|
|
Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice
Chvojková, Petra ; Hřebíčková, Martina
Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu se účastnilo 488 Vietnamců ve věku od 15 do 69 let. Akulturační stres jsme měřily pomocí české verze Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003) identifikujícího pět oblastí, které mohou jedincům vystaveným vlivu dvou kultur působit psychickou zátěž (1. jazykové dovednosti, 2. pracovní výzvy, 3. interkulturní vztahy, 4. diskriminace a 5. kulturní izolace). Vlastnosti obsažené v pětifaktorovém modelu jsme zjišťovaly podle Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Na základě výsledků zahraničních studií jsme předpokládaly, že akulturační stres u bikulturních jedinců bude souviset s neuroticismem, ale také dalšími vlastnostmi obsaženými v pětifaktorovém modelu. Výzkum potvrdil, že akulturační stres u českých Vietnamců lze predikovat podle míry neuroticismu, věku a socioekonomického statusu.
|
|
|
The 15th European Conference on Personality: Program and Abstract
Blatný, Marek ; Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie ; Slezáčková, Alena ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
The 15th European Conference on Personality (ECP15) was held in Brno, Czech Republic, July 20-24, 2010. The conference was organized by the European Association of Personality Psychology together with the Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic. The programme of the ECP15 included contributions on distinctive personality issues, such as personality genetics, personality and behavioral control, neurophysiology of intelligence, and methodological issues of personality research. Furthermore, presenters introduced their findings about personality and social relationships, developmental aspects of personality, as well as personality and cultural differences. The ECP 15 also hosted dialogues between personality psychology and newly established theoretical approaches such as positive psychology.
|
|
|
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Hřebíčková, Martina ; Cholastová, E.
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha (obyvatele Čech), Moravana a Slezana. Respondenti prováděli posouzení na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 vlastností obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Profily vlastností odvozené z posouzení stereotypů byly porovnány za použití vnitrotřídní korelace (ICC). Respondenti z různých částí republiky se v percepci osobnostních vlastností typického Čecha, Moravana a Slezana neliší. Nezaznamenaly jsme shodu mezi profily tří regionálních stereotypů. Typický obyvatel Čech je v porovnání s typickým Moravanem a Slezanem vnímán jako otevřenější vůči zkušenostem a svědomitější. Moravané jsou pokládáni za extravertované a přívětivé.
|
|
|
Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků
Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie
Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 dospělých posuzovalo typického představitele pěti středoevropských zemí na škálách „National Character Survey“. Typického Slováka vnímají stejným způsobem vysokoškoláci v různých částech ČR i dospělí. Druhým cílem bylo porovnání osobnostních profilů slovenského auto- (posouzení Slováky) a hetereostereotypu (posouzení Čechy). Profil typického Slováka podle českých respondentů (heterostereotyp, data z roku 2009) nekoresponduje s profilem typického Slováka podle slovenských vysokoškoláků. Na závěr srovnáváme profily osobnostních vlastností typických představitelů pěti sledovaných zemí. Profil vlastností typického Slováka koresponduje s profilem typického Poláka, zatímco profil typického Němce koresponduje s profilem typického Rakušana.
|
|
|
Rodové stereotypy napříč generacemi
Hřebíčková, Martina
Cílem výzkumu bylo ověřit, zda spolu korespondují rodové stereotypy v různých vývojových obdobích. Rodové stereotypy byly posuzovány v rámci charakteristik obsažených v 5faktorovém modelu osobnosti. Úkolem respondentů bylo posoudit typického chlapce/muže a typickou dívku/ženu ve 3 vývojových obdobích (dospívání, dospělost, stáří). Rodové stereotypy osobnostních vlastností byly zjišťovány na základě české verze The National Character Survey (NCS), v němž každá ze 30 bipolárních škál koresponduje s 30 subškálami NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Napříč vývojovými obdobími ve dvou skupinách posuzovatelů jsou dívky/ ženy posuzovány jako otevřenější prožívat emoce, poddajnější, skromnější, jemnocitnější, pořádkumilovnější a zodpovědnější ve srovnání s chlapci/muži. Chlapci/muži ve 3 vývojových obdobích byli posuzováni oběma skupinami respondentů jako méně odolní odolávat pokušení, ve srovnání s dívkami/ženami. Z porovnání profilů rodových stereotypů 30 dílčích vlastností osobnosti vyplývá, že percepce rodových stereotypů je konzistentní v různých vývojových obdobích i mezi posuzovateli různého věku.
