|
|
Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace
Eisenhammer, Miroslav ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Miroslav Eisenhammer Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc., DSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud souhrnně nezpracovaným tématem nuceného pracovního nasazení žáků středních a odborných škol v době okupace českých zemí nacistickým Německem. Po úvodní charakteristice vývoje německého a protektorátního hospodářství a přístupu nacistů k využívání pracovních sil vlastního obyvatelstva i okupovaných zemí přibližuje další kapitola situaci českého školství v letech 1939-1945. Nacisté spatřovali v české inteligenci nepřítele, proto po uzavření českých vysokých škol cíleně omezovali i české střední školství. Tato omezení neměla jen národně politický, ale i hospodářský význam. Již od roku 1939 byli pracující z českých zemí posíláni na práci do Říše. Tento trend se výrazně zvýšil od roku 1942, kdy Německo zintenzívnilo rozšiřování válečné výroby a současně zahájilo rozsáhlý program nuceného přikazování zahraničních pracovních sil do práce v německém průmyslu. Jedním ze zdrojů pracovních sil se stali i žáci středních škol, u nichž nově přijatá legislativa od února 1943 umožňovala uznání fakticky nedokončeného vzdělání na základě potvrzeného osvědčení se v pracovním nasazení. Hlavní kapitoly práce se zabývají sledováním vývoje pracovního využívání žáků v...
|
|
|
Partyzánský odboj na Svratecku v letech 1944-1945
Kynclová, Vlasta ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bakalářská práce předkládá obraz partyzánského hnutí v regionu Svratecko v letech 1944 až 1945. Cílem mé práce je podat ucelený přehled o jednotlivých partyzánských oddílech, jejich činnosti a zapojení do Květnového povstání v roce 1945. Celá práce je členěna do pěti kapitol. Úvodní kapitola popisuje region Svratecko a počátky vzniku odbojového hnutí. V druhé kapitole jsou popsány partyzánské oddíly, jejichž činnost s tímto krajem úzce souvisela. Následující kapitola popisuje partyzánský oddíl Vpřed, protože centrem jeho působení byla právě Svratka. Čtvrtá kapitola je zaměřena na spolupráci partyzánských oddílů během Květnového povstání. Poslední kapitola je věnována občanům Svratky a okolních obcí, kteří se aktivně zapojili do odbojové činnosti. Klíčová slova Partyzánský odboj, Partyzánské oddíly, Mistr Jan Hus, Jan Kozina, Kirov, Zarevo, Stas, Vpřed - Orel, druhá světová válka, region Svratecko, Květnové povstání
|
|
|
Změna okupační politiky ve správní oblasti od léta 1942 do konce roku 1943
Havlínová, Jana ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Počátek okupace českých zemí 15. března 1939 byl bezprostředně spojen s řadou otázek politického, hospodářského a sociálního charakteru. Pro to, aby byl zajištěn hladký chod všech těchto oblastí, bylo v první řadě nezbytné ovládnout a kontrolovat činnost všech správních orgánů, které měly na výkon těchto záležitostí přímý vliv. V první fázi okupace došlo k vytvoření provizorní vojenské správy, během níž byly položeny základy pro další vývoj okupačních orgánů. Vedle této pozdější dvoustupňové německé správy, která měla na starosti záležitosti německého obyvatelstva a dozor nad protektorátními úřady, fungovala i nadále správa autonomní. Ta ovšem postupně začala podléhat vlivu německé moci. Postupem času se ukázalo, že německá správa je již natolik přebujelá a nevýkonná, že je třeba přistoupit k určité reformě. Hlavním iniciátorem těchto opatření byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který byl ovšem do Protektorátu Čechy a Morava poslán ze zvláštním úkolem nastolit zde pořádek. Cílem této jeho reformy bylo nejen snížit počet okupačních úřadů, ale i jejich zaměstnanců na minimum tak, aby mohli být využiti pro potřeby válečné na frontě. Situace byla zjednodušena skutečností, že autonomní orgány byly již německými úředníky značně prostoupené, takže jejich ovládnutí nezpůsobovalo výraznější...
