|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
|
|
|
Ideological Background of the American Revolution
Cuník, Maroš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Bakalárska práca na tému ideologické pozadie americkej revolúcie sa zaoberá ideologickými vplyvmi, ktoré pôsobili na americkú spoločnosť v čase formovania nového štátu. Práca ukazuje charakter americkej revolúcie a rannej republiky, a váhu republikánskych a liberálnych tradícií v tomto období. Špecificky sleduje vplyv liberalizmu Johna Locka na vyhlásenie nezávislosti a charakter americkej spoločnosti. Zaoberá sa aj republikánskymi hodnotami, ktoré otcovia zakladatelia zaviedli do ústav jednotlivých štátov a federálnej ústavy. Analýzou oboch prúdov ukazuje, že pozadie americkej revolúcie obsahovalo ako republikánske, tak liberálne vplyvy, a ich vzájomné pôsobenie formovalo charakter rannej americkej republiky. Lockov vplyv je ilustrovaný nielen v literárnej a faktickej podobe Deklarácie nezávislosti, ale i v realite americkej spoločnosti. Záver ukazuje, že sformovanie Spojených štátov bolo vo svete jedinečné, a vybudovaný systém bol vcelku nový. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Komparace sociálních utopií
Zukal, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Sekerák, Marián (oponent)
Utopie, dokonalé místo, místo které neexistuje. Místo, které je odděleno od vnějšího světa a plně soběstačné. Koncepcí ideálního státního zřízení se zabývaly desítky filosofů a politických myslitelů. V Antice to byl Platón ve svých dílech Ústava a Zákony. V raném křesťanství náboženské komunity, které se snažily žít v ideálních společenstvích podle božího slova. V období renesance to byl Thomas More, jehož Utopie dala název celému žánru, nebo Tomasso Campanella a jeho Sluneční stát. Tito autoři se stali průkopníky utopického socialismu. Utopií se ve stejné době zabýval i Francis Bacon, který ji spíše než sociálně pojal vědecky. Po nich následovali moderní utopičtí socialisté, jako byli Charles Fourier, nebo Robert Owen. Poslední část vývoje utopií tvoří takzvané dystopie, neboli antiutopie. Nejznámějšími dystopickými díly jsou Matrix, nebo 1984 od George Orwella.
|
|
| |
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Politická filosofie almohadského a almoráviského období na Iberském poloostrově
Buryšová, Jana ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje tvorbu v oblasti politické filosofie na území al - Andalus, dnešního Iberského poloostrova. Hlavním tématem práce je dílo Ibn Bádždži a Ibn Rušda v oblasti politické filosofie. U Ibn Bádždži se jedná o spis "Režim osamělého", u Ibn Rušda o spisy "Výklad Platónovy Ústavy" a "Rozhodné pojednání o vztahu filosofie a náboženství". Politické myšlení těchto autorů je v práci nejprve uvedeno do kontextu a dále jsou rozebírány jednotlivé teze každého autora. Tyto teze jsou následně komparovány. V této komparaci se práce zaměřuje zejména na vztah jedince a společnosti a na úlohu filosofa ve společnosti. Rovněž jsou v práci zkoumány pohledy jednotlivých filosofů na dokonalou obec a obce nedokonalé, jejichž klasifikace je u obou myslitelů převzata od Platóna. Poslední část práce se zabývá autory, kteří na myšlenky Ibn Bádždži a Ibn Rušda navazovali, zejména je zde vyloženo politické myšlení Ibn Tufajla, který ve svém díle "Živý, syn Bdícího" částečně vychází z "Režimu osamělého" Ibn Bádždži. Cílem této práce je zejména podat ucelený výklad politické filosofie v al - Andalus.
|
host ::
RSS.