|
|
|
Osobnost žen a osobnost mužů ve světle NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R)
Hřebíčková, Martina
Rodové odlišnosti pěti obecných charakteristik osobnosti byly zaznamenány u respondentů pocházejících z různých kultur. Výsledky ukazují, že ženy se posuzují jako více neurotické, přívětivé a otevřené prožívání, kdežto muži udávají vyšší míru asertivity a otevřenosti idejím. V příspěvku jsou prezentovány údaje o sebeposouzení 430 mužů a 526 žen podle české verze NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Potvrdily se totožné rodové odlišnosti, které byly zaznamenány u respondentů napříč různými kulturami. Na závěr uvádíme, jak lze zjištěné rodové odlišnosti objasnit (biologické teorie, model sociálních rolí, evoluční psychologie).
|
|
|
Změny pěti dimenzí osobnosti v závislosti na věku
Hřebíčková, Martina
Příspěvek je věnován zkoumání změn pěti obecných charakteristik osobnosti (neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti, svědomitosti ) v závislosti na věku. V různých kulturách bylo opakovaně zjištěno, že starší respondenti se ve srovnání s mladšími posuzují jako přívětivější, svědomitější, avšak méně extravertovaní, neurotičtí i méně otevření vůči novým zkušenostem. Příspěvek obsahuje výsledky českých studií ověřujících zmíněné změny charakteristik obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti v závislosti na věku při sebeposouzení i posouzení druhými. Výsledky byly srovnány s relevantními údaji z jiných zemí a byly zmíněny možnosti interpretace zjištěných změn (např. v kontextu pětifaktorové teorie osobnosti nebo evolučního přístupu k výkladu osobnosti).
|
|
|
Teacher's emotional stability: preliminary results of self-other agreement
Hřebíčková, Martina
The study consists of five parts. The overview from the research of the mental health of the Czech teachers is presented in the introduction. In the second part a history of the concept of the Emotional Stability/Instability (Neuroticism) is mentioned. The best known methods for measuring Emotional Stability/Instability (Neuroticism), specially NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) are described in the third part. The fourth part includes data from the research in which the teachers self-rated on the basis of the NEO Personality Inventory and also were rated by a second person for the same traits (Neuroticism). The results do not confirm a high level of Neuroticism and its facets among the teachers in comparsion with the control group, and also any statistically significant differences between the self-rating and peer-rating were confirmed. In conclusion the unambiguous results concering the level of Neuroticism among Czech teachers are dealt with.
|
|
|
Stabilita nebo změna?
Hřebíčková, Martina
V přehledové studii jsou diskutována tři stanoviska týkající se vývoje osobnosti v průběhu života. 1) V kontextuálním přístupu se dochází k závěru, že nejlepší způsob porozumění vývoji osobnosti je analýza chování v různých kontextech. 2) Dále jsou uvedeny důvody pro tvrzení, že osobnostní charakteristiky jsou v dospělosti stabilní a individuální odlišnosti v osobnostních rysech se nemění do 30 let. 3) Jsou zmíněny důvody pro tvrzení o změně a kontinuitě vývoje osobnosti. Osobnostní rysy neukončují svůj vývoj v určitém věku v dospělosti, ale mohou se měnit až do stáří.
|
|
| |
host ::
RSS.