|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tlumočnice emocí: Mezigenerační genderové strategie matek a dcer v prostředí vietnamských rodin v České republice
Vrbková, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Současné antropologické výzkumy poukazují na vnitřní nejednotnou skladbu vietnamské menšiny v ČR a všímají si odlišných způsobů integrace různých generací této komunity (Martínková, 2008). Na rozdíl od 1. generace Vietnamců jsou děti intenzivněji konfrontovány s českou kulturou a společností, což vede k odlišným strategiím jednání. Tento jev přispívá ke kulturnímu dualismu především u dětí, které si vytvářejí nové identity, jež je odlišují od rodičů (Kušniráková, Tran Vu, Plačková, 2013; Vasiljev, 1999). Dle některých autorů tak mezi vietnamskými dětmi a rodiči vzniká akulturační trhlina, která může vést k mezigeneračnímu konfliktu (Janská, Průšvicová, Čermák, 2011). Klíčovým aspektem změn jsou i genderové vztahy a role v rámci rodiny v cílové zemi (George, 2005; Erel, 2009). Předkládaný etnografický výzkum zkoumá skrze perspektivu a analytickou kategorii genderu způsoby, kterými vietnamské matky a jejich dcery vyjednávají vzájemné mezigenerační vztahy. Zaměřuje se na narativní zvýznamňování mateřských praktik výchovy, kterými vietnamské matky usměrňují jednání svých dcer, kontrolují jejich genderové role, sexualitu, počestnost a zároveň se snaží budovat vzájemný pocit sounáležitosti. Ukazuje se, že velkou roli ve vyjednávání vzájemných vztahů hraje akulturační trhlina (Ho, Birman, 2010). Dcery si...
|
|
|
Zdravotní sestra nemusí být žena
Vejsadová, Barbora ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce "Zdravotní sestra nemusí být žena" se věnuje zkušenostem mužů ve feminizovaných zaměstnáních, která jsou spojována spíše s představou, že je vykonávají ženy, konkrétně je zaměřena na povolání všeobecné sestry. V teoretické a koncepční části diplomové práce představuji základní koncepty, ze kterých ve své práci vycházím a věnuji se problematice trhu práce. V rámci empirické části jsem provedla šest polostrukturovaných rozhovorů s muži, kteří pracují či pracovali na pozici všeobecná sestra nebo tento obor studují. V rozhovorech jsem zjišťovala genderové konstrukce a asociace, které s sebou přináší bytí mužem v "typicky ženském" povolání a otázky jsem směřovala na motivaci k výběru oboru, na to, jak jsou dotyční vnímáni svým okolím, s jakými reakcemi se setkávají, jaké výhody či nevýhody z jejich pozice plynou a jakým způsobem jsou muži - sestry oslovováni. Především mě zajímaly vlastní zkušenosti a prožitky komunikačních partnerů v souvislosti jejich postavením muže ve feminizovaném prostředí. Klíčová slova: všeobecná sestra, trh práce, genderová segregace trhu práce, feminizace, maskulinita
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.