cílů užívá zejména data Pražského závislostního korpusu. Práce teoreticky vychází ze zásad funkčního generativního popisu. Výsledky výzkumu ukazují, že v českém povrchovém slovosledu lze alespoň v některých případech vysledovat určité obecnější tendence k jednomu ze dvou možných slovosledných pořadí. Abstrakt Předkládaná disertační práce si klade za cíl popsat dílčí aspekty českého (a zčásti také německého) slovosledného uspořádání výpovědí pocházejících převážně z novinových deníků. První část práce zkoumá, jaké je obvyklé místo jednotlivých typů participantů v aktuálním členění větném. Na základě toho, v kolika procentech se členy věty vyskytují v datech Pražského závislostního korpusu 2.0 jako kontextově zapojené a nezapojené,1 je sestavena stupnice kontextové zapojenosti (nejprve jen...
|
|
|
Valence sloves v Pražském závislostním korpusu
Urešová, Zdeňka ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Lopatková, Markéta (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Název práce: Valence sloves v Pražském závislostním korpusu Autor: PhDr. Zdeňka Urešová Katedra/Ústav: Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Vedoucí práce: Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc. Abstrakt: Tato disertační práce popisuje valenci sloves v rámci anotace Praž- ského závislostního korpusu (PDT) a jejím hlavním cílem je popsat valenční slovník PDT-Vallex. Tento slovník vznikl při anotaci PDT a díky svému charakteru se stal významným zdrojem valenční informace využitelné jak pro lingvistický výzkum, tak pro počítačové zpracování přirozeného jazyka. V práci popisujeme nejen koncepci slovníku, která úzce souvisí s pojetím valence v rámci Funkčně generativního popisu, ale i vztah slovníku k PDT. Právě na základě tohoto vztahu - úzkého propojení slovníku s korpusem - věnujeme zvláštní pozornost popisu formálních prostředk· diatezí. Navrhujeme transformační pravidla pro sekundární diateze, s jejichž pomocí se dokážeme vyrovnat s případy, kdy formy slovesných valenčních doplnění ve slovníku neodpovídají formám slovesných doplnění v korpusových textech.
|
|
|
Aktuální členění věty v psaných médiích
Pirnerová, Helena ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Rysová, Kateřina (oponent)
Hlavním tématem této práce je analýza prvních vět novinových článků, a to z hlediska jejich aktuálního členění, které je v češtině vyjádřeno především slovosledem. Ten se v závislosti se stoupající výpovědní dynamičností slov ve větě, může měnit z objektivního, kdy nová informace následuje za informací známou, na subjektivní, kdy je toto pořadí opačné. Věta: Skupina ČEZ loni vykázala rekordní zisk 52 miliard korun, tak v tomto obráceném slovosledu zní: Rekordní zisk 52 miliard korun vykázala loni skupina ČEZ. V předložené práci tyto změny popisujeme, určujeme množiny případů, kde se modifikace objevuje, a snažíme se ukázat, jaká jsou pravidla pro toto užití. Věta v případě subjektivního slovosledu začíná například předmětem, příslovečným určením času, místa či podmínky. Ne vždy však tyto členy na počátku znamenají subjektivní slovosled. Důležitou roli mají v celkové analýze titulky, které výsledky značně ovlivňují. V této souvislosti se zabýváme zejména větami typu uvedení na scénu, které ve vztahu k titulku hodnotíme jako věty s dvouvrcholovou strukturou, tedy s rozštěpeným rématem na počátku a na konci. Tento závěr je pak podstatou celé analýzy.
|
|
|
Syntactic, semantic and FSP aspects of ditransitive complementation: a study of give, lend, send, offer and show
Brůhová, Gabriela ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato studie se zabývá analýzou pěti ditranzitivních sloves give, lend, send, offer a show. Studie zkoumá pozici předmětů a faktory, které jejich řazení ovlivňují. Práce je snahou podat systematický přehled pozice předmětů s ohledem na jejich realizaci. Jsou zde proto rozlišeny čtyři různé druhy realizace předmětů: i. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány substantivy; ii. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány zájmeny; iii. Oi /Oprep je realizován substantivem a Od zájmenem; iv. Oi /Oprep je realizován zájmenem a Od substantivem. Pozice předmětů bývá ovlivněna dvěma principy. Dle prvního principu jsou předměty řazeny podle základního rozložení výpovědní dynamičnosti. Druhý princip lze charakterizovat jako princip postpozice rozvitějších větných členů; rozvitější předmět bývá v koncové pozici. Ze tří (popř. čtyř, včetně intonace) faktorů určujících aktuálněčlenskou funkci větného členu, v případě ditranzitivní komplementace hraje největší roli okolní kontext. Zvláštní pozornost je proto věnována kontextové zapojenosti / nezapojenosti obou předmětů. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda jsou předměty řazeny v souladu s těmito principy, nebo zda v řazení předmětů hrají roli i jiné faktory.
