|
|
Dosavadní poznatky o minerálních vodách v oblasti Bad Brambach - Skalná
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o mineralních vodách v okolí Skalná - Bad Brambach. Ve městě Bad Brambach jsou radonové lázně, které zde funguji od roku 1912. Pramen Wettinquelle je jeden z nejsilnějších radonových pramenů na světě. V okolí Skalné se nachází anomální množství uranu, které se tu ovšem vyskytuje v tak malých částečkách, že je netěžitelné. Radon je produktem rozpadové řady U238. Ve zkoumané oblasti se nachází i NPR Soos, který je známý mofetami, ale nachází se zde i takzvaný křemelinový štít, což je vyschlé slané jezero obsahující rozsivky. Oblast Nového Kostela, je oblast s nejčastějším výskytem zemětřesení v České republice. Několik zemětřesných rojů bylo zaznamenáno i zdejším obyvatelstvem. Poslední zaznamenaná zemětřesná aktivita byla v roce 2011. Nachází se zde i několik dalších lázeňských měst- Františkovy lázně, Mariánské lázně, Karlovy Vary a další radonové lázně, které už jsou ale trochu dále, Jáchymov.
|
|
|
Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky (Jablonec n. Nisou, ČR)
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Thinová, Lenka (oponent)
Radioaktivita je významnou součástí životního prostředí. V letech 2014 - 2015 proběhl průzkum zaměřený na vyhledávání léčivých radioaktivních pramenů na tělese tanvaldského granitu. V rámci průzkumu jsme při podrobném průzkumu vývěrové lokality Schindlerova pramene nalezli u nově stavěných domů výchoz U - mineralizace na linii kokonínského zlomu. Na lokalitě se dají nalézt "horké" úlomky uranové rudy v pokryvu. Je to nový, dosud v literatuře nepopsaný výskyt uranového zrudnění hydrotermálního (žilného) typu v exokontaktu krkonošsko-jizerského plutonu. Po dohodě s majiteli v okolí dvou postižených domů byl realizován podrobný radiometrický průzkum obou stavebních pozemků emanometrií a gamaspektrometrií v podrobné síti. V prostoru mezi domy je širší pole s aktivitami nad 1 MBq/m3 222 Rn, na výchoze zrudnění bylo naměřeno 3.3 MBq/m3 . Zvýšenou radioaktivitu vykazuje kvartérní soliflukční proud mířící pod jeden z domů. Nevyšší obsahy uranu byly naměřeny na místě výchozu U zrudnění, a to 291 ppm eU (= 3 595 Bq/kg 226 Ra). Dávkový příkon záření gama ve výšce 1 m na lokalitě je průměrně 85,6 nGy/h s maximem 261 nGy/h nad výchozem U zrudnění. Následně byl na celé zlomové linii proveden gamaspektrometrický průzkum oblasti o velikosti zhruba 0,25 x 1 km orientované paralelně s průběhem kokonínského zlomu....
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti tanvaldského granitu
Kohn, Pavel ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2014-2015 proběhl radiohydrogeochemický průzkum tělesa tanvaldského granitu. Tanvaldský granit je těleso dvojslídné žuly nacházející se na jižním okraji krkonošsko-jizerského plutonu v lužické části sasko-durynské zóny variského orogénu. Cílem průzkumu bylo nalezení radioaktivních vod, jejichž objemová aktivita 222 Rn přesahuje hodnotu 1500 Bq/l. Takovéto vody jsou podle zákona č. 164/2001 Sb. považovány za radioaktivní minerální vodu. Výsledkem bylo nalezení 20 vodních projevů splňujících tuto podmínku a mnoha dalších zdrojů blížících se této hodnotě. Z hlediska počtu nálezů je nejvýznamnější oblastí Dlouhý Most, kde bylo nalezeno 8 radioaktivních vodních zdrojů překračujících 1500 Bq/l. Nejvýznamnějším z nich je zde pravděpodobně zdroj TGR/11, jehož objemová aktivita 222 Rn činí 2449 Bq/l. Na Dlouhém Mostě se také nachází klastr vod s mírně zvýšenou konduktivitou (nad 300 µS/cm). Chemický rozbor nejvýznamnějšího z nich (TG1/15) ukázal, že se jedná o vodu Na-Ca-Cl typu, pravděpodobně kontaminovanou splachem z dálnice, která je v zimě solena. Další důležitou lokalitou je oblast kokonínského zlomu. Na této významné geologické struktuře se nachází celkem 4 radioaktivní prameny s objemovou aktivitou 222 Rn vyšší, než 1500 Bq/l, z nichž nejvýznamnějším zdrojem je vývěr TGR/33 - Schindlerův...
