|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Parody of money: Techno-social imaginaries of Bitcoin and their contradictions
Tremčinský, Martin ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; de Faria, Inês Domingues Figueira (oponent) ; Faustino, Sandra (oponent)
Disertační práce analyzuje bitcoin jako sociotechnický fenomén se zaměřením na jeho převládající sociotechnické imaginace a zkoumání těchto imaginací do jejich protichůdných důsledků. Na základě etnografického výzkumu provedeného v českých a slovenských bitcoinových komunitách a na základě příslušných teorií bitcoinu Lany Swartz a Nigela Dodda byly identifikovány čtyři imaginace: komodita, vztah, ideologie a peníze. Každá z těchto imaginací je prozkoumána ve vlastní kapitole. Bitcoin nahlížený jako komodita zkoumá proces těžby bitcoinů optikou marxistické pracovní teorie hodnoty v kombinaci s Negriho teorií socializovaného pracovníka. Kapitola zkoumá, jak těžba bitcoinů reprodukuje třídní antagonismy mezi těžaři a investory a zároveň vytváří nový způsob výroby založený na kontrole prostřednictvím práce. Druhá kapitola se zaměřuje na bitcoin jako vztah zkoumaný optikou teorie příbuzenství a vědění formulovaných Marilyn Strathern. Kapitola zkoumá konkrétní analogie bitcoinu a příbuzenství a to, jak tyto analogie slouží k rozvoji osob bez sociálních vztahů a sociálních vztahů bez osob. Následující kapitola analyzuje Bitcoin jako ideologii s využitím teorie nemateriální práce vyvinutých italskými autonomisty. Zaměřuje se na symbolickou práci prováděnou s cílem očistit Bitcoiny od státu. Toto čištění...
|
|
|
Poldi Kladno očima kolektivní paměti
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Má diplomová práce je zaměřena na bývalé ocelárny Poldi Kladno, které z pozice největšího a nejvýznamnějšího lokálního podniku dříve značně přispívaly k budování města i ve smyslu jeho sociální identity. Tento výzkum se soustředí na dva hlavní cíle - zjistit jaký je dnes obraz Poldi Kladno v kladenské kolektivní paměti a jaká jsou přání a reálné možnosti dnešního využití průmyslového areálu, který po nich ve městě zbyl. Z teoretického hlediska se opírám především o teorii kolektivní paměti podle Maurice Halbwachse. Z metodologického hlediska se jedná o kvalitativní výzkum postavený především na hloubkových rozhovorech vedených s respondenty zastupujícími určité paměťové proudy. Tato diplomová práce je rozdělena celkem na čtyři hlavní úseky. V první kapitole čtenáře krátce seznámím s místním kontextem a historií oceláren Poldi. Následuje teoretická kapitola, kde se věnuji teorii kolektivní paměti a způsobu jejího aplikování pro potřeby mého výzkumu a také tématu průmyslových brownfieldů a využití veřejného prostoru. V metodologické kapitole blíže popisuji metodologický postup, který jsem pro svůj výzkum zvolila a ve výzkumné kapitole shrnuji výsledky výzkumu a odpovídám na výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19
Babíček, Matouš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a následně blíže popsat proměny ve vnímání času u studentů vysokých škol v době pandemie nemoci Covid-19. Jde především o identifikaci těchto změn ve vnímání času a jejich následná argumentace, na základě předem stanovené literatury. Cílovou skupinou jsou již zmínění studenti, kde předem nebyla určena specifika pro jejich výběr. Bakalářská práce je zaměřena například na popis průběhu pandemie, organizace času, identifikování proměn ve vnímání času, dopad těchto změn a tvorbu rutiny. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který pomocí polo-strukturovaných rozhovorů se studenty vysokých škol zkoumá výše uvedené téma v kontextu pandemie nemoci Covid-19. Klíčová slova: vnímání času, proměny ve vnímání času, Covid-19, tvorba rutiny, pohyb v prostoru, ztráta rutiny, organizace času, perspektiva studentů
|
|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity
Labusová, Barbora ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Mezi lidským a zvířecím: konstruování psí subjektivity" se věnuje problematice zařazení domácích mazlíčků, konkrétně psů, do kategorizace lidského a zvířecího. Jejím cílem je pomocí zkoumání chování pejskařů k jejich psům popsat, jakým způsobem dochází v praxi k ustavování psí subjektivity a tím také dokázat, že psi se vymykají představě o striktním oddělení kultury a společnosti od sféry přírody. Teoreticky se autorka opírá o myšlenky autorů, kteří se zabývají společnostmi, kde nedochází ke striktnímu dělení sféry kultury a přírody a ne-lidským aktérům je připisována subjektivita, metodologicky je práce ukotvena v etnografickém přístupu. V rámci výzkumu bylo provedeno šest rozhovorů s majiteli psů, které byly doplněny pozorováním lidí a psů při venčení. V empirické části se autorka věnuje analýze nasbíraných dat, rozebírá zde způsoby chování a přístup lidí k jejich psům a hledá v nich takové, prostřednictvím kterých lidé ustavují psí subjektivitu. Práce ukazuje, že lidé své psy považují za členy rodiny, často se k nim chovají jako k dětem a přisuzují jim lidské vlastnosti a schopnosti. Zároveň si ale uvědomují, že jejich mazlíčci jsou stále šelmou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.