|
|
|
"Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase ..." Migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
Jan Benda "Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase…" Migrace z okupovaného pohrani í ve druhé republice Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc. DSc. Abstrakt Diserta ní práce se zabývá doposud souhrnn nezpracovaným tématem migrace z pohrani ního území eskoslovenského státu, které bylo v d sledku rozhodnutí v Mnichov eno N mecku a na základ polského ultimata Polsku. Úvodní partie se snažily nalézt odpov na otázky týkající se vzniku a po átku uprchlického problému, které bylo možné hledat v r stu antisemitismu již na ja e roku 1938. Na podzim po pokusu henleinovc o pu opoušt li pohrani í vedle Žid také n me tí antifašisté a eši. Již b hem etapového odstupování pohrani í se migra ní proud zna rozhojnil, což bylo dáno jednak nár stem negativního jednání a vystupování ásti "henleinovského" n meckého obyvatelstva v i meckým antifašist m, Žid m a ech m, tak i konkrétními opat eními nacistického režimu omezující existen ní podmínky tohoto obyvatelstva po obsazení území. ada t chto lidí byla ob tí násilí a n kdy i vyhnání. Struktura migrujícího obyvatelstva zahrnovala všechny zam stnanecké kategorie, nep edstavovala tedy pouze jakési "stažení" státních zam stnanc do druhé republiky. Vláda gen. Syrového se snažila migra nímu proudu klást bariéry z hospodá ských a politických d vod . Velkou roli hrálo také p edpokládané...
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko v letech 1950-1968
Nováková, Klára ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce pojednává o bývalém Vojenském újezdu Ralsko v rozmezí let 1950-1968. V několika kapitolách, řazených dle tematických celků, se zabývá především vystěhováním civilního obyvatelstva při vzniku újezdu, vojenskými cvičeními, tábořišti, organizační strukturou, životem v újezdu aj. Práce je primárně založena na archiváliích Vojenského ústředního archivu (převážně fondy Ministertva národní obrany) a na další dostupné literatuře. Taktéž je zde použita metoda "oral history". Bakalářská práce přináší nové historické poznatky v oblasti československého vojenství, neboť zpracovává zatím neprobádané téma českých poválečných dějin.
|
|
| |
|
|
JUDr. Vladimír Vochoč. Československý konzul v Marseille 1938-1941
Hájek, Adam ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Životní příběh JUDr. Vladimíra Vochoče, který jsem si vybral jako téma své diplomové práce, se dá vnímat z několika perspektiv. Bezpochyby nejdůležitější je Vochočova činnost za II. světové války, kdy působil jako československý konzul v Marseille nejen po březnu 1939, ale i po porážce Francie. Podařilo se mu díky osobní odvaze a zevrubné znalosti mezinárodního práva udržet v chodu konzulát a pomáhat Čechoslovákům i německým a rakouským emigrantům ohrožených nacisty až do března 1941, kdy byl na nátlak Němců konzulát uzavřen. Z tohoto pohledu se Vochoč, dosud řadový úředník ministerstva zahraničních věcí, ukazuje jako "hrdina všedního dne", tedy člověk, který jakoby pouhým dodržováním úřední přísahy československému státu a zásluhou vnitřního přesvědčení dokázal tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí obstát ve zkoušce, ve které mnozí z jeho kolegů obstát nedokázali. Tato "hvězdná hodina" Vochočova života se stala ústředním bodem mé práce. Pro pochopení Vochočova postoje v krizových okamžicích během války je ale nutné přiblížit také období utváření jeho osobnosti, vlivu jeho rodiny a prostředí, ze kterého vyšel. V tomto okamžiku se ukazuje další možná perspektiva Vochočova životního příběhu vyrůstajícího z kořenů demokratické a silně vlastenecké rodinné tradice - účasti děda Františka na májovém spiknutí...
|
|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Aktivistický novinář Vladimír Krychtálek (1903-1947)
Juroška, Martin ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Vladimír Krychtálek (27.1.1903, Brno - 22.4.1947, Praha), označovaný za jednoho z tzv. aktivistických novinářů, působil v průběhu své novinářské praxe mj. ve Francii, jako zahraniční dopisovatel Lidových novin v SSSR a Jugoslávii a posléze jako redaktor a šéfredaktor ve Venkovu a Večeru. V období druhé republiky uskutečnil Krychtálek dvě informativní cesty do Berlína a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava využíval svých kontaktů s představiteli německé okupační správy ve prospěch podniku Novina, který vydával listy Večer a Venkov. Krychtálek se v květnu 1939 stal šéfredaktorem listu Večer a od léta tohoto roku začal novinářsky působit ve prospěch spolupráce s okupanty. Od podzimu 1939 se Krychtálek společně s vybranými českými novináři účastnil důvěrných rozhovorů se zástupci německé okupační správy pro tiskové záležitosti Karlem von Gregorym a Wolfgangem Wolframem von Wolmarem, v jejichž průběhu dostávali protektorátní novináři pokyny o čem a jak psát články podporující spolupráci Čechů s Německem. Krychtálek se společně s novináři Vladimírem Rybou a Jaroslavem Křemenem v létě a na podzim roku 1940 neúspěšně pokusil ovlivnit v autoritativním proněmeckém duchu Národní souručenství. O rok později, v létě 1941 Krychtálek spolu s dalšími proněmecky orientovanými tzv. aktivistickými novináři usiloval o získání...
|
host ::
RSS.