|
|
|
Syntactic, semantic and FSP aspects of ditransitive complementation: a study of give, lend, send, offer and show
Brůhová, Gabriela ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato studie se zabývá analýzou pěti ditranzitivních sloves give, lend, send, offer a show. Studie zkoumá pozici předmětů a faktory, které jejich řazení ovlivňují. Práce je snahou podat systematický přehled pozice předmětů s ohledem na jejich realizaci. Jsou zde proto rozlišeny čtyři různé druhy realizace předmětů: i. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány substantivy; ii. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány zájmeny; iii. Oi /Oprep je realizován substantivem a Od zájmenem; iv. Oi /Oprep je realizován zájmenem a Od substantivem. Pozice předmětů bývá ovlivněna dvěma principy. Dle prvního principu jsou předměty řazeny podle základního rozložení výpovědní dynamičnosti. Druhý princip lze charakterizovat jako princip postpozice rozvitějších větných členů; rozvitější předmět bývá v koncové pozici. Ze tří (popř. čtyř, včetně intonace) faktorů určujících aktuálněčlenskou funkci větného členu, v případě ditranzitivní komplementace hraje největší roli okolní kontext. Zvláštní pozornost je proto věnována kontextové zapojenosti / nezapojenosti obou předmětů. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda jsou předměty řazeny v souladu s těmito principy, nebo zda v řazení předmětů hrají roli i jiné faktory.
|
|
|
Rozšířená textová koreference a asociační anafora (koncepce anotace českých dat v pražském závislostním korpusu)
Nedoluzhko, Anna ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Oliva, Karel (oponent)
V této práci představujeme jeden z možných modelů zpracovaní rozšířené textové koreference a asociační anafory na velkém korpusu textů, který dále používáme pro anotaci daných vztahů na textech Pražského závislostního korpusu. Na základě literatury z oblastí teorie reference, diskurzu a některých dalších poznatků teoretické lingvistiky na jedné straně a s použitím existujících anotačních metodik na straně druhé jsme vytvořili detailní klasifikaci textově koreferenčních vztahů a typů vztahů asociační anafory. V rámci textové koreference rozlišujeme dva typy textově koreferenčních vztahů - koreferenční vztah mezi jmennými frázemi se specifickou referencí a koreferenční vztah mezi jmennými frázemi s nespecifickou, především generickou referencí. Pro asociační anaforu jsme stanovili šest typů vztahů: vztah PART mezi částí a celkem, vztah SUBSET mezi množinou a podmnožinou/prvkem množiny, vztah FUNCT mezi entitou a unikátní funkcí na této entitě, vztah CONTRAST sémantického a kontextového protikladu, vztah ANAF anaforického odkazování mezi nekoreferenčními entitami a vztah REST pro jiné případy asociační anafory. Jedním z úkolů výzkumu bylo vytvořit systém teoretických principů, které je nutno dodržovat při anotaci koreferenčních vztahů a asociační anafory. V rámci tohoto systému byl zaveden například princip...
|
|
|
Srovnávací studium slovního pořádku v německém a českém jazyce a vymezení kanonického pořadí syntaktických vztahů
Dědičová, Helena ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Sgall, Petr (oponent) ; Dovalil, Vít (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází z funkčního generativního popisu jazyka, se kterým pracuje od 60. let 20. století Pražská škola, a popisuje větnou stavbu vybraných děl německé beletristické literatury s ohledem na slovosled a aktuální členění věty. Problematikou slovosledu a aktuálního členění větného se již od dvacátých let 20. století zabývali členové Pražského lingvistického kroužku. Teorie aktuálního členění věty, neboli funkční větné perspektivy, byla ve svých počátcích zpracována především zásluhou Viléma Mathesia. Funkční generativní popis jazyka navazuje v mnoha ohledech na principy a učení tohoto seskupení nejvýznačnějších českých i zahraničních lingvistů, v první řadě na funkční přístup k jazyku a ke všem jeho složkám, důležitým principem je i generativní pojetí syntaxe. Práce je rozdělena na část teoretickou a materiálovou. V teoretické části se pozornost obrací nejprve k německé lingvistické tradici. Zde je podán vývoj německé jazykovědy zabývající se otázkami slovosledu a aktuálního členění věty od 19. století až po současnost. Dále jsou analyzovány a srovnány základní německé gramatické monografie s ohledem na jejich zpracování částí o slovosledu a aktuálním členění věty. Následuje srovnání a analýza německých prací, které se přímo věnují tomuto tématu. V závěru teoretické části práce...
|
host ::
RSS.