|
|
Elektrochemická impedanční analýza enzymové reakce
Pospíšilová, Michaela ; Sedláček, Jiří (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Aplikace elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) pro studium redoxních enzymových reakcí byla již popsána. Impedanční měření jsou velmi citlivé na změny na rozhraní mezi elektrodou a roztokem způsobené např. adsorpcí nabitých částic. Z tohoto důvodu mohou být použity pro studium kinetiky adsorpce makromolekul, ale také umožňují studovat enzymovou kinetiku, jelikož působením enzymů na substráty se enzymy účastní modifikace a generování nabitých částic na povrchu elektrody. V této práci zkoumáme potenciál elektrochemické impedanční techniky ke sledování kinetiky reakce na modelovém příkladu enzymu glukóza oxidázy a glukózy jako substrátu. Enzym je vystaven různým koncentracím substrátu a interakce se budou zaznamenávat v reálném čase. Očekávají se změny v impedanci při různých koncentracích substrátu. Tyto změny by měly následovat kinetiku Michaelis-Mentenové. Experimentální postup by měl být jednoduchý a měl by být prováděn v roztocích pufru bez požadavku na jakékoliv dodatečné redoxní próby.
|
|
|
Využití magnetických nanočástic pro transfekci plasmidu do HEK293 buněk
Bílek, Ondřej ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím magnetických nanočástic, SPIO nanočástic a nanočástic komerčního produktu MATra pro transfekci plasmidu ASAP do HEK293 buněk a následnou optimalizací tohoto procesu. K experimentální části je přiložena teoretická část shrnující poznatky z oblasti syntézy magnetických nanočástic, jejich využití v biomedicíně, teorii zabývající se možnostmi vložení cizorodé DNA či plasmidu do buňky a způsoby vyhodnocování úspěšnosti těchto experimentů.
|
|
|
Syntéza kvantových teček pro detekci proteinů
Šibíková, Anna ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá syntézou kvantových bodiek (QDs) pre detekciu proteínov. Je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej je písané o teórií samotných QDs, ich syntézach, funkcionalizácií, interakciách, aplikáciách v medicíne. V experimentálnej časti boli syntetizované CdTe/ZnS QDs s jadrami modifikovanými glutathionom (GSH), na ktoré sa v ďalšom kroku naviazali biomolekuly BSA a IgG pomocou crosslinkerov EDC, NHS a CDI. Výsledné látky boli v poslednej časti charakterizované fluorescenčnou spektroskopiou a kapilárnou elektroforézou. Výsledky ukazujú závislosť intenzity fluorescencie QDs na pH prostredí, koncentrácií BSA a koncentrácií IgG pri použití rôznych crosslinkerov.
|
|
| |
|
|
Studium exprese transferinových receptorů a využití v nanomedicíně
Krausová, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger,, Zbyněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem exprese transferinového receptoru (TfR1) a jeho využitím v nanomedicíně. Během posledního desetiletí se nanotechnologie zařadily mezi centrální milníky při spojování všech vědeckých a technických disciplín. Nanoléčba již prokázala účinnost nejen u zvířecích modelů nádorových onemocnění, ale také v klinické praxi. V teoretické části je pojednáno nejen o nádorových onemocněních lidské populace, ale i o možnostech cílené dopravy nanoléčiva k nádorové tkáni, což značně snižuje jinak vážné vedlejší účinky konvenční léčby – systémovou toxicitu. V praktické části jsou optimalizovány podmínky pro studium exprese transferinového receptoru, což je protein, který ve zvýšené míře exprimují neoplastické buňky za cílem uspokojení svých vyšších metabolických potřeb. Jako optimální byly pro detekci exprese transferinového receptoru u různých buněčných linií zvoleny následující podmínky: lyzát z 50 000 buněk nanášený do jamky gelu v neredukujícím nedenaturačním pufru, 1,0 g/ml primární protilátky. Byla zjištěna různá míra exprese v závislosti na typu buněk, přičemž byly vybrány buněčné linie neuroblastomu, nádoru prostaty (riziko výskytu u každého 7. muže) a karcinomu prsu (riziko výskytu u každé 