|
|
|
Datování sekundárních uranových minerálů metodou Termálně ionizační hmotové spektrometrie a α-spektrometrie
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analytické metody, konkrétně hmotnostní spektrometrii s termální ionizací a alfa-spektrometrii, obě metody se často používají k datování minerálů či hornin. Cílem této práce je porovnat obě metody a posoudit jejich vhodnost pro datování sekundárních uranových minerálů. Metody jsou velmi rozdílné každá pracuje na jiném principu a pro posouzení byly zohledněny všechny faktory, tedy kromě výkonnostních charakteristik jako je přesnost a rychlost, které jsou na straně hmotové spektrometrie, také dostupnost přístrojů, cena a publikované výsledky, které hovoří ve prospěch alfa-spektrometrie. Byl zde též navržen model spolupráce obou zmiňovaných přístrojů, který se jeví jako nejefektivnější varianta a byly zde navrženy i jiné principiální možnosti studia sekundárních uranových minerálů.
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
|
|
|
Ložiska uranu v Mongolsku
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Mongolsko je vnitrozemský stát, který se nachází v severovýchodní Asii mezi Ruskem a Čínou. Země má celkovou rozlohu 1 565 600 kmš a sdílí 4 673 km dlouhou hranici s Čínou na své východní, západní a jižní straně, a 3 485 km dlouhou hranici s Ruskem na severu. Těžební sektor je Mongolským největším průmyslovým odvětvím představující 55 % z celkové průmyslové výroby a přinášející více než 40 % příjmů z vývozu. Do roku 1970, Mongolsko nebylo schopno takto rozvíjet kvůli nedostatečné infrastruktuře a nedostatečným financování rozvoje v oblasti využití nerostných surovin. Nicméně od roku 1970 mnoho ložisek mědi, zlata, fluoritu, uranu a uhlí byla prozkoumáno a roztěženo národními podniky ve spolupráci se Sovětským svazem a jeho spojenci. Doba zvýšené poptávky po elektřině z jaderných elektráren v Asii představuje pro Mongolsko jako dodavatele uranu velkou příležitost pro rozvoj nejen svého uranového a jaderného průmyslu. Bakalářská práce "Ložiska uranu v Mongolsku" pojednává o geologii a mineralogii uranových ložisek v Mongolsku. Ukazuje na současný stav zásob a možného zdroje uranu. A také se zabývá jeho budoucností.
|
|
|
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Lázně Libverda - Świeradów-Zdrój
Hrušková, Lenka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Hlavní radionuklid způsobující vysokou radioaktivitu vody je 222 Rn s poločasem rozpadu 3,82 dne. Koncentrace radonu radioaktivních minerálních vod nacházejících se v krkonošsko-jizerském krystaliniku jsou velice vysoké a neodpovídají koncentraci uranu zdrojových hornin. Je velice pravděpodobné, že tyto vody vyvěrají v blízkosti uranové mineralizace. Práce výzkumné skupiny UK v Praze, PřF započaly roku 2005 v jádře orlicko-sněžnické klenby budované ortorulami jako prvním nadějném území pro tento průzkum. V dalších letech průzkum pokračoval do oblastí Jánských Lázní, dále Horní Malé Úpy budované krkonoškými/kowarskými ortorulami. Poslední dvouroční průzkumná akce proběhla v Lázních Libverda. Do té doby se v České republice vědělo jen o několika pramenech s charakteristikou radioaktivní minerální vody. Oblast Lázně Libverda - Świeradów-Zdrój se nachází v krkonošsko-jizerském krystaliniku, které je tvořeno tělesem kambroordovických jizerských ortorul a variským intruzivním tělesem. Jizerské ortoruly a kontakt těchto dvou těles byly považovány za velice perspektivní z hlediska nalezení vývěrů radioaktivních minerálních vod. Kritériem pro úspěšný vyhledávací průzkum je rovněž abnormální tektonické porušení oblasti. Dále zde v 50. letech 20. století probíhal uranový průzkum, tedy jsme měli k dispozici...
|
host ::
RSS.