|
| |
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv barvy, tvaru a kontrastnosti kresby kořisti na diskriminační učení ptačích predátorů
Kišelová, Martina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematismus je fenomén, v němž kořist signalizuje svojí nevýhodnost skrze nápadný a dobře zapamatovatelný signál. Tyto vizuální signály jsou složeny z několika komponent, z nichž nejvýznamnější jsou jasné barvy a kontrastující vnitřní pattern. Cílem této práce je porovnat obtížnost několika diskriminačních podnětů, které se shodují s komponenty aposematického varovného zbarvení u reálných živočichů. V experimentu byly testovány dospělé i naivní sýkory koňadry (Parus major), kterým byla v diskriminační úloze předkládána umělá kořist v podobě papírových ploštic. Tyto ploštice se mohly lišit buď v barvě, tvaru nebo ve vnitřním kontrastu. Každá z těchto komponent byla testována zvlášť, aby se zajistilo, že naučení/nenaučení diskriminační úlohy závisí na obtížnosti dané komponenty. Z výsledků vyplývá, že se ptáci naučili diskriminační úlohu, pokud mohli použít jako vodítko barvu nebo kontrast, ale v případě tvaru nebyli úspěšní. Tyto výsledky podporují představu, že nejsnažší diskriminační prvek je barva. Naopak překvapivý byl výsledek v úloze podle kontrastu, kde se doposud předpokládalo, že se ptáci nedokáží naučit úlohu, pokud je jediným vodítkem rozdíl v kontrastu. Tato práce přináší nejen první srovnatelné porovnání obtížnosti různých komponentů nápadného vzoru u aposematických živočichů, ale...
|
|
|
Evoluce a funkce polymorfismu u výstražně zbarvené kořisti
Fárová, Monika ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Polymorfismus u výstražně zbarvené kořisti lze předpokládat, pokud není tato kořist chráněná před predací žádným jiným způsobem než svým zbarvením. Oproti tomu u chráněné kořisti byl polymorfismus ještě donedávna záhadný fenomén kvůli své delšímu a nákladnějšímu averznímu učení predátorů. Jednotlivé morfy se mohou lišit různými parametry zbarvení: barvou, vzorem, mírou melanizace a vnitřním a vnějším kontrastem zbarvení. To znesnadňuje predátorovi zapamatovat si chráněnou kořist a napříště se jí vyhnout. Selekční tlaky a mechanismy ze strany predátorů vedoucí ke vzniku polymorfismu se u chráněné a nechráněné kořisti liší. U nechráněné kořisti je to negativně frekvenčně závislá selekce podporující vzácné morfy nebo hypotéza více modelů pro jeden mimetický druh. U chráněné kořisti se polymorfismus může objevit na dočasnou dobu (tedy být nestálý), dále je umožněný prostorovou heterogenitou morf nebo, stejně jako u nechráněné kořisti, může mimetik napodobovat více modelů. Také by se na existenci polymorfismu mohla podílet quasi-batesovská mimeze, a to vlivem podobných mechanismů, jako u nechráněné kořisti. Kromě selekce ze strany predátorů se na existenci polymorfismu ve varovné signalizaci kořisti podílí i další faktory jako termoregulace, pohlavní výběr a střet více typů selekce, které mohou být...
|
|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Personalita a kognitivní schopnosti u sýkory koňadry (Parus major)
Šimánková, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Na úspěšnost jedinců při řešení kognitivních úloh může mít vliv řada faktorů. Mezi významné faktory, které byly v souvislosti s kognitivními schopnostmi studovány, patří typ personality jedinců a také jejich věk. Typ personality u sýkor koňader byl vyhodnocen na základě jejich exploračního chování a rozdělen na jedince aktivněji, ale povrchně explorující Fast a na pomalejší, ale důkladnější průzkumníky Slow. Fast jedinci se dříve zajímali o nový předmět, rychleji se zorientovali v novém prostředí, dříve manipulovali s novou potravou. Slow jedinci déle váhali s navracením k potravě po vyrušení a byla u nich naměřena vyšší dechová frekvence. V některých pracích se ukázalo, že se Fast a Slow jedinci liší ve svých kognitivních dovednostech, například v prostorových úlohách, v asociačním učení, v diskriminačním učení či v paměťových úlohách, ale podobných prací není mnoho. Pro porovnání úspěšnosti jedinců jsme se snažili vybrat různé typy úloh, v nichž byly kladeny nároky na odlišné schopnosti jedinců. Zvolili jsme dva různé typy extrakčních úloh, pozitivní diskriminační učení a averzivní diskriminační učení u dospělých ptáků a averzivní učení s plošticí Pyrrhocoris apterus u mláďat. Zjistili jsme, že se úspěšnost mezi Fast a Slow jedinci lišila pouze v některých úlohách. Rozdíl mezi Fast a Slow jedinci...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
host ::
RSS.