8. ženy ve vyspělých zemích). Na transferinový receptor lze navázat apoferritin, což je protein, který v těle běžně slouží pro skladování iontů železa. Uměle však lze jeho vnitřní dutinu využít pro přepravu jakékoli molekuly, v případě této bakalářské práce se jednalo o doxorubicin. Právě doxorubicin je používán pro léčbu nádorových onemocnění již více než 30 let, nicméně terapeutická dávka je limitována jeho vysokou toxicitou. Tu lze snížit enkapsulováním cytostatika do vhodného přenašeče pro cílenou dopravu pouze k nádorovým buňkám. V práci bylo potvrzeno, že využití apoferritinu jako nanotransportéru pro přenos chemoterapeutika je vhodné díky velikosti molekul 10-12 nm, která umožňuje využití efektu zvýšené permeability a retence; zároveň jim tato velikost umožňuje vyhnout se renální clearance. Vlastnosti enkapsulovaného doxorubicinu nejsou apoferritinem nijak ovlivněny a zachovává si tak svoji toxicitu pro buňky s vysokou mírou exprese TfR1 (30%inhibice růstu těchto buněk po 24 hod léčby).
|
|
|
Nanostrukturované senzory pro detekci organických látek
Šťávová, Karolína ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou citlivých vrstev složených z pole zlatých nanotyčinek a jejich modifikacemi. Nejdříve je vyrobena nanoporézní maska z vrstvy hliníku pomocí metody anodické oxidace. Následně je provedena elektrochemická depozice zlata a polypyrrolu a dále zlata a rtuti do této šablony. Citlivá vrstva je charakterizována pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a dalších metod pro prvkovou analýzu. Senzor s touto citlivou vrstvou může být využit pro detekci různých organických látek.
|
|
|
Měření trakční síly generované buňkami
Lukášová, Veronika ; Skácel, Josef (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem měření trakčních sil buněk. Aby bylo možné síly zkoumat a měřit, je důležité chápat proces mechanotransdukce. Ten je společně s vysvětlením schopnosti adheze buněk popisován v teoretické části práce. Dále jsou v práci představeny metody používané na sledování trakčních sil: kontrakce kolagenu, tkáňové pilíře, mikroskopie trakčních sil ve 2D a 3D a měření na mikro- a nano-sloupcích. Praktická část práce je zaměřena na určení velikosti trakčních sil, které lze vypočítat ze znalosti velikosti ohybu sloupku a konstanty pružnosti materiálu. Součástí praktické části je zpracování snímků ze světelného mikroskopu a výsledný postup pro výpočet velikosti trakčních sil.
|
|
| |
|
| |
|
|
The influence of modified TiO2 nanotubes on biointerfacial interaction
Bílek, Ondřej ; Kočí,, Kamila (oponent) ; Hlaváček,, Antonín (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Over the past few years, titanium dioxide nanotubes have become increasingly important in biomedicine. As a biocompatible nanostructured surface, it finds the potential for its application especially in the field of implant applications. The theoretical part of this thesis, therefore, deals with options for TiO2 nanotube preparation, and their use as a biomedical material. The review of conducted studies includes bare, surface-modified and doped nanotubes. The experimental part discusses titanium dioxide nanotubes, which are prepared from titanium by a one-step anodic oxidation method in an organic electrolyte. Titanium-sputter-deposited silicon wafers and titanium foils are used as a substrate. The initially amorphous nanotubes are annealed, and subsequently modified with selenium and silver nanoparticles. The prepared structures are studied in terms of surface properties, and biological interactions with selected tissue cells (MG-63, NIH-3T3) and bacteria (E. coli, P. aeruginosa S. aureus). The final part of experimental work is dedicated to brief comparison of selenium and silver nanoparticle modified TiO2 nanotubes. The main aim of this thesis is to extend the knowledge regarding the bio-interface formed by adherent cell lines, bacterial cells, and selenium/silver modified TiO2 nanotubes.
|
host ::
RSS.