|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Spokojenost zákazníků
Franek, Jan ; Remsová,, Kateřina (oponent) ; Schüller, David (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza spokojenosti zákazníků lezeckého centra Tendon Wallstreet v Jihlavě. Diplomová práce je rozdělena na čtyři hlavní části. První částí jsou cíle práce a zvolená metodika. Druhá část obsahuje teoretický popis, který vychází z odborné literatury. V další části využívám vybrané metody a analýzy ke zmapování současné situace. Poslední čtvrtá část je vlastní návrh na základě zjištěných poznatků z dotazníkového šetření na zlepšení úrovně spokojenosti zákazníků.
|
|
|
From microstructures to large-scale crustal deformations in collisional orogen: multidisciplinary approach
Franěk, Jan ; Schulmann, Karel (vedoucí práce) ; Faryad, Shah Wali (oponent) ; Stünitz, Holger (oponent) ; Whitechurch, Hubert (oponent)
.Cť,0) :|.. .(.) O .='5 l .= .-.: o >o d "5 ? .= c c,y'V Í, a 9! .- c'= c .- .o : tr 9 - É o N V) -c tr $ E É* : E = Ťi;ě ř:ÉF.Ě tE = E ĚĚE Ť :H ;řěBÉ.1ěE€š€ÉE.íšěíEig€Ěř ž : g.E.g$ g.i* 3:,3 í.E.ť:'i€ŤiE*E E.! € :; il = = € E ; € € E'ř E š'E = ÉĚ á i Ě ř,d.€ :'ů.v .íE : P Ť B:i qášF!95 íEá*Eš Ěša,5EÉ Ť Ě E: €'g'E ĚEI !;Ě };:3 ĚĚíř *'i € É€Ž E E,u E ; : i É€ s ;[ = .i F .E,Ů ř šE ; € Ě i'g .n Ea;,Ě : ;€ :g í1! ř5 E i € E E É* 3 N :.ii: íF á].. R.E Ť i Fř H ; F"€ ; a; s i š#E.H -u gE E í?ĚEiĚ;;Eť;EĚ;EĚĚEEi;ĚĚššE* E š.='j; E E.=:iE,; š žg i,F'E ÉěĚ E t ; g: i ;E E E'e g i.* a i : : gřě ii E E"€ ni E*::r ř5;s=ř EĚ.;€ěř;áigE Ě'3EĚ'E Hz Ě = E E i € Ě Éě E .= i E Éíť9 i i * *1 ě * .s ťE Ť = € € E á s € E ÉÉ: éE é9, š€' * ,= : : € .E P -c > -o ! .= o > ř Ň = a = tr tr o > > .o ř tr o. |n qÉ tr gE áiĚšaggglgt gĚgg giřÉ * gĚE š€ÉEH E.9.EEĚ;Eag;.1 'H.H: ĚF'gĚ is =E Ě 5 ššĚ) Ei$EĚ E]iĚB.řiBŤřĚE iĚi EEáE Es iBÉÉ!=* ;šĚšř5=Ě Ě Ě.a Eěá;2= 3. él ě€: ÉE ši* = E € E ..E 9 3.9 ř,c € € ě :H eá ;.c :i,9 € :'gEÉ ÉgÉá ;;E.E ;řša€.rEÉ,ř .i€ÉE É.ťp :ĚĚř 3řH,i *É:::;řš'gĚEĚ: óš :E šřěE \n ii.Í:$€Eť.EšiĚE'iš€E E;'š: 퀀 iE : í;Ě Ť € Ěř ě iE * eŤ Ě .i; .l a€ š.E * Ě;; .it : i5 .E € ; áá.! E Ě :; í'í;.iaĚ iE3EEĚE;Ě;E=;.í€.: ií Eš{EĚEiĚ;É.š€: ěE É:H íE!E Éíts.ÉĚÉÉ* gš.' *E g$E *ŠŤĚ€EEĚ!Eá€ĚEEE ; řřŤ ĚiiěgEšá řťiĚ$Ei5 ťEqgiEii g€ ;Ei;ig...
|
|
|
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
|
|
|
Strukturní vývoj, magnetická stavba a mechanismus exhumace podolského komplexu
Burjak, Miroslav ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky detailní terénní analýzy podolského komplexu na J a JV od středočeského plutonického komplexu v centrální části Českého masívu. Jedná se o profil Vltavy od Podolí k Týnu nad Vltavou. Bylo proměřeno více než 160 výchozů, vzorky na AMS byly odebrány z 25 různých lokalit a vzorky pro studium mikrostruktur z 12 lokalit. Celkem bylo změřeno 290 válečků na AMS. Studiem mikrostruktur byly v leukokratních migmatitech zjištěny granáty, které by mohly být pozůstatkem relativně nejstarší fáze vysokotlaké metamorfózy. V biotitických migmatitech pestré jednotky je patrná retrogrese, která je zaznamenána sillimanitem a poté chloritem. Hlavní tektonometamorfní událostí podolského komplexu je extenzivní migmatitizace pravděpodobně spjatá s dekompresí a s tvorbou ploché stavby. Výsledky měření anizotropie magnetické susceptibility se shodují s terénními měřeními. Póly ploch foliací v obou případech ukazují hlavní směr SSZ-JJV. Makroskopicky nezřetelné lineace jsou dobře zdokumentovány metodou AMS a jejich směry se téměř shodují se směry lineací z granodioritu červenského typu, který se nachází ve strukturním nadloží podolského komplexu. Tato diplomová práce tedy dokládá výrazné deformační propojení mezi svrchní křehkou a střední silně anatektickou kůrou ve východní části...
|
|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Geodynamické aspekty vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický batolit)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá především identifikací magmatických (resp. magnetických) staveb, geodynamickým aspektům vmístění a geochronologii granitoidů typu Eisgarn, konkrétně na příkladu klenovského a mrákotínského plutonu, které se nacházejí ve východní části modanubického batolitu. V rámci této práce byla provedena petrologická a mezoskopická analýza okolních metamorfovaných hornin včetně zjištění P-T podmínek hlavní minerální asociace. Dále to pak byla petrologická, geochemická a mezoskopická analýza staveb klenovského a mrákotínského plutonu včetně využití anizotropie magnetické susceptibility, analýza krystalizačního stáří klenovského plutonu a tíhová charakteristika studované oblasti společně se zjištěním orientace hustotních rozhraní v různých hloubkách. Granitoidy klenovského i mrákotínského plutonu na základě geochemických analýz patří čistě mezi granitoidy S-typu, které vznikly parciálním tavením původně metasedimentárního protolitu. Z analýz je také patrné, že klenovský pluton zaznamenává relativně nižší stupeň frakcionace granitového magmatu než mrákotínský pluton. Vmístění a krystalizace granitoidů obou těles byly úzce spojeny s vývojem regionálních metamorfních staveb, které vznikaly mezi 329 a 327 Ma. V tomto období došlo k rychlé exhumaci metamorfovaných hornin v...
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.