|
|
Vliv intranasální imunizace delipidovaným Bacillus firmus na imunitní odpověď v NALT
Hnilicová, Šárka ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Chřipka patří k celosvětově závažným onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou. Ročně chřipkou onemocní 10-20% světové populace a 250 000 - 500 000 lidí onemocnění podlehne. Doposud nejúčinnější obranou je preventivní vakcinace. Vzhledem k rychlé mutaci chřipkového viru jsou však současné vakcíny účinné jen pro jednu sezonu. Snaha o vytvoření účinné vakcíny také čelí nedostatku vhodného adjuvans, které by přiměřeně stimulovalo imunitní systém a modulovalo by jeho odpověď k protivirové obraně. Současné parenterálně podávané vakcíny navíc nejsou schopny indukovat imunitní odpověď na sliznicích. Bacillus firmus, Gram-pozitivní nepatogenní bakterie, má silné imunomodulační účinky a při podání s virem chřipky je schopna vyvolat protektivní a křížovou ochranu. Imunizace s Bacillus firmus zvyšuje produkci neutralizačních protilátek, avšak ostatní mechanismy působení této bakterie nejsou podrobněji prostudovány. Pro lepší pochopení mechanismů, jakými Bacillus firmus (jeho delipidovaná frakce, DBF) podporuje protivirovou imunitu, byl testován vliv imunizace samotným DBF na imunitní systém myši. V posledních letech se ukazuje, že intranasální imunizace vyvolává silnou slizniční i systémovou imunitní odpověď a v případě chřipky je schopna navodit křížovou ochranu. Proto jsme v naší práci zvolili...
|
|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
|
|
Antimikrobiální vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk
Černá, Kristýna ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Vobořil, Matouš (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) byly poprvé izolovány z kostní dřeně. Od té doby se izolovaly téměř za všech tkání těla. MSCs jsou multipotentní buňky s mnoha vlastnostmi, mezi které patří sebeobnovení, diferenciace do buněk všech tří zárodečných linií, trofické a imunomodulační schopnosti, specifická migrace do místa poranění a nedávno objevené antimikrobiální vlastnosti. Díky těmto vlastnostem jsou dobrými kandidáty pro buněčnou terapii, protože mohou být použity v léčbě mnoha onemocnění včetně bakteriálních infekcí. Tato práce přináší přehled o všech objevených antimikrobiálních vlastnostech MSCs. Je primárně zaměřena na jejich přímý a nepřímý antimikrobiální efekt. Přímý efekt zahrnuje sekreci antimikrobiálních látek a nepřímý efekt zahrnuje působení na aktivitu a funkce makrofágů a neutrofilů. Samostatnou kapitolu tvoří extracelulární váčky uvolněné MSCs, protože mohou mít jak přímý, tak nepřímý antimikrobiální efekt. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, antimikrobiální efekt, bakterie, antimikrobní peptidy
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Odlišné vlastnosti buněk pupečníkové krve novorozenců zdravých a alergických matek
Vlasáková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Prevalence alergie narůstá a stává se čím dál větším problémem nejen medicín- ským, ale i sociálním a ekonomickým. Nejefektivnější způsob jak minimalizovat rozvoj alergických onemocnění představují preventivní opatření. V posledních letech se mnoho studií snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že včasné podání probiotických bakterií novo- rozencům a těhotným ženám před porodem by mohlo mít preventivní účinky na rozvoj alergie. V České republice se pro prevenci vzniku alergií dlouhodobě používá probiotický kmen Escherichia coli O83:K24:H31 (EC O83), který je registrován Státním zdravotním ústavem pro kontrolu léčiv pod název Colinfant Newborn, který je pediatrům dlouhodobě znám a používají jej proti různým průjmům. Cílem této práce bylo objasnit vliv působení EC O83 na CBMC (mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve, "cord blood mononuclear cells") a porovnat schopnost buněk pupečníkové krve dětí zdravých matek (děti s relativně nízkým rizikem vzniku aler- gického onemocnění) a alergických matek (děti s vysokým rizikem vzniku alergie) tvořit cytokiny v odpovědi na stimulaci EC O83. Stimulace fytohemaglutininem byl použita jako pozitivní kontrola, Escherichia coli Nissle 1917 jsme zařadili jako referenční probiotický kmen, který je v zahraničí podstatně známější než EC O83. Produkce cytokinů...
|
|
|
Role myeloidních dendritických buněk u alergických onemocnění
Navrátilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Dendritické buňky (DC) hematopoetického původu lze rozlišit na buňky pocházející z myeloidní (mDC) a lymfoidní linie. DC obou větví jsou schopné pohlcovat antigeny, jejich vzorky předkládat T- lymfocytům a polarizovat imunitní odpověď. DC lymfoidní linie jsou specializované na boj s viry a jsou důležitým zdrojem interferonu alfa. MDC, které s antigeny přicházejí do styku jako jedny z prvních buněk, mají důležitou úlohu v alergiích, které jsou aktuálním problémem. Alergie je definovaná jako nepřiměřená imunitní odpověď na neškodné antigeny vnějšího prostředí a mezi nejčastější alergická onemocnění patří astma, alergická rýma, atopická dermatitida a potravinové alergie. Tato práce se zaměřuje na roli mDC v patogenezi alergických onemocněních a jejich možné využití při léčbě. Dále tato práce popisuje rozdíly mezi zdravými a alergickými jedinci z hlediska funkčních změn mDC a na rozdíly mezi zralým a nezralým imunitním systémem. Klíčová slova: dendritické buňky, alergická onemocnění, cytokiny, novorozenecký imunitní systém
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
Uplatnění intuice v manažerském rozhodování
Hájková, Michaela ; Hrůzová, Helena (vedoucí práce) ; Pastyřík, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá intuicí a jejím využitím při rozhodování manažerů. V teoretické části vymezuje manažerské rozhodování a intuici jako odborné kategorie. Zmiňuje výsledky vybraných výzkumů a příklady z praxe, které dokazují, že intuice hraje významnou roli v rozhodování manažerů. Praktická část je věnovaná rozhovorům a dotazníkům, které zjišťují, jakým způsobem manažeři vnímají rozhodování, jak se rozhodují, co předchází jejich rozhodnutí a jaké jsou důsledky, pokud se rozhodnou intuitivně, případně analyticky. Práce se snaží ověřit, zda je intuice součástí rozhodování, či nikoliv a jakou hraje roli.
|
|
|
Resocializace pachatelů, kteří týrali děti
Hájková, Michaela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá resocializací pachatelů, kteří týrali děti. Věnuje pozornost tuzemské a zahraniční praxi v oblasti práce s násilným pachatelem. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké jsou základní charakteristiky resocializačních programů a jejich potenciální rozvoj. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy týkající se pachatele, oběti, resocializace a souvisejících oblastí péče o pachatele. Výzkumná část je rozdělena na metodologii, kde autorka popisuje průběh získávání dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a empirii, kterou podkládá výpověďmi odborníků pracujících s násilnými pachateli. Klíčová slova: resocializace, pachatel, týrané dítě, práce s pachateli
|
host ::